Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé.
Přicházející zimní období zatím nenarušilo poměrně stabilní ceny elektřiny a plynu na energetických trzích. V Česku klesly pod vládou nastavené stropy a konkurenční boj dodavatelů energií o zákazníky se znovu rozběhl. Faktem ale je, že u nás nadále platíme jedny z nejvyšších cen elektřiny. A pokud porovnáváme i ekonomické možnosti domácností, tedy paritu kupní síly, je na tom Praha jakožto jedna z evropských metropolí úplně nejhůř.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
Obří zisky velkých firem, zátěž převedená na spotřebitele velkým zdražením potravin a nedostatečná konkurence. Pomáhá stát svou dotační politikou tomu, aby trh neovládali jen ti největší zemědělci a potravináři a tlak na nižší ceny se zvyšoval? Nebo i přes slibované změny tučné dotace pomáhají hlavně těm, kteří to nepotřebují? Redakce deníku Echo24 oslovila ministerstvo zemědělství s dotazy, co bude dál s národními dotacemi pro velké agropodniky a zpracovatele a jak jsou v dotační politice zvýhodněni menší hráči.
Na vysokých účtech za jídlo většina domácností asi nejvýrazněji pocítila už víc než rok trvající vysokou inflaci a s ní spojený drsný propad reálných mezd. Meziroční srovnání ukazuje, že ceny některých potravin vyrostly i o více než šedesát procent a na stejné úrovni se stále drží. Velmi zajímavé je ale i letošní meziměsíční srovnání některých položek. Markantní zlevnění je vidět například u často zmiňovaného másla. Čtvrtkilové balení ještě loni v zimě a na začátku roku spotřebitelé kupovali za průměrných téměř 60 korun a dnes je běžně za méně než 40 korun.
Určovat ceny potravin nebo zisky firem státu nepřísluší. Co by ale dělat měl, je zajistit fungování silné konkurence na trhu. V tom české vlády dlouhodobě selhávají a přílišnou regulací spolu s nekontrolovaným tokem dotací směrem k velkým podnikům a holdingům dovolily v potravinářství vyrůst oligopolům.
Vydělali jste si a pobírali jste dotace, teď snižte lidem ceny potravin, vzkázal premiér Petr Fiala (ODS) velkým hráčům na poli výroby potravin a jeho slova vyvolala pobouření. Má předseda vlády vyvíjet tlak na potravináře, aby zlevnili lidem jídlo, nebo mu to nepřísluší? Navíc za situace, kdy i jeho kabinet dotační toky směrem k velkým podnikům podporoval.
Vodítko pro investory a přehledné informace o udržitelnosti byznysu. K tomu má sloužit tzv. ESG reportování, které bude poté, co nyní Evropská komise přijala jeho finální podobu, postupně povinné pro všechny firmy. Dosud se vykazování týkalo hlavně bank a finančních institucí. To se nyní změní. Paradoxní je, že jedna z předních ratingových agentur Standard & Poor nedávno oznámila, že dopad udržitelných investic už do svého úvěrového ratingu započítávat nebude.
Nesmyslná dotační ekonomika se v praxi ukazuje na částkách, které od státu pobíraly největší tuzemské potravinářské podniky. Většině velkých příjemců dotací také loni i přes nárůst nákladů kvůli drahým energiím prudce vzrostly zisky o stovky procent. Firmy si přitom loni stěžovaly, že vzrůst nákladů pro ně bude smrtící. To nakonec vyřešily velkým zvýšením marží, čímž zátěž kompletně převedly na zákazníky.
Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.
Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.
Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.
O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.
Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.
Kontroverzní program Oprav dům po babičce, na kterém vláda rozdá milion téměř všem, kdo budou chtít opravit starší dům, rozproudil debatu o tom, co je ještě únosné dotovat. Ať už z národních, nebo evropských peněz. Ty jsme v minulosti nebyli schopni využít a místo dálnic nebo rychlovlaků jsme postavili rozhledny a cyklostezky. Evropské zelené dotace teď navíc rozdáváme vlastníkům soukromých nemovitostí, kteří je nepotřebují. Začínáme se s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.
Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.
Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.
Loňské astronomicky vysoké ceny elektřiny zajistily rekordní zisky mimo jiné energetickému kolosu ČEZ. Stát jako majoritní vlastník toho využil a nechal si v pondělí schvalit vyplacení historicky nejvyšší dividendu 145 korun za akcii, čímž hodlá částečně zalepovat deficit a pokrývat další výdaje. Těžit ze štědré dividendy budou samozřejmě i minoritní akcionáři. Ti ale netuší, co dál s jejich investicí bude vzhledem k nejasným plánům vlády na jejich vytěsnění a ovládnutí celého ČEZ.
Tomu, kdo si sjednal hypotéku v dnešní době vysokých úroků a sázel na refinancování s lepšími podmínkami, se jeho plán nemusí vyplnit. Odejít k jiné bance před skončením fixace se totiž prodraží, pokud projde vládní návrh zpřísňující podmínky pro předčasné splácení půjček na bydlení. Změna, kterou ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) veřejně raději neprezentovalo, se nesetkává s přílišným pochopením ani uvnitř koalice, v současné podobě proto návrh nakonec nemusí projít.
Nepříliš výhodné penzijní spoření by měly už brzy obohatit možnosti investovat peníze na důchod efektivněji a s větším zhodnocením. Vláda totiž schválila vznik nového investičního produktu v rámci třetího důchodového pilíře. Možnost vybrat si vlastní investiční strategii, sestavit portfolio, dostávat příspěvky od zaměstnavatele a vlastní příspěvky si odečíst z daní, má potenciál přivést k ukládání si peněz na penzi více lidí.
Státní rozpočet bobtná, schodek na letošní rok ani ne v polovině roku dosahuje závratné výše a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přichází se stále novými úspornými balíčky a plány, kde škrtat. Komunikace je ale chabá, informací málo, což vadí především koaličním Starostům. Ti říkají, že nechtějí nabourávat existující dohody, ze stylu práce resortu financí jsou ale dost nervózní.
Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.
Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.
