1717 – Santini se chystá k nejzáhadnějšímu dílu – chrámu na Zelené hoře
Jan (Giovanni) Blažej (Biagio) Santini-Aichel, tvář české a moravské krajiny by bez něj vypadala jinak.
Jiří Peňás - Redaktor Echo24.cz
Články autora
Návrat k temným břehům Topollandu
Po osmi letech od novely Chladnou zemí vydává Jáchym Topol nový román, Citlivý člověk. Je to čtvrtý díl z jeho románové řady, kterou kdysi, v roce 1994, zahájila Sestra, jež byla hned uvítána jako přelomové dílo v české literatuře, která se měla po listopadu ’89 nově vyjádřit o novém světě.
Kreativní sako od bulharské královny
ROZHOVOR SE SPISOVATELKOU BIANCOU BELLOVOU. Bellová si před čtrnácti dny přišla na pódium Nové scény Národního divadla pro Literu za Nejlepší knihu roku.
Uprchlický = koncentrační? Papež František zatemňuje
Je bolestné a zarmucující, že papež de facto falšuje a bagatelizuje nejhorší zločiny minulosti, zločiny, kterým jeho církev, bohužel, tehdy spíše jen přihlížela.
A kde je naše Jedwabné?
„Když se všechno uklidnilo, zakopali jsme Židy vedle stodoly, což byla velmi nepříjemná práce, ale co naplat, někdo to udělat musel, zvlášť, když pan amtskomendant řekl: Upálit Židy jste dovedli, a kdo si myslíte, že je po vás uklidí.“
Světelné tvary a jiné bytosti
Pavel Baňka je významný český fotograf, který před pěti lety oslavil retrospektivními výstavami v pražské Špálovce a v brněnském Domě umění svou sedmdesátku. Sklon k bilancování, který v jisté chvíli přirozeně přichází, pokračuje fotografickou knihou Reflexe, jež má být prvním dílem trilogie, následovat mají svazky Blízkost a Esence.
Co zavinil Jaroslav Hutka, dnešní sedmdesátník
Když je jasné počasí, je z návrší nad Plumlovskou přehradou přes hanáckou rovinu vidět na Kosíř, ten hanácké Mont Blanc, a ještě dál – až na zámek v Náměšti na Hané.
Ticháči, ty vole, máš taky revolver? To je neodada!
ROZHOVOR S DISIDENTEM A PUBLICISTOU JIŘÍM TICHÝM. Je pozoruhodnou postavou českého uměleckého prostředí.
Turci v Německu ukázali, že nechtějí žít jako Němci
Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Já, králičí Bůh příběhů
Co to je? Začne to jako severská detektivka s mrtvolou přibitou na stropě, pokračuje to jako filozofická zpověď moudrého králíka, pak se to promění v psychologickou novelu s hororovým tématem trestu smrti, přičemž do hry vstoupí dvojníci, kteří žijí v paralelních literárních světech, vloží se do toho příběh s osudovou ženou a skončí to moudrým králíkem na pekáči. A celé se to odehrává v Brně.
Pornograf Lustig a parodie na vědu
Historička Anna Hájková z univerzity v anglickém Warwicku poskytla před pár dny interview iDNES.cz, kde oznámila, že „Lustigovy romány považují historici holocaustu za pornografické, jmenovitě novelu Ditu Saxová“.
Swingoví pankáči v protektorátní noci
ROZHOVOR S HISTORIKEM PETREM KOUROU. Za protektorátu se jim říkalo potápky a byli to výstředníci, kteří milovali swing.
Džihád už jen sklízí plody
Khalid Masood, pachatel londýnských útoků, které už zase překryl pachatel stockholmských útoků, se radikalizoval v jedné z mešit v anglickém Birminghamu.
Kalvárie a synagoga. Žába v Úštěku
Je to jedno z nejpůsobivějších míst na sever od Prahy. Je odtud nádherný výhled dolů do kraje, na blízké městečko Úštěk, na protější kopec Sedlo a pak dál směrem k Litoměřicím. Stojíte na zdevastovaném poutním místě, kdysi jednom z nejkrásnějších v Čechách.
Pán všech popelnic a krás světa
Lidé, kteří chodí na výstavy, většinou očekávají, že tam budou nějaké umělecké předměty. Nebo aspoň předměty, které jsou za umělecké označeny. To je správné a přirozené. Ale představme si, že nejdeme na výstavu, ale k někomu do bytu, kdo nám půjčil klíče (nebo jsme je našli) a odešel. Neznáme ho nebo ho známe jen trochu.
Oblomov a morče. Příspěvek k české otázce
Začalo jaro. Na plácku před otlučeným domem na malém městě v Čechách vyrazila tráva. V ní se páslo morče. Kousek vedle seděl na vykotlaném obrubníku padesátník v teplácích a v nátělníku, kouřil, po ruce lahvové pivo. Vypadal spokojeně. Dali jsme se do řeči.
1717 – Kilián Ignác Dientzenhofer objevuje Ameriku
Připomeneme muže, jenž to v Čechách dotáhl asi nejdál na poli slávy stavitelské, takže i pro člověka jinak málo v těch věcech obeznámeného představuje jeho dlouhé jméno synonymum základního pojmu té doby, baroka.
Plavecké kurzy z pokročilé kafkologie
Od roku 1966 visí na domu přitisknutém ke staroměstskému kostelu svatého Mikuláše pamětní deska se štíhlou černou hlavou a českým nápisem, který sděluje, že se tu roku 1883 narodil spisovatel Franz Kafka.
Krásný pijan Alexandr Kliment
Tiše a decentně, jak bylo jeho zvykem, se rozloučil se světem spisovatel Alexandr Kliment. Zemřel minulý týden 22. března, pohřeb se na jeho přání odehrál před pár dny jen v kruhu rodinném. Bylo mu 88 let.
Charta jako vystavený pytel blech
Z jistého pohledu by se dalo říci, že Charta 77, jejíž čtyřicáté výročí si letos připomínáme, byla též „komplexním uměleckým dílem“.
Šťastná to žena ze země fjordů
ROZHOVOR S PEDAGOŽKOU A REŽISÉRKOU ALEXANDROU MYŠKOVOU. Když jí bylo sedmdesát let, dostala Řád krále Haralda V. za přínos norské kultuře.
Dosti bylo Kafky! Kafka und kein Ende!
Tento krok učiní člověk, kterého Franz Kafka začal zajímat dejme tomu ve věku prvních životních zmatků, řekněme v 15 letech, pak ho horečnatě četl, aniž mu vlastně rozuměl – nebo možná mu právě tehdy rozuměl nejlépe.
Konceptuální dialog pod gumovým člunem s uprchlíky
Aj Wej-wej je tak slavný umělec, že jeho sedmdesátimetrový zavěšený gumový člun, který byl ve čtvrtek odhalen ve dvoraně Veletržního paláce, přitáhne pozornost i těch, kdo se konceptuálnímu umění raději zdvořile obloukem vyhnou.
Hodina anatomie v čase plastinovaných Číňanů
Na pražském Výstavišti se koná výstava Body the Exhibition. Show s mrtvými, rozřezanými, z kůže svlečenými a různě nastylizovanými ostatky skutečných lidí, o jejichž totožnosti se však návštěvník nic nedozví. Výstavu kritizovala řada organizací – jak lidskoprávních, tak lékařských v čele s Českou anatomickou společností. Kritizovat ji budeme i my v Salonu Týdeníku Echo.
Divoška z ostrovů svobody
ROZHOVOR S FOTOGRAFKOU LIBUŠÍ JARCOVJÁKOVOU. Jarcovjáková je fenomén české fotografie a úkaz na nočním nebi ostře a riskantně vedeného života.
Bez Holandska by to v Evropě bylo na nic
Říká se, že Holandsko změnila vražda, která se odehrála deštivého rána 2. listopadu 2004 na jedné amsterodamské ulici.
Splněný sen v Ústí. Kde Páral své tělo káral
V kraji Ústeckém se, jak známo, dobře daří extremistům z leva i z prava, což má své příčiny historické a z toho pak plynoucí současné. Když se tam před pár lety stal hejtmanem funkcionář strany, která za to v podstatné míře může, napsal jsem někde unáhleně, že tam do té doby, než ho odvolí, nebudu jezdit.
Stručný kurz vítězné zemanologie
Každý má návod na svého Zemana, a zvláště pak každý – jak by on řekl – pisálek si myslí, že je docentem zemanologie.
Vtipy Miloše Zemana jako pokračování tradic MDŽ
MDŽ byl v době své největší slávy byl hnusný svátek, který z žen dělal něco na způsob lidských dojnic, které se toho dne ověsily rudými karafiáty a večer se pak soudružsky opily.
Milujte královnu. Jiná už nebude
V povědomí jsou především portréty z jejího středního věku. Napudrovaná korpulentní barokní dáma v krajkami a brokátem bohatě zdobeném šatu s velkým dekoltem, dvojitá brada dělá její v podstatě hezký obličej trochu tetkovským, chytré jasně modré oči a červené líce pak budí dojem spíš dobrácké povahy.