Návrh z Evropské unie o nových pravidlech pro zálohové systémy vyvolal paniku u německých pivovarníků. Podle nich hrozí v případě schválení nutnost zničit miliardy pivních láhví, které jsou nyní v oběhu. Spor panuje i kvůli výkladu jediného slova. Jak ale sdělila deníku Echo24 ředitelka českého pivovarnického svazu Martina Ferencová, Češi v tomto obavy svých kolegů nesdílí.

Jak informoval dříve deník Bild, německé pivovary, ale i část politiků přišla s ostrou kritikou navrhovaného evropského nařízení, které má za cíl snížit množství obalového materiálu. Pro Německo, které je jednou z evropských velmocí co se vratných obalů týče, by to podle obav pivovarníků znamenalo zničit několik miliard pivních lahví. Německý svaz pivovarů tak poslal dopis Evropskému parlamentu, ve kterém apeluje na to, aby v Německu zůstal stávající systém.

„Pokud se plány EU stanou skutečností, budeme muset všechny vratné lahve roztavit. Tomuto šílenství je třeba zabránit,“ uvedl šéf pivovarnického svazu Holger Eichele. Plán EU je podle něj dobře míněný, ale špatně provedený. Evropě se podle něj vnucuje jednotný zákon, protože některé země na rozdíl od Německa nemají systém opakovaného použití. „Provozujeme největší a nejúspěšnější systém vratných lahví v Evropě. Byla by katastrofa, kdyby ho EU zničila,“ dodal.

Podle Martiny Ferencové řeší německé pivovary v zásadě dvě věci. Tou první je spor o právní výklad slova „nesmazatelně“. „V Německu se obávají, že u wash-off labelů (smývatelných etiket) by tento požadavek mohl být považován za nedodržený. My podobnou obavu nesdílíme, protože label na obalu drží po celou dobu oběhu a až při ukončení každého cyklu se před znovunaplněním u výrobce smyje a nahradí novým labelem. Z pohledu spotřebitele, o něhož by především mělo jít, tak je vše v pořádku, protože label s informaci je na lahvi po celou dobu, kdy je lahev ,v trhu‘,“ uvedla pro deník Echo24 ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Jde tedy o bod návrhu, který stanoví, že „štítky“, tedy například etikety, se „umístí, natisknou nebo vyryjí viditelně, jasně čitelně a nesmazatelně na obal“. Němečtí pivovarníci se tak obávají toho, že by muselo například docházet k vyražení údajů přímo do pivních lahví. Stejně tak řeší povinností ohledně nových identifikačních prvků, které mají sloužit k monitoringu lahví, v této souvislosti návrh zmiňuje i použití QR kódů.

„V případě požadavku na label, který by umožňoval sledování a počítání rotací znovupoužitelných obalů, ČSPS v rámci všech uplatněných připomínek (v lednu 2023 i v dubnu 2023) požadoval, aby od povinnosti sledovat pohyb obalu prostřednictvím QR kódu bylo upuštěno. Zároveň jsme požadovali, aby ekonomickým operátorům bylo dáno více možností (metodologií), jak sledovat počet cyklů jednotlivých lahví v trhu,“ dodala Martina Ferencová.

V důvodové zprávě se mimo jiné mluví o tom, že se v jednotlivých členských státech liší regulační přístupy k výrobě obalů a vznikají tak překážky k bezchybnému fungování vnitřního trhu s obaly. „V nedávné době byly zaznamenány odlišnosti, které se týkají například požadavků na označování obalů, přístupů k definování recyklovatelných nebo opětovně použitelných obalů, přístupů k úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta a omezení uvádění některých obalových formátů na trh. Kvůli těmto rozdílům vzniká právní nejistota pro podniky, která vede k nižším investicím do inovativních obalů šetrných k životnímu prostředí a do nových oběhových obchodních modelů,“ uvádí důvodová zpráva.

Obaly pak podle návrhu představují zásadní problém s ohledem na životní prostředí, na výrobu míří značná část spotřeby plastů a papíru a tvoří přes třetinu komunálního odpadu. „Větší používání obalů spolu s nízkou mírou jejich opětovného používání a recyklace brzdí rozvoj nízkouhlíkového oběhového hospodářství,“ dodává zpráva k důvodům chystaných změn, které se zdaleka netýkají jen pivních lahví.

Návrh „nařízení o obalech a obalovém odpadu“ obsahuje nové povinnosti pro členské státy EU, ale také přímo pro společnosti dodávající obaly na evropský trh. Je součástí snahy komise vytvořit systém hospodárného nakládání se zdroji označovaný jako cirkulární ekonomika. Navazuje na loni zavedený zákaz některých plastových předmětů na jedno použití nebo na dřívější souhrnné cíle pro recyklaci.