Lukáš Kovanda - Autor je hlavní ekonom Roklen24.cz

/

Články autora

Z Prahy se stal skanzen, nové výškové budovy v ní nevznikají. Stavme více do výšky, zlevní to bydlení

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže). V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole.

Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v ČR v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

Nepodmíněný příjem? Nápad, který se líbí i některým českým politikům

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.

Poznej svého nepřítele a hlavně jej nepodceň

Veřejným prostorem se občas šíří závan nálady, že Rusko už je vlastně poražené. A pokud ne poražené, alespoň na kolenou. Ekonomicky i geopoliticky. Přes všechnu propagandu – jež je pochopitelně oboustranná, náleží ke každé válce – bychom neměli přestat vidět pravdu zcela. To by nám v ničem nepomohlo. Tak snad jen dva střípky z poslední doby, které zřejmě triumfalistickou náladu zaženou. K čemu by ale byl falešný či předčasný triumfalismus, neopřený o realitu. Začněme ekonomikou. Rusko, zdá se, na tom není špatně, alespoň co se inflace týče.

Green Deal naráží na zeď ekonomické reality. Paříž i Berlín se začínají stavět na zadní

Green Deal se ocitá pod palbou. K nelibosti zelených, neziskových organizací a i Evropské komise samotné. Národní političtí lídři v Paříži či Bruselu si začínají uvědomovat jeho obrovské náklady. A dopady, které budou mít na rozhodování jejich voličů. Navíc třeba v Německu je šokem, jak Volkswagen ztrácí pozice v Číně a jak naopak čínské elektromobily začínají dobývat Německo. Stovky tisíc pracovních míst jsou v ohrožení, celoevropsky jde o miliony. Přitom už nyní se podstatná část zelené agendy EU platí na dluh,

Veřejnost se podařilo vyděsit, o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování daní

Tuzemskou veřejnost se podařilo vyděsit, že české veřejné finance jsou v rozvratu a před bankrotem. Ač data Eurostatu ukazují něco zcela jiného, podstatná část veřejnosti klamu uvěřila a o to ochotněji nyní přistoupí na zvyšování řady daní, které by jinak politikům neprošlo. Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování.

České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká Moody’s. Vláda ale potřebovala vyburcovat veřejnost

Vláda ve čtvrtek představila konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11.55 hodin. Burcovala, že „za pět minut dvanáct“, jinak údajně rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní. Slovo „rozvrat“, v souvislosti se stavem veřejných financí poslední dobou často užívané, odpovídá anglickému „breakdown“, „debacle“, „disruption“.

Česko má poprvé stejný rating jako Francie. Lepší má jen pět zemí eurozóny

Česko má poprvé v historii stejný rating jako Francie. Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.

Češi horentně platí za elektřinu. Přitom ji nejvíc vyváží

České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.

Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože ji téměř nejvíc vyváží

České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.

Historický rekord: Česko se zadlužuje nejrychleji v EU. Fialově vládě se nedaří zvrátit trend

Česká republika se loni ve čtvrtém čtvrtletí zadlužovala nejvýrazněji v celé EU. Vyplývá to z čísel, která v pátek zveřejnil Eurostat. Veřejné zadlužení Česka v poměru k HDP se zvýšilo o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta. Státní dluh – tedy dluh, za který odpovídá přímo vláda – stoupl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Poprvé v historii tak atakuje psychologickou hranici tří bilionů korun.

Rekordní zadlužování Česka. Tempo nárůstu je znepokojivé

ÚHEL POHLEDU: Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliardy korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený.

Snižme počty státních zaměstnanců

Přitom by stačilo vrátit zdanění zaměstnanců na úroveň roku 2020 a vrátit počet státních zaměstnanců a je v podstatě hotovo. Veřejná kasa by tím získala navíc přes 150 miliard korun ročně. Debata o ozdravení veřejných financí se zatím vede hlavně kolem titěrností. O věcech, které by přinesly opravdu zásadní úspory, se víceméně mlčí. To počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob.

Padají banky, roste bitcoin. A zřejmě dále poroste

Odliv vkladů z malých amerických bank byl v druhém březnovém týdnu nejvyšší v historii. Data v pátek vydala americká centrální banka. Američané tak reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank. Své úspory přesouvali do větších bank či do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady. Do určité míry nalézají opět zalíbení také v kryptoměnách, hlavně nejrozšířenější z nich – v bitcoinu. Jeho cena už nyní pomalu atakuje dvojnásobek minim loňského listopadu.

Dohoda o Credit Suisse vstoupí do dějin finančnictví

Švýcarská banka UBS kupuje v přepočtu za necelých 73 miliard korun v akciích svého arcirivala, kolabující Credit Suisse. Poprvé od finanční krize roku 2008 tak dochází ke spojení dvou globálně systémově relevantních bank. Spojují se také dvě banky, které patří mezi čtveřici nejdůležitějších investičních bank v Evropě. Tržní hodnota Credit Suisse přitom činí citelně více, bezmála 180 miliard korun,

Panika kolem pádu Silicon Valley Bank se šíří po světě. I do Česka

Tento týden by měl ukázat, zda je páteční kolaps šestnácté největší banky v USA, Silicon Valley Bank, pouze izolovanou záležitostí, nebo zda jde o předzvěst plošnějšího problému, potenciálně dokonce bankovní krize. Řada indicií hovoří pro první ze scénářů. Silicon Valley Bank skutečně představuje poměrně specifickou banku. Zaměřovala se, až příliš koncentrovaně, na mladé technologické firmy. Ty jsou obecně vysoce citlivé na růst úrokových sazeb v ekonomice.

Rating se Česku zatím nezhoršuje. Bude ale třeba rušit některé svátky?

Agentura Fitch Česku v pátek potvrdila jeho dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého loňského květnového posudku. Negativní výhled znamená, že existuje zvýšené riziko zhoršení samotného ratingu. Zvýšenému riziku zhoršení ratingu ze strany některé ze tří světově významných ratingových agentur, vedle Fitch ještě Moody’s Standard & Poor’s, Česko před loňským květnem nečelilo nikdy od konce roku 1998. Fitch se svým novým posudkem přichází v době, kdy se v Česku rozjíždí už poněkud bizarní diskuse, jak rostoucí zadlužení zkrotit.

Big Mac nelže, koruna a švýcarský frank v posledním roce, od začátku invaze, kralují evropským měnám

Česká měna se vůči americkému dolaru nyní drží zhruba tam, kde byla první den ruské invaze na Ukrajinu, tedy takřka před rokem, 24. února. Tehdy jeden dolar uzavíral obchodování při ceně 22,11 Kč, vyplývá z dat Bloombergu. Před tímto víkendem obchodování končilo na kurzu 22,17. Koruna tak za takřka rok od invaze vůči dolaru nakonec oslabila pouze o šest haléřů, přestože se v mezidobí citelně propadla. To odpovídá jednomu z nejlepších výkonů mezi světově významnějšími měnami.

Embargo na ruský diesel je tu, hrozí opět litr nafty za 50 Kč?

V neděli vstoupilo v platnost embargo EU na námořní dovoz ruských ropných produktů, včetně dieselových paliv, a současně s tím také začíná platit zastropování jejich cen na úrovni 100 dolarů za barel. Na této částce se v pátek shodla EU se zeměmi skupiny G7. Takže tankery, které budou chtít mít přístup k západním službám, například k pojištění, budou muset do třetích zemí vyvážet ruské ropné produkty za cenu nižší, než je právě 100 dolarů za barel. Více než 95 procent tankerů zajišťujících mezinárodní námořní přepravu se pojišťuje skrze Londýn.

Pavlovo zvolení dává Fialově vládě možnost uskutečnit bolestivá, ale potřebná ekonomická opatření

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný přímý dopad na tuzemskou ekonomiku. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by v sobotu zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.

Petr Pavel bude skoro jistě prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní

Petr Pavel včera podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po sobotě významně pohoršil. Oba kandidáty čeká za necelých čtrnáct dní druhé kolo prezidentské volby. Před prvním kolem se kurz bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla pohyboval u českých sázkových kanceláří Tipsport, Fortuna, Sazkabet a Betano v rozmezí od 1,42:1 do 1,45:1, v průměru činil 1,435:1. Pravděpodobnost jeho vítězství v prezidentském klání se tedy podle sázkových expertů blížila hodnotě 70 procent

30 let po rozpadu federace Česko ekonomicky Slováky poráží ve všech ohledech, Slovákům ani euro nepomohlo

Dne 1. ledna Česko oslavilo nejen Nový rok, ale pravidelně si připomíná též Den obnovy samostatného českého státu. Slováci ten den mají v kalendáři coby Den vzniku Slovenskej republiky. Z hlediska ryze ekonomického dopadli v uplynulých třiceti letech lépe Češi. A to po takřka všech stránkách. Byť jistě i Slováci učinili značný pokrok, a jeden čas dokonce náskok Česka v národohospodářské výkonnosti význačně stahovali.

Cena plynu v EU je nejníž od začátku ruské invaze na Ukrajinu

Referenční cena plynu v EU v úterý odpoledne klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Byla tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf). Bezprostředním důvodem poklesu ceny – v referenčním kontraktu nizozemské burzy na příští měsíc – je příznivé počasí i jeho předpověď pro přelom roku. Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta.

Nemáte na dárky? Darujte úsměv

Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítích, a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě. Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta.

Necháme se „oholit“ snadněji než lidé v okolních zemích

Inflace v Česku opět roste. Jedním z důvodů je to, že například velcí průmysloví nebo zemědělští producenti snáze než v okolních zemích přenášejí své zvýšené náklady na konečného spotřebitele. Tedy na řadového občana. Například inflace v oblasti průmyslových cen je v ČR nižší než v okolních zemích, spotřebitelská inflace je však přesto vyšší.

Každý dolar stropu na ropu znamená pro Rusko ztrátu dvou miliard dolarů

ANALÝZA: Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve. Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou.

EET to měla natřít podnikatelům. Ti na ní nakonec nejvíce vydělají – alespoň ti v gastronomii

Poslanci v pátek na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Vlastně tak končí jedna éra. Éra, již charakterizuje vyhrocená nedůvěra k podnikatelskému stavu, až jakási presumpce jeho viny ze strany celé řady politiků, tedy těch, kdož jsou z daní podnikatelů placeni.

Muskův nákup Twitteru zvyšuje Trumpovu šanci na znovuzvolení

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází nyní. Spojené státy totiž už zítra čekají volby do Kongresu. Ve čtvrtek a v pátek Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. I když některé z nich až moc zbrkle – nyní žadoní o jejich návrat.

Inflace vládě pomůže stabilizovat veřejné finance. Drastické škrty ani vyšší daně nebudou třeba

Renomovaná a světově významná agentura Fitch Česku v pátek večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila předminulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.

Novější články Starší články