S návratem do školních lavic v září čeká na děti opět i tvrdý režim povinného testování. Vzhledem k tomu, že očkování proti covidu je nyní možné až od dvanácti let a mezi nejnižší věkovou skupinou o něj není příliš zájem, většina žáků nebude mít na výběr a testům se nevyhne. Pokud by však děti nebo jejich rodiče testování odmítali, připravil již resort Adama Vojtěcha (za ANO) plán jejich znevýhodnění.
Dlouho očekávaný originální projekt rozvlněných výškových budov z dílny architektky Evy Jiřičné na pražském Žižkově ve své současné podobě nevyroste. Stavby s výškou až do sta metrů se podle sdělení developera neshodují s požadavky UNESCO. To prý totiž požaduje, aby budovy nepřesahovaly okolní zástavbu. Také pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) tvrdí, že projekt svou výškou do prostředí nepasuje. Šéf České komory architektů Jan
Koronavirová uzávěra ekonomiky a s tím spojené omezené utrácení znatelně zamávalo s módním průmyslem. Značky musely čelit nejistotě kvůli dlouhodobě nuceně uzavřeným prodejnám a tím pádem i odlivu zákazníků a nižším tržbám. Někteří prodejci se proto rozhodli soustředit se na online prodej a své kamenné prodejny v některých zemích zcela ukončit. To je případ například francouzských módních značek Promod nebo Camaieu. Na tuzemský trh ale naopak proniklo i několik módních novinek.
Covidová uzávěra obchodů a služeb významně posílila objem peněz na účtech většiny Čechů. Ti mají nyní podle dostupných dat v bankách přes tři biliony korun, což je zhruba o 16 procent více než před pandemií. Nárůst úspor kromě nemožnosti utrácet ale způsobil i strach z dalších lockdownů a zastavení ekonomiky, domácnosti proto nečinně nechávají peníze na spořících účtech, kde se jim kvůli nízkým úrokům a pozvolně přicházející inflaci znehodnocují.
Premiér Andrej Babiš (ANO) opět předvedl svoji oblíbenou taktiku slibování všeho všem a přičítání si zásluh i za to, co se nikdy nestalo. Při hlasování o nedůvěře jeho vládě se premiér chvástal prosazením důstojných důchodů, radikálním navýšením platů a snižováním daní nebo zvyšováním životní úrovně a v neposlední řadě hájením českých zájmů v EU. Realita je ovšem zcela jiná. Důchodci jako Babišova cílová voličská skupina berou reálně menší důchody než za úřadu Miroslava Kalouska (TOP 09),
Až o půl miliardy méně peněz v rozpočtu, dopad na vysílání a rušení programů. To je pravděpodobná budoucnost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které z rozhodnutí poslanců přijdou ročně celkem o 420 milionů korun. Ti totiž o pouhý jeden hlas odmítli ustanovení zákona, které umožňovalo veřejnoprávním médiím odpočet DPH. Rozhlas i televize tak budou muset ve své provozu značně šetřit, hrozí také ukončení „seniorského“ programu ČT3.
Boj za zelenější a uhlíkově neutrální svět se stal dlouhodobě hlavní náplní Evropské komise (EK), která tvrdě razí zavádění ekologických daní. Její šéfka Ursula von der Leyenová se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což má být součást chystaného dalšího klimatického balíčku. I přesto, že komise slibuje nižší uhlíkovou daň, pocítí ji nejvíce domácnosti v chudších zemí unie.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) překvapila svým výrokem o tom, že podporuje zdanění leteckého paliva. Tím se tak postavila na stranu Evropské komise (EK) a některých evropských zemí, které po této ekologické dani dlouhodobě volají. Ministryně financí mluví o neopodstatněné daňové výjimce, proti které je třeba bojovat. Ekonomové se ale shodují na tom, že zavedení daně by se výrazně projevilo ve zdražení letenek.
Přední český výrobce elektřiny skupina ČEZ naskočila na zelenou politiku a zrychluje přechod k bezemisní energetice. V rámci vize do roku 2030 tak chystá postupný útlum spalování uhlí a větší využití nízkoemisních zdrojů. Šéf ČEZu Daniel Beneš říká, že společenský i politický tlak na energetiku ze strany investorů či bank roste a cíle dekarbonizace se zpřísňují, ČEZ je musí reagovat. Odmítl spekulace, že by měl slogan jeho nové vize Čistá energie zítřka souvislost s přejmenováním společnosti.
Rakouskem nadále hýbe případ obřího kartelu stavebních společností, které přes patnáct let ovlivňovaly ceny zakázek, rozdělovaly si zákazníky a sdílely mezi sebou citlivé informace. V kauze pravděpodobně největší kartelové dohody v zemi od konce druhé světové války dominují až miliardové veřejné projekty například na stavbu silnic nebo veřejných budov, silně dotčeny tedy byly peníze daňových poplatníků.
Nečekané a tragické úmrtí nejbohatšího Čecha Petra Kellnera s sebou přineslo mnoho otázek, co se nyní i do budoucna stane s jeho impériem v podobě investiční skupiny PPF. Pozůstalost po Kellnerovi již dostal na starost notář. Právníci se shodují na tom, že miliardář měl s nejvyšší pravděpodobností dopředu pečlivě ošetřenou závěť a je tak jasné, jak se jednotlivé podíly rozdělí mezi manželku a děti.
Uvnitř strany občanských demokratů vznikla iniciativa mladých straníků, která se snaží „osvěžit“ program pravicové ODS do přibližujících se sněmovních voleb. Ve dvanácti bodech „pro modernizaci země“ se objevují jak návrhy na dokončení privatizace, tak například na povinnou výuku programování ve školách nebo zákaz veřejného financování dabingu. Akce s názvem Česko.plus vyplynula podle jejích autorů z diskuse s místopředsedou strany Martinem Kupkou.
Videoherní vývojář Daniel Vávra, který spolu s dalšími stojí za iniciativou Stop cenzuře, která chce „zastavit nové formy cenzury na internetu”, zahájil sběr „případů neoprávněné cenzury“. Lidé tak mohou prostřednictvím formuláře oznámit, že se kvůli cenzuře cítí poškození. Iniciátoři pak slibují, že všechny zaslané případy vyhodnotí a následně pošlou do rukou poslanců a senátorů nebo se budou snažit o jejich medializaci.
Zrod nového automobilového kolosu Stellantis, který vznikl spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) s francouzským konkurentem PSA, může vytvořit silnou konkurenci stávajícím automobilkám a tím také snížit ceny jednotlivých nabízených značek aut. Mezi ně spadá Peugeot, Opel, Jeep nebo Fiat. Účelem fúze je však zároveň i snížením nákladů, ekonomové proto očekávají provozní škrty, což by se mohlo dotknout výrobních míst například na Slovensku nebo v Polsku.
Mediální obchod roku aneb slavný návrat zpět do TV Nova. Tak je možné nazvat vstup nejbohatšího Čecha Petra Kellnera do skupiny Central European Media Enterprises (CME), která zastřešuje televize v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a Slovinsku, a spadá pod ni právě nejsledovanější tuzemská komerční stanice Nova. Kellnerova PPF ovládá také významnou telekomunikační společnost O2 s její internetovou stejnojmennou televizní, koupí Novy tak miliardář potvrdil svůj významný vliv na poli mediálního vlastnictví.
Dnes již téměř plnohodnotně dokončené předání mediálního vlastnictví do rukou českých oligarchů odstartoval před více než dvanácti lety Zdeněk Bakala. Jedno z nejskloňovanějších jmen českého byznysu, pověstný strašák části politické scény a symbol kauzy vytunelování Ostravsko-karvinských dolů (OKD) byl jakýmsi pionýrem, jehož jako vzor následovali další tuzemští miliardáři. Přestože se Bakala svých aktiv v Česku dlouhodobě zbavuje, nakladatelství Economia si stále drží a hovoří o něm jako o srdeční záležitosti.
Pražští radní ve složení Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil opět předvedli svou nejednotnost, když se nechali přehlasovat zastupitelstvem, které podpořilo výstavbu paralelní ranveje na ruzyňském letišti. Zastupitelé hlasy koaliční TOP 09 a opozičních ODS a ANO tak podpořili návrh náměstka primátora Petra Hlaváčka (za TOP 09), kterým zrušili nedávno přijaté nesouhlasné stanovisko rady. Schválili také změnu územního plánu nutnou pro stavbu, kterou radní nedoporučili.
I přesto, že ještě ve čtvrtek ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) tvrdila, že vláda ani neusiluje o to, aby do konce svého volebního období stihla připravit dlouho třicet let očekávanou penzijní reformu, hned druhý den s jejím návrhem přišla šéfka resortu práce Jana Maláčová z koaliční ČSSD.
Když ve středu 26. června 2013 miliardář a nastupující politik Andrej Babiš oznámil, že koupil vydavatelský dům Mafra a s ním i dva nejvýznamnější seriózní deníky, Mladou frontu DNES a Lidové noviny, znamenalo to přelom. K postupnému odchodu zahraničních vlastníků z českého mediálního rybníka však začalo docházet mnohem dřív, po roce 2008, kdy započala finanční krize. Povětšinou německé menší hráče, kteří na tuzemský trh s médii od začátku devadesátých let vstupovali, uvrhla krize do problémů, a proto neměli důvod zde svoje investice držet.
