Komentáře - 08. ledna

Lukáš Kovanda

Koruna a frank, dvě nejvýkonnější evropské měny

Koruna je v náročném období od začátku roku 2020 reálně vůbec nejvýkonnější evropskou měnou, předčí i švýcarský frank nebo euro. Přechodem na euro ztratí Česko možnost dohánět bohatší země skrze kurz, zbude jenom inflační kanál. Z hlediska vývoje nominálního kurzu vůči dolaru je pak koruna druhou nejvýkonnější měnou uplynulých čtyř let, po švýcarském franku. Velké mezinárodně působící společnosti vytušily svoji šanci a rozjely několikáté kolo masivního lobbingu za přijetí eura v Česku.

07. ledna

Lukáš Novosad

Tři roky za znásilnění, dvanáct za marjánku. Není to na hlavu?

V týdnu začalo soudní projednávání se známým psychiatrem Janem Cimickým, který je obžalován celkem z devětatřiceti přečinů: čtyř znásilnění bez pohlavního styku a pětatřiceti případů vydírání se sexuálním podtextem. Soudní jednání je teprve na svém začátku, nemá smysl předjímat jeho konec. Ale snad je možné pozastavit se nad výší navrhovaného trestu, který obžalovanému, bude-li prokázána jeho vina, hrozí.

06. ledna

Jiří Peňás

O co Evropa přišla zavedením eura

Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.

05. ledna

Daniel Kaiser

Proč najednou euro?

Prezidentovi republiky se poprvé povedlo něco, pro co využívali Pražského hradu jeho předchůdci. Dodal téma do debaty. Petr Pavel se v novoročním projevu stručně vyslovil pro přijetí eura, když připomněl, že jsme se k jeho přijetí zavázali už při vstupu do EU (a nepřipomněl, že mezitím se zásadně změnila pravidla eurozóny, z nichž vypadl zákaz fiskálních transferů mezi členskými státy). Podnítil tím jakousi proeurovskou frontu u nás, aby téma přijetí začala vehementně nastolovat.

04. ledna

Martin Weiss

Rozhodují hormony

Úřad vysokého představitele pro zahraniční politiku EU, zřízený v dnešní podobě Lisabonskou smlouvou, má neslavnou historii. Původně to bylo prezentováno jako dlouho očekávaná odpověď na klasickou stížnost Henryho Kissingera, že v Evropě není komu zavolat, a zároveň jako odpověď na volání po tom, aby Evropská unie vypadala více jako stát. Volání, jež ovšem bylo omezené jen na politickou třídu a část eurohujerské veřejnosti.

03. ledna

Ondřej Štindl

Vstříc „strašnému roku“?

Skončivší rok 2023 byl hrozný a není moc důvodů věřit, že by ten, který před pár dny začal, mohl být o moc lepší. V zásadě takový celkový dojem mohl člověk získat z „prorockých“ textů, jichž se touhle roční dobou vždycky urodí víc než dost, v podstatě stejně působila i mnohá vyjádření „neexpertů“ na sociálních sítích i jinde.

02. ledna

Daniel Kaiser

Petr Pavel k nám asi zabloudil z antiutopického románu

Na novoročním projevu prezidenta republiky jsou pozoruhodné tři momenty. První je rozumná prosba nepoměřovat celý loňský rok předvánoční střeleckou orgií na FF UK v Praze (byť tu prosbu Petr Pavel lehce znehodnotil výzvou nehledat další viníky, tedy nezajímat se o chování policie ještě před zásahem). Věta „Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ je samozřejmost, jakou už dávno před Pavlem měli zdůrazňovat i další ústavní činitelé.

01. ledna

Zuzana Kaiserová

Stačí vědět, že vrah byl zlý?

Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.

31. prosince

Lukáš Novosad

Novoroční výzva k odvaze, všímavosti a práci

Přiznejme si na přelomu roků, že s vánočními a novoročními přáními zacházíme poněkud svévolně, dokonce bych řekl bezmyšlenkovitě. Tak třeba já jsem si k letošnímu ježíšku přál po podzimních měsících bez oddechu zpomalit, švagrová si přála strávit víc času s rodinou a přes různé aplikace mi přišlo hodně vzkazů s vinšem pevného zdraví. Výsledek se dostavil vzápětí: na Boží hod jsem sjel ze schodů a zpřelámal si záda, takže jsme celá rodina zrušili tradiční každoroční pojíždění po široké rodině a zůstali celý týden na návštěvě u mého bratra a jeho ženy. Plyne z toho všeho myslím zřejmý závěr: že máme svá přání volit uvážlivě,

30. prosince

Ondřej Šmigol

Vzpoura elit. Proč Trump nesmí kandidovat

Poté, co Donaldu Trumpovi zakázal kandidovat nejvyšší soud státu Colorado, se ke stejnému kroku odhodlali ve státu Maine. Rozdíl je v tom, že zatímco v Coloradu o tom rozhodl panel soudců, v Maine se jednalo o rozhodnutí jediného člověka, konkrétně státní tajemnice Shenny Bellowsové. Obě instituce to obhajují Trumpovou rolí při nepokojích v americkém Kapitolu 6. ledna 2021. Trump se tím prý dopustil vzpoury proti Spojeným státům a na základě 14. dodatku nesmí kandidovat na prezidenta. Jenže toto odůvodnění je značně problematické. Nejde ani tak o to, jestli události ze 6. ledna lze definovat jako vzpouru zorganizovanou Trumpem.

29. prosince

Lenka Zlámalová

Ti, kdo berou dotace, mají v Evropě méně svobody, než ti, kdo je platí

Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.

28. prosince

Martin Weiss

Kam se poděl útočník?

Po frenetickém rauši, kdy některá média publikovala záběry šíleného střelce z filozofické fakulty, ještě než byl mrtvý, jako by se po něm zem slehla. Má to tak být? Jako by se média zastyděla a rozhodla se napravit si reputaci. Nejdřív podlehla svému přirozenému instinktu být první, mít co nejvíc informací co nejdřív. Ještě když byl na střeše. Pak ale nastoupilo něco, co se podobá aktuálnímu doporučení z USA. Tam má novinařina mohutný akademický aparát nesrovnatelný s naším, připravený rozdávat „nejlepší praxi“, a bohužel taky nejvíc zkušeností se zpravodajským pokrýváním šílených střelců. To aktuální doporučení zní: Mlčte o útočníkovi.

27. prosince

Lenka Zlámalová

Jak se vrátit k imunitě proti zdražování a nebezpečí

Není čas na dlouhé proslovy, když v nich řečník nesděluje nic průlomového nebo objevného. Pak je lépe držet se minimalistického, že méně bývá více. To se ve vánočním projevu podařilo premiéru Petru Fialovi. Obsah se dá shrnout slovy, že za sebou máme jeden z nejtěžších roků a máme mít naději, že ten příští bude lepší. Ta naděje je základ, aby byl. Ti, kdo ji mají, žijí lépe než pesimisté. Ať už se jim a kolem nich děje cokoli. Tím, v co věříme, tu realitu vytváříme. Nejsme pasivní pasažéři dějin. Jsme jejich tvůrci. Tím, co děláme, o co se snažíme. I tím, co jen pasivně přijímáme a ani se to nesnažíme ovlivnit.

26. prosince

Marian Kechlibar

… ale blbce jako by shazovali

„Žádný mudrc z nebe nespadl, ale blbce jako by shazovali,“ pravil asi před sto lety polský básník a satirik Julian Tuwim. Jeho slova si můžeme připomenout v souvislosti s tím, jak se na internetu odráží masakr spáchaný studentem filozofické fakulty na jeho alma mater. Sociální sítě odměňují své uživatele za to, že dráždí jiné lidi a provokují je k odpovědím – algoritmy, které se starají o to, co se zobrazí na vaší zdi, mají tendenci vystrkovat nahoru právě ty nejhorší příspěvky. Není tedy divu, že se na sítích přemnožilo pitomých „kontroverzních“ výroků, kterými se společnost cítí podrážděna. Policie na to reaguje výhrůžkami.

Zpět na hlavní stranu