PROBLÉMY S DŮCHODEM

Případ Heleny Vondráčkové jako varování. Chybějící údaje mohou v důchodu zabolet každého

PROBLÉMY S DŮCHODEM
Případ Heleny Vondráčkové jako varování. Chybějící údaje mohou v důchodu zabolet každého

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zpěvačka Helena Vondráčková si musela pro vyšší důchod dojít až k soudu. Z jejího případu však plyne varování, které se týká každého budoucího žadatele o důchod. Chybějící údaje v evidenci správy sociálního zabezpečení totiž mohou výrazně snížit konečný důchod. A nejde přitom jen o osobní zodpovědnost, poškodit žadatele totiž mohl dávno v minulosti i zaměstnavatel či škola. Výjimečné není ani to, že lidé s překvapením najdou i několikaletý výpadek v evidenci, podobně, jako se to stalo známé zpěvačce.

Ta na svém instagramovém účtu v týdnu oznámila, že soud dospěl k rozhodnutí o výměře jejího důchodu. „Dnes se potvrdilo, že můj důchod byl vyměřen v rozporu se zákonem a musí být vyměřen znovu. Nešlo mi o peníze, ale o princip,“ uvedla Helena Vondráčková. Problém měl přitom vězet právě v chybějících důkazech o výkonu práce. Především jde pak o varování, že dokládat zpětně desítky let staré události může znamenat bez patřičných dokladů problém. A také výrazný zásah do výše důchodu.

Ať už jde o dobu studia u starších ročníků, o dobu péče, vojenské služby či zaměstnání, v řadě případů může žadatel o důchod zjistit, že se na něj „zapomnělo“. Tedy zaměstnavatel ho nenahlásil či neodváděl pojistné, v evidenci chybí doba studia či péče o dítě či závislou osobu. To přitom v krajních případech může vést například k tomu, že člověk nesplní minimální limit pro získání nároku na starobní důchod, který v současnosti činí 35 let účasti na důchodovém pojištění.

Pokud chtějí lidé s předstihem zjistit, zda jim vše v evidenci sedí, mohou požádat o takzvaný informativní osobní list důchodového pojištění. Podobnou funkci pak plní i Informativní důchodová aplikace (IDA), která kromě „kalkulačky“ odhadu budoucího důchodu ukazuje právě také evidenci podkladů, které o jednotlivci sociální správa má. Umožňuje pak i pro zpřesnění výpočtu chybějící údaje ručně doplnit, ovšem pouze orientačně.

Pokud chce občan údaje skutečně doplnit, musí jednat s Českou správou sociálního zabezpečení a aktivně se o doplnění postarat. Nemusí jít přitom o maličkosti, například kombinace nezapočtených let studia (před rokem 2010) a pár let, v nichž opomenul některý ze zaměstnavatelů dodat sociální správě podklady, mohou dát dohromady klidně i dekádu chybějících údajů. I v případě menších výpadků může stát za to situaci řešit, každý rok navíc se v současném důchodovém systému počítá. V konečném důsledku pak lze chybějící údaje doložit i zpětně a rozdíl v důchodu stát pojištěnci doplatí až pět let nazpátek od chvíle, kdy chybějící část evidence řádně doplní.

Možností, jak evidenci doplnit, je přitom více a počítá se i s extrémnějšími případy. Může se totiž stát, že firma, pro kterou pojištěnec pracoval před dvaceti lety, dávno zanikla, bývalý zaměstnavatel nekomunikuje a bývalému zaměstnanci chybí potřebné doklady. I v takovýchto případech však existuje další možnost řešení, případně alespoň dojde k označení této doby pojištění jako vyloučené. Podobně se postupuje například v případě vojenské služby, nemoci, tedy tato doba se započítá do pojištění, ovšem nebere se v potaz chybějící výdělek, čímž se nerozmělňuje výdělek průměrný a nesnižuje se tak budoucí důchod.

Jak v případě zaměstnání, tak například i studia platí rozdílná pravidla i potřeby evidence podle doby, kdy k výkonu práce či studia docházelo. V případě zaměstnání tak platí volnější pravidla pro dobu před rokem 1986, přísnější pravidla pak v letech následujících. Je tak dobré v závislosti na situaci uchovávat dokumenty jako pracovní smlouvy, potvrzení o zaměstnání, evidenci docházky či později i doklady o samotném výkonu zaměstnání, výplatní pásky, mzdové listy či potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti. Řešení se pak nabízí i v případě, že se potřebné doklady nepodaří získat pojištěnci ani sociální správě. Doložit zaměstnání totiž může svědectví dvou bývalých kolegů, kteří k tomu podepíší čestné prohlášení.

V případě studia je situace podobná, záleží na době, v které ho člověk absolvoval (podrobněji jsme o tom psali například zde), v různých případech ho však lze doložit pomocí maturitního vysvědčení, vysvědčení jednotlivých ročníků, výučního listu, studijního výkazu, diplomem či potvrzením o době studia.

Chybějící evidence se může týkat i celé řady dalších důvodů, například vojenské služby, péče o blízké, péče o malé děti či doby výkonu zaměstnání v cizině. Podrobněji popisuje jednotlivé způsoby, jak chybějící evidenci doplnit, Česká správa sociálního zabezpečení například zde na svém webu.

 

18. května 2023