Ukrajina a Rusko značně pokročily v přípravě návrhu mírové dohody, která má ukončit ruskou invazi. Kyjev se má údajně vzdát ambicí vstoupit do NATO nebo nesmí dovolit na svém území přítomnost základen cizích států, dostane ale na oplátku určité bezpečnostní záruky. S odvoláním na tři osoby obeznámené s jednáními obou států o tom informuje server Financial Times.

Podle návrhu dohody by se měly některé státy, například USA, Velká Británie nebo Turecko, zaručit za to, že Ukrajině pomůžou v případě napadení v budoucnu. Není ale jasné, co má tyto státy k dohodě přimět nebo v jaké podobě budou takové záruky přijatelné pro Moskvu.

„V současné době neexistuje účinný systém evropské bezpečnosti, který by byl řízen NATO. Jakmile v Evropě začala opravdová válka, NATO rychle ustoupilo stranou,“ řekl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Navrhujeme ‚ukrajinský model bezpečnostních záruk‘, který předpokládá okamžitou a právně závaznou účast řady zemí v konfliktu na straně Ukrajiny, pokud někdo opět naruší její územní celistvost,“ dodal.

Podoljak pro Financial Times dále uvedl, že jakákoli dohoda mezi oběma státy musí obsahovat stažení vojsk Ruské federace ze všech území Ukrajiny, která dobyla od začátku invaze 24. února. Jmenoval konkrétně jižní regiony podél Azovského a Černého moře a území východně a severně od hlavního města Kyjeva.

Ukrajina si podle návrhu má ponechat ozbrojené síly, ale nesmí vstoupit do NATO a nesmí povolit existenci základen cizích států na svém území. Podojlak nicméně podotkl, že ukrajinské zákony toto již zakazují.

Dva ze zdrojů Financial Times zmínily záruky zakotvení ruského jazyka na Ukrajině. Rusky se hojně mluví hlavně na východě Ukrajiny, přesto je ukrajinština jediný úřední jazyk státu.

Neshody ale nadále panují nad ruským požadavkem, aby Ukrajina uznala anexi Krymu a nezávislost dvou separatistických republik na východě země.

Představitelé Ruska i Ukrajiny ve středu uznali, že společná vyjednávání o řešení konfliktu nejsou jednoduchá, existuje podle nich ale naděje na možný kompromis. Více jsme o nich psali zde. Představitelé Ukrajiny a dalších zemí jsou ale skeptičtí, zda ruský prezident Vladimir Putin skutečně chce dosáhnout míru a zda si jen jednáním nezískává čas, aby mohl přeskupit vojenské jednotky a pokračovat účinněji v ofensivě. „V tomto konfliktu, v této válce, probíhá masivní informační kampaň, a Rusko je rozhodně třeba posuzovat podle jeho činů, ne podle záplavy slov, která vypouští,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.