Světoví lídři jsou vyděšení z možného návratu amerického exprezidenta do Bílého domu. V úterý, přesně dva týdny před prezidentskými volbami v USA, to podle agentury AP během projevu ve státu New Hampshire řekl současný prezident Joe Biden. "Na každé mezinárodní schůzce, které se účastním, si mě berou stranou - jeden lídr po druhém, a říkají ´Joe, on nesmí vyhrát´," uvedl Biden.
Setkáním s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem v pátek zahájil americký prezident Joe Biden program své rozlučkové návštěvy Německa. Na programu jsou také setkání s kancléřem Olafem Scholzem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem. Mezi hlavní témata setkání se Steinmeierem patřila další podpora Ukrajiny ve válce. Součástí programu byla také slavnostní ceremonie na zámku Bellevue, sídle německých prezidentů
Po smrti svého vůdce Jahjáa Sinvára není teroristické hnutí Hamás schopné opakovat svůj útok na jižní Izrael z loňského 7. října a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci. V prohlášení po zabití šéfa palestinského hnutí to dnes uvedl americký prezident Joe Biden. Dodal, že chce brzy mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o ukončení bojů v Gaze a propuštění rukojmích. Netanjahu sám dnes prohlásil, že zabitím šéfa Hamásu válka v Pásmu Gazy nekončí.
Americký prezident Joe Biden řekl, že nařídil vládním složkám, aby posílily ochranu exprezidenta Donalda Trumpa na úroveň, jakou disponuje úřadující šéf Bílého domu. Informovala o tom agentura Reuters poté, co americký tisk přišel se zjištěním, že Trumpova kampaň požádala o dodatečné prostředky včetně vojenské techniky. Prezident Joe Biden dnes na dotaz novinářů ohledně Trumpových požadavků uvedl, že by měly být splněny,
Zvyšte podporu Ukrajiny a povolte použití západních zbraní na ruském území, vyzývá otevřený dopis amerického prezidenta Joa Bidena. Autoři apelují na Spojené státy, aby posílily podporu Ukrajině a varují před strategickými hrozbami z Asie. Dopis podepsalo přes 500 lidí, včetně amerického generála Bena Hodgese, nositele Nobelovy ceny za chemii Jamese Frasera, ukrajinského poslance Oleksije Gonšarenka nebo europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti), poslance Martina Exnera (STAN) a Davida Smoljaka (STAN).
Americký prezident Joe Biden telefonicky hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podrobnosti o telefonátu jsou napjatě očekávány, protože nehledě na sílící napětí na Blízkém východě spolu oba státníci hovořili naposledy 21. srpna. Bílý dům uvedl, že telefonátu se zúčastnila i viceprezidentka Kamala Harrisová; oficiální prohlášení se čeká později. Podle izraelského Channel 12 byl hovor veden v "pozitivní atmosféře". Velkou část telefonátu věnovali podle izraelských médií politici plánované reakci Izraele na nedávný íránský útok.
Jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu se z plánované soboty odložilo. Oznámil to dnes odbor komunikace české prezidentské kanceláře. Za Česko se měl zúčastnit prezident Petr Pavel. Setkání svolal americký prezident Joe Biden, který ale do Německa nakonec neodletí, protože bude dohlížet na přípravy na úder hurikánu Milton a následné krizové operace.
Americký prezident Joe Biden odložil od čtvrtka plánovanou cestu do Německa kvůli hurikánu Milton, který se blíží ke státu Florida. Oznámil to podle deníku Bild Bílý dům. Na jednání chtěli zástupci Ukrajiny členským státům NATO představit "plán vítězství" a Kyjev stále očekává, že by mohl obdržet povolení pro údery hluboko v Rusku. V prohlášení se uvádí, že „vzhledem k očekávané dráze a síle hurikánu“ bude Biden dohlížet na přípravy a reakci na něj.
Americký prezident Joe Biden opět vyvolal svým jednáním obavy o jeho opravdový psychický a zdravotní stav. V neděli během rozhovoru s novináři byl požádán o vyjádření k nedělním izraelským náletům na pozice Hútíů v Jemenu. Biden na to odvětil, že „stávka musí být urovnána“ a že „podporuje kolektivní vyjednávání“. Biden podle deníku NYP svým komentářem odkazoval na hrozící stávku přístavních dělníků, která by od úterý mohla ochromit lodní dopravu od Maine po Texas.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena není nadšená z takzvaného plánu vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal s odkazem na americké a evropské činitele deník The Wall Street Journal (WSJ). Bílý dům podle nich plán považuje jen za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi na ruské území.
Americký prezident Joe Biden dnes krátce před setkáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě oznámil další pomoc Kyjevu ve výši zhruba osmi miliard dolarů (180 miliard Kč). Bílý dům o tom informoval v prohlášení. Cílem pomoci, které zahrnuje první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů, je podle Bidena podpořit Kyjev, aby mohl "tuto válku vyhrát".
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií podle agentury Reuters potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí od února 2022 ruské invazi. Prezident také uvedl, že Kyjev protiofenzivu očekával. Portál DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě uvedl, že ruští vojáci překročili řeku Sejm a postupují v Koreněvském okrese.
V tradičním časopise amerických socialistů The Nation vyšel text, který byl mnohými na internetu označen za zatím nejhloupější příspěvek do předvolební diskuse. Pamatujete, jak v květnu vyšel na webu Seznam Zprávy komentář o tom, že bychom měli přestat jásat nad naším triumfem v hokejovém mistrovství světa a radši myslet na uhlíkovou stopu hokeje? Ten článek v The Nation udělal něco podobného s americkým fotbalem, jen o hodně političtěji.
Mark Zuckerberg, šéf a zakladatel americké technologické společnosti Meta Platforms, která vlastní a provozuje sociální sítě Facebook a Instagram (a WhatsApp), ve svém v pondělí zveřejněném dopise předsedovi soudního výboru Sněmovny reprezentantů Jimu Jordanovi přiznal, že Facebook a Instagram udělaly chybu, když během pandemie cenzurovaly některé příspěvky o covidu. Prý na týmy jeho sítí tlačila tehdejší Bidenova prezidentská administrativa.
Tisíce lidí v pondělí prošly americkým Chicagem, aby vyjádřily nesouhlas s americkou podporou Izraele v jeho tažení v Pásmu Gazy, zatímco ve městě začínal předvolební sjezd Demokratické strany. V první den sjezdu vystoupila řada předních demokratických politiků, včetně prezidenta Joe Bidena, který podle agentur pojal projev jako rozlučkový a předával vedení strany mladším.
Americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová uvítali ve Spojených státech novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, které propustilo Rusko v rámci největší výměny vězňů od konce studené války. Přílet trojice završil akci, při níž se do Německa a USA dostalo 16 lidí vězněných Ruskem výměnou za osm osob z věznic v západních zemích.
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump se ostře pustil do prezidenta Joe Bidena a vyjádřil se i k jeho vzdání se kampaně na znovuzvolení. Trumpova kampaň se poté, co demokratická strana řešila jeho kandidaturu kvůli věku dlouho k Bidenovi nevyjadřovala. Nyní se k celému procesu výměny kandidáta vyjádřil sám Trump. Podle něj proběhl v Bílém domě puč a vyjádřil pochybnosti o tom, že prezident Joe Biden má na dění v Bílém domě vliv. Řekl to v diskuzním pořadu televize Fox News.
Vstupem Kamaly Harrisové do přímého boje o Bílý dům se mění dynamika a do jisté míry i dosavadní témata kampaně. Pozvání do debaty k nadcházejícím volbám v USA přijali: europoslanec Alexandr Vondra, publicisté Roman Joch a Michael Durčák, komentátor Týdeníku Echo Martin Weiss a politolog a amerikanista Kryštof Kozák. „Úspěchy Joea Bidena nemají ve světě srovnání,“ řekla Kamala Harrisová po jeho odstoupení z kandidatury na prezidenta.
Věk je jenom číslo. Ze všech floskulí, které dnes obíhají reálným i virtuálním světem, je tahle snad nejotravnější a možná i nejškodlivější. Nejenom proto, že je taky absurdní. Ano, věk se vyjadřuje číslovkou. Něco z toho snad vyplývá? Kdyby mě, nedejbože, vítr zavál na místo silného zemětřesení a spadl mi tam na hlavu balkon, asi bych se neutěšoval tím, že intenzita otřesů země na Richterově stupnici je „jenom číslo“. Netvrdím tím, že na životním stylu lidí, v souvislosti s nimiž se tahle floskule používá, je něco v zásadě špatně. Je to úctyhodné, když si někdo dokáže dlouho udržet svěžest těla i ducha, skáče s padákem, režíruje filmy jako čtyřiadevadesátiletý Clint Eastwood a podobně
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a řekl, že toho s ním chce mnoho probrat. Předseda izraelské vlády v úvodu prezidentovi poděkoval za jeho podporu Izraele, informuje agentura Reuters a připomíná, že se stále nepodařilo dojednat dohodu o příměří a propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Později se Netanjahu sejde také s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
Americký prezident Joe Biden se po zbytek mandátu chce plně věnovat prezidentskému úřadu. Podle stanice CNN to Biden uvedl v projevu, v němž také vysvětlil důvody, které ho vedly k odstoupení z boje o Bílý dům. Za své priority v příštích měsících označil mimo jiné hospodářský růst, obranu svobod, posílení NATO a budování mezinárodní koalice, která zabrání Rusku zabrat Ukrajinu. Jednaosmdesátiletý Biden vzdal boj o znovuzvolení v neděli po rostoucím tlaku strany a veřejnosti v souvislosti se svým vysokým věkem a jeho množícím se příznakům.
Šlo to docela rychle. Něco málo víc než tři týdny po fatální předvolební debatě Josepha Bidena a Donalda Trumpa se úřadující prezident vzdal kandidatury v letošních volbách a jako svou nástupkyni podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou (byly kolem toho drobné a symptomatické zmatky, v první verzi Bidenova oznámení prezident Harrisové jen poděkoval). Ta náhlá rychlost by se vzhledem k tomu, jak se Bidenova kandidatura přinejmenším v posledních měsících vyvíjela, mohla zdát překvapivá. Jeho tristní vystoupení v debatě ale nefungovalo jako spouštěč prvních pochybností o prezidentově způsobilosti zvládnout kampaň a další výkon úřadu.
Nejvyšší představitelé demokratické strany, kteří v posledních týdnech tlačili na prezidenta Joe Bidena, aby vzdal svou kampaň na znovuzvolení, mu hrozili i sesazením z funkce. Biden čelil několikatýdennímu tlaku, aby obhajobu mandátu vzdal. A to především poté, co mu po nepovedené debatě s Donaldem Trumpem klesly preference. Dalším faktorem mohlo krom volebních preferencí, mělo podle zdrojů New York Post i to, že mu bylo naznačeno, že z funkce může být vládní stranou sesazen.
Chtějí držet stůj co stůj. Tuší, že vítr začíná vanout jiným směrem, z nastaveného kurzu uhnout nechtějí a řítí se ke skalinám. Stále věří, že větru poručí, jsou schopni obětovat zdravý úsudek, jen aby žili svůj sebeklam. Je to patrné na vládnoucích elitách podporovaných korporátními, dříve velmi respektovanými médii v Americe i Evropě. Platí za to ztrátou důvěry. Nekritické prosazování progresivistických ideologií se pro vnitřní rozpory ukazuje jako utopistické a naráží na pochopitelný vzdor. Přesvědčení o správnosti vede k o to sveřepějšímu prosazování ideologie.
Lékař Bílého domu Kevin O'Connor v pondělí zveřejnil aktuální podrobné informace o zdravotním stavu prezidenta Joea Bidena, který se zotavuje z onemocnění COVID-1. Tedy den poté, co odstoupil z prezidentského klání. Bidenův stav je prý nyní v mnoha ohledech „zcela normální“, v některých dokonce až „vynikající“. Bílý dům tak reagoval na spekulace o špatném zdraví prezidenta a výzvám republikánů, aby rezignoval i na úřad hlavy státu.
S Kamalou Harrisovou v Bílém domě poznají Spojené státy socialismus, ohrožena je tak bezpečnost celého Západu. Její vítězství by potěšilo Moskvu i Peking. Světové burzy se dnes probudily do nejistého dne. Odstoupení Joea Bidena z boje o Bílý dům totiž před investory staví otázku, zda jeho pravděpodobná „náhradnice“, stávající viceprezidentka Kamala Harrisová, má proti Donaldu Trumpovi více či méně šancí než dosluhující prezident. Predikční platformy, jako je PredictIt, jež umožňují sázet na výsledek prezidentského klání jako při obchodování na burze, zachycují od včerejška nárůst šancí Harrisové z nějakých 23 až na 40 procent.
Kampaň před listopadovými volbami prezidenta Spojených států prochází bezprecedentním otřesem. Prezident Joe Biden pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na prezidenta, během několika hodin se za ni postavili demokraté z celých USA včetně některých politiků, kteří byli sami uváděni jako potenciální kandidáti.
Joe Biden v sobotu večer ještě stále plánoval pokračovat v souboji o úřad amerického prezidenta. V neděli odpoledne ale šokoval mnoho svých vedoucích pracovníků, když jim oznámil, že z klání odstupuje, a to těsně předtím, než své rozhodnutí zveřejnil. Uvádějí to zdroje agentury Reuters. "Včera (v sobotu) večer vzkaz zněl: pokračujte ve všem, plnou parou vpřed," řekl Reuters jeden ze zdrojů, který si nepřál sdělit své jméno.
