Komentáře - 04. září

Daniel Kaiser

Genderové mlýny v českém školství se točí dál

Mezi zprávami, které se po 1. září tradičně vážou k začátku školy, se letos vyjímá ta o změně hygienické vyhlášky. Změnou padá povinnost mít na školách oddělené toalety pro dívky a pro chlapce. Vyhlášku už před prázdninami zhotovilo ministerstvo zdravotnictví, změn je v ní ještě mnohem víc, ale tato jedna má širší význam. Válkův resort pro ni neuvěřitelně argumentuje mj. „posilováním inkluzivního prostředí a rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví nebo genderovou identitu“. Tím nám ministerstvo zdravotnictví bezděky připomíná dílo, které teď v září dokončuje ministerstvo školství.

03. září

Marian Kechlibar

Soumrak lidového vozu

Německý koncern Volkswagen zvažuje dříve nemyslitelné: zavírání továren v samotném mateřském Německu. Už nyní má VW za sebou vlnu úsporných opatření, například v saském Zwickau, kde místní zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nedostali další smlouvy. Bývalé hlavní město značky Trabant mimochodem patří v rámci Saska k těm oblastem, kde CDU mívá převahu nad AfD. Zatím. Propouštět kmenové zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, to je ovšem jiná káva, ti bývají v německém průmyslu extra chráněni a VW není výjimkou.

02. září

Tereza Viry

Salam, Solingen! Šéfuje Německu kyborg?

Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).

01. září

Záviš Dobiašovský

Důchodová reforma se mění pod rukama: co ještě může být jinak

Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.

31. srpna

Ondřej Šmigol

Eutanazii je třeba říct rozhodné NE

Smrt herce Karla Heřmánka, který odešel ze světa vlastní rukou, obnovila diskusi o povolení eutanazie v Česku. Heřmánek se údajně ke svému činu rozhodl kvůli utrpení, které mu působila dlouhodobá nemoc. Její zavedení sice není na vládním programu, ale vyslovil se pro ni například prezident Petr Pavel. Zároveň se můžeme spolehnout na různé kopírovače Západu, kteří již nyní upozorňují, že v určitých zemích, například v Nizozemsku, Kanadě, nebo Belgii, se jedná o běžnou a civilizovanou praxi. Mít eutanazii je přece moderní. Tyto snahy je třeba rezolutně odmítnout. Zastánci eutanazie argumentují nesnesitelným utrpením nevyléčitelných pacientů. Raději než tyto lidi udržovat při životě za každou cenu, dejme jim možnost odejít z tohoto světa v jimi určenou dobu. Smrt je pro ně osvobozením.

30. srpna

Ondřej Štindl

Vašek (už bez Evy) a rovnováha klídku

Straně Přísaha, součásti koalice Přísaha Motoristé, se – fotbalovou terminologií řečeno – podařilo dotáhnout přestup roku. Její řady i kandidátku posílil Václav Ševčík, známý jako mužský pól pověstného hudebního dua Eva a Vašek. Vstup do politiky je zřejmě součástí, řekněme, komplexnější proměny jeho života – rozvedl se se svou partnerkou v životě i hudebním byznysu, dvojice Eva a Vašek už neexistuje.

29. srpna

Martin Weiss

Těžký úděl bělochů

Pokud jste sledovali olympijské hry čočkou, jak zní módní výraz soudobých humanitních věd, pozornosti ke společensko-politickému spektáklu spíš než ke sportu, pak vedle úvodní drag show ve vašem zorném poli možná přistálo vystoupení australské breakdancerky Raygun. Ač vyřazena hned v prvním kole, stala se virální. Z důvodů, jež ona sama a její příznivci označovali jako „hate“, a dokonce dezinformace. Ten blábol byl ovšem jen marnou snahou přebít ten skutečný důvod – Australanka byla zoufale, komicky špatná.

27. srpna

Daniel Kaiser

Bílý dům cenzuroval Facebook

Tomáš Klvaňa nedávno reportoval z kongresu Demokratické strany v Chicagu (kde byla potvrzena Kamala Harrisová jako kandidátka na prezidentku USA) a mj. napsal, že se tam strana přihlásila ke svobodě. Z toho, co včera zveřejnil republikánský kongresman Jim Jordan, vyplývá tak nějak... pravý opak. Jde o svobodu slova, která je základem ostatních svobod.

26. srpna

Tereza Viry

Víkend bez mobilu jako strach a chvění

„Jedu a nevím kam“ není jen poctivou odpovědí na bytostné otázky existence; je to i vynalézavý koncept víkendových „spontánních výletů“, jak je vymyslela Tereza Schindlerová, autorka turistického blogu Cestuj za babku. Jedu a nevím kam se v praxi provozuje tak, že se zájemce o dobrodružství dostaví na vlakové nádraží, zařadí se do fronty k pokladnám, a až se dostane na řadu, zakoupí si jízdenku tam, kam cestující před ním. S sebou na celý víkend, což je klíčové, může mít pouze tři věci. Například kartáček na zuby, pastu a jedny čisté ponožky. Nebo čisté ponožky dvoje – na každý den jeden pár – ale pak už jen kartáček bez pasty.

25. srpna

Lukáš Novosad

Není kunda jako kunda

Patrně málokdo nezaznamenal, že vtipná věc se podařila a že v anketě, kterou vyhlásila letecká společnost airBaltic s cílem najít jména pro čtyřicet osm letadel své flotily, skutečně s absolutním předstihem zvítězil mezi jinými toponymy název estonského městečka (a řeky) Kunda. Opravdu se tak bude jmenovat letoun, který bude od příštího roku přistávat patrně také v Praze a Bratislavě. Lidé, tedy našinci, se smějí a jsou s výsledkem spokojeni, jelikož dobrý prank je holt dobrý prank a protože představa vulgarismu svobodně vrženého do prostoru osvobozuje.

24. srpna

Ondřej Štindl

Mainstream neexistuje?

Slovo mainstream patří k těm hojně užívaným výrazům, mám ale vážnou pochybnost o tom, jestli ještě vůbec mají nějaký význam. Dřív se za mainstream dal označit nějaký soubor většinově šířených a sdílených postojů a hodnot. To, co je nejběžnější – v politice, médiích, hudbě, módě, myšlení. A vůči tomu mainstreamu se pak vymezovaly různé menšinové proudy a subkultury, zpochybňovaly ho a podvracely. Dnes se ale ten termín používá skoro výhradně v pejorativním významu, jako kdyby se jím říkalo „nemyslící stádo“, slouží k tomu, aby vynikla, ach, tak výrazná individualita a rebelská nátura toho, kdo se vůči mainstreamu slovně vymezuje.

23. srpna

Ondřej Šmigol

Velká chůva na vás zírá

Praha představila novou osvětovou kampaň proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě a vypadá to, že v hlavním městě vypukne občanská válka. Největší pozdvižení vzbudil plakát hlásající „Zírání je obtěžování“. Kritici mu vyčítali, že problematizuje nevinné chování, jako jsou letmé pohledy mezi lidmi, kteří se navzájem přitahují. Obhájci se naopak vytasili s řadou historek z MHD dokazujících rozšířenost nevhodného chování, od ryze nepříjemného až po kriminální. Následně celá diskuse zapadla do bahna sociálních sítí, kdy jedna strana označuje v podstatě všechny muže za potenciální násilníky

22. srpna

Martin Weiss

S rebely v kině

Elon Musk, který má velmi nenasytný a impulzivní vztah k informacím, které potkává, minulý týden sdílel na Twitteru kus textu, který zřejmě někde našel. „Dívali jste se na Hunger Games a byli jste na straně rebelů,“ začínal a tato věta se pak opakovala s filmy Hvězdné války, Matrix, Divergence a V jako Vendeta. „Když je to fikce, tak to chápete. Ale když je to realita, v níž žijete, tak to odmítáte vidět,“ pokračuje autor. Text končí slovíčkem „Wild“, které by se zde dalo převést třeba jako „Hustý“. Text, zjevně předkládaný k souhlasení, je pro některé z nás dost iritující. V první rovině už tím, že je to typ výroku, který se vás sugestivně snaží zařadit mezi jakési všechny.

Zpět na hlavní stranu