Úřad vlády má problém vysvětlit kontroverzní záměr, kdy podepsal smlouvu až na půl milionu korun ročně s novinářem a komentátorem serveru Forum 24 Jiřím Sezemským. Ten měl premiéru Petru Fialovi (ODS) podle smlouvy radit v oblasti sociálních věcí, které se přitom ve své praxi primárně nevěnuje. Sezemský se kvůli rozruchu kolem kontraktu rozhodl angažmá rychle ukončit.
Návrh z pera Evropské komise může podle kritiků výrazně nabourat soukromí uživatelů internetu i zavdat na závažnější bezpečnostní problémy. Nařízení, které má bojovat proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, ostře kritizují někteří politici i odborníci. Vidí v něm totiž prostor pro plošné „šmírování“ v soukromých konverzacích, emailech či riziko, že se do hledáčku policie budou moct lidé dostat i kvůli obyčejným fotkám z dovolené.
Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.
Na scénu po čase opět míří návrh na změnu systému voleb, na který jsou voliči v Česku zvyklí desítky let. Návrh však opět naráží i na tradici ještě starší. Zatímco proti samotnému zavedení jednodenních voleb není ve sněmovně, zdá se, příliš silný odpor z žádné ze stran, napříč opozicí i vládní koalicí se ozývají otázky, proč by se mělo k volbám chodit zrovna v pátek. Kromě ztížení života „chatařů“ existují podle politiků a odborníků i další rizika. A možná překvapivě to není volební účast.
Pražské Fórum Karlín bylo už od brzkých odpoledních hodin obsypáno zástupem podporovatelů a kolem druhé hodiny se u vchodu vinula dlouhá fronta. Chvíli předtím totiž do štábu dorazil nyní už vítěz prezidentských voleb Petr Pavel. Od začátku v rozlehlém karlínském sále panovalo tiché očekávání, že volby nepřinesou překvapení. A po poměrně krátkém čekání už vyvolávání „Pavel na Hrad“ nahradily létající špunty.
Napětí po sobotním uzavření volebních místností nabere zřejmě rychlý spád. Podobně jako po prvním kole voleb má totiž vyjít řada predikcí, které dokáží už při poměrně malém počtu sečtených okrsků velmi přesně předpovědět výsledek, zatímco průběžné sčítání stále zkreslují nedopočítaná větší města a typicky na konci Praha. Predikcím se v prvním kole podařilo „předpovědět“ vítězství Petra Pavla, v minulosti například i vítězství koalice Spolu nad hnutím ANO.
Úřady nemají odmítat právo na informace s argumentem, že by je lidé mohli špatně pochopit. Výklad, který často zazníval mimo jiné v době „boje“ o data během covidové pandemie, rázně zkritizoval Ústavní soud. Konkrétně mířila v tomto případu na přístup ministerstva zdravotnictví a zejména ÚZIS, který se měl vyhýbat vyřízení žádostí s formalismem hraničícím „až se šikanou“. Soud odmítl stejně i argumenty poukazující na to, že žádosti přidělávají ústavu příliš práce navíc.
K paušální dani se letos přihlásily další tři desítky tisíc podnikatelů. Kdo z nich však čeká na nějaké potvrzení, že k dani přistoupil, může narazit na nepříjemné překvapení. Přihlášením se totiž podnikatel automaticky stává plátcem daně. Jak Finanční správa deníku Echo24 potvrdila, stále platí, že jakoukoliv reakci dostanou pouze ti, u kterých existuje nějaký problém.
S přímou volbou prezidenta se po prvních dvou zkušenostech často skloňuje rozdělování společnosti. Už první kolo ukázalo zřejmou dělící linii na základě životní úrovně či prosperity, Andrej Babiš však v posledních dnech rozjel poměrně agresivně i téma českého postoje k válce na Ukrajině a válečných hrozeb, při nichž se staví do role jakéhosi ochránce míru.
Debaty prezidentských kandidátů jsou v posledních předvolebních dnech v centru dění. Pod „palbou“ a drobnohledem diváků i politiků se tak ocitají také hlavní tváře vysílání. „Premiéru“ má i známá tvář zpravodajského kanálu CNN Prima News Terezie Tománková, kterou po debatách prvního kola čeká ve středu závěrečná debata finalistů Andreje Babiše a Petra Pavla. „Role moderátora není jen měřit si v hlavě čas, aby všichni měli stejný prostor,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
Vláda poslala do sněmovny v předvolebním období potenciálně „výbušný“ návrh na změnu ústavy. Ten má vládě dávat širší pravomoc vysílat vojáky či přijímat ty cizí na našem území bez souhlasu parlamentu po omezenou dobu. Již v první čtení ve sněmovně vzbudil opoziční kritiku a výpady proti ministryni obrany Janě Černochové (ODS). Jde přitom o úpravu, která se sněmovnou táhne už dekádu. Tentokrát však „okořeněnou“ i o zmínky, že je změn třeba kvůli případům epidemií, jako byla situace kolem covidu-19. Oběma komorám parlamentu by zůstala kontrolní role díky pravomoci vládní rozhodnutí zrušit.
Další kontroverzně přijímaný návrh na zavedení institutu hromadných žalob čelí další kritice i otázkám. Zástupci podnikatelů varují před šikanou a požadují ještě přitvrdit podmínky návrhu, který je naopak podle zástupců spotřebitelů už nyní příliš tvrdý a neumožní se lidem efektivně bránit proti „silnějším“ hráčům. Nevyřešená je pak podle některých ohlasů například i otázka, jak se bude zákon vztahovat na možné spory vzniklé před jeho přijetím.
Téma kauzy údajného nevhodného chování k podřízeným ze strany dvou výrazných tváří České televize se má vrátit na příští jednání Rady ČT. Její členové očekávají vysvětlení a odpovědi od generálního ředitele Petra Dvořáka. Zatímco šéfredaktor reportážní publicistiky Marek Wollner své angažmá v televizi po dohodě ukončil, v případě moderátorky Nory Fridrichové pokračuje šetření v podobném duchu, tedy zřízenou interní komisí.
Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nasbíral v prvním kole prezidentských voleb v Sudetech příznivé „skóre“. Situace tak do velké míry kopíruje předchozí prezidentské volby, není však zcela černobílá, někteří upozorňují například na viditelný kontrast mezi některými horskými oblastmi a těmi „podhorskými“. Mezi největšími městy pak zase vystupuje Ostrava, v které Andrej Babiš získal výraznou převahu nad ostatními.
Další pokus a opět pod palbou kritiky. Snaha zavést institut hromadných žalob do českého práva se v minulosti pojila s obavami z možného zneužívání v konkurenčním boji, obohacování se či vydírání firem, z druhé strany nyní zase zaznívá, že pokud má jít o obranu lidí před „silnějšími“, je současný návrh ministerstva spravedlnosti takřka k ničemu.
Šéfredaktor publicistiky a dlouholetá výrazná tvář České televize Marek Wollner po vzájemné dohodě v televizi končí. ČT to uvedla v prohlášení. Wollner byl v posledních dnech stažen z vysílání a po vyšetřování zvláštní komise, která řešila podnět o údajné šikaně či obtěžování podřízených, se očekávalo rozhodnutí generálního ředitele Petra Dvořáka. Wollnera obvinila loni v listopadu zaměstnankyně ČT ze sexuálního obtěžování a šikany
S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.
Českou televizi čeká letos volba generálního ředitele na období let 2023 až 2029. Rozhodla o tom Rada ČT na středečním zasedání. Současný generální ředitel Petr Dvořák řídí televizi dvě funkční období a jeho mandát vyprší na konci září. Minulého výběrového řízení se účastnilo 12 kandidátů. Spolu se dnem samotné volby, který připadl na 7. června, schválila rada i celý harmonogram volby. V polovině února vyhlásí podmínky výběru a o dva měsíce později 17. dubna bude přijímat přihlášky uchazečů.
V kauze výrazných tváří České televize je nyní na tahu generální ředitel Petr Dvořák. Právě on má spolu se šéfem zpravodajství Zdeňkem Šámalem „na stole“ finální zprávu komise, která prošetřovala údajné nevhodné chování šéfredaktora reportážní publicistiky Marka Wollnera k podřízeným. Mluvčí televize Karolína Blinková deníku Echo24 potvrdila, že vyšetřovací komise nyní vznikne i kvůli případu moderátorky Nory Fridrichové. Ta ve vysílání zatím zůstane.
Jsou zastánci manželství pro všechny? Jak se staví k evropské zelené politice, vládnímu boji proti dezinformacím či proč by je vlastně lidé měli upřednostnit před ostatními? Deník Echo24 připravil velký přehled jednotlivých prezidentských kandidátů, který nabízí informace o uchazečích v prvním kole prezidentské volby a jejich názorech. Kromě přehledu pak zveřejňujeme i plné znění odpovědí kandidátů v nezkrácené podobě. První kolo voleb se uskuteční 13. a 14. ledna.
Kromě mimořádných valorizací čeká zejména seniorky letos další navýšení důchodů. Od ledna vstupuje v platnost takzvané výchovné, tedy částka, která má odměnit lidi v důchodovém věku za péči o dítě i pomoci snížit nerovnosti mezi výší důchodů žen a mužů. A také další téměř dvacetimiliardová „sekyra“ do státního rozpočtu, která sklidila kritiku odborníků i například Nejvyššího kontrolního úřadu, jelikož jde o další navyšování výdajů na dluh, které není kryté úsporami či vyššími příjmy.
Voliči budou mít v prvním kole na výběr z poměrně široké palety devítky kandidátů. A jednou z kategorií při výběru bude nepochybně životní příběh a zkušenosti jednotlivých osobností. Jak se ale vidí samotní kandidáti? Proč by měli lidé dát svůj hlas zrovna jim? Deník Echo24 oslovil s otázkou, čím se podle sebe liší od ostatních kandidátů, všechny postupující do prvního kola prezidentské volby.
Kultura nečekaně rozdmýchala prezidentskou kampaň v předvánočním čase, když partička dětí nachytala bývalého premiéra Andreje Babiše. Otázky mimo jiné na díla Karla Čapka či Jaroslava Haška mu způsobily možná více vrásek, než dotazy na kauzu Čapí hnízdo. Babiš se tak v reakci na posměch pustil raději do čtení Osudů dobrého vojáka Švejka. V souvislosti se tak nabízí otázka, jaká literární či filmová díla preferují prezidentští kandidáti.
Když jde o volbu největších osobností českých dějin, myslet na republiku nebývá vždy v kurzu. Když už se Češi nesnaží zvolit „bájné“ fiktivní postavy, přitažlivější bývá pohled do královských dob. A nejinak je tomu u většiny prezidentských kandidátů, jejichž preference mohou potěšit i monarchisty. Vůbec nejčastěji jmenovaným velikánem je totiž český král a císař římský Karel IV. Možná jen shodou okolností také tradiční sběratel trofejí v anketách o největšího Čecha.
Ruský prezident Vladimir Putin se porozhlíží po špionech a sabotérech ve „vlastních řadách“. A není sám, v Rusku se údajně objevují dokonce i na billboardech výzvy k hledání tajných agentů schovaných mezi ruskými občany. Podle Putina musí ruské tajné služby prokázat naprostou připravenost a koncentrovat síly na ukončení aktivity zahraničních služeb. Situace na okupovaném území Ukrajiny je podle ruského prezidenta Vladimira Putina mimořádně složitá. Problémy však zjevně vidí i na skutečně ruském území.
Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.
Revidované cíle k unijní rodinné politice pobouřily část senátorů a znovu otevřely debatu o návratu žen na pracovní trh. Aktualizace takzvaných barcelonských cílů zpřísnila doporučení, podle kterých se má výrazně zvýšit podíl dětí navštěvujících předškolní výchovu v jednotlivých zemích unie a umožnit tak matkám rychlejší návrat na trh práce. Státy jim k tomu mají vytvořit lepší podmínky. Podobnou a poměrně jiskřivou debatu přitom vyvolal nedávno ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě o úsporných opatřeních k rozpočtu, když promluvil o možném zkrácení rodičovské dovolené.
Ministerstvo zdravotnictví opět „lepí“ akutní nedostatek léků v sérii letošních problémových výpadků, tentokrát pro děti. Na vině jsou zřejmě „rozbité cesty“ dodavatelů, problémy s výrobou či samotným prodejem a k řešení může vést ještě dlouhá cesta. Nedostatky však vyvolávají stres u rodičů a k ne tak netradičním nákupům Čechů v zahraničí se tak přidává i další položka léků. Na sociálních sítích se objevují i návody či ukázky, jaké nedostupné léky jde objednávat třeba z Polska.
Konflikt, který už stihl vyvolat obavy z „druhé Ukrajiny,“ či tvrdou kritiku Srbska za inspiraci v Kremlu, se na přelomu zimy opět vyostřuje.
Podle druhé „série“ takzvaných Twitter files, tedy informací plynoucích z interních dokumentů společnosti, měli zaměstnanci sociální sítě „schovávat“ politicky či názorově nepohodlné uživatele z dosahu publika. Na blacklist se tak měl podle novinářky Beri Weissové, která informace zveřejnila, dostat například vědec ze Stanfordovy unvierzity, který varoval před dopadem covidových lockdownů na děti či účty, které byly pravicově orientované.
