Ochlazení přehřátého trhu s hypotékami. I to je jeden z důvodů razantního navýšení hlavní úrokové sazby centrální bankou, kdy její guvernér Jiří Rusnok mluví o dosavadní situaci jako o „úvěrovém mejdanu“. Banky zareagovaly poměrně rychle a úročení hypoték navýšily. Výrazněji hlavně Česká spořitelna a ČSOB. Do změny úročení u spořících účtů se však banky nehrnou.
U Pirátů panuje po volebním debaklu atmosféra smutku a zhrzenosti. Členové se na tradičním pirátském fóru dohadují o tom, co za propadákem v počtu získaných mandátů stojí a zda by měl jejich šéf Ivan Bartoš z čela strany odejít. Velké vášně vyvolává fakt, že Piráti kandidovali spolu s hnutím STAN, které je díky kroužkování drtivě porazilo. Někteří Piráti tak nešetří ostrými vyjádřeními o tom, jak špatným rozhodnutím koaliční spojení bylo.
Hnutí ANO zatím mlčí ohledně možného pokračování Adama Vojtěcha jako ministra zdravotnictví i po volbách. Ten několikrát řekl, že v říjnu z politiky odejde. Jiného kandidáta ale nepředstavilo. Pokud by Andrej Babiš pokračoval v protáčení známého kolečka, které se uzavřelo Vojtěchovým comebackem, další na řadu by přišel Roman Prymula, známý epidemiolog a poradce prezidenta. Prymula to sice nepovažuje za pravděpodobné, ale zároveň tuto možnost nevylučuje.
Letošní volby budou ze strany voličů o kompromisu. Pokud se někdo opravdu chce zbavit Andreje Babiše, nezbývá mu, než zvolit nás, i pokud má nějaké výhrady, tvrdí šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, jejíž strana jde do voleb spolu s lidovci a ODS v rámci koalice Spolu. TOP 09 podle ní není ideově vyprázdněná strana a do sněmovny by se dostala i jako samostatný subjekt. V rozhovoru Pekarová mluví také o tom, proč není správné zrušit opatření v podobě povinných respirátorů nebo o tom, že s nastupující elektromobilitou si trh poradí.
Nikam jsme nezmizeli, spojenectví s Piráty nás naopak zviditelnilo a jako lídr jsem nasvícenější víc než kdy dřív, tvrdí šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Podle něj nejsou čísla z předvolebních průzkumů důležitá, Andrej Babiš sice stoupá, ale voliči se stejně budou rozhodovat na poslední chvíli. Středočeský lídr koalice v rozhovoru mluví také o tom, proč jsou podle něj stejnopohlavní sňatky stěžejním tématem nebo proč je nutné dostát trendu evropské zelené politiky.
Uhelné elektrárny postupně nuceně vypínají svůj provoz a před Českem je stále nevyřešená otázka, jak chybějící energii již ve velmi blízké budoucnosti nahradí. Uhlí pokrývá více než 40 procent naší spotřeby energie a v případě, že vláda nepřijde s promyšlenou energetickou strategií, může už za pár let reálně hrozit nedostatek elektřiny. Vláda chce sázet na jádro a připravuje výstavbu nového bloku. Evropská unie však jádro mezi čisté zdroje neřadí a Andrej Babiš (ANO) nebyl schopný vyjednat žádnou výjimku.
Kdo si dosud nevzal hypotéku, propásl tu nejlepší dobu. Inflace je na alarmujících čtyřech procentech a dále poroste, centrální banka se chystá do konce roku ještě několikrát zvednout úrokovou sazbu a další zdražování hypoték je tak nevyhnutelné. Do problémů by se tak mohli dostat hlavně lidé, kteří již hypoteční úvěr mají, a měsíční splátky by se jim kvůli rostoucím úrokům zvedly na nezvladatelnou úroveň. Zájem o hypotéky je stále obrovský i přesto, že během léta trochu ochladl.
Zelené trendy a neustále se zpřísňující emisní limity dlouhodobě tvrdě dopadají na automobilový průmysl. Výrobci se požadavkům Evropské komise musejí přizpůsobovat a hledají nejméně bolestné cesty k přechodu na elektromobilitu. To se týká i automobilky Škoda, která sice ještě spalovací motory definitivně neopouští, v blízké budoucnosti však chystá výrobu dalších tří elektromobilů a počítá s tím, že až 70 procent prodaných aut bude elektrických.
Alarmující růst inflace předčil očekávání všech včetně České národní banky (ČNB), která se tím může dostat do velkých potíží. Ekonomové varují před tím, že proti dnešní inflaci a znatelnému zdražování bude těžké bojovat, problém je totiž tentokrát na straně nabídky. Firmy kvůli přerušeným dodávkám a vysokým nákladům vyrábějí draze a nestačí pokrývat poptávku. Hrozí navíc, že inflaci může ještě více popohnat obava ze zdražování běžného života kvůli zeleným plánům Evropské komise.
Evropa si svými ambiciózními klimatickými plány utahuje opasky a netají se tím, že lidem se kvůli jejich plnění bude snižovat životní úroveň. Celosvětově se přitom na emisích skleníkových plynů podílí pouze zhruba osmi procenty. Jen Čína, která platí za největšího znečišťovatele, jich přitom vypouští až trojnásobek. I ona si sice klade klimatické cíle a uhlíkově neutrální chce být do roku 2060, zatím však od ekologie dává ruce pryč a otevírá dokonce nové uhelné elektrárny.
Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku.
Mrzí mě, že jsme jako klasičtí liberálové dopustili, že nás dnes levice válcuje, tvrdí poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, možný kandidát na ministra financí za koalici Spolu. Ten také varuje před pokračováním vlády Andreje Babiše, která podle něj rozvrátila veřejné finance, zvýšila daně a stát extrémně zadlužila. Jako vážnou hrozbu vnímá i zelené bezemisní plány Evropské komise, souhlas s Green Dealem dopadne podle něj na životní úroveň celého Západu. Sám však přiznává, že opozice se v kampani tomuto tématu vyhýbá částečně i ze zbabělosti, že nebude oblíbené.
Dostupnost bydlení v Česku se každým rokem stává kritičtější, ceny nových bytů za posledních pár let vyrostly o desítky procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v budoucnu tento trend zvrátit. Na to reagují některé banky, které tvrdí, že nechtějí nechat mladé lidi s průměrným příjmem „na ulici“. Chtěly by proto umožnit delší dobu splácení hypoték z nynějších třiceti až na čtyřicet let, tak aby byly splátky nižší, a žadatelé by je lépe zvládali financovat.
Česko trápí kritický nedostatek pracovníků. Rekordní počet neobsazených pracovních míst je velkou překážkou nejen pro zaměstnavatele. Přehřátý pracovní trh a tlak na růst mezd žene totiž ještě výše rostoucí inflaci. Chybějící pracovní síly navíc brání oživení ekonomiky po pandemii. Ekonomové pak upozorňují na to, že česká nezaměstnanost je sice nejnižší v Evropské unii, odráží to ovšem to, že vláda se masivně zadlužila.
Rekordní ceny emisních povolenek a tlak na ukončení spalování uhlí vyhnaly velkoobchodní ceny elektřiny do dosud nevídaných výší. Zdražování se přenese na koncové zákazníky, což může být čárou přes rozpočet pro rodiny, které si cenu elektřiny nezafixovaly, a využívají ji také třeba na vytápění. Ekonomové se pak shodují v tom, že zlevňování elektřiny se v následujících letech může téměř jistě vyloučit.
Povinnost pravidelného testování v práci sice s počátkem letních prázdnin skončila, zaměstnavatelé však mohou – alespoň podle vyjádření jihomoravské hygieny – nařídit testy nebo i očkování z vlastního rozhodnutí. To se stalo na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který kvůli dvěma nakaženým na pracovišti nařídil počátkem září povinné testy pro zaměstnance. PCR test musejí absolvovat pro jistotu i očkovaní, kteří byli v kontaktu s covid pozitivním kolegou. Pravomoc k tomu dává opatření ministerstva zdravotnictví.
Zvýšení prestiže řemeslníků a získání takzvaného glejtu je opět na stole. Vláda schválila návrh na zavedení mistrovské zkoušky a zástupci cechů jsou v drtivé většině pro. Je podle nich nutné zbavit řemeslníky puncu dělníků ve špinavých montérkách a dát lidem jistotu, že dostanou kvalitně odvedenou práci. Problém profesní sdružení vidí také v tom, že některé řemeslné práce mohou být provozovány pouze jako živnost bez jakéhokoliv vyučení.
Nadcházející podzim přinese významné mediální přestupy, které mohou poměrně silně dopadnout na programovou kvalitu České televize. Blíží se totiž odchod výrazného šéfa tvůrčí producentské skupiny Michala Reitlera, který se po téměř deseti letech vrací na Novu. Vzhledem k tomu, že Reitler stál v poslední době za kvalitními a divácky úspěšnými seriály jako Most! nebo Svět pod hlavou či za filmovou minisérií Dukla 61, jeho odchod signalizuje změny, které se v domácí tvorbě ČT projeví.
Evropský průmysl čeká další zdražování emisních povolenek, které je součástí zelených plánů na co nejrychlejší odstranění znečišťovatelů ovzduší. Současná cena emisí se v Evropské unii pohybuje kolem 58 eur a od počátku roku se zvýšila už o desítky procent. Od toho se pak odvíjí i rostoucí částky za elektřinu, které domácnosti pocítí. Důležitý bude i výsledek blížících se německých voleb. Velkou šanci na úspěch zde mají socialisté i Zelení, kteří volají po citelném zdražování povolenek nejvíce.
Loni v létě jen málokdo čekal, že se zážitek z jara bude opakovat a že děti a studenti místo ve třídách budou dny trávit před obrazovkou počítače ve svých pokojích. I přes sliby vlády, že k plošnému uzavírání školních zařízení už nedojde, se tak stalo, a Česko si mohlo připsat prvenství v nejdéle zavřených školách v celé EU. Školy se zde podruhé plošně uzavřely už v polovině října a teprve v dubnu se znovu otevřely pro nejmladší děti v chaotickém rotačním systému a s antigenním testováním.
Neobvyklý nárůst cen dřeva dál trápí výrobce i domácnosti. Stavebnictví i nábytkářství se musí potýkat s nedostatkem materiálu, což způsobuje jak zpoždění zakázek, tak citelné zdražování všech druhů nábytku a nábytkářských služeb. Za vysokými cenami dřeva stojí především velká globální poptávka po něm, a to hlavně ze Spojených států, ale třeba i z Číny. Na vině je ale také koronavirová krize, která omezila výrobu i dodávky.
Ačkoli učitelé, studenti i jejich rodiče doufají, že plošné uzavření škol tento rok již nenastane, dlouhá doba distanční výuky vykonala své a často až nyní se začíná ukazovat, jaký dopad na všechny zúčastněné měla. Jak utrpělo jejich psychické zdraví, jaké byly nejčastější obavy a překážky a jak psychologové nahlížejí na generaci sněhových vloček?
Premiér Andrej Babiš (ANO) poprvé podrobněji promluvil o své pravé ruce a nejbližší spolupracovnici, šéfce Úřadu vlády Tünde Bartha. Ačkoliv dosud nebyla příliš viditelnou osobou, její vliv na úřad i na premiéra osobně je velmi silný. Ve své propagační knize ji Babiš líčí jako tu, která je pro něj schopná vyřešit a zařídit vše, volá jí uprostřed noci a svěřuje jí úkoly, které pod její pracovní kompetence už nespadají. Zároveň přiznává, že je schopný ji na slovo poslouchat.
Dopady rostoucí inflace nepocítí Češi jen v razantním zvyšování cen, ale projeví se také na jejich spořících účtech, kde budou peníze rychle ztrácet hodnotu. Pokud se lidé nechtějí smířit se snižováním kupní síly svých úspor, měli by naspořené prostředky vhodně investovat, radí ekonomové. Důležité je rozhodnout se, zda se člověk pustí do investování po vlastní ose, či třeba zvolí investiční fond, kam peníze vloží. Mezi oblíbenými nadále zůstávají nemovitosti, jejichž ceny nezastavitelně stoupají, nabízí se tak například investice do nemovitostních fondů.
Dopady dlouhodobých covidových lockdownů se teprve nyní začínají promítat v počtu lidí, kteří v důsledku pandemie přišli o práci nebo znatelněji utrpěli po příjmové stránce. Ztráta zaměstnání potkala téměř deset procent Čechů, nejčastěji pracovníků z oblasti gastronomie, tedy kuchaře a číšníky, nebo z oblasti turistickém ruchu. Postižen byl i průmysl, kde se škrtaly hlavně manuální a pomocné pozice s nízkou odměnou. Zde se ale nepropouštělo plošně.
V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ubezpečila občany, že není nutné propadat obavám z toho, že se Česku přestává vyplácet členství v Evropské unii. Jsme totiž podle jejích výpočtů stále čistým příjemcem evropských peněz a ani v budoucích letech se na tom nemá nic měnit. Doba, kdy se staneme čistými plátci se totiž přibližuje s rozšiřováním unie, a podle odhadů nastane již za šest let..
Ačkoliv vláda stále mluví o nutnosti proočkování rizikové části populace, tedy seniorů nad 60 let, realita ukazuje, že se to stále příliš nedaří. Podle dat, které deníku Echo24 poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), dosahuje počet seniorů, kteří nemají dosud ani jednu dávku vakcíny a zároveň onemocnění neprodělali, téměř půl milionu. Je to tedy zhruba patnáct procent z celkového počtu lidí v této populační skupině.
Lehký nárůst počtu nových případů covidu hází vláda na mladé lidi a varuje před tím, že svým „nezodpovědným“ chováním nakazí rizikovější starší část populace. I přesto, že je očkování dobrovolné, ministerstvo nadále stupňuje na mladé tlak, aby ho podstoupili. Semeništěm nákazy jsou podle epidemiologů noční podniky, kde je největší koncentrace mladších ročníků, zábavu jim proto měly překazit rozsáhlé víkendové policejní razie v klubech a rozdávání pokut lidem bez testu či s nedokončeným očkováním.
S návratem do školních lavic v září čeká na děti opět i tvrdý režim povinného testování. Vzhledem k tomu, že očkování proti covidu je nyní možné až od dvanácti let a mezi nejnižší věkovou skupinou o něj není příliš zájem, většina žáků nebude mít na výběr a testům se nevyhne. Pokud by však děti nebo jejich rodiče testování odmítali, připravil již resort Adama Vojtěcha (za ANO) plán jejich znevýhodnění.
