S letošními letními prázdninami se na pracovních portálech poprvé objeví nabídky brigád pro čtrnáctileté děti. Zaměstnavatelé je nově mohou dobrovolně zaměstnávat, novinka pak platí i pro mladistvé bez dokončeného základního vzdělání. Má jít o zaměstnání, která nezasáhnou negativně do vývoje dětí, myšlenka přesto vyvolala kontroverze i varování, že je pravděpodobně v rozporu s mezinárodními úmluvami.
S datovými schránkami nyní už dobrovolně, či v případě podnikatelů a řady dalších ze zákona, nakládají miliony lidí v Česku. Jejich fungování je však v řadě aspektů daleko od dokonalosti či uživatelské přívětivosti. Ve sněmovně je nyní návrh, který by měl práci se schránkami usnadnit, konkrétně v otázce ukládání datových zpráv. Ty totiž nyní nemilosrdně systém maže už po 90 dnech a to nehledě na to, zda si je člověk přečte či nikoliv. Alespoň tedy pokud si uživatel nepřiplatí.
Resort ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se snaží podle kritiků protlačit návrh, který umožní policii obcházet soudní kontrolu při biometrickém sledování lidí. A zatímco nyní se předloha týká jen kamer na letištích, do budoucna se zjevně počítá s rozšířením technologie na rozpoznávání obličejů i na další veřejné prostory.
Na vysokých školách v Česku probíhá rychlým tempem nenápadná revoluce. Umělá inteligence a výkonné jazykové modely vtrhly do každodenního života lidí a s tím i do života studentů a škol. Univerzity se situaci nebrání, studium se pomalu začíná přizpůsobovat a nejde zrovna o maličkosti. Některé fakulty postupně ruší dosavadní pilíř ukončování studia v podobě závěrečných prací, jiné to zvažují, podobně pak začíná být přípustné využívat AI k práci během studia či k podpoře samotné výuky.
Pronajmete byt, ale nájemníci po čase přestanou platit, odmítají se vystěhovat a to i poté, co jim skončí nájemní smlouva. Noční můra pronajímatelů má nyní většinou jen špatné řešení, tedy čekat na verdikt soudu a uplynutí celého procesu klidně i rok a půl, zatímco se ztráty nabalují. Změnit to má novinka, která čeká už jen na podpis prezidenta Petra Pavla. Od tzv. rozkazu k vyklizení si vláda slibuje více nájemních bytů na trhu i dlouhodobější smlouvy pro nájemníky.
„Máte naši kartičku nebo aplikaci?“ Věta, kterou dnes lidé slýchají téměř v každé prodejně. Věrnostní programy obchodních řetězců měly být cestou k výhodnějšímu nákupu, ale poslední dobou budí už spíše jen nespokojenost. Mnozí Češi mají pocit, že kvůli nim vzniká v obchodech cenová nerovnost, že na slevy dosáhnou jen vybraní a že za zboží platí i svými osobními údaji. Prozatím k nezájmu většiny českých úřadů. V zahraničí přitom tenhle problém řeší.
Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.
Řešení nekonečné kauzy Diag Human se zřejmě opět odsune do dalšího volebního období, zaznívá však i kritika, podle které mělo dávno dojít k jejímu vyrovnání. S každým dnem totiž nabíhají velmi tučné úroky, které budou nadále zvyšovat případný dopad do státního rozpočtu. Příliš optimistická vyjádření nezaznívají ani ze strany největších opozičních stran. „Už je zřejmé, že je stát v bezvýchodné situaci,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).
Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.
Počet uživatelů dávky na podporu bydlení přesáhl poprvé v historii hranici 300 tisíc. Příspěvky na bydlení tak už druhý měsíc po sobě překonávají rekordní čísla. V březnu stát vyplatil domácnostem na této dávce přes 1,9 miliardy korun, od počátku roku pak dávka spolkla přes 5,6 miliardy. Příspěvek se i po vládním pobízení stal značně populární, umožňuje získat tisíce měsíčně i lidem, kteří zdaleka netrpí nouzí. Změnit to má nejdříve od října nová revize sociálních dávek.
V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.
Už roky trvá praxe, kdy si lékaři účtují nelegální poplatky, které vybírají od pacientů. Ačkoliv se tak děje v podstatě veřejně a opakovaně se objevují příběhy lidí, kteří tuto praxi zažívají, pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví se tváří, že s tím nelze nic dělat. Změnit to má podle ministerstva novela, kterou se může brzy opět zabývat sněmovna. Ta sice přidává vysoké pokuty, ale poměrně zásadní aspekt problému nijak neřeší.
Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.
Nedávný rozruch kolem odměň pro vedení Karlovy univerzity ukázal i na to, že mezi fakultami stále bují dlouhodobé rozpory kolem platů jednotlivých zaměstnanců. Podle rektorky UK Mileny Králíčkové ale není pravda, že by se za jejího funkčního období nic nezměnilo. Ve vysokém školství podle ní i nadále zůstává deficit několika miliard. To jsou tedy i důležitá témata do dalších let, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 Milena Králíčková.
Vznik nového registru, který má schraňovat data o ubytovaných v Česku, začíná budit odpor už i v koaličních stranách. Poslanci všech vládních stran opět přišli s návrhem, který má výrazně omezit rozsah sbíraných dat. Není však příliš jisté, jakou podporu toto snížení dopadu na soukromí má. Návrh totiž už předtím stihl odmítnout poslanecký výbor pro veřejnou správu. Podle kritiků představuje nynější zamýšlená verze registru zcela neopodstatněný zásah do soukromí a riziko kvůli centrálnímu sběru osobních, citlivých dat.
Tragické úmrtí Lenky Šimůnkové, matky jedné z obětí tragické střelby na Filozofické fakultě, opět připomnělo nezodpovězené otázky z hrozivého útoku vraha na fakultě v roce 2023. Lenka Šimůnková dlouhodobě kritizovala policii a ministra vnitra Víta Rakušana, že tragické střelbě nezabránili a při vyšetřování se snažili vlastní selhání zamést pod koberec. Univerzita Karlova se podle rektorky Mileny Králíčkové snaží doposud aktivně pomáhat všem zasaženým událostmi z konce roku 2023.
Novinka, která se má do budoucna vztahovat i na všechny žadatele o novou superdávku, platí i přes původní kontroverze od loňského léta. Úřady práce mají ze zákona nárok získávat přímo od bank informace o účtech žadatelů o dávky či jejich nejbližšího okolí. Původní verzi, která měla úřadům skrze prolomení bankovního tajemství umožnit získat informace o jednotlivých transakcích na účtech žadatelů, ministerstvo práce po kritice zmírnilo. Novinka však dosud nefunguje.
Přes sto tisíc zaměstnanců čeká, za jakých podmínek mají mít nakonec možnost odejít do předčasného důchodu. A nynější situace na trzích ukazuje, že vládou chystané řešení jim za určitých podmínek může v tomto ohledu nabídnout i poněkud divokou „jízdu“. Řešením pro větší část zaměstnanců z tzv. rizikových profesí mají být totiž povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření. To by tak pro ně znamenalo nejen naspořit značně velkou částku, ale zejména v případě kratší doby spoření také značný rozdíl oproti státnímu předčasnému důchodu v případě podobných výkyvů, jako byl například i ten způsobený pandemií covidu.
Česko čelí bezprecedentnímu poklesu porodnosti, který překonává i nejnižší varianty projekcí. To do budoucna znamená další prohlubování velkého problému, který hrozí dopadnout na celou řadu oblastí života od zdravotnictví, sociální péče, trhu práce po školství i důchodový systém. Zrychlující stárnutí populace s sebou přinese snížení podílu lidí v produktivním věku. Náklady, které v řadě ohledů už neudržitelně rostou nyní, porostou vlivem stárnutí populace ještě víc a bude méně těch, kteří na jejich provoz budou schopni přispívat.
Upřela vláda lidem právo odejít dříve do důchodu? To je zjednodušeně otázka, kterou už téměř rok a půl řeší Ústavní soud. Ten hnutí ANO zásobuje stížnostmi na prakticky všechny aspekty důchodové reformy, naposledy v březnu podalo stížnost na její hlavní „balík“. Už od konce roku 2023 však soud řeší stížnost na jednu z prvních změn, která tomu předcházela. Jde o zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky. Už v době schvalování vyvolala novela kontroverze, mimo jiné i kvůli úpravě systému valorizací.
Zatímco ještě na konci minulého roku hrozili lékaři i zdravotníci novým protestem, který by mohl i paralyzovat péči v nemocnicích, na začátku roku se situace zásadně změnila. Lékaře přesvědčil průzkum o dopadech změn v nemocnicích, mladí lékaři a odboráři pak vyhlíží novou vládu. Protesty, které měly přijít na začátku roku či na jaře, se tak zatím odkládají.
Ačkoliv se zprvu snažila ministerstva vnitra či průmyslu kontroverzní návrh na sledování lidí na webu hájit a zlehčovat s tím, že nejde o žádné šmírování, další instituce mají diametrálně odlišný názor. Například Úřad pro ochranu osobních údajů vyhlášku ztrhal s tím, že by umožnila vytvořit detailní profil jednotlivce na úrovni politických názorů, zdravotního stavu či sexuální orientace. Vyhláška nyní prochází připomínkovým řízením, v té se proti ní paradoxně postavil i resort vnitra, který na jejím vzniku spolupracoval a původně ji ještě stihl hájit.
Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které nikdo nechce. Sněmovní výbory tak budou ve středu řešit návrh, který zásadně odmítají zaměstnavatelé i odbory.
Stále dramaticky narůstá počet lidí, kteří si žádají o štědré dávky na bydlení. Příspěvek, který se v posledních letech začal po vládních výzvách zneužívat i mezi dobře situovanými lidmi, v únoru pobíralo meziročně o dvacet tisíc domácností navíc. Jde o nový rekord, na který za jediný měsíc padlo přes 1,9 miliardy korun. Podobné tempo lze očekávat minimálně do října, kdy by měla v případě schválení vstoupit v platnost reforma sociálních dávek. Ta spojí čtveřici dávek včetně této do jedné.
Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.
Jde už o tradiční záležitost: nedostatečné kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro děti na základních školách. Ty tak dlouhodobě zkouší osvědčený trik, tedy přehlásit dítěti trvalé bydliště tam, kde se škola nachází. Existují i agentury, které to za pár tisíc udělají za ně. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. A v posledních letech pak i dětí uprchlíků, které sem zavedla ruská válka proti Ukrajině. Letos mohou na řadě škol narazit jak spádové děti, tak ukrajinské.
Rodina si vyjede na výlet, ubytuje se a stát si nejpozději do 24 hodin uloží informaci, kdo a kde se konkrétně nachází. Důvodem je především to, aby stát vybral – podle propočtů ministerstva pro místní rozvoj – zhruba 800 milionů ročně navíc a obce 55 milionů, podnikatelům se má také ulehčit administrativa. Kromě těch, kterým kvůli návrhu naopak vznikne nová povinnost. Podle kritiků jde o zcela neopodstatněný zásah do soukromí a riziko kvůli centrálnímu sběru osobních, citlivých dat.
Ministerstvo vnitra se v připomínkovém řízení vymezilo proti vyhlášce, na které spolupracovalo s ministerstvem průmyslu. Ta měla umožnit sledování pohybu jednotlivých lidí po webových stránkách. Ještě po prvotní kritice přitom návrh resort vnitra hájil, vydal kvůli tomu podrobnou tiskovou zprávu. Ta už nyní z webu ministerstva zmizela, stále je však dostupná například ve webovém archivu. Proti návrhu se po kritice vymezil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ostře ji pak odmítl premiér Petr Fiala (ODS).
Uživatelé věrnostních aplikací obchodních řetězců se už počítají v milionech. S jejich využíváním jsou často spojované výrazné slevy, podle kritiků však zároveň obsáhlý sběr osobních dat, jejich sdílení s třetími stranami a jejich využívání v míře, o níž zákazníci nemusí mít ani tušení. Podobně pak lidé naráží na nedostupnost slev bez registrace či chytrého telefonu, která se stala jedním z důvodů pro nedávno vyhlášený bojkot supermarketů. Jejich věrnostní programy si jako jeden z cílů vytyčil také ÚOOÚ.
Návrh na plošné šmírování lidí na internetu zapůsobil jako naprosté zjevení pro experty i část politické scény. S trochou nadsázky by se však dalo říct, že už si mohli za nynější volební období zvyknout. Seznam návrhů, které vzbudily kvůli možným disproporčním zásahům do soukromí ostrou kritiku ze strany odborníků ale i vlastních státních institucí, už totiž vydá na poměrně široký odstavec. I v předchozích případech přitom došlo na „upřesňování“ či ústupky, kterým ovšem musela předcházet často velmi ostrá kritika.
