Socdem je, jako když se z matrace vytáhne špunt
Sociální demokracie je strana spojená se zdejší historií, mentalitou a osudem jako žádná jiná. Idejí je to strana lidí, kteří si moc nevyskakují a kteří cítí, že potřebují nějakou ochranu a péči.
Jiří Peňás - Redaktor Echo24.cz
Články autora
Náš Stalin byl opravdu největší
Stalin už z Letné dávno nehledí na Prahu a to místo patří dlouho skejťákům, hipsterům, venčitelům psů a romantikům různé orientace. Kupodivu nic, žádná informační cedule na místě nenasvědčuje tomu, že tam stál On, nejgeniálnější člověk všech dob, a to v největším provedení na světě. Vlastně je to paradoxní: Češi, kteří mají o sobě představu, že jsou zdrženlivý, skeptický a racionální národ, postavili nad městem molocha, jenž měl překonat všechny ostatní.
Vítězslav Jandák, Sokrates naší doby
Sláva Vítězslava Jandáka, kdysi i ministra kultury, už taky není, co bývala. Končí ve sněmovně a jde poslouchat rádio. Stal se teď členem Rady Českého rozhlasu, kam byl zvolen v tajné volbě svými kolegy.
Ach, ty Pepičky!
Před deseti lety se Češi poprvé setkali s fenoménem Mariusz Szczygiel (chvíli trvalo, než se jméno, které zní v češtině zcela obyčejně – Špaček –, naučil člověk psát) a jeho knihou Gottland. Pár let nato vyšla jinému Mariuszovi, tentokrát Suroszovi, kniha Pepíci.
Jsou to pitomci, ale není Západ větší pitomec?
V anglickém filmu Čtyři lvi se parta čtyř britských Pákistánců chystá krutě udeřit na strašnou, bezbožnou, konzumní, debilní, pakofobní, islamofobní a vůbec idiotskou bílou společnost. Jenže se nemůžou dohodnout, kam to napálit.
Francouzský erotický mýtus
Když před několika měsíci přeskočily hranici Francie fotografie Emmanuela Macrona a jeho o dvacet čtyři let starší manželky Brigitte a svět se seznamoval s jejich příběhem, mnozí se zatvářili… Ach, ti Francouzi, ti labužníci, ti bonviváni, ti zvrhlíci, od koho jiného než od těch podivných erotomanů, kteří nikdy nemohou nic dělat normálně, něco takového čekat?
Kde je Kladsko. S babičkou ve Vambeřicích
Z Broumova je to do Vambeřic patnáct kilometrů na východ, autem asi čtvrt hodiny. My jsme tam jeli skoro hodinu, neboť jsem Zdeňka a jeho farní škodovku navedl na druhou stranu, což se pak opakovalo ještě několikrát. On to snášel se saleziánskou trpělivostí, vědom si toho, že sub specie aeternitatis jde o prkotinu.
Jdeš do toho, i kdybys měl shořet
Ivan Trojan je dle všeho objekt univerzálních tužeb. Jeho herectví je široké jako jeho duše, která je, jak přiznává, melancholická, a zároveň z ní vyšlehává plamen vášně i šaškovství. Ideální člověk do výtahu.
Nesmrtelný život se Seržantem Pepřem
Tvrzení akademika Zdeňka Nejedlého, jež pronášel skřehotavým hlasem, Řekni mi, jaký je tvůj vztah k husitské revoluci, a já ti povím, jakým jsi člověkem, platí také o Beatles.
Dobrá píseň o frontě na maso
„Dny smutku a mraky odlétnou / vysoko k hvězdám, Mléčné dráze / On, vítěz, vztyčen nad Letnou, / na věky bude pomáhati Praze.“ Vítězslavu Nezvalovi proroctví nevyšlo, za pár let po vztyčení se monumentální Stalin zase boural.
Turecký sultán a kouzelné sluchátko
Před rokem (22. května) v 86 letech zemřel Adolf Born. První posmrtná výstava, která byla na konci dubna otevřena v pražském Museu Kampa, představuje tohoto umělce a ozdobu české společnosti, jak ho máme nejraději – a jak je to snad jedině možné.
Žasli jsme, jak jsme byli šťastní
Jiří Fajt bude za měsíc třetím rokem ve funkci ředitele Národní galerie a až na pár škarohlídů se veřejnost shoduje, že si vede dobře.
Na Heydrichovi bylo nejhorší, že se mu dílo dařilo
Zítra uplyne sedmdesát pět let od provedení atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jeho smrt zachránila národ před hrozbou, že uzavřou smlouvu se svým zotročovatelem.
Dva úkazy z hlubin polského vesmíru
Není už pravda, že na sever od hranic se pro Čecha nachází terra incognita, nepochopitelná a divná zem polská, zem šišlavých spřežek, bigotních katolíků, úskočných handlířů a směšných romantiků. Klišé nejsou nikdy úplně k zahození, ale vystačit se s nimi nedá.
Jaro 1945: Na co půjdeme do kina, drahoušku?
Je jaro 1945, válka skončila, představte si, že se vám chce do kina.
Věděl jsem, že mě budou týrat
O Antonínovi Novém jsem věděl, že byl součástí Muchova kruhu, toho už trochu mytického společenství kolem Jiřího Muchy a jeho domu na Hradčanech.
Starosta Lomecký nechápe, proč se jezdí na kole
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký před nedávnem prohlásil, že „centrum Prahy nikdy nebude vhodné pro cyklistiku, neboť je uzpůsobené hlavně pro chodce“.
Život je složitej
Alice Hyrmanová McElveen je žena, která kdyby napsala svůj životní příběh, bude z toho bestseller. Ona to možná ještě udělá, protože pro ni není překážek, které by nezdolala.
Jak Voloďa Putin málem Miloše Tlachavého sejmul
Jsme všichni pro humor. Prezident Miloš Zeman je pro humor nejvíc, rozsévá ho plnými dásněmi. A nejvíc miluje černý humor. Ten nejčernější. To jde na hranu. Jednou už to někdo nevydrží a praští ho palicí po hlavě.
Zpráva o skupině, která nebyla plastická
Napsat dějiny skupiny The Plastic People Of The Universe a českého undergroundu je podobně zodpovědná práce, jako bylo kdysi sepsat Dějiny Všeruské komunistické strany – bolševiků – VKS(b).
Francouzi jsou strašní, ale ještě strašnější by byli, kdyby nebyli Francouzi
Francouzi, o nichž se v poslední době z různých důvodů tak často mluví, jsou největší pokrytci na světě.
Svátek koncového mávnutí dračím ocasem
Osmý květen už není to, co býval, natož devátý květen. To byla sláva! Přehlídky, recitace, pionýři, šeříky, krvavé válečné filmy v televizi…
Mistr krásy a smrti z Německa
Absolvoval jsem před časem jednu debatu, kde mi učená kunsthistorička vysvětlila, v čem je největší problém současného umění. Totiž v tom, že lidé přicházejí na výstavy a očekávají, že tam najdou něco krásného. A to je v zásadním rozporu se současným uměním, které se za sto let moderny a postmoderny osvobodilo od diktátu „být krásné“.
I papež by měl volit jiná slova
Reduktio ad Hitlerum čili argumentace Hitlerem je způsob, jak účelově zesílit argumentaci a emotivní dopad nějakého výroku. Je to považováno za klasický rétorický faul, který se ve „slušné společnosti“ nedělá. V poslední době takových výroků zaznělo více a byly zmíněny v souvislosti s migrační krizí, respektive s problémy, jež vyvolala nebo které ji provázejí.
Náchod. Lekce v Bílém beránku. Sancta sindon.
Tato cesta se plánovala dlouho, možná třicet let. Tak dlouho znám Zdeňka Jančaříka, což bude tím, že ho znám od studií, což těch třicet let holt už bude. Tehdy studoval germanistiku, byl takový vytáhlý, hubený, obrýlený, na první pohled vážný, ale to byl jen první pohled, když se s ním člověk seznámil, zjistil, že je s ním legrace a zajímavá řeč, i když je intelektuál.
Já jsem asi Nečech i Neslovák
Slovák je originální figura, letitá součást galaxie Pražská pětka, souhvězdí Sklep. Mohl to být dopravák, učitel na národní škole, topič i uklízeč.
1717 – Santini se chystá k nejzáhadnějšímu dílu – chrámu na Zelené hoře
Jan (Giovanni) Blažej (Biagio) Santini-Aichel, tvář české a moravské krajiny by bez něj vypadala jinak.
Návrat k temným břehům Topollandu
Po osmi letech od novely Chladnou zemí vydává Jáchym Topol nový román, Citlivý člověk. Je to čtvrtý díl z jeho románové řady, kterou kdysi, v roce 1994, zahájila Sestra, jež byla hned uvítána jako přelomové dílo v české literatuře, která se měla po listopadu ’89 nově vyjádřit o novém světě.
Kreativní sako od bulharské královny
ROZHOVOR SE SPISOVATELKOU BIANCOU BELLOVOU. Bellová si před čtrnácti dny přišla na pódium Nové scény Národního divadla pro Literu za Nejlepší knihu roku.