Markéta Malá

/

Články autora

Ještě více vám zdaníme to, co jste léta budovali, vzkazuje vláda podnikatelům

Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.

„Zločinecký útok na soukromé vlastnictví.“ Zestátnění ČEZ bude akcionáře bolet

Stát má nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Vláda Petra Fialy (ODS) ale zřejmě zvolila cesta, která bude investory a menšinové akcionáře ČEZ bolet. Někteří z nich vládní plány na jejich vytěsnění označují za zločineckou akci a útok na soukromé vlastnictví ze strany státu. Akcie energetického kolosu dva dny za sebou prudce klesaly.

Práci už u nás daníme víc než Norové či Dáni. Státu odvádíme 40 procent z výdělku

Sáhnout na příjmy pracujících je jedno z nejcitlivějších politických opatření, přímé daně jsou pro společnost bolestivé a zdanění práce je navíc demotivující. Přesto se vláda v čele s ODS rozhodla tuto přímou daň zvýšit, a to skrze odvody na pojistné. Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou u nás přitom kvůli velmi vysokým odvodům už nyní silně zatíženi, což neprospívá nikomu. Samotná daň z příjmu u nás není nijak výjimečně vysoká.

Největší oběť krize: zaměstnanec ze střední třídy. Životní úroveň se vrátí až za pět let

V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.

Fialova vláda sebere z příjmů všem. Demotivující vysoké zdanění práce ještě vzroste

Sáhnout na příjmy pracujících byla ještě donedávna věc, kterou vládní ODS jasně odmítala. Jak ale rostl tlak koaličních partnerů a také volání po vyšších daní ze strany mnoha ekonomů, dal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zelenou vyššímu zdanění příjmů všem. Zaměstnancům, živnostníkům, firmám. Danění práce včetně odvodů na pojistné je u nás přitom už teď jedno z nejvyšších a další ukrojení z příjmů je pro všechny občany vždy demotivující a neefektivní.

Daně se zvednou všem. ODS na své původní sliby zcela rezignovala

Po představení dlouho očekávaného balíčku ke konsolidaci rozpočtu je už jasné, že vyšší daně budou platit všichni. Firmy, živnostníci a částečně i zaměstnanci, kteří přijdou o řadu daňových slev. Vyšší daně zaplatí i majitelé nemovitostí, a co se ještě příjmů týče, vzroste i progrese u těch vysokopříjmovějších. Kromě toho také kvůli sjednocení sazeb DPH pouze na dvě citelně podraží některé položky. Především od ODS, která voličům slibovala, že nezvýší přímé daně, to lze chápat jako porušení slibů.

Úřadování ministra Nekuly: čtěte letáky, hledejte slevy, pro mouku do Lidlu

Rekordní ceny potravin jsou nadále vizitkou toho, že se v Česku nedaří ztlumit jednu z nejvyšších inflací. Ve srovnání se zbytkem EU jsme u nás oproti minulému roku svědky šestého nejvyššího zdražení potravin. Kdo zdražuje domácnostem jídlo, je často skloňovaná otázka. Jasno má lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který ukazuje na obchodní řetězce, a ve svém tažení proti obchodníkům se dopouští stále bizarnějších výroků.

Vláda chce obhájit, komu sebere peníze: kampaň si neplatíme, budeme „trpělivě vysvětlovat“

Po nekonečném období vypouštění testovacích balonků, jak by mohla vypadat záchrana těžce deficitního rozpočtu, se konečně blíží datum finálního představení velmi podstatných ekonomických opatření. Rozhoduje se o tom, jak moc se vláda odváží seškrtat tučné státní výdaje, a kolik peněz si naopak vezme od občanů.

Národní databází cen proti drahému jídlu. „Nesmysl, vinu nenesou obchodní řetězce“

Rekordní ceny potravin se stávají stále významnější položkou v útratách českých domácností. Podle údajů Eurostatu vzrostly ceny jídla o více než 27 procent a ve srovnání se zbytkem EU u nás bylo zdražování šesté nejvyšší. Obviňování z toho, kdo u nás potraviny tak zdražuje, dopadá nejčastěji na obchodní řetězce. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula rozjel v obchodech kontrolní akce a kritizuje obchodníky za vysoké marže. Podobná debata se vede i v sousedním Rakousku.

Platíte vysoké zálohy na energie? Dodavatel vám je nesníží, musíte být aktivní sami

Ceny energií už nejsou na maximech jako loni, platí vládou zastropované ceny, přesto mohou mít někteří lidé pocit, že jejich měsíční zálohy na elektřinu či plyn jsou neúměrně vysoké jejich spotřebě. Dodavatelé běžně mění rozpis až na nové fakturační období, kdy vycházejí ze spotřeby za uplynulý rok. Během roku zákazníkům výši zálohy většinou jen tak neupravují. Domácnosti musí být v tomto směru aktivní samy. Jak si tedy zálohy změnit a vyhoví vám vždy dodavatel?

Progresivní lidovci: zvýšení daní musí nastat, bohatí zaplatí víc

Občanští demokraté se svým ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) nechtějí jít proti svým voličům. Odmítají zvyšovat přímé daně a nesouhlasí ani se zvýšením minimálních odvodů pro OSVČ. Proti nim však stojí ostatní koaliční strany. S poměrně radikálními daňovými návrhy přišli Starostové, kterým přizvukují i lidovci. Ti přicházejí s růstem daně z příjmu na 17 procent a progresivním zdaněním a také tvrdí, že pokud nechceme snížit náš sociální standard, nevyhneme se tomu, že státu budeme dávat víc.

Moc vyrábíte, odstřihneme vás. Odpojení solárů ze sítě zaplatí i domácnosti

Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.

Komu se upsat a na jak dlouho? Stropy na elektřinu a plyn jsou passé

Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.

Stanjura: daň z příjmu může vzrůst na 18 procent

Živnostníci dál zůstávají v nejistotě z toho, kolik budou muset příští rok odvádět státu na sociálním pojištění. Ministr Stanjura v rozhovoru pro Týdeník Echo odmítl, že by zvyšování minimálních odvodů pro OSVČ byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Návrhy některých koaličních partnerů prý pokládá za nedomyšlené. Ještě nedávno přitom tvrdil, že k určitému navýšení minimální částky u pojistného dojde.

Slibované desítky miliard do rozpočtu nepřitečou. Na přísné dani stát téměř nic nevybere

Daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, měla z deseti vybraných společností vytáhnout desítky miliard na pomoc se zdražováním a nebývale vysokými cenami energií. Zasáhnout měla ty, kterým těžká doba přihrála vyšší zisky. Velmi vysokou sazbou tedy měly být zdaněny nejvýznamnější energetiky, petrochemie a největší banky. Vláda si slibovala získat od nich na mimořádné dani skoro sto miliard na pomoc se zalepením těžce deficitního rozpočtu.

Kde sehnat nejlevnější byty a proč bydlení za pár let zdražilo o 60 procent

V nejistých ekonomických situacích domácnosti obvykle tlumí svou spotřebu a nepouští se do velkých nákupů a investic. Dobře to lze pozorovat na trhu s nemovitostmi, kde poptávka výrazně opadla. Hypotéky jsou nevýhodné a stále méně dostupné, nové byty se tedy logicky méně prodávají. Jejich ceny ale téměř vůbec neklesají. Jiná situace je ovšem u starších bytů, kdy v některých částech republiky došlo až k dvacetiprocentnímu zlevnění.

Stanjurův plán na ještě dražší potraviny. Změny v DPH jdou na ruku obchodníkům

O zjednodušení sazeb DPH se už dlouho mluví jako o plánu protlačovaném ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Uniklý návrh chystané daňové změny, která může znamenat razantní zdražení a ještě zvýšit už tak vysoká inflační očekávání, se však setkal s naprostým odsouzením. Premiér pak tlumil vášně tím, že finální návrh teprve přijde. Daň z přidané hodnoty je dominantním příjmem státního rozpočtu a jakožto nepřímá daň umožňuje vládě vytáhnout z kapes spotřebitelů více peněz bez toho, aby ji z toho přímo vinili.

Prodejte byt ještě před důchodem. Západní trend, jak se zajistit na stáří

Otázka zajištění se na stáří vzhledem k našemu rozvrácenému důchodovému systému a neschopnosti vládní reprezentace problém řešit je více než na místě. Vzhledem k nízkým penzím a obavě z velmi vysokých nákladů si u nás jen málokdo v seniorním věku přeje žít v nájmu a nemít možnost spoléhat se na komfort vlastního bydlení. Jak poukazují někteří odborníci, trendy v některých západních zemích jsou však úplně jiné. Lidé tam mnohdy výhodně prodají svou investici v podobě například poloviny nemovitosti ještě za svého života, což jim přinese nemalý „přivýdělek“ k penzi.

Vyšší daně na cigarety, víno i pivo: musíme snížit závislosti a zajistit si příjem, tvrdí ekonom

Jednou z možností, jak nechat přitéct do rozpočtu miliardy navíc, je zvýšení tzv. daní z neřesti. Před vládou jsou možnosti vyššího zdanění cigaret či piva a ve hře je také politicky velmi ožehavé téma uvalení daně na tiché víno. O nutnosti zavádění „výchovné“ politiky snižování zdravotních rizik a také o tom, jestli se vláda vůbec snaží se stále narůstajícím zadlužením něco opravdu dělat, mluví v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel CETA  a člen Nerv Aleš Rod.

„Vysoké daně nám tu kvalifikovanou ekonomiku nevybudují.“ Vláda nechce skutečně šetřit

Celá politická debata o tom, jak zachraňovat obrovské státní zadlužení, se točí kolem toho, kdo dostane víc. Vláda si dosud plně neuvědomila, že je opravdu nutné šetřit. To si o současných plánech, jak snížit strukturální deficit a zabránit nárazu na dluhovou brzdu, myslí někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer. Ten také jako jeden z mála do veřejného prostoru promlouvajících ekonomů nesdílí přesvědčení, že je nutné vrátit vyšší zdanění zaměstnanců do doby před zrušením superhrubé mzdy.

Vyšší zdanění příjmů: ODS s Babišem lidem nechala v peněženkách víc, teď to může zvrátit

Jak naložit s daní z příjmu, je jedna z nejcitlivějších politických otázek. Navýšení této přímé daně je ve vztahu k občanům vysoce demotivující a jde proti principům „malého“ státu podporujícího zdravé podnikatelské prostředí. Vládní ODS, jež dosud otázku zvyšování daně z příjmu odmítala, se nyní vyjadřuje spíše vyhýbavě. Občanští demokraté přitom byli jedni z těch, kteří spolu s Andrejem Babišem rokue 2020 odhlasovali zrušení tzv. superhrubé mzdy, čímž lidem zůstalo v peněženkách z výplaty více.

Úspory domácností necháme zmizet, firmy ochráníme. Jak ČNB naplňuje svůj mandát

Naše téměř sedmnáctiprocentní inflace dosahuje nadále závratných výšin. Centrální banka v čele s guvernérem Alešem Michlem je ovšem až na výjimku přesvědčena, že zvedání úrokových sazeb není nutné, a inflační tlaky zmírňuje silná koruna. O odmítání zpřísňování měnové politiky často veřejně hovoří viceguvernérka Eva Zamrazilová. Ta tvrdí, že vyšší sazby půjdou proti tuzemským podnikům, které si nemohou dovolit nyní výhodnější eurové úvěry.

Vládní dilema: vyšší daň z příjmu, nebo DPH? Zdražení dál roztočí inflaci

Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější dopad?

Babišovský populismus neskončil

Blíží se chvíle, kdy vláda Petra Fialy konečně představí svůj plán, jak řešit hluboký problém s neudržitelností státního hospodaření. Stejně tak musí přijít s kroky, kterými zamezí tvrdému demografickému nárazu po roce 2030, kdy do důchodu začnou odcházet populačně nejsilnější ročníky. Vede se tedy stěžejní debata o to, kdo vybrání ostré zatáčky zaplatí. Jak radikálně by měl první pobabišovský kabinet konat, v Salonu Echa rozebírali exministr financí Miroslav Kalousek, člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Rod a finančník Ondřej Jonáš.

Na reformu už je pozdě. „Snižme penze, zastavme valorizace a oddalme důchodový věk“

Blížící se demografický náraz po vkročení generace Husákových dětí do důchodového věku spolu s děsivě narůstajícím strukturálním deficitem odsuzují udržitelnost současného penzijního systému k jistému zániku. Rozhodnuto je zatím o snížení mimořádných červnových valorizací, kterým stát ušetří zhruba dvacet miliard. Vláda chce už brzy představit svou důchodovou reformu s tím, že by některá opatření mohla platit už od příštího roku. Kritici však upozorňují, že na reformu už je pozdě a před neudržitelností systému nás neochrání.

Stanjura chce více zdanit majetek. Průšvih s rozpočtem zachrání jen brutální škrty, zní kritika

Vláda slibuje brzy představit takzvaný konsolidační balíček, kterým se snaží alespoň částečně mírnit rozklad státních financí. Na příjmové straně by mělo být ve hře i navýšení daně z nemovitosti. Ta by se podle plánů ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohla zvednout na dvojnásobek a přinést do státní kasy zhruba osm miliard. To jsou podle kritiků však jen drobné a jde o opatření, které nemá příliš potenciál ovlivnit problém s obrovským strukturálním schodkem.

Jak jsou pojištěny úspory: kolik peněz mít na účtu a o co přijdete, když banka zkrachuje

Pády amerických bank a na evropském trhu a problémy přední švýcarské finanční instituce Credit Suisse i přes klidnění situace nadále vyvolávají otázky, jak moc tato nestabilita ještě přitopí pod kotlem současné ekonomické nejistoty a vysoké inflace. Evropské banky nemají na rozdíl od těch amerických příliš riskantní modely fungování a nevsadily ve velkém na nákup dlouhodobých dluhopisů, které ztratily na hodnotě. Jak jsou na tom české banky a jak moc jsou u nás v bankách peníze v bezpečí?

Ztratili jsme důvěru, že udržíme normální ceny. Některé banky dnešní dobu neustojí, říká finančník Jonáš

Divoké dění kvůli pádu amerických bank a napětí vyvolané problémy kolem Credit Suisse znepokojily trhy i běžné střadatele. Ti se ptají, jak by potenciální krach přední švýcarské finanční instituce dopadl na zbytek Evropy a jestli se řítíme do bolestivé krize podobné roku 2008. Podle finančníka Ondřeje Jonáše, který působil mimo jiné v americkém Fedu či investiční bance Goldman Sachs, banky podcenily konec levných peněz a začátek vyšších úrokových sazeb.

Český spotřebitel v začarovaném kruhu. Na potravinách se šetří, přesto dál zdražují

Nejistá ekonomická situace, propad reálných mezd a vysoká inflace donutily Čechy výrazně omezit spotřebu a odkládat větší nákupy. Tržby obchodníků klesají už tři čtvrtě roku, lidé s mnohem větší rozvahou promýšlejí, za co peníze utratí. Čerstvá data ukázala, že v lednu se tržby v maloobchodě propadly o 7,7 procenta. Je to stále velmi výrazný pokles, zároveň ale platí, že je to také „nejlepší“ výsledek od loňského září. Někteří pozorovatelé proto po delší době mluví o „dobré náladě“ a uklidnění.

Drahota a omezování spotřeby: Češi dávají za jídlo stále více, poptávka je po tom nejlevnějším

Čerstvá data o tuzemské inflaci ukázala, že lednový téměř osmnáctiprocentní růst cen byl zřejmě opravdu pomyslným vrcholem. Únorové údaje o zdražování už jsou o něco nižší a Česká národní banka stále věří tomu, že ke konci roku ještě letos opět zažijeme jednocifernou inflaci. Cesta k dvouprocentnímu cíli však bude ještě bolestivá. Nebývalý nápor na rozpočty domácností je také donutil k výraznému omezení spotřeby, což je vidět hlavně u potravin, kde se ceny výrazně utrhly ze řetězu.

Novější články Starší články