Markéta Malá

/

Články autora

Sekretářky, účetní, úředníci od přepážek. Trh se brzy zbaví mnoha pracovních míst

Vývoj AI nevyhnutelně poznamená pracovní trh, významné změny budou přicházet už v příštích pěti letech. Vzhledem k novým technologiím mnoho pracovních míst vznikne a dál poroste, strukturálně ale nezanedbatelný počet zaměstnaneckých pozic zanikne, lidská síla v nich ztratí význam a budou mnohem více automatizované. Podle letošní rozsáhlé analýzy Future of Jobs Report postupně zmizí především úřednické a sekretářské pozice, bankovní a poštovní úředníci či práce v účetnictví.

Stanjurova slabá pozice. Vláda není schopná rychle ušetřit ani pár miliard

Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.

Češi mohutně převedli peníze na spořicí účty. Ani rekordní úroky však neporazí inflaci

Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Rekordní propad životní úrovně inflaci nemusí zastavit. Rozhodne chování firem

Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.

Povinné spoření na důchod: část z výplaty by mohl strhnout zaměstnavatel

Otázku, zda vůbec a kolik peněz si ukládat v rámci penzijního spoření, si pokládá mnoho Čechů. Tuzemské penzijní fondy mají ve srovnání s jinými státy jedny z nejnižších výnosů, poplatky za jejich správu naopak máme vysoké, často jsou proto označované za příliš konzervativní a nevýhodný investiční nástroj. V rámci důchodové reformy se nyní vláda snaží přijít s různými úpravami. A existuje i myšlenka zřídit státní penzijní fond, o němž se zmiňuje i programové prohlášení vlády.

Kdo zaplatí škrty v dotacích pro solární barony: vláda může znovu zdražit elektřinu

Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.

Pojistka proti opakování Michlovy drahoty. Prezident může ztratit kontrolu nad ČNB

Před rokem jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky jejího dosavadního radního Aleše Michla, pověstného zastánce nezvyšování úrokových sazeb a někdejšího poradce Andreje Babiše. Do poslední chvíle se přitom očekávalo, že Jiřího Rusnoka vystřídá prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zemanův výběr Michla byl tedy od počátku chápán jako snaha o prudké otočení kormidla v měnové politice.

„Investoři museli počítat s tím, že akcie ČEZ jsou rizikové. Zastavení obchodování je politický zásah“

Po bouřlivém konci minulého týdne, kdy se akcie ČEZ kvůli oznámení vládního plánu na možné plné ovládnutí energetického kolosu prudce propadly, otevřela v pondělí Pražská burza nečekaně s dvouhodinovým zpožděním. Na vině byly prý technické problémy na straně dodavatele obchodního systému. Odložení obchodování však dávali někteří investoři do souvislosti právě s s napjatou situací kolem ČEZ, kdy se předpokládalo, že spekulanti mohli systém například zahltit příkazy na prodej.

Ještě více vám zdaníme to, co jste léta budovali, vzkazuje vláda podnikatelům

Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.

„Zločinecký útok na soukromé vlastnictví.“ Zestátnění ČEZ bude akcionáře bolet

Stát má nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Vláda Petra Fialy (ODS) ale zřejmě zvolila cesta, která bude investory a menšinové akcionáře ČEZ bolet. Někteří z nich vládní plány na jejich vytěsnění označují za zločineckou akci a útok na soukromé vlastnictví ze strany státu. Akcie energetického kolosu dva dny za sebou prudce klesaly.

Práci už u nás daníme víc než Norové či Dáni. Státu odvádíme 40 procent z výdělku

Sáhnout na příjmy pracujících je jedno z nejcitlivějších politických opatření, přímé daně jsou pro společnost bolestivé a zdanění práce je navíc demotivující. Přesto se vláda v čele s ODS rozhodla tuto přímou daň zvýšit, a to skrze odvody na pojistné. Zaměstnanci i zaměstnavatelé jsou u nás přitom kvůli velmi vysokým odvodům už nyní silně zatíženi, což neprospívá nikomu. Samotná daň z příjmu u nás není nijak výjimečně vysoká.

Největší oběť krize: zaměstnanec ze střední třídy. Životní úroveň se vrátí až za pět let

V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.

Fialova vláda sebere z příjmů všem. Demotivující vysoké zdanění práce ještě vzroste

Sáhnout na příjmy pracujících byla ještě donedávna věc, kterou vládní ODS jasně odmítala. Jak ale rostl tlak koaličních partnerů a také volání po vyšších daní ze strany mnoha ekonomů, dal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zelenou vyššímu zdanění příjmů všem. Zaměstnancům, živnostníkům, firmám. Danění práce včetně odvodů na pojistné je u nás přitom už teď jedno z nejvyšších a další ukrojení z příjmů je pro všechny občany vždy demotivující a neefektivní.

Daně se zvednou všem. ODS na své původní sliby zcela rezignovala

Po představení dlouho očekávaného balíčku ke konsolidaci rozpočtu je už jasné, že vyšší daně budou platit všichni. Firmy, živnostníci a částečně i zaměstnanci, kteří přijdou o řadu daňových slev. Vyšší daně zaplatí i majitelé nemovitostí, a co se ještě příjmů týče, vzroste i progrese u těch vysokopříjmovějších. Kromě toho také kvůli sjednocení sazeb DPH pouze na dvě citelně podraží některé položky. Především od ODS, která voličům slibovala, že nezvýší přímé daně, to lze chápat jako porušení slibů.

Úřadování ministra Nekuly: čtěte letáky, hledejte slevy, pro mouku do Lidlu

Rekordní ceny potravin jsou nadále vizitkou toho, že se v Česku nedaří ztlumit jednu z nejvyšších inflací. Ve srovnání se zbytkem EU jsme u nás oproti minulému roku svědky šestého nejvyššího zdražení potravin. Kdo zdražuje domácnostem jídlo, je často skloňovaná otázka. Jasno má lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula, který ukazuje na obchodní řetězce, a ve svém tažení proti obchodníkům se dopouští stále bizarnějších výroků.

Vláda chce obhájit, komu sebere peníze: kampaň si neplatíme, budeme „trpělivě vysvětlovat“

Po nekonečném období vypouštění testovacích balonků, jak by mohla vypadat záchrana těžce deficitního rozpočtu, se konečně blíží datum finálního představení velmi podstatných ekonomických opatření. Rozhoduje se o tom, jak moc se vláda odváží seškrtat tučné státní výdaje, a kolik peněz si naopak vezme od občanů.

Národní databází cen proti drahému jídlu. „Nesmysl, vinu nenesou obchodní řetězce“

Rekordní ceny potravin se stávají stále významnější položkou v útratách českých domácností. Podle údajů Eurostatu vzrostly ceny jídla o více než 27 procent a ve srovnání se zbytkem EU u nás bylo zdražování šesté nejvyšší. Obviňování z toho, kdo u nás potraviny tak zdražuje, dopadá nejčastěji na obchodní řetězce. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula rozjel v obchodech kontrolní akce a kritizuje obchodníky za vysoké marže. Podobná debata se vede i v sousedním Rakousku.

Platíte vysoké zálohy na energie? Dodavatel vám je nesníží, musíte být aktivní sami

Ceny energií už nejsou na maximech jako loni, platí vládou zastropované ceny, přesto mohou mít někteří lidé pocit, že jejich měsíční zálohy na elektřinu či plyn jsou neúměrně vysoké jejich spotřebě. Dodavatelé běžně mění rozpis až na nové fakturační období, kdy vycházejí ze spotřeby za uplynulý rok. Během roku zákazníkům výši zálohy většinou jen tak neupravují. Domácnosti musí být v tomto směru aktivní samy. Jak si tedy zálohy změnit a vyhoví vám vždy dodavatel?

Progresivní lidovci: zvýšení daní musí nastat, bohatí zaplatí víc

Občanští demokraté se svým ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) nechtějí jít proti svým voličům. Odmítají zvyšovat přímé daně a nesouhlasí ani se zvýšením minimálních odvodů pro OSVČ. Proti nim však stojí ostatní koaliční strany. S poměrně radikálními daňovými návrhy přišli Starostové, kterým přizvukují i lidovci. Ti přicházejí s růstem daně z příjmu na 17 procent a progresivním zdaněním a také tvrdí, že pokud nechceme snížit náš sociální standard, nevyhneme se tomu, že státu budeme dávat víc.

Moc vyrábíte, odstřihneme vás. Odpojení solárů ze sítě zaplatí i domácnosti

Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.

Komu se upsat a na jak dlouho? Stropy na elektřinu a plyn jsou passé

Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.

Stanjura: daň z příjmu může vzrůst na 18 procent

Živnostníci dál zůstávají v nejistotě z toho, kolik budou muset příští rok odvádět státu na sociálním pojištění. Ministr Stanjura v rozhovoru pro Týdeník Echo odmítl, že by zvyšování minimálních odvodů pro OSVČ byl vážně míněný plán v rámci konsolidace rozpočtu. Návrhy některých koaličních partnerů prý pokládá za nedomyšlené. Ještě nedávno přitom tvrdil, že k určitému navýšení minimální částky u pojistného dojde.

Slibované desítky miliard do rozpočtu nepřitečou. Na přísné dani stát téměř nic nevybere

Daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, měla z deseti vybraných společností vytáhnout desítky miliard na pomoc se zdražováním a nebývale vysokými cenami energií. Zasáhnout měla ty, kterým těžká doba přihrála vyšší zisky. Velmi vysokou sazbou tedy měly být zdaněny nejvýznamnější energetiky, petrochemie a největší banky. Vláda si slibovala získat od nich na mimořádné dani skoro sto miliard na pomoc se zalepením těžce deficitního rozpočtu.

Kde sehnat nejlevnější byty a proč bydlení za pár let zdražilo o 60 procent

V nejistých ekonomických situacích domácnosti obvykle tlumí svou spotřebu a nepouští se do velkých nákupů a investic. Dobře to lze pozorovat na trhu s nemovitostmi, kde poptávka výrazně opadla. Hypotéky jsou nevýhodné a stále méně dostupné, nové byty se tedy logicky méně prodávají. Jejich ceny ale téměř vůbec neklesají. Jiná situace je ovšem u starších bytů, kdy v některých částech republiky došlo až k dvacetiprocentnímu zlevnění.

Stanjurův plán na ještě dražší potraviny. Změny v DPH jdou na ruku obchodníkům

O zjednodušení sazeb DPH se už dlouho mluví jako o plánu protlačovaném ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Uniklý návrh chystané daňové změny, která může znamenat razantní zdražení a ještě zvýšit už tak vysoká inflační očekávání, se však setkal s naprostým odsouzením. Premiér pak tlumil vášně tím, že finální návrh teprve přijde. Daň z přidané hodnoty je dominantním příjmem státního rozpočtu a jakožto nepřímá daň umožňuje vládě vytáhnout z kapes spotřebitelů více peněz bez toho, aby ji z toho přímo vinili.

Prodejte byt ještě před důchodem. Západní trend, jak se zajistit na stáří

Otázka zajištění se na stáří vzhledem k našemu rozvrácenému důchodovému systému a neschopnosti vládní reprezentace problém řešit je více než na místě. Vzhledem k nízkým penzím a obavě z velmi vysokých nákladů si u nás jen málokdo v seniorním věku přeje žít v nájmu a nemít možnost spoléhat se na komfort vlastního bydlení. Jak poukazují někteří odborníci, trendy v některých západních zemích jsou však úplně jiné. Lidé tam mnohdy výhodně prodají svou investici v podobě například poloviny nemovitosti ještě za svého života, což jim přinese nemalý „přivýdělek“ k penzi.

Vyšší daně na cigarety, víno i pivo: musíme snížit závislosti a zajistit si příjem, tvrdí ekonom

Jednou z možností, jak nechat přitéct do rozpočtu miliardy navíc, je zvýšení tzv. daní z neřesti. Před vládou jsou možnosti vyššího zdanění cigaret či piva a ve hře je také politicky velmi ožehavé téma uvalení daně na tiché víno. O nutnosti zavádění „výchovné“ politiky snižování zdravotních rizik a také o tom, jestli se vláda vůbec snaží se stále narůstajícím zadlužením něco opravdu dělat, mluví v rozhovoru pro deník Echo24 ředitel CETA  a člen Nerv Aleš Rod.

„Vysoké daně nám tu kvalifikovanou ekonomiku nevybudují.“ Vláda nechce skutečně šetřit

Celá politická debata o tom, jak zachraňovat obrovské státní zadlužení, se točí kolem toho, kdo dostane víc. Vláda si dosud plně neuvědomila, že je opravdu nutné šetřit. To si o současných plánech, jak snížit strukturální deficit a zabránit nárazu na dluhovou brzdu, myslí někdejší guvernér ČNB Miroslav Singer. Ten také jako jeden z mála do veřejného prostoru promlouvajících ekonomů nesdílí přesvědčení, že je nutné vrátit vyšší zdanění zaměstnanců do doby před zrušením superhrubé mzdy.

Novější články Starší články