ANALÝZA: Finanční pomoc zemí EU Palestině je v posledních patnácti letech v poměru k velikosti ekonomiky zhruba desetinásobná (!) v porovnání s objemem unijních peněz, které v témže období coby řádný člen EU čerpalo Česko. Ač právě od roku 2008 Gaze zcela a definitivně vládne Hamás, nekonají se tam volby, země EU své peníze posílají dále. Doslova zasypávají Gazu miliardami.
Falešných peněz přibývá. Česká národní banka (ČNB) zadržela za letošní rok oproti loňsku více než dvojnásobek padělaných bankovek a mincí. A zatímco v minulých letech šlo hlavně o bankovky, letos k překvapení všech výrazně přibylo i mincí. Pražská policie totiž podle informací deníku Echo24 řeší od minulého roku kauzu většího množství padělaných dvacetikorun, které jsou od těch standardních téměř k nerozeznání.
Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze? Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně.
Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.
Ruský rubl zůstává pod tlakem, dolar dnes překročil psychologicky důležitou hranici 100 RUB/USD. Předchozí prolomení této hranice v polovině srpna přinutilo ruskou centrální banku k nouzovým opatřením na podporu domácí měny. Rubl letos tlačí dolů odliv deviz a klesající přebytek běžného účtu platební bilance země, napsala agentura Reuters. V srpnu ruská centrální banka v reakci na pokles kurzu rublu zvýšila na mimořádném zasedání svou hlavní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 procent. V září pak přikročila k dalšímu zvýšení na 13 procent.
Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86.400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30.000 lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje.
Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.
Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.
„Co se týče dědictví, měl jsem to jako ostatní: jednoho dne se o něj člověk musí postarat,“ píše švýcarský spisovatel Lukas Bärfuss v nedávno vydaném eseji Otcova krabice. To se tak někdo má, napadne čtenáře: Lukas dědí. Ale ne vždy je to radost. Autor popisuje, jak odmítl převzít otcovy dluhy. Krom toho mu po otci, který poslední roky žil na ulici, zbyla banánová krabice s několika drobnostmi. Bärfussův esej spadá do žánru nově pojmenovaného jako autosociobiografie. Na osobních příbězích spisovatelé jako Didier Eribon nebo Annie Ernauxová demonstrují, jak nám společnost promlouvá do osobního osudu.
Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.
Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Jedním z témat debaty v Poslanecké sněmovně se tento týden stal i návrh zákona, který by mimo jiné upravil pravidla k předčasnému splacení hypoték. Banky by tak v případě předčasného splacení hypotéky mohly po klientech vymáhat až dvě procenta z nesplacené jistiny. Tento poplatek by podle propočtů mohl činit v průměru zhruba 60 tisíc korun. Opoziční i koaliční poslanci vyjadřovali svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zákona už v červnu, psali jsme o tom zde, nyní se ale toto téma stalo znovu předmětem debat.
Doba oddlužení se možná zkrátí z nyní základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela insolvenčního zákona, kterou v úterním úvodním kole podpořila Sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vychází z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do ústavně-právního výboru.
Debata o způsobech placení vyvolává už několik týdnů zájem médií i českého bankovního sektoru. Stížnosti ohledně mizejících terminálů se do jisté míry rozhodla vyřešit Air Bank, která chce letos spustit nový platební systém, který by se alespoň částečně vyhnul jedné z nejčastějších stížností obchodníků – poplatkům karetním společnostem a provozovatelům terminálů.
Dolar v pondělí poprvé od loňského jara zdolal hranici 100 rublů, na což Kreml zareagoval kritikou ruské centrální banky. Ta je podle ekonomického poradce prezidenta Vladimira Putina za pád měny zodpovědná prosazováním uvolněné měnové politiky. Centrální banka vzápětí avizovala, že na příštím zasedání své bankovní rady nevylučuje zvýšení základní úrokové sazby. Informovala o tom agentura Interfax. Dolar se v pondělí dopoledne prodával až za 100,9950 rublu.
Letní dohady o platbách kartou, či hotovostí „nasvítily“ téma poplatků, které musí obchodníci odvádět karetním společnostem nebo provozovatelům terminálů. Právě jejich výše je podle mnohých restauratérů nebo prodejců hlavním důvodem pro to, proč nenabízí možnost bezkontaktní platby. Zatímco provozovatelé terminálů poplatky hájí, na světě má brzy být platební systém české Air Bank, který by se alespoň částečně kartám a terminálům vyhnul.
Letní debatu o platbách v hotovosti, či kartou, rozvířil záměr české Air Bank, která plánuje letos představit nový platební systém. Ten by měl alespoň částečně obejít poplatky karetním společnostem či zprostředkovatelům platebních terminálů, které obchodníci často zmiňují jako důvod, proč neberou karty. Takzvané okamžité platby, které už nyní fungují v podobě QR kódů, nicméně nemají u zbytku trhu přílišnou oporu. Po konkurenčních bankách se k nim rezervovaně staví i ti, které by nový systém připravil o část příjmů.
Rakouský konzervativní kancléř Karl Nehammer chce právo platit v hotovosti zakotvit v ústavě. Řekl to agentuře APA. Ministra financí Magnuse Brunnera pověřil, aby před zářijovým jednáním se zástupci bank připravil příslušný návrh. Agentura Reuters připomíná, že Nehammer není prvním, který s touto myšlenkou přišel. Pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) už roky hovoří o tom, aby právo platit hotově bylo ústavní. "Nestydíte se, že kradete nápade od 'zlé a extrémní' FPÖ? Nemáte sám rozumné nápady?", reagoval v prohlášení šéf FPÖ Herbert Kickl.
V České republice má letos vzniknout nový způsob placení, který by obešel poplatky obchodníků karetním společnostem i provozovatelům terminálů. Nový model takzvaných okamžitých plateb, které už teď fungují v podobě QR kódů, vyvíjí tuzemská Air Bank. Odpadl by tak jeden z hlavních argumentů obchodníků, kteří nechtějí přijímat platební karty. Ukazuje se ale, že kdo bude chtít vznikající způsob placení vyzkoušet, bude alespoň nyní muset sáhnout po právě této bance.
Poněkud překvapivě zmínil o víkendu premiér Petr Fiala skutečnost, že Česká republika by měla příští rok splňovat klíčové kritérium pro přijetí eura. Předseda vlády tím vyvolal lehké pozdvižení a další komentáře, mimo jiné i proto, že jeho kabinet se k přijetí jednotné evropské měny v minulosti stavěl spíše chladně. Úřad vlády teď situaci vysvětluje tím, že je Fialovi změna v přístupu k euru podsouvána médii a jde spíše o pozitivní ekonomický ukazatel.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Česká advokátní komora změnila s účinností od 23. července 2023 systém advokátních úschov, tedy služeb, kdy si lidé nebo společnosti ukládají finanční prostředky u advokátů například při realitních transakcích. Cílem je zabezpečit, aby advokátní úschovy finančních prostředků klientů byly bezpečnější a transparentnější. Klienti se nyní s advokátem poskytujícím úschovu mohou dohodnout na tom, že pohyb jejich finančních prostředků uložených jako dosud na speciálním bankovním účtu, bude pod jejich pravidelným dohledem.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v pondělí zákon o zavedení digitálního rublu - dodatečného nového způsobu ruské měny. O zprávě informuje ruská státní agentura TASS. Tento dodatečný způsob měny se tak stává třetí formou ruského rublu. Digitální ruský rubl se zařadil k stávajícímu hotovostnímu a bezhotovostnímu způsobu. Transakce by se měly provádět přes partnerskou aplikaci platformy digitálního ruského rublu. Provozovatelem platformy je přímo Centrální banka Ruské federace.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Polovina Čechů platí v zahraničí pouze hotovostí nebo je to pro ně preferovaný způsob platby. Kartu upřednostňuje 34 procent lidí. Skoro 80 procent dotázaných si nevybírá hotovost z bankomatů v zahraničí nebo zcela výjimečně, raději volí výměnu peněz ve směnárnách v ČR před odjezdem. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost STEM/MARK pro Home Credit koncem května mezi 500 respondentů. Na zahraniční dovolené platí výhradně hotovostí 24 procent respondentů.
Mezi českými podnikateli se rodí nápad, který by mohl pomoci utnout dlouhé debaty o mizící možnosti platby kartou. Čím dál tím častěji se hovoří o tom, že by bezhotovostním platbám mohla pomoci změna zákona, která by obchodníkům kladla povinnost přijímat vedle hotovosti právě i karty. Mizící platební terminály a návrat hotovosti jsou pomalu českým tématem číslo jedna.
Alespoň zdánlivě největším strašákem posledních dní se stala otázka, kde ještě přestanou přijímat platební karty. Českou republiku totiž do značné míry ovládla diskuze o tom, jak z podniků mizí platební terminály a naopak se vrací hotovost. Češi přitom podle výzkumů odpor ke kartám zaznamenávají, ale spíše s ním nesouhlasí. Důvodů, proč se od karet ustupuje, může být několik.
Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.
