Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.
Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.
Energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zlevní téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu a plyn, koncovou cenu elektřiny ovšem zřejmě navýší stát. Domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou zaplatí dodavateli za elektřinu o více než pětinu méně než v současnosti, cena za plyn pak klesne skoro o 30 procent. V pondělí o tom informovala společnost ČEZ. Elektřina v příštím roce i přesto zřejmě odběratelům zdraží kvůli očekávanému navýšení regulované části ceny určované státem.
Ačkoliv růst cen u nás konečně výrazněji zpomalil a inflace již není dvouciferná, ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme na tom stále velmi bídně. Máme čtvrtou nejvyšší míru inflace, před námi jsou jen Maďaři, Rumuni a sousední Slováci. A k tomu největší pád životní úrovně v podobě poklesu reálných mezd. Míra inflace v Evropské unii v září klesla podle dat Eurostatu na 4,9 procenta.
Ceny ropy se dnes divoce pohybovaly oběma směry. Náladu na trhu ovlivňuje očekávání, že zmírnění sankcí USA vůči Venezuele by mohlo dostat na trh více ropy, a obavy, že konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás by se mohl rozšířit do celého regionu. Kolem 18:45 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 0,4 procenta na 91,86 dolaru za barel, když během dne klesla až na 89,58 dolaru za barel.
Zavedení spotřební daně ze slazených nápojů by zvýšilo rozpočtové příjmy o 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Vyplývá to ze zveřejněné studie společnosti PAQ Research. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické radě vlády (NERV), navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje.
Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.
Nejen elektřinu a plyn, ani teplo už vláda nebude dotovat. Domácnosti, které odebírají teplo dálkově, měly díky slíbené podpoře tepláren dostat kompenzace za loňské velmi vysoké ceny. Nyní chce ale stát podporu zrušit a žádné prostředky na plánovaný program neuvolnit. Lidé tak zpětně kompenzace za loňský a letošní rok v řádu tisíců korun velmi pravděpodobně neobdrží. Kolik bude teplo v přicházející topné sezóně stát, se v jednotlivých teplárnách liší. Velký vliv má totiž to, zda se teplo vyrábí z plynu, nebo z uhlí.
Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.
Členové vlády se snaží popřít nebo alespoň mírnit slova ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) o tom, že elektřina příští rok zdraží. Zvýšení koncové ceny pro spotřebitele je ale nevyhnutelné. Že výsledné číslo na fakturách za elektřinu poroste, potvrdil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Cena silové elektřiny na trzích klesá a dodavatelé zlevňují, oproti letošnímu roku ale na účtech podstatně naroste regulovaná složka, a to i vinou vlády a jejího rozhodnutí o přehození zeleného poplatku zpět na domácnosti a firmy.
Každý, kdo v posledních týdnech jel alespoň jednou kolem benzínové pumpy, musel pochopit, že situace na trhu s ropou je napjatá. Ještě na konci června tohoto roku se jeden barel ropy Brent obchodoval jen těsně nad hladinou 70 dolarů za barel. Přesně před týdnem už se ale za ten samý barel platilo 98 dolarů. Psychologická 100dolarová hranice byla velmi blízko. Pes je zakopaný hlavně na straně nabídky, a to především ze strany seskupení OPEC+. Ten tvoří kartel OPEC spolu s Ruskem.
Ceny potravin se vracejí na dřívější hodnoty především tam, kde je větší konkurence. Tak by se dalo shrnout zjištění analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu, který si prošel data ČSÚ o výkupních cenách zemědělců a konečných cenovkách v obchodech. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy by ministerstvo zemědělství mělo konkurenci posilovat omezením zbytečných dotací a napnout sílu vůči investicím tam, kde to má smysl, aby byla šance, že ceny začnou klesat celoplošně.
Pivovar Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 Kč. Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady, sdělila v pondělí manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková. Na zdražení upozornila Česká televize. Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil od 1. října většinu produktů téměř o šest procent.
Pohonné hmoty jsou dlouhodobě v Polsku levnější než v Česku. V současné době však ceny v Polsku klesly pod 32 korun za litr. V minulých dnech totiž polostátní Orlen snížil cenu u svých čerpacích stanic na 5,99 zlotých pod psychologickou hranici šesti zlotých (31,8 kč). To vedlo k mohutným kolonám českých aut na čerpacích stanicích na hranicích s Polskem. V neděli dokonce kvůli náporu českých řidičů Orlen snížil ceny i na českých čerpacích stanicích u hranic na 32,90. V pondělí však ceny vrátil na hladinu kolem 38 korun za litr.
Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.
Nákup letounů F-35 je dobrou volbou, pokud Česko chce zajistit kvalitní obranu občanům i spojencům a pro vojenské letectvo něco, co je na špičce současných technologií, prohlásil prezident Petr Pavel. Nákup 24 amerických letounů F-35 za 150 miliard korun schválila vláda ve středu. Náčelník generálního štábu Karel Řehpka s tím souhlasí a dodává, že to neoslabí žádný jiný projekt modernizace armády a prioritou číslo jedna zůstává výstavba těžké brigády. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vyjde provoz letounů každého občana na 700 korun ročně.
Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu. Německá vláda přitom současně čelí zostřující se kritice, že svým zamýšleným obchodováním s ruským plynem rovněž „maže“ účinek svého deklarovaného protiruského postoje.
Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.
Na český trh online obchodů vtrhla v posledních měsících dosud nevídaná konkurence. Takzvané marketplaces, tedy jednoduše řečeno tržiště, která sdružují nabídky tisíců obchodníků v několika zemích, tak nabouraly robustní, ale poměrně poklidně působící vody české e-commerce. Co může být potenciálně i nepříjemná zpráva pro obchodníky, je ale zřejmě dobrá zpráva pro zákazníky.
Je docela zajímavé, jak mají lidé většinou pod kůží zažrané dvojí měřítko, když sledují dění ve financích. Tak například když jejich soused obchodující v krámku se zmrzlinou má zisk, většinou jsou s tím sžití, protože mají pocit, že tím také něco získávají – třeba možnost koupit si na rohu zmrzlinu. Když obchodník s akciemi má zisk, je to nechutný spekulant, protože lidé mají pocit, že zisk spekulanta je o cosi obírá. Většinou nejsou schopni dohlédnout, že zisk obchodníka s akciemi je vedlejším produktem spokojeného obchodu mezi spokojeným kupcem a spokojeným prodávajícím.
Největší stavební zakázku v historii Česka provází nelítostný boj o miliardy i kontroverze kolem tendru, v kterých nechybí ani údajné pokusy o vydírání členů komise. Nyní se proti výběru dodavatele ostře ohradila skupina firem, která přitom do tendru podala nabídku s nejnižší cenou. To ji však stálo v soutěži „místo“. Společnosti teď mluví nejen o nezákonném vyloučení, ale i nezákonném výběru jiného dodavatele, který podle nich nesplňuje dané podmínky.
Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.
Ceny léků se mohou měnit prakticky před očima a co pacient jednou dostane na předpis bez doplatku, může druhý den draze zaplatit. A nejde přitom vždy o drobné, objevily se i výjimečnější případy, kdy rozdíl činil tisíce korun. Taková je realita úhrad a cen léků na českém trhu.
Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun.
Ceny dodavatelů energií míří pod vládní stropy a lidem už nezbývá moc času na výměnu smluv před začátkem topné sezóny. Ačkoliv se tak po zkušenostech z poslední zimy zajímají o ceny plynu či elektřiny výrazně více, zdá se, že pod tlakem volí „jistotu“ a jdou tak proti radám části expertů.
Češi začali před začátkem topné sezony více než dříve řešit ceny energií a nové smlouvy na dodávky elektřiny a plynu. Zájem o srovnání nabídek nyní vzrostl oproti letošnímu jaru dvojnásobně. Spotřebitelé přitom stále častěji upřednostňují dlouhodobé kontrakty. Zatímco společnost S&P Global Commodity Insights odhaduje, že spotřeba plynu v evropském průmyslu zůstane přibližně o 20 procent nižší než v roce 2021. Evropští výrobci totiž loni kvůli dopadům energetické krize v Německu omezili výrobu. Přetrvávající škrty jsou pak známkou toho, že se v průmyslu začíná projevovat hlubší krize.
Měsíc zbývá do rozhodnutí vlády o nákupu bojových letadel F-35 páté generace. Švédové to ale s nabídkou nejmodernějších gripenů za zhruba poloviční cenu nevzdávají. Součástí balíčku by navíc byl bezplatný přepis 14 současných gripenů typu C/D, které nás každý rok stojí 1,7 miliardy korun. Neviditelné F-35 i gripeny typu E se objeví na letošních dnech NATO v Ostravě.
Statistici stále pokračují v servírování nových dat. Ta poslední hlavní ekonomická zpráva zní, že tržby v maloobchodě se v červenci snížily reálně o 1,8 %. Zdůrazňuji slovo „snížily“. To tedy znamená, že maloobchod klesá už patnáctý měsíc v řadě. Je ale pravda, že tempo poklesu se v červenci oproti předchozím měsícům zmírnilo. Třeba v červnu 2023 maloobchod padal o necelá 4 %, v květnu o více než 6 % a v dubnu přes 8 %. Mírným povzbuzením je také to, že trh od červencových dat čekal ještě větší propad tržeb.
Zástupci osmi velkých obchodních řetězců podle premiéra Petra Fialy (ODS) během čtvrtečního jednání na ministerstvu zemědělství ujistili představitele vlády, že připravované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) se propíše do poklesu cen potravin a že budou dbát ještě více na kvalitu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po více než hodinové schůzce novinářům řekl, že je rád za slib, že se tři procentní body od prvního ledna projeví na konkrétních cenovkách.
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, benzin byl naposledy dražší loni v listopadu, nafta loni v prosinci. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 39,85 koruny za litr, před týdnem byl o deset haléřů levnější. Nafta zdražila o 14 haléřů na průměrných 38,18 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků bude růst cen pokračovat.
