Už je to 45 let. 30. srpna 1980 na baltském pobřeží, v Gdaňsku a ve Štětíně, došlo k uzavření dohody mezi stávkujícími dělníky a režimem. Totalitní režim poprvé podepsal se svým „lidem“ nějakou formu smlouvy, povolil vznik samostatných odborů – Solidarity. A vzhledem k tomu, že poskytnutí statusu nezávislých politických subjektů jde přímo proti logice totalitního státu, začal tímto i středoevropský „počátek konce komunismu“.
Prestižní britská Univerzita v Cambridge udělila čestný doktorát Angele Davisové, marxistické aktivistce a v současnosti také profesorce na kalifornské Univerzitě v Santa Cruz. Udělení titulu však vyvolává také negativní odezvu, Davisová se totiž v minulosti aktivně účastnila sovětské komunistické propagandy a v roce 1972 během své návštěvy socialistického Československa navíc odmítla podpořit zdejší politické vězně.
Před padesáti lety, 10. dubna 1975, poslal Václav Havel dlouhý dopis Gustavu Husákovi, který začíná zdvořilým oslovením „Vážený pane doktore“. Za týden mu přišla odpověď ze sekretariátu generálního tajemníka, že se dopisem zabývat nebudou, neboť skutečným adresátem není generální tajemník ÚV KSČ (Husák tehdy ještě nebyl prezidentem, tím se stal až za měsíc), ale západní sdělovací prostředky, kterým Havel skutečně dopis také poskytl, což mělo „dokázat jeho skutečný záměr – posloužit antikomunistické propagandě k útokům proti československému státu, straně a lidu naší vlasti“.
Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Západ bude muset podle signatářů dopisu znovu bojovat o své místo ve světě a čelit rostoucí moci nedemokratických mocností.
Bývalí polští disidenti včetně držitele Nobelovy ceny za mír Lecha Walesy vzkázali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že záběry z jeho pátečního jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě u nich vyvolaly zděšení a odpor. V otevřeném dopise, který Walesa zveřejnil na svém facebookovém profilu, píší, že atmosféra v Oválné pracovně jim připomněla tu, kterou zažili během výslechů na tajné policii a u komunistických soudů.
Po Ukrajině a Blízkém východě je potencionálním třetím ohniskem napětí jihovýchodní Asie a Pacifik, kde na sebe narážejí americké a čínské zájmy. Pro někoho možná překvapivě americkým spojencem proti Číně je komunistický Vietnam. O lidskoprávní situaci ve Vietnamu a mezinárodním kontextu vypráví vietnamský disident Nguyễn Tiến Trun.
Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet ve středu schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou 100 000 korun. O schválení informovala ministerstva spravedlnosti a vnitra. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stát se chystá napravit některé dosud neodškodněné křivdy, které zažili disidenti během komunistického režimu. Postarat se o to mají hned dva návrhy, podle nichž by Česko mohlo jednorázově finančně odškodnit lidi postižené tzv. ochranným dohledem nebo vynuceným odchodem do zahraničí. Právní rámec pro kompenzace pochází z pera resortů spravedlnosti a vnitra.
Kam zmizel kult básníků? položí si čas od čas někdo hlubokomyslnou otázku, na niž je jediná možná odpověď: do prdele. Když je to každému u prdele… Prosím za prominutí, za ty vulgarismy, které jsou přitom funkční a výstižné, neboť hodlám napsat krátký nekrolog za jednoho skutečně kultovního básníka, který tím slovem nepohrdal: U prdele nazval svou sbírku sebraných básní. V samizdatu kolovala od roku 1981. Jmenoval se František Pánek, každý, kdo ho znal nebo o něm věděl, mu říkal Fanda Pánek, zemřel před pár dny (12. 8.) ve věku sedmdesáti pěti let.
Čím dávnější jsou časy komunistického režimu, tím početnější jsou řady těch, kdo mu před víc než pětatřiceti lety statečně vzdorovali. Nově je rozšířil populární hudebník Michal David. V široce sdíleném videu mluví o svých obavách z toho, že se vrací normalizační poměry. „Dneska člověk už nemůže nic říct. Lidi se bojí říct pravdu, vracíme se zpátky do totáče.“ Zneklidněný tím je skutečně hluboce. „Co se to děje? Vždyť my se vracíme tam, co jsme říkali, proti čemu jsme všichni bojovali a hlavně my muzikanti taky, že jo.“ Nemálo pamětníků jeho slova zaznamenalo s pobaveným či pobouřeným údivem. Michal David jako bojovník proti režimu.
Novinář, publicista, ekonom, hudebník, bývalý disident a signatář Charty 77 Jan Macháček rezignuje na konci července na místo předsedy správní rady Institutu pro politiku a společnost, think-tanku, který založilo před deseti lety hnutí ANO jako svoji ideologickou a programovou základnu. Píše to server e15 s odkazem na Macháčkovo vyjádření. Podle zdrojů redakce e15 je hlavním důvodem jeho odchodu založení nové evropské frakce Patrioti pro Evropu, v níž jsou i europoslanci ANO.
Nejdůležitějším politickým soubojem v USA není ten mezi levicí a pravicí, ale mezi liberály a progresivisty, tvrdí bývalý sovětský disident a izraelský politik Natan Šaranský. Několikanásobný izraelský ministr a expředseda Sionistického fóra v Izraeli se domnívá, že útok Hamásu na Izrael má zárodek už v dohodách z Osla před 30 lety. "Progresivisté nejsou spojenci, ale nepřátelé liberalismu. A pro mnoho organizací, zejména pro židovské liberální organizace, to bylo velmi těžké přijmout," řekl Šaranský podle deníku The Jerusalem Post.
Také Edvard Beneš na konci 2. světové války prosazoval a prosadil v Košickém vládním programu (de facto šlo o novou ústavu) nepolitickou, arbitrárně danou redukci stranického systému, totiž aby politické strany byly jen tři a zakotvilo se to v ústavě (nakonec byly čtyři, ale další už vznikat nesměly). Co horšího, na tom přiškrceném stranictví byl ve společnosti patrně většinový konsenzus. Všechna odbojová hnutí už na začátku protektorátu, pravicová i levicová, psala ve svých programech, že se nechtějí vracet k politickému, stranickému systému meziválečného Československa,.
Ekonomka, aktivistka a manželka Alexeje Navalného Julija Navalná oznámila, že bude pokračovat v práci svého zesnulého muže. "Pokračujte v boji za naši zemi. Vyzývám vás, abyste se postavili vedle mě," prohlásila Navalná ve videu na sociálních sítích. Vyzvala k tomu, aby příznivci Navalného bojovali společně s ní proti represivnímu režimu. "Bojujte dál a nevzdávejte se! Já se nebojím a vy byste se také neměli bát."
Bývalí disidenti budou dostávat pravděpodobně ještě letos průměrný starobní důchod, byť by neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna schválila zrychleně už v dnešním úvodním kole i hlasy opozice. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Jako hodně nevyvedené hodnotí někteří právníci rozhodnutí správního orgánu v Praze 1, který uznal vinnými disidenty a chartisty z přestupku a „neoprávněného záboru“, když před časem drželi protestní hladovku před Úřadem vlády. Signatáři Charty 77 Jiří Gruntorád a John Bok podle úředníků porušili ustanovení o pozemních komunikacích, protože před budovou Strakovy akademie stanovali na nevhodném místě.
Protestní hladovka disidentů a signatářů Charty 77 Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády má nečekané vyvrcholení - oba protestující byli uznáni vinnými z toho, že stavbou stanu porušili ustanovení o pozemních komunikacích. Dopravní odbor Městské části Praha 1 obvinil Gruntoráda a Boka z toho, že se dopustili "neoprávněného záboru" a nezákonně postavili stanový přístřešek před Strakovou akademií. Spolek Šalamoun uvedl, že chybí fotodokumentace ze stavby stanu, který reálně disidenti vůbec nepostavili.
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala dnes hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě úřad vlády.
Bývalý disident Jíří Guntorád už sedmý den drží hladovku před úřadem vlády. Reagoval tak na případ disidenta Karla „Charlie“ Soukupa, který byl nucen emigrovat do Austrálie a nyní v Česku nemá dostatečný důchod. Právě kvůli nízkým penzím disidentů vyhlásil Guntorád hladovku a požaduje rezignaci ministra Mariana Jurečky. Hned následující den se k němu přidal John Bok. Ten deníku Echo24 popsal důvody hladovky i zkušenosti a průběh protestní akce.
Když Jiří Gruntorád zahájil svoji protestní hladovku, říkal jsem si, když chce odstoupení ministra Jurečky, tak půjde nepochybně o nějakou vydařenou taškařici. Čekal jsem, že se z médií dozvím, o co ve věci vlastně jde, pořádně, do hloubky, někde si najdu informace, které jsou potřebné, ostatně dnes je cokoli vyvěšeno na kdejakém webu, a udělám si potřebný obrázek. Dozvěděl jsem se sice, že Jiří Gruntorád rozeslal do všech médií všechny potřebné informace, rozhodnutí a úřední listy, avšak s jejich obsahem jsem se v žádném médiu neměl možnost seznámit.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval disidenta Jiřího Gruntoráda k přerušení nebo ukončení hladovky s tím, že jeho původní požadavky týkající se důstojných penzí pro disidenty a disidentky vláda plní. Zrušit usnesení kabinetu hlásící se k tradicím Charty 77 premiér nechce. Novinářům premiér řekl, že zrušení usnesení bylo v rozporu s jeho svědomím a že to po něm nemůže chtít ani muž, kterého si velmi váží.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda.
Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes sešel se signatářem Charty 77 Jiřím Gruntorádem, který drží před sídlem vlády protestní hladovku. Kvůli nízkým penzím disidentů a disidentek požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). S Fialou se ale podle něj na ničem nedohodli a Jurečka odstoupit nehodlá. Chartista to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu. Jurečka novinářům dnes sdělil, že sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody.
Disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody, sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku. Ministerstvo práce pak připraví také novelu zákona, aby odpůrci a odpůrkyně komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila 20 254 korun.
Disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo ČR v nucené emigraci. Jurečka v pondělí zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. ČTK Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi.
„Jakákoli forma odporu proti autoritářskému režimu v imperialistickém Rusku je legitimní,“ je věta z prohlášení Zóny solidarity – občanské skupiny, jež se v Rusku soustřeďuje zejména na pomoc zatčeným za protiválečné aktivity, kteří nejsou v hledáčku lidskoprávních organizací.
Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.
V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici. V promluvách během mše se střídali biskup Václav Malý a kněz Ladislav Heryán, který zazpíval i písničku.
Odvolací pražský městský soud zrušil verdikt nad čtyřmi bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti (StB) obžalovanými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Jejich trestní stíhání zastavil, protože je podle něj promlčené. Obvodní soud uložil Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi podmíněné tresty. U Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání.
