„Můj cíl je prostý. Chci, aby Itálie byla veliká a respektovaná a budila strach.“ Autorem výroku byl samozřejmě Benito Mussolini, ale klidně ho mohli pronést jiní vůdcové, kteří měli pocit, že se jejich zemím nedostává tolik respektu, jak by si zasloužily. U správně vychovaných a uvědomělých lidí takový výrok budí nepochopení, neboť přece na strachu není nic hezkého a mnohem lepší je vycházet s každým po dobrém. Ale to je častý omyl těch hodných lidí.
Holandská královská rodina přestane používat historický pozlacený kočár, protože „oslavuje otroctví a koloniální minulost země“. Vozidlo bylo kritizováno za to, že zobrazuje a symbolizuje Nizozemsko jako koloniální velmoc, která využívala otroky. Nizozemský král Willem-Alexander tento krok oznámil uprostřed „vášnivých debat“ o holandských vazbách na otroctví a kolonialismus. Kritici tvrdí, že na jedné straně koňského povozu nazvaného „De Gouden Koets“ je obraz, který „oslavuje“ koloniální historii země.
Po letech jsem se vrátil k novele Srdce temnoty anglického spisovatele polského původu Josepha Conrada, poprvé vydané v roce 1902. Je to jedna z nejznámějších anglických próz, během desetiletí byla předmětem zájmu mnoha badatelů interpretována mnoha způsoby – od politického k psychoanalytickému. Ta otevřenost mnoha výkladům jistě je součástí jejího přetrvávajícího magnetismu. Dotýká se také témat, která se právě teď hojně diskutují.
Reakce médií a společenských elit na to byla pochopitelně ostře odmítavá. Do těch odsudků se ale vešli fotbaloví fanoušci jako společenská skupina, jako reprezentanti nižší třídy anglického obyvatelstva, proti nimž jako celku je potřeba rázně zakročit. Přitom – video ze rvačky v útrobách Wembley je skutečně nechutné, víc bitek ale tímhle způsobem dokumentováno nebylo.
Starostka Amsterdamu se ve čtvrtek omluvila za roli, kterou vedení města sehrálo v době, kdy bylo Nizozemsko zapojeno do obchodování s otroky. Ke stejnému kroku ve čtvrtek vyzvala nizozemskou vládu nezávislá expertní komise, podle níž lze obchod s otroky v 17. až 19. století označit za zločin proti lidskosti. Premiér Mark Rutte tvrdí, že oficiální omluvu jeho kabinet nechystá, protože vláda nechce soudit historii a štěpit názory veřejnosti na tuto kontroverzní kapitolu z dějin země.
„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.
Britská královna Alžběta II. se stala další obětí tzv. kultury rušení. Studenti na prestižní oxfordské koleji Magdalen College si odhlasovali odstranění jejího portrétu ze společenské místnosti, napsal britský deník The Telegraph. Magdalen College je jedna z 38 autonomních kolejí Oxfordské univerzity. Výbor studentského spolku odůvodnil odstranění portrétu panovnice z roku 1952 tím, že představuje nevítaný symbol „nedávné koloniální historie“.
Německo na konci května oficiálně uznalo, že se ve své někdejší kolonii, dnešní Namibii, dopustilo na počátku 20. století genocidy. Jako odškodnění přislíbilo jihoafrickému státu financování infrastruktury v hodnotě 1,1 miliardy eur (28 miliard korun). Avšak namibijský viceprezident Nangoglo Mbumba není s částkou spokojený, podle něj totiž suma nereaguje dostatečně na ,,původní kvantum reparací, které byly zpočátku předloženy německé vládě," uvádí rozhlas Deutsche Welle.
