Filmy jako od firmy Svěrák a Svěrák se už točit nebudou. Proto si jich važme
Nový film národní firmy Svěrák a Svěrák (otec je autorem literární předlohy) Po strništi bos byl přijat obvyklou kritikou spíše s chladem, tu i s pohrdáním.
Jiří Peňás - Redaktor Echo24.cz
Články autora
Jsme poslední romantici
Svět sochaře a malíře Jaroslava Róny je groteskní a tajemný. Je to svět zvláštních bytostí, organismů a záhadných bohů, elementů prošlých sopečnou činností a roky pobývajících na dně moře.
Melange ve Vinné čtvrti. Hollabrunn a Retz
Hezký vlak Rakouských spolkových drah ÖBB odjížděl z ošklivého znojemského nádraží ve čtvrt na devět, a kdybych v něm zůstal, byl bych o půl jedenácté ve Vídni. Já si však koupil jenom zpáteční jízdenku do Hollabrunnu, kam jsem dojel o půl desáté.
Jiří Kuběna, básník vysoko na Duze
Básník, esejista, kunsthistorik a asi nejznámější českomoravský kastelán Jiří Kuběna, který včera v 81 letech zemřel, byl skutečně Někdo.
Popírač holocaustu, šašek a mučedník Ernst Zündel
V Kanadě je popírání holocaustu trestné a Zündel byl poprvé postaven před soud v roce 1985 a odsouzen k 15 měsícům, ale rozsudek byl kvůli procedurálním vadám zrušen.
Homo sovieticus v afghánské tlamě
Sovětská válka v Afghánistánu začala 24. prosince 1979. Osmdesát pět tisíc vojáků 40. armádního sboru bylo přepraveno buď letecky Antonovy An-22, nebo pozemními cestami a během prvních dvou dnů obsadili velká města a strategické body. O tři dny později speciální jednotky dobyly bez většího odporu prezidentský palác v Kábulu.
S Bobem Dylanem v hotelovém pokoji
Je jasné, že místo Boba Dylana v dějinách světové kultury bude jinde než ve výtvarném umění. S ambicemi tohoto druhu on ostatně ani nepočítal a nepočítá. Jeho malby a kresby jsou spíš vedlejším efektem geniálního talentu (Dylan má rysy génia), jenž je ovšem tak komplexní, že se projevuje i v nich, i když jen tak jakoby náhlým a rychlým dotekem.
Čarodějův učeň v čase přežraných velryb
Stančík je vypravěč rabelaisovského typu a také Gargantuu trochu připomíná. Jeho romány Pérák, Mlýn na mumie a Andělí vejce patří k nejčtivějšímu, co v české próze v posledních letech vyšlo.
Vzpomínky na to, čím jsem nebyl
Když si člověk uvědomil, že žije v „devadesátkách“ (tak se těm letům ještě ale neříkalo, a i pak jen lidé s horším vkusem) a jak je to báječné, bylo už pozdě. Najednou skončily, dokonce se má za to, že skončily docela zřetelně: ve čpavém dýmu a za zvuku rozbitého skla při „antiglobalistických protestech“ během zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze.
S Lubomírem Zaorálkem a jeho rozřezanou dásní
Na Facebooku, což je zařízení, které slouží k tomu, aby se člověk dozvěděl, jak je na světě plném lidí beznadějně sám, se objevují v poslední době krátké filmy s Lubomírem Zaorálkem.
Dunkerk: k čemu je dobré soukromé vlastnictví
Pod silným zážitkem filmu Dunkerk režiséra Christophera Nolana by člověk měl sklony pořídit si (otázka je, za co a kam to pak dát) plachetnici nebo aspoň rybářský člun.
Smrt na jihu aneb Okurka ve Znojmě
V Praze jeden den výjimečně pršelo a já měl tři dny na to někam jet, tak jsem se řídil podle meteorologické mapy, kam tlaková níže nezasahovala, a to byla jižní Morava. A tam město v tomhle státě asi duchem nejjižnější, které je i po teple, žáru a potu čili znoji pojmenované, tedy Znojmo.
Věčný mladý nejstarší spisovatel český, Pavel Kohout
Když bylo Pavlu Kohoutovi o čtyři roky méně než dnes, jel jsem s ním z Bratislavy do Košic. To je pamětihodná událost, kterou tu Pavlu Kohoutovi připomenu a jeho příznivcům i jeho protivníkům zveřejním.
Ještě o citlivém spisovateli a obráncích lidu
Spisovatel Jáchym Topol se stal před pár dny předmětem reakce tří nikoli nevýznamných mužů (Ladislav Jakl, Václav Klaus, Jiří Weigl).
Jak Klusák donutil Daliborka housti
Film Svět podle Daliborka ještě před tím, než byl uveden na festivalu v Karlových Varech, už kolem sebe vytvořil atmosféru dohadů, nejistot, jisté podezíravosti, co Vít Klusák, režisér filmu, tentokrát narafičil. Klusák je typem „dokumentaristy“ mystifikátora, který do reality vstupuje řekněme kreativním způsobem.
Plastiky nestříhat a neholit!
Žádná jiná česká rocková skupina nemá za sebou tak podivuhodný příběh jako The Plastic People of the Universe. Možná je unikátní i ve světovém rozměru.
Nebyl kolonialismus jako kolonialismus
K radikalizaci muslimů v Evropě přispívá i to, že lidé ve třetím světě si uvědomují zločiny koloniální éry. A tyto zločiny má Západ sklony zapomínat a tvářit se, že nebyly, přitom jsou srovnatelné se zločiny nacistickými. To je ve zkratce teze z projevu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který přednesl v polovině června na konferenci Prague European Summit. Není to zajisté nová myšlenka a nepochybně na ní něco bude.
Masakr betonovým plotem
Jsou to ty desky šedé hnusné hmoty, jež si vztyčuje, pravděpodobně dobrovolně, zdejší obyvatelstvo na hranicích svých pozemků, jako by snad předpokládalo invazi loupeživých hord.
Kam zmizeli ti, kteří rozuměli Bergmanovi?
Bergman a Antonioni příslušeli k elitnímu, náročnému umění, k jejich přijetí byla nutná jistá výbava, určitá připravenost, kultivovanost kulturním zázemím, snad i lidská zralost.
Dole básník, nahoře klaun
Je léto – a to odjížděl Jan Werich z Kampy do Velhartic na Šumavě, kde měli Werichovi chatu či menší vilu, ale hlavně tam teče potok Ostružná, kam chodil na pstruhy. Potok, či tedy strouha Vltavy, Čertovka, teče i za vilou, v níž bydlel po zbytek roku – pokud nebyl na cestách v zahraničí, kde se, když to šlo, scházel s Voskovcem.
Petice Několik vět 2017 je odvážná, ale jen svým názvem
Petice jsou k něčemu, když se aspoň trochu střetnou s tím, proti čemu byly sepsány.
Vladimír Drha: Snažil jsem se bejt poctivej
Minulý týden zemřel filmový režisér Vladimír Drha. Svět filmu je rychlý a drsný, sejde z očí, sejde z mysli, což bohužel v Drhově případě bylo obzvlášť kruté: jeho poslední roky byly poznamenány rakovinou horního patra.
Michelangelo v Hrusicích. Vyhnání kocoura Mikeše
Byli jsme opravdu v hospodě U Sejků, které jsou v Hrusicích dvě, jedna na pití, druhá přes silnici na jídlo. Přebíhali jsme tedy z jedné do druhé, vždy si kousli tlačenky a běželi to zapít pivem do druhé. Na silnici mezi hospodami jsme si dali šluka. Tento systém se nám zdál dobře vymyšlený.
Věrný pes se podobá svému pánovi
Slezák je přední český překladatel z němčiny, jeho osudovým autorem byl celý život Hermann Hesse, jehož díla Stepní vlk a Hra se skleněnými perlami patří k nejoblíbenějším knihám německé literatury.
Ferda a vejce imaginace
Obecně platí, že současná česká literatura postrádá hrdinu, což souvisí s její feminizací a celkovou rozbředlostí. Ani mužům se nechce – nebo to už neumějí – do výrazné epiky, v níž se postava vytváří jako pevný a aktivní bod v toku času. Mají možná pocit, že by to zbytky čtenářstva stejně neocenily, protože už je tak zpitomělé, že pokud čte, počítá s tím, že ho to má nudit a nechápat, co to čte.
Když mistr butó Tanaka se vrací k nám
V horním patře Veletržního paláce v Holešovicích je možné zajít se do konce srpna podívat (výtahem vyjet) na výstavu velkoformátových černobílých fotografií japonského tanečníka a šamana Mina Tanaky.
1717 – Věčně zadlužený génius českého baroka Petr Brandl
Taky vás baví hra, jestli se třeba mohl hypoteticky setkat Komenský s Caravaggiem? – Mohl. Nebo třeba Victor Hugo s Mozartem? – Nemohl.
Provizorium v pražské latinské čtvrti
O Latinské čtvrti v Paříži má povědomí každý trochu kulturnější turista. Jejím centrem je univerzita Sorbonna a kdysi se tam opravdu mluvilo latinsky, neboť to byla čtvrť studentů a vůbec vzdělanců. Má Praha svou latinskou čtvrť? Hypoteticky má. Není na levém břehu jako Quartier latin, nýbrž na pravém a sídlí na v několik humanitních fakult, především filozofická a právnická.
Olbrama Zoubka respektoval každý, kdo měl cit
Olbram Zoubek, který včera ve věku 91 let v Praze zemřel, vytvořil stovky, možná tisíce soch – a člověk hned pozná, že jsou od něj.
Socdem je, jako když se z matrace vytáhne špunt
Sociální demokracie je strana spojená se zdejší historií, mentalitou a osudem jako žádná jiná. Idejí je to strana lidí, kteří si moc nevyskakují a kteří cítí, že potřebují nějakou ochranu a péči.