„Co si to dovolují! Oxfordští studenti zrušili naši královnu,“ stěžoval si na titulce britský bulvární deník Daily Express. Šlo o zprávu, že skupinka studentů oxfordské Magdalen (čti módlin) College se rozhodla odstranit portrét Alžběty II., neboť se jedná o symbol „nedávné koloniální historie“. Konzervativní vláda se okamžitě postavila za monarchu proti progresivním studentům.
O původu viru SARS-CoV-2 se posledního čtvrt roku vede zajímavá debata, hlavně v USA. Teorie o tom, že virus nepřeskočil na člověka v přírodě, nýbrž ve Wuchanském virologickém institutu, známá jako teorie laboratorního úniku (lab-leak), je dnes silnější než kdy předtím. Jsou popsané pozdější manévry čínské strany, jako je ničení vzorků viru, ví se, že už v listopadu 2019 trojice vědců z Wuchanského virologického institutu onemocněla nemocí s příznaky později typickými pro covid-19.
Z veřejné debaty a médií to vypadá, že společnost se posouvá čím dál víc doleva. Pozornosti a diskusím dominuje levicový pohled na svět. Ekonomicky i kulturně. V mnoha tématech se obojí proplétá. Mluví se o vzrůstající nerovnosti, chudobě, sociálně vyloučených, diskriminovaných, neudržitelném konzumu. A potřebě na to udržitelně reagovat.
Začal další týden a v českých školách, dokonce i školkách pokračuje martyrium s rouškami. Celkem nikoho kromě žáků a učitelů to netrápí. Ministr školství Robert Plaga sice před pár dny avizoval, že už od tohoto týdne by se s touto praktikou mohlo skončit, avšak jeho kolega ze zdravotnictví Adam Vojtěch vzbuzené naděje obratem zklamal.
Někdejší předseda ODS Mirek Topolánek svého času hodnotil reálnou politiku svého předchůdce ve funkci Václava Klause slovy: „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Narážel na to, jak dlouho a urputně Klaus odmítal ukončit regulaci nájemného. Lidé z ODS si to tehdy vysvětlovali tím, že Klausova maminka žila v regulovaném bytě na Tylově náměstí na pražských Vinohradech. Tedy tím, že politická idea a rétorika vždy nakonec ustoupí čistě osobnímu zájmu.
Spisovatel a katolický intelektuál Bedřich Fučík, vězeň padesátých let, nejpřesněji definoval rozdíl mezi agresivitou komunismu a nacismu: „Fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež.“ Naprostá většina velkých veřejných procesů padesátých let byla vylhaná a vykonstruovaná a obžalovaní tam na sebe vypovídali zkazky a nesmysly, které vypadaly tak absurdně, až jim mnozí věřili.
Jedním z témat minulého týdne byl ochuzený pohled na minulost, jakého jsou současná média schopna. A to nejen u nás. V Británii zemřel ve věku 81 let Max Mosley, jehož jeden novinový nekrolog charakterizoval jako dlouholetého funkcionáře mezinárodní automobilové federace FAI a „zastánce ochrany soukromí“. Mosley zastánce ochrany soukromí byl, vedl o to soudní spory s jedním časopisem a pak ve Štrasburku. A o co vedl spor?
Hlavní postavou českého internetu se minulý týden stal někdejší poslanec TOP 09 Dominik Feri, protože Deník N a Alarm publikovaly výpovědi několika mladých žen, které prý sexuálně obtěžoval, často dost hrubě, dvě výpovědi popisují něco přinejmenším hodně podobného znásilnění. Názorů se objevilo hodně. Vlastně neobjevilo. Názory se objevily plus minus dva, mnoho a mnohokrát byly ovšem opakovány.
Pandemie čínského koronaviru ukázala zvláštní trend (nejen) naší reakce. Trpíme zvláštním talentem dělat věci v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Jak říká dnes již ikonická hláška premiéra Andreje Babiše, když vysvětloval, proč jsme se na podzim a znovu na jaře stali nejhorším covidáriem Evropy s nejvíce oběťmi a nejdéle zavřenými školami. „Ti, co měli přijít nepřišli. A přišli v jiné době.“ Tímto poněkud pomateným výrokem upozorňoval na to, že loni v březnu ho před vzestupem viru varoval pojišťovák Pavel Řehák se svou excelovou tabulkou,
V pondělí navrhl policejní vyšetřovatel Pavel Nevtípil už podruhé obžalovat premiéra Babiše v případu Čapí hnízdo. Stávající premiér měl jak známo před třinácti lety spolu s manažerkou Janou Mayerovou spáchat dotační podvod a poškodit finanční zájmy EU. Policie kauzu vyšetřuje od podzimu 2015, hotovo má tedy po pěti a půl letech. Tento případ však daleko víc než na policii vázl na státních zástupcích, konkrétně dozorujícím Jaroslavu Šarochovi. Detektiv Nevtípil už jednou, na jaře 2019, návrh na žalobu odeslal.
Klimaticky uvědomělá justice slaví další „úspěch“. Před měsícem vyšel zlomový rozsudek německého ústavního soudu, který spolkové vládě v kostce řečeno nařídil urychlit snižování emisí skleníkových plynů tak, aby po roce 2030 velká část cesty k vysněné uhlíkové neutralitě byla už zdolána. To byla instrukce politikům. V Nizozemsku šel jeden okresní soud minulý týden ještě dál a instruuje soukromý byznys, konkrétně ropnou společnost Shell (Royal Dutch Shell, RDS), k povinnosti snížit své emise už do roku 2030 o 45 procent.
Příběh ministerstva zdravotnictví za vlády Andreje Babiše je pozoruhodným úkazem.
V roce 1974, v době, kdy se zdálo, že se svět už nebude měnit a lidé na Východě, kteří někdy pomysleli na svobodu, prostě mají smůlu na věčné časy, uveřejnil, Alexander Solženicyn stať Nežít se lží. Samozřejmě ji uveřejnil v samizdatu, ze kterého ji pak převzal západní tisk, takže se záhy stala světově proslulou. Byl to definitivní důvod k tomu, aby kremelský režim Solženicyna, jenž v roce 1970 dostal Nobelovu cenu, zbavil občanství a rok nato vypověděl ze země.
V první polovině května se produktovod, který zásobuje východní pobřeží USA benzinem, stal terčem kyberútoku, který ho na pět dní vyřadil z provozu a způsobil tak výpadek zásobování benzinem na pumpách. Jak vážný, o tom je těžké si udělat zvenčí představu, protože někteří kritici mají pocit, že americká média se snaží vytvářet dojem, že za prezidenta Joea Bidena se v USA žije lépe, a tudíž zprávy o nedostatku benzinu minimalizovala.
