Maďarští poslanci přijali usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých zemí by měly mít práva veta ohledně nových právních předpisů přijatých Evropskou unií. Většinu v maďarském zákonodárném sboru má národně-konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.
Čeští europoslanci zvolení za Piráty hlasovali v Evropském parlamentu proti zahrnutí plynu a jádra mezi zelené investice, když podpořili námitku proti této výjimce. Všichni ostatní přítomní čeští europoslanci byli pro tzv. taxonomii – včetně těch opozičních. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová na CNN Prima News před hlasováním řekla, že Pirátům vadí zahrnutí plynu do taxonomie. Tvrdí, že plyn prosadili mimo jiné ruští lobbisté a znamenalo by to podporu války. Jádro naopak podporují, ujistila.
Poslanci Evropského parlamentu prosadili zařazení zařazení produkce energie z jádra a plynu mezi takzvané zelené investice. Jde o naprosto klíčové rozhodnutí pro řadu zemí včetně České republiky. Podle českých europoslanců je taxonomie klíčová pro zajištění české i evropské energetické bezpečnosti. Navzdory očekáváním nešlo o těsné hlasování, odpůrcům taxonomie chybělo hned 75 hlasů.
V podzámčí se utrhla inflace a po létě, které si podle Fialovy rady máme užít, přijde prý pro mnohé občany s energiemi cenový šok. Porůznu v Evropě začínají nepokoje, nizozemští nebo španělští zemědělci protestují proti unijním regulacím či obecně proti raketovému zdražování.
Velmi napínavé bude pro Česko středeční klíčové hlasování Evropského parlamentu (EP) o zařazení jádra a zemního plynu mezi takzvané zelené investice. Poslanci, kteří mají možnost zamítnout takzvanou taxonomii podporovanou většinou států včetně České republiky, jsou před hlasováním rozděleni na dvě podobně velké skupiny, a očekává se velmi těsný výsledek. Pravděpodobnější je podle expertů to, že EP návrh Komise odmítne.
Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil reformu systému emisních povolenek, na níž se jako na klíčové součástí plnění klimatických závazků nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. .
Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny.
Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu v úterý odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka. Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců. Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi tzv. přechodové zdroje v lednu.
Zprávy, které od středy přicházejí z Evropského parlamentu, vyvolaly v české veřejnosti jisté vzrušení. Europarlament radikálně a definitivně pohřbil auta se spalovacími motory (tedy definitivně – od roku 2035 a „jenom“ auta osobní a lehká užitková). Klidnější, popřípadě letargičtější hlasy tvrdí, že se to ještě dá změnit na úrovni vlád členských zemí. Konstatujme, že zástupci dvou z pěti vládních stran aktivně podpořili zákaz aut, která řidiči masivně chtějí, ve prospěch aut, která řidiči přes různé úlevy a dotace vytrvale nechtějí.
Neuvážený krok, který poškodí českou ekonomiku, a zvýší závislost Evropy na Číně. Tak hodnotí někteří europoslanci hlasování, kterým europarlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Podle europoslance (ODS) Alexandra Vondry tím ostatní dali jasně najevo, že se všechno sází na jednu kartu elektromobilů. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že při hlasování převládla zelená ideologie nad zdravým rozumem.
Evropský parlament (EP) ve středu schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání. Přísnější normy pro emise CO2 mají přimět automobilky, aby přestaly vyrábět auta se spalovacími motory a zaměřily se na elektromobily.
Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se musí veřejně omluvit europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovskému a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi. Poškodil je totiž svým nepravdivým tvrzením, že hlasovali pro uvalení sankcí na Českou republiku za nepřijímání migrantů. Ve čtvrtek to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Okamurovo odvolání. „Výrok byl jednoznačně lživý, nepravdivý,” konstatoval předseda odvolacího senátu Tomáš Vejnar.
Evropská unie zahájí disciplinární řízení s Maďarskem, řekla europoslancům ve Štrasburku předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. První krok EK podnikne v souvislosti s nerespektováním pravidel právního státu ze strany Maďarska, které v důsledku může čelit pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. Von der Leyenová, která ve Štrasburku europoslancům odpovídala na otázky ohledně výsledků prvních dvou let současného mandátu EK.
Na pozadí války na Ukrajině byla v Evropském parlamentu odhlasována výzva Evropské komisi, aby se více zaměřila na boj s takzvanými dezinformacemi, zejména ze strany Ruska a Číny. V návrhu, který začal vznikat ve výboru pro zahraniční vměšování a dezinformace (INGE) už dávno před ruskou invazí, jsou ale obsaženy podle některých europoslanců i problematické pasáže, které by mohly zaměřit proti konkrétním názorům a vést k omezení svobody slova na internetu.
I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Souběžně se skutečnou válkou na Ukrajině, která je hnusnější, než si asi dokážeme představit, se v naší části světa spouští jakýsi ideologický jarní úklid. Evropský parlament měl tento týden v úterý a ve středu na programu schůze Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací. V kostce je tato zpráva (čtenář návrh poslaný plénu zvláštním výborem stejného jména nalezne na stránce Evropského parlamentu pod šifrou A9-0022/2022) apelem Evropské komisi, v další fázi pak národním vládám scházejícím se na Evropské radě.
Když před týdnem čeští provozovatelé domén na pokyn bezpečnostních složek vypínali různé okrajové servery, dalo se na obranu vlády ještě tvrdit, že tak činí z přetlaku potřeby něco dělat, že to je hlavně projev akcionismu. Evropský parlament tento týden přijme Zprávu o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v EU, včetně dezinformací (čtenář ji najde na stránkách europarlamentu, má pořadové číslo A9-0022/2022).
Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.
Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na dnešek zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“. Sassoli byl ve vlasti hospitalizován od 26. prosince.
Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se mýlil, když se stavěl skepticky vůči koalici Spolu pro sněmovní volby. Přiznal to v rozhovoru pro deník Echo24 s tím, že v komunálních volbách plánuje tuto koalici v Praze podpořit. Dlouholetý politik ODS zároveň odmítl spekulace, že by se mohla rozpadnout frakce evropských konzervativců (ECR), naopak uvedl, že by do ní rád přivedl stranu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) byl jedním z kritiků vládního angažmá Pirátské strany v nově vzniklé vládě Petra Fialy (ODS). Kritizuje koaliční hnutí STAN, které také vyzval k vysvětlení obdržených finančních darů z kyperských firem. V rozhovoru pro deník Echo24 se evropský poslanec vyjádřil také ke kontroverzním návrhům Evropské komise. Nepodporuje zákaz pronajímání a prodeje starých budov pro nemovitosti s energetickým štítkem F a horším, naopak hájí ekologické vytápění.
Evropská komise (EK) připravuje směrnici, která může zkomplikovat pronajímání a prodej starších nemovitostí, jež nesplňují předepsané energetické standardy. Každá budova, která totiž od roku 2027 nebude mít energetický štítek alespoň na úrovni E, by podle návrhu EK nemohla být pronajata či prodána. Potíže tak mohou nastat zejména ve státech s velkým podílem starých domů, to může ještě více zkomplikovat v současnosti již napjatou situaci na trhu s bydlením.
Profesor sociologie Zdzisław Krasnodębski je poslancem Evropského parlamentu za polské vládní Právo a spravedlnost (PiS) a blízkým spojencem předsedy strany Jarosława Kaczyńského. Vedle Bruselu má druhý domicil v německé Bochumi. Pro rozhovor o konfliktu mezi Evropskou komisí a Varšavou (a v druhém sledu Visegrádskou skupinou), který je do značné míry střetem německých představ o střední Evropě se Středoevropany, je to ideální osoba.
Europoslankyně Virginie Joronová navrhla vznik „Evropského fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění COVID-19“. Podle ní by za vedlejší účinky vakcín a úmrtí po očkování proti onemocnění covid-19 měla platit Evropská unie, která vakcíny nakoupila. V návrhu na odškodnění uvádí Joronová i počty: očkování proti covidu si podle ní v EU vyžádalo přibližně pět tisíc obětí, s nežádoucími účinky se potkal zhruba milion lidí. Podle Evropské lékové agentury jde však zatím pouze o nahlášená podezření vedlejších účinků.
Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj se cítí poctěn, že mu Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. O získání ceny se dozvěděl ve čtvrtek ve vězeňském zařízení od svých advokátů, uvedl Navalnyj na twitteru. Naopak Kreml uvedl, že Moskvu nikdo nemůže přinutit, aby taková rozhodnutí respektovala. Podle mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova krok europarlamentu význam ocenění znehodnocuje.
Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné.
Někteří europoslanci ve středu vyzývali Evropskou komisi (EK), aby důrazněji zasáhla proti polské vládě vzhledem k loňskému rozhodnutí tamního ústavního soudu, které v zemi fakticky zakázalo veškeré potraty. Řada členů z pravicově zaměřených frakcí Evropského parlamentu (EP) se nicméně proti jejich vystoupením ohrazovala s tím, že otázka umělého přerušení těhotenství spadá do kompetencí jednotlivých členských států.
Evropský parlament (EP) ve středu udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Na plénu to oznámila místopředsedkyně EP Heidi Hautalová. Parlament hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva. Navalnyj si nyní odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, který se týkal obvinění ze zpronevěry.
