Cesta trojice evropských premiérů do válčícího Kyjeva byla „naivní“, pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá, myslí si šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Vyjádřit osobně podporu ukrajinské vládě a Ukrajincům do Kyjeva v úterý přijeli český premiér Petr Fiala a jeho kolegové z Polska a Slovinska.
Vojenská situace na Ukrajině se za uplynulý den výrazněji nezměnila, ruští vojáci pokračují v ostřelování infrastruktury a měst, informoval dnes ráno ukrajinský generální štáb. Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul nejméně jeden člověk, tři další jsou zranění. Na telegramu to oznámily ukrajinské záchranné složky. „Stav, postavení a charakter operací obranných sil se za poslední den výrazněji nezměnil,“ napsal štáb v pravidelném ranním hlášení.
Sankce uvalené Západem na Rusko už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i ve Spojených státech kvůli růstu cen. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin dnes prohlásil, že „speciální vojenská operace“ ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska.
Ukrajinská válka je první konflikt multipolární doby. Jistěže útok Ruska na Ukrajinu, která má podporu zemí NATO, vyvolává reminiscence na studenou válku. Ale jistě jste si všimli, jak bedlivě je sledována čínská reakce. Byli Číňané s invazí předem srozuměni, nevěděli o ní, anebo je dokonce Putin podvedl? Čínský byznys v situaci, kdy ještě evidentně nedostal pokyn zdola, funguje zatím jako normální soukromý byznys v nám známém světě globálního kapitalismu. Do pomoci Rusku se nehrne.
Ruská invaze na Ukrajinu nepřestává překreslovat geopolitické mapy. Zatímco osud samotné Ukrajiny je závislý na vývoji na bojišti, ostatní země se snaží situaci ukočírovat, aby se nevymkla kontrole, popřípadě aby z toho něco vytěžily pro sebe. V minulých dnech se množily další náznaky, že ruská agrese se nevyvíjí podle plánů. První byla zpráva, že Vladimir Putin údajně zavřel šéfa zahraniční sekce FSB a jeho zástupce do domácího vězení.
Ukrajina a Rusko značně pokročily v přípravě návrhu mírové dohody, která má ukončit ruskou invazi. Kyjev se má údajně vzdát ambicí vstoupit do NATO nebo nesmí dovolit na svém území přítomnost základen cizích států, dostane ale na oplátku určité bezpečnostní záruky. S odvoláním na tři osoby obeznámené s jednáními obou států o tom informuje server Financial Times.
Spojené státy americké a jejich spojenci v NATO poslali na pomoc napadené Ukrajině raketové systémy protivzdušné obrany. Konkrétně se má jednat o mobilní obranné systémy SA-8, SA-10, SA-12 a SA-14, které jsou všechny sovětské výroby, píše americká CNN s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele USA. Ukrajina po západních spojencích požaduje ale nejmodernější raketové systémy S-300.
Rusko pod tíhou sankcí může zbankrotovat již během středy. Zahraniční věřitelé totiž čekají, zda Rusko vyplatí 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok ze státních dluhopisů. Moskva už dříve upozornila, že peníze má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna peníze do zahraničí odeslat. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Potřebujeme bezletovou zónu nad Ukrajinou a nebo aspoň dostatečné obranné systémy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při svém proslovu k americkému Kongresu zopakoval požadavky vedení země. Uvedl, že Ukrajina už nutně potřebuje ukončení konfliktu. Rusko změnilo ukrajinské nebe ve zdroj smrti, řekl Zelenskyj. Vyzval americké politiky, aby si vzpomněli na události v Pearl Harboru nebo v New Yorku 11. září 2001.
Premiér Petr Fiala se vrátil do Česka po své návštěvě v Kyjevě, kam vyrazil spolu se státníky ze Slovinska a Polska na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dopoledne přijel vlakem do Polska, odkud pokračoval letadlem na letiště v pražských Kbelích. Po příletu do prahy mimo jiné prohlásil, že Ukrajina potřebuje protgitankové a protiletecké střely. Z cesty vlakem sdílel mluvčí vlády Václav Smolka snímek Fialy v helmě a neprůstřelné vestě.
Rusko si pro rozpoutání války na Ukrajině vybralo dobu, kdy byl Západ a hlavně Evropa nejzranitelnější za dlouhé roky. Politicky i ekonomicky. V časech, kdy ve Washingtonu seděl Donald Trump a v Berlíně Angela Merkelová, by si Vladimir Putin nejspíš takový atak nedovolil. Teď vsadil na to, že na Západě vládne slabá garnitura. Že v Londýně vládne oslabený Boris Johnson, na něhož doléhají následky odstřihávání Británie z jednotného trhu Evropské unie, symbolizované dlouhými frontami kamionů na hranicích.
Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, uvedl ve středu ráno ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly podle něj podnikly devět náletů na kolony ruských vojsk a na jednotlivých úsecích podnikly protiútoky. Podle informací ukrajinské armády již ruské ozbrojené síly přišly o více než 13 800 vojáků, 84 letadel a zhruba 430 tanků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska na jednáních o míru zní realističtěji, ale pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Zelenskyj se ke stavu jednání mezi oběma stranami válečného konfliktu vyjádřil v dalším videu, které bylo zveřejněno ve středu po půlnoci. Podle Kremlu je pozitivní samotný fakt, že rozhovory s Ukrajinci pokračují.
Ještě nedávno by se rozhovor s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) točil kolem stipendia poslance Farského, kolem nového policejního prezidenta a kolem tlaku vlády na neočkované. Válkou na Ukrajině se i Rakušanovi prudce změnila náplň práce. Jeho resort, jmenovitě Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, vede boj proti tzv. dezinformacím a cítí se být naším obráncem v jakési hybridní válce proti nepřátelským mocnostem. Kromě toho se vláda musí starat o vlnu ukrajinských uprchlíků a v neposlední řadě řešit raketový růst cen benzinu a nafty.
Sebeprezentace francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v posledních dnech utrpěla značné šrámy. Nejdříve Elysejský palác zveřejnil fotografie Macrona po telefonátu s Vladimirem Putinem.
Pozoruhodný čin ruské redaktorky Mariny Ovsjannikovové, která vběhla během vysílání před kamery s cedulí s nápisem No War a s ruským textem odsuzujícím válku a označujícím zprávu za propagandu, vzbudil předevčírem nadšení. Také já od té chvíle chci napsat článek o naději v ruské ženy. Jenže to nadšení poněkud zchladily včera některé relativizující komentáře z ukrajinské strany, jimž se okolnosti a provedení zdály poněkud podezřelé.
Evropští státníci včetně Petra Fialy se v Kyjevě sešli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten je ocenil za jejich odvahu a vřele je v ukrajinské metropoli přivítal. Kromě Fialy byl na setkání i polský premiér Mateusz Morawiecki, slovinský premiér Janez Janša. Doprovází je také polský vicepremiér a de facto nejvlivnější politik v Polsku Jaroslaw Kaczyński. Před setkáním se Zelenským jednali státníci i s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem.
Návrh na přerozdělování uprchlíků z Ukrajiny mezi jednotlivé regiony, který v pondělí dostali od vlády hejtmani, vychází ze dvou kritérií, a to počtu obyvatel daného kraje a daňových příjmů všech samospráv na úrovni obcí a kraje. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v pondělí zopakoval, že tak zohledňuje nejen velikost krajů, ale i finanční zázemí regionů. „Vymysleli daňové příjmy, které mají v součtu obce a kraje v daném území, na základě toho vzniklo směrné číslo," sdělil zdroj z jednání.
Premiéři Česka, Polska a Slovinska jednají v Kyjevě s ukrajinskými představiteli. Do ukrajinské metropole Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša dorazili vlakem. Jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal ocenil jejich odvahu. Zástupci středoevropských zemí se do Kyjeva vydali proto, aby vyjádřili podporu Ukrajině čelící ruské invazi.
Cena severomořské ropy Brent poprvé od začátku března klesla pod 100 dolarů za barel, na vývoj má i nadále značný vliv válka na Ukrajině. Země s Ruskem znovu jedná o příměří, rozhovory tak zmírňují obavy z dalšího přerušení dodávek suroviny na globální trh. Prudký nárůst počtu nově nakažených nemocí covid-19 v Číně pak vyvolává obavy ze snížení poptávky po ropě. Krátce před 13:00 SEČ vykazoval Brentu pokles o 7,5 procenta zhruba na 98,90 dolaru za barel.
Za hlavní potenciální rizika pro Skupinu ČEZ kvůli ruské invazi na Ukrajinu lze považovat zejména dopady situace a uvalených sankcí na zajištění dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, zajištění údržby výrobních zařízení, zajištění nákupu plynu pro koncové zákazníky a plnění závazků obchodních společností z titulu uzavřených komoditních kontraktů. Skupina ČEZ jako subjekt kritické infrastruktury přijala veškerá bezpečnostní opatření, řekl na tiskové konferenci předseda představenstva Daniel Beneš.
Od začátku ruské invaze před více než dvěma týdny překročilo polské hranice 1,83 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Za pondělí to bylo 71 600 lidí, asi o desetinu méně než v neděli. Na twitteru o tom dnes informovala polská pohraniční stráž. Celkový počet lidí, kteří kvůli válce opustili ukrajinské území, se podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) blíží třem milionům. Polsko zažívá největší nápor uprchlíků ze všech zemí, které s Ukrajinou sousedí.
Úřady Kyjeva v noci na dnešek znovu vyhlásily letecký poplach. Obyvatelé města poté nad ránem uslyšeli nejméně čtyři silné výbuchy, píše agentura Ukrinform. Rakety zasáhly několik obytných výškových budov, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra a upřesnilo, že dva lidé zemřeli a jedna osoba byla převezena do nemocnice. Poplach byl ve městě vyhlášen ve tři čtvrtě na čtyři místního času (2:45 SEČ).
Premiér Petr Fiala (ODS) společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev obléhaný ruskými vojsky. Cesty se zúčastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Fiala to oznámil na twitteru. Politici se setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.
V době psaní tohoto článku probíhá válka na Ukrajině již třetí týden. S nevelkou nadsázkou se však dá říci, že se toho od prvního týdne vlastně tolik nezměnilo. Nedostavil se žádný zásadní průlom na bojišti. Spíš platí, že posilují trendy, které se daly pozorovat již v prvních dnech, a (až na jednu poměrně zajímavou výjimku) se plní předpovědi odborníků. Jaká je tedy aktuální situace na ukrajinském bojišti a co lze očekávat dál?
Ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu z toho, že chystala tento měsíc útok na Doněckou a Luhanskou oblast. Podle Lavrova na tuto skutečnost odkazují nové důkazy, které Rusko získalo z „osvobozených zemí“. Lavrov to oznámil na tiskové konferenci. Lavrov na tiskové konferenci také řekl, že Západ včetně Evropské unie podniká nebezpečné kroky, když „posílil dodávku smrtelných zbraní na Ukrajinu, zahrnující tisíce protiletadlových raketových kompletů MANDAP.“
Ruská vojenská operace na Ukrajině nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval, řekl šéf ruské Národní gardy Viktor Zolotov. Takové výroky z úst jednoho z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina představují dosud nejsilnější veřejné přiznání, že akce Moskvy v sousední zemi nepostupují dle plánu, napsala agentura Reuters. Zolotov, bývalý šéf Putinovy ochranky, v neděli vystoupil na bohoslužbě vedené moskevským patriarchou Kirillem.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov údajně přijel na Ukrajinu a nachází se prý v Ivankově severně od Kyjeva. „Kadyrov je zalezlý ve sklepě na Ukrajině,“ napsal Anton Geraščenko, poradce ukrajinského ministra vnitra na svém kanálu Telegram. Uvádí to agentura Unian s tím, že ale žádné oficiální informace o Kadyrovi na Ukrajině nejsou. Čečenský vůdce pak poslal Zelenskému ostrý vzkaz. Ve svém dlouhé vzkazu se Kadyrov obrací napřed k Rusům a poté i přímo k Zelenskému.
Ukrajina v pondělí plánuje evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Záchrana obyvatelstva se týká i měst kolem Kyjeva, kde v pondělí podle tamní správy evakuace úspěšně pokračuje již pátý den, napsala agentura Reuters. Ukrajinská prokuratura v pondělí uvedla, že od zahájení ruské invaze zahynulo na Ukrajině 90 dětí, přes 100 jich bylo zraněno. Bilanci nelze nezávisle ověřit.
Bezpilotní letoun, který se minulý týden za dosud nevyjasněných okolností zřítil na okraji Záhřebu, nesl leteckou pumu o váze až 120 kilogramů. Katastrofě zabránilo to, že spadl do měkké půdy a nálož vybuchla pod zemí. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT s odvoláním na zdroj z chorvatského ministerstva obrany. Dron sovětské výroby se do Chorvatska dostal v noci na pátek nejspíše z bojiště na Ukrajině, když při tom přeletěl území dalších členských států NATO Rumunska a Maďarska.
