Izraelská armáda oznámila zabití nejvyššího vůdce šíitského militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha při vzdušném útoku v Bejrútu. Informovaly o tom agentury Reuters, AP a AFP. O osudu Nasralláha panovaly nejasnosti od mohutného pátečního izraelského úderu na ústředí libanonského hnutí na jižním předměstí Bejrútu. Nasralláh vedl Hizballáh více než tři desetiletí.
Izraelská armáda v úterý druhým dnem pokračovala v masivních leteckých úderech na pozice Hizballáhu v Libanonu, které si podle poslední bilance tamních úřadů vyžádaly přes 550 mrtvých včetně dětí a žen a více než 1800 zraněných. Izrael tvrdí, že nejrozsáhlejší nálety od války z roku 2006 míří na sklady zbraní a odpaliště raket Íránem podporovaného šíitského hnutí.
Americký ministr obrany Lloyd Austin nařídil vyslat na Blízký východ raketovou USS Georgia s jaderným pohonem, informoval v neděli Pentagon. Agentura Reuters píše, že se tak děje v situaci, kdy se v regionu očekávají možné útoky Íránu a jeho spojenců na Izrael v odvetě za smrt vysoce postavených členů hnutí Hamás a Hizballáh. "Ministr Austin zopakoval, že Spojené státy podniknou cokoliv pro obranu Izraele.
Atmosféra na Blízkém východě v posledních týdnech znovu notně zhoustla. Spouštěčem posledního kola eskalačních kroků, které hrozí přerůst v regionální válku, byl výbuch rakety, jež zabila dvanáct mladých izraelských drúzů. Izrael z útoku viní šíitské islamistické hnutí Hizballáh, napojené na Írán. Libanon, na jehož území Hizballáh působí, tomu jen bezradně přihlíží. O tom, jak se z bývalé výkladní skříně Blízkého východu stal padlý stát a jakou roli v tom hraje Hizballáh, hovoří pro Týdeník Echo Eric Bordenkircher, expert na Libanon z Centra pro rozvoj Blízkého východu při Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, možná už probíhá regionální válka na Blízkém východě. Americká vláda o víkendu varovala, že konflikt může vypuknout každým okamžikem. Írán těžce nese izraelský atentát na politického šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníju. Ten vyletěl do povětří, když byl na návštěvě Teheránu při příležitosti inaugurace nového íránského prezidenta. Pro režim je obzvláště trapné, že zahynul v ostře hlídaném komplexu Islámských revolučních gard.
Americká armáda vyšle na Blízký východ další stíhačky a válečné lodě a ponechá v regionu letadlovou loď. Spojené státy se snaží posílit vojenskou přítomnost v regionu kvůli hrozbám Íránu a jeho spojenců, Hamásu a Hizballáhu. Oznámil to podle agentury Reuters Pentagon. Americká letadlová loď Theodor Roosevelt připlula k Hormuzskému průlivu nedaleko íránských břehů. Napětí na Blízkém východě se tento týden vyhrotilo poté, co výbuch v Teheránu ve středu zabil vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníju.
Kdo to byl politický vůdce teroristického hnutí Hamás Ismáíl Abd ul-Salím Ahmad Haníja? Šéf politického křídla hnutí Hamás byl lídrem, který měl výsadní postavení a kontakty na nejmocnější muže na Blízkém východě. Muž, který žil posledních sedm let v Kataru a obklopoval se luxusem, nenáviděl Izrael už od dětství. Podle některých blízkovýchodních expertů ale jeho postavení v hnutí bylo spíše symbolické, píše deník The Economic Times.
Když teroristé z hnutí Hamás spáchali bestiální útok na nevinné obyvatele kibuců na hranicích s Palestinou, bez lítosti vraždili mladé lidi na alternativním hudebním festivalu. Zmařili víc než tisíc životů nevinných lidí, dvě stovky odvlekli jako rukojmí. Izrael se dočkal solidarity široké euroamerické společnosti. Netrvalo to ale dlouho. Společenské levicové proudy pogrom ze 7. října 2023 vypustily s lehkostí nárokového života bytí a rozjely už tradiční propagandu na podporu Palestiny, která je ve skutečnosti kritikou americké zahraniční politiky.
O víkendu došlo ke zlomu v konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Írán odpálil asi 300 raket s cílem bombardovat Izrael. K těžkým škodám nedošlo díky izraelské protivzdušné obraně, která patří mezi nejlepší na světě, a spolupráci spojenců. Sestřelování projektilů se kromě izraelského letectva účastnili i Američané, Britové, Francouzi, Jordánci, a snad dokonce Saúdi. Jedinou obětí je těžce zraněná sedmiletá beduínská dívka. Íránské bombardování bylo odpovědí na izraelský útok v Damašku, který zabil vysoce postavené íránské představitele, včetně generála Zahedího.
Drtivá většina z více jak tří set dronů a balistických střel, které Írán v noci ze soboty na neděli vypálil na stát Izrael, byly zničeny ještě před tím, než zasáhly svůj cíl, dokonce ještě než vletěly do izraelského vzdušného prostoru. Za úspěšnou obranou izraelského území stojí jak schopnosti izraelské armády samotné, tak pomoc od zahraničních partnerů židovského státu, a překvapivě i některých arabských zemí.
Írán právě zahájil útok bezpilotními letouny na Izrael, potvrdila v sobotu večer izraelská veřejnoprávní televize. Očekává se, že drony dorazí do Izraele v pozdních nočních hodinách. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu promluvil k národu. Prohlásil, že jsou nyní připraveni na přímý útok Íránu proti Izraeli, přičemž obranné systémy jsou rozmístěny a jsou v pohotovosti. Dále uvedl, že jsou připraveni na jakýkoli scénář, ať už jde o obranu nebo útok. „Stanovil jsem jasný princip: Když nás někdo zasáhne, zasáhneme my jeho,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z videa zveřejněného premiérem.
Pokud Írán podnikne útok na Izrael ze svého území, může od Izraele očekávat obdobnou odpověď. Na sociální síti X to dnes uvedl izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Reagoval tak na středeční prohlášení íránského důchovního vůdce Alí Chamenejího. Ten prohlásil, že Izrael bude potrestán za útok na íránské velvyslanectví v Damašku.
Izraelská armáda na jihu Libanonu zabila zástupce šéfa jednotky tamního hnutí Hizballáh, která má na starosti raketové útoky. S odkazem na sdělení armády o tom informují izraelská média, která zveřejnila i záběry z tohoto útoku. Smrt Alího Naíma potvrdil i Hizballáh, který ale neuvedl jeho funkci.
Nákladní loď Rubymar, na kterou 18. února zaútočili v Rudém moři jemenští povstalci, se potopila. S odvoláním na mezinárodně uznávanou jemenskou vládu o tom dnes informovala agentura Reuters. Loď převážející hnojivo, byla registrovaná v Británii, ale měla libanonského provozovatele. Jde o první plavidlo, které povstalečtí Húsíové zničili při své kampani na podporu Palestinců v Pásmu Gazy.
Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí na jednání v Bruselu schválili zahájení vojenské námořní mise EU v Rudém moři. Jejím cílem je zajistit bezpečí obchodních námořních tras, na které útočí jemenští povstalci. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Strategické velení mise Aspides by mělo sídlit v Řecku, operace ale budou řízeny z italské fregaty. Jemenští šíitští povstalci Húsíové, kteří ovládají velkou část Jemenu včetně hlavního města Saná, od listopadu útočí na komerční plavidla v oblasti.
Do Saúdské Arábie v pondělí přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Rijádu zahájil svou už pátou cestu po Blízkém východě od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Média soudí, že ministra čekají složitá jednání o navrhovaném příměří v Pásmu Gazy i budoucnosti Palestiny, normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií nebo o eskalaci bojů ve světle dalších očekávaných amerických úderů na proíránské milice na Blízkém východě.
Smrt tří amerických vojáků v Jordánsku staví americkou administrativu před obtížný úkol. Americký prezident Joe Biden oznámil, že útok americká armáda vyšetřuje. Ministerstvo obrany uvedlo, že se jeví, že za útokem stojí Íránem podporovaná milice Katáib Hizballáh. Tato šíitská skupina se v prosinci přihlásila k jiným incidentům a vyhlásila, že bude v útocích na americké zájmy pokračovat.
Přízviskem „nejbolavější úžina světa“ se dlouho mohl chlubit Hormuzský průliv, námořní cesta, která spojuje Indický oceán s Perským zálivem. Tudy proudí do světa arabské „černé zlato“: ropa vytěžená v Iráku, Kuvajtu a dalších ropných státech. Severní břeh Hormuzského průlivu ovšem patří Íránu, smrtelně znepřátelenému se Spojenými státy americkými, a možnost konfliktu tu visí ve vzduchu už dlouhé desítky let. Na případné uzavření Hormuzského průlivu Íránem se připravovaly jak ropné společnosti, tak válečná námořnictva různých států. Hormuzský průliv má za sebou řadu incidentů.
Na přímou otázku, zda OSN někdy zaznamenala, že se pod Gazou staví tunely, odpověděl 10. ledna mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric, že ne. „Zdá se mi, že všechna tato infrastruktura byla vybudována velmi utajeným způsobem,“ vysvětloval. Je to pozoruhodný výkon ve lhaní. Pokud se někdo nechce smířit s tím, že mluvčí generálního tajemníka OSN lže, musí se vypořádat s ještě pozoruhodnějším výkonem ve schopnosti nevidět. Tunely se v Gaze stavějí už dlouho, jejich výstavba akcelerovala po roce 2001 a zejména 2008, kdy Hamás plně uchvátil moc.
Americké a britské síly v úterý sestřelily 21 dronů a střel, které vypustili jemenští povstalci Húsíové směrem k mezinárodním námořním trasám v jižní části Rudého moře. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení amerického regionálního velitelství CENTCOM. Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že se jedná o dosud největší útok v Rudém moři, a povstalcům pohrozil, že ponesou následky. Večer ještě doplnil, že se jednalo o největší útok na válečnou loď Royal Navy (Královské námořnictvo) v posledních desetiletích.
Jedno je třeba jemenským Hútíům přiznat, nemají malé ambice. Tomuto islamistickému hnutí s chytlavým sloganem „Bůh je největší, smrt Americe, smrt Izraeli, kletba na Židy, vítězství islámu“ nestačila občanská válka a rovnou se pustilo do konfliktu s celým světem.
USA dnes těží víc ropy než Saúdská Arábie a ta nedávno zřejmě zjistila, že už nedokáže vládnout jejím světovým cenám. I když žádný jednotlivý těžař nemá dominantní postavení, Saúdská Arábie byla „swing producer“, který si díky své schopnosti rychle zvýšit nebo snížit těžbu některých charakteristik dominantního producenta užíval. Ustupuje tak jeden z důvodů, jimiž bylo zvykem americké angažmá na Blízkém východě vysvětlovat. Za ten druhý, jak vám vždy někdo připomněl, kdybyste na to zapomněli, je Izrael.
Nastal čas vrátit se do Evropy. Vznik Státu Izrael byla tragická chyba. Očekávat, že cosi jako židovský stát může existovat v samém srdci islámu, byla od začátku nesmyslná iluze, ba ještě něco horšího – byla to sebevražda. Jakkoli byl Hitler pro Židy úděsný, vydržel pouhých dvanáct let, a co je pro Židy dvanáct let? Tady hrozí ještě něco horšího, druhý holocaust Židů, tentokrát na Blízkém východě, kam Židé z Evropy přišli, aniž je někdo zval. Nastal čas vrátit se do Evropy. Tam patříme. Proti sionismu je třeba prosazovat diasporismus.
Posledních deset let byla tzv. nejkontroverznějším členem české diplomatické služby. Eva Filipi, několikanásobná velvyslankyně, vedla ambasádu v Sýrii od října 2010, brzy nato však propuklo arabské jaro a i v Sýrii nepokoje a posléze občanská válka. Všichni velvyslanci států Evropské unie byli na protest proti režimu Bašára Asada z Damašku staženi, zůstali jsme jen my, k nelibosti některých lidí v zahraničí i u nás doma. Některé z nich na ministerstvu zahraničí nebo v mezinárodních institucích Filipi iritovala navíc ještě obsahem svých diplomatických zpráv posílaných do ústředí.
Americký torpédoborec a několik komerčních plavidel se dnes v Rudém moři stalo terčem útoku, oznámil Pentagon. Britská armáda dříve bez bližších podrobností informovala o útoku dronů a explozi v Rudém moři. Agentura AP incident označuje za významnou eskalaci v útocích na plavidla v blízkovýchodních vodách v souvislosti s téměř dva měsíce trvající válkou mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
Riziko terorismu je v Německu vyšší než v minulosti. V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě před ním varuje Spolkový úřad pro ochranu ústavy, tedy německá civilní kontrarozvědka. Ta ve středu zveřejnila hodnocení nebezpečí terorismu v Německu. Šéf tajné služby Thomas Haldenwang (63), označil nebezpečí za reálné. Zároveň ujistil, že tajná služba pracuje a připravuje se na různé scénáře. Informuje například Bild. Konflikt na Blízkém východě se týká i Evropy, alespoň to uvádí tajné služby.
Na krátkou návštěvu Německa v pátek přiletěl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož protiizraelské výroky v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy vyvolávaly kontroverze. Prezident Frank-Walter Steinmeier i kancléř Olaf Scholz po jednání s hlavou tureckého státu uvedli, že Izrael má po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října právo na sebeobranu. Erdogan znovu vyzval k humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy a odmítl, že by byl antisemitou. Informovaly o tom agentury.
V Saúdské Arábii dnes začal mimořádný summit arabských a islámských zemí k situaci v Pásmu Gazy, kde Izrael provádí vojenské operace v reakci na útok palestinského radikálního hnutí Hamás ze začátku října. Podle saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána je Izrael zodpovědný za "zločiny" spáchané na palestinském lidu, informovala agentura Reuters. Podle páteční zprávy CNN byl Bílý dům důvěrně varován americkými diplomaty před rostoucí zuřivostí v arabském světě vůči USA.
Izraelské letectvo provedlo údery v Sýrii kvůli škole ve městě Ejlat, kterou ve čtvrtek zasáhl bezpilotní prostředek. V pátek ráno to oznámila podle zahraničních agentur izraelská armáda. Ta neupřesnila, jaké cíle její údery zasáhly. „Syrský režim je plně zodpovědný za teroristické aktivity, které jsou prováděny ze syrského území,“ uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda. Dále uvedla, že udeřila na organizaci, který útok dronu provedla, aniž by upřesnila její název.
Izrael souhlasil s každodenním čtyřhodinovým přerušením bojů na severu pásma Gazy. Podle Bílého domu by to mělo dát civilistům možnost uprchnout. Každodenní příměří by mělo na severu Pásma Gazy platit po dobu čtyř hodin od tohoto čtvrtka, oznámil úřad amerického prezidenta ve Washingtonu podle deníku Welt.
