Je absolventem oboru žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde pokračuje doktorským studiem s odborným zaměřením na populismus jako komunikační strategii. Dlouhodobě se angažuje ve vysokoškolské politice na úrovni fakulty i univerzity například členstvím v akademických senátech. Jako novinář se zabývá především domácí politikou na celonárodní úrovni se zaměřením na agendu členů Vlády ČR, stav veřejných financí a celkově národní hospodářství. Své portfolio doplňuje také o agendu Evropské unie, včetně dopadů Green Dealu. V deníku Echo24 působí od začátku roku 2019.
Nedávná vyostřená debata o národních dotacích nakonec neznamenala nulu v návrhu rozpočtu na příští rok, odhalila ale znovu problém, který tady je jak podle expertů třeba z Hospodářské komory, tak podle velké části politického spektra. Tím je do velké míry nefunkční, respektive neefektivní dotační systém. Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta popsal, do čeho a v jakému objevu peníze jdou.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní dopad: Podle většinového mínění je Green Deal zralý na revizi. V čem by podle vás měla spočívat? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Představitelé koalice Spolu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) označili volební program hnutí ANO za rozpočtový armagedon, neboť slibuje příliš mnoho výdajů, aniž by řekla, kde vezme peníze. S tímto hodnocením se ztotožňují i ekonomové, kteří ale jedním dechem dodávají, že rozpočtově nezodpovědně se chová právě i Fialův kabinet, který si pomáhá rozpočtovými triky, respektive nekorektním rozpočtováním.
Přesně před rokem došlo ke zveřejnění takzvané Draghiho zprávy, jejímž autorem je bývalý šéf Evropské centrální banky , Ital Mario Draghi. Ve svém reportu Draghi upozorňoval na ekonomické problémy, kterým Evropská unie čelí, respektive jak je napravit. Přijetí napříč sedmadvacítkou se výrazně lišilo, část států zprávu odmítla a i proto je možné, že bylo zatím implementováno jen minimum z Draghiho doporučení a krize v oblasti cen energií nikam nezmizela.
Od ledna dojde k navýšení ceny dálniční známky o zhruba tři procenta, tedy v případě roční známky o vyšší desítky korun. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podruhé totiž zafunguje valorizační mechanismus, který se odvíjí jednak podle inflace, ale také podle meziroční změny délky dálnic, které eviduje ministerstvo dopravy. Podle Kupky je mechanismus spravedlivý a předvídatelným způsobem přináší peníze do státního rozpočtu.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní bezpečnostní dopad: Jak vyřešíte podstav české armády? Zapojili byste do obrany země i civilisty? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Tři velká opoziční hnutí se shodují na tom, že chtějí zavést do českého právního řádu referendum. Naposledy ústavní zakotvení celostátního referenda avizuje hnutí ANO, historicky je tento tlak spojený především s SPD a chce ho i hnutí Stačilo!. Mezi jednotlivými subjekty se ale liší podoba referenda. ANO odmítá otázky o vystoupení z NATO a EU, u SPD a Stačilo! je spor o počet podpisů. Hnutí ANO minulý týden při představování svého programu uvedlo ústavní zakotvení práva na referendum.
Koalice Spolu varuje před plánem Andreje Babiše a hnutí ANO na vykoupení minoritních akcionářů ČEZu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci k programu ANO řekl, že buď Babiš zničí ČEZ tím, že ho donutí, aby akcie koupil z vlastních peněz, nebo to bude stát státní rozpočet 250 až 300 miliard korun. To je v době, kdy stát má každý rok více než čtvrtbilionový schodek velmi nebezpečné. Podle Spolu vykoupení ČEZu přímo ohrozí energetickou stabilitu ČR.
Šéf SPD Tomio Okamura je proti dalšímu vydání Andreje Babiše (ANO) ke stíhání, ke kterému bude muset přistoupit v kauze Čapí hnízdo po volbách nová sněmovna. Soudní systém podle něj v Česku nefunguje, když se na výsledek čeká více než deset let, nemá to prý se demokracií nic společného. Okamura to řekl ve velkém předvolebním rozhovoru pro Echo24. Dále hovořil o prioritách SPD či o tom, že návrh referenda z pera hnutí Stačilo! je populistickým plácnutím do vody.
Piráti měli v minulosti špatné kampaně a nedokázali svůj program správně komunikovat, teď máme plán, který se nám daří voličům lépe sdělovat. V rozhovoru pro Echo Prime Time to řekl šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Dodal, že součástí boje za dostupné bydlení, je také snaha zamezit spekulacím s byty. Spekulantem je podle Hřiba ten, kdo má více bytů než kolik má dětí. Daň z nemovitosti je podle něj třeba upravit, aby byla progresivnější a bylo by dobré ji i přejmenovat, například na „příspěvek na místní infrastrukturu“.
Problémy českých veřejných financí jsou na straně příjmů, nikoliv výdajů. V pořadu Echo Prime Time to řekla ekonomka Ilona Švihlíková s tím, že v Česku se předvolební ekonomické programy scvrkly na řešení právě příjmů a výdajů státního rozpočtu, neřeší přitom strukturální problémy a vývoj v zahraničních ekonomikách. Dodala, že závazek vydávat pět procent HDP na obranu je neufinancovatelný.
Do voleb zbývá méně než měsíc a sázkové kanceláře už mají samozřejmě vypsané kurzy na jejich výsledek. Není překvapením, že nezpochybnitelným favoritem na celkové vítězství je hnutí ANO. U Tipsportu či Betano je v současnosti kurz 1,01:1, u Fortuny pak 1,02:1. Stejný kurz, tedy 13:1, mají obě sázkové společnosti na vítězství koalice Spolu, u Betano je to dokonce 15:1 Sázet lze ale i na konkrétní události, například na to, že se Jindřich Rajchl ze strany PRO stane ministrem financí či na to, že šéf ANO Andrej Babiš bude po volbách líbat muže.
Pokud se nenajde 60 miliard navíc pro resort dopravy, hrozí nejenom to, že nezačnou nové dopravní stavby, ale také zakonzervování už probíhajících staveb od příštího roku. Varuje před tím stínový premiér a bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že nadále platí plán na dostavbu základní dálniční sítě v ČR do roku 2033. Podle Kupky vedl, že by podle tohoto návrhu chybělo resortu 60 miliard korun, což by pro něj bylo nepřijatelné.
Hnutí ANO ve svém programu neavizuje příliš škrtů, naopak plánuje celou řadu velmi drahých výdajů jako je vykoupení minoritářů ČEZu či zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Každoroční deficity státního rozpočtu chce pokrývat důsledným výběrem daní a také nastartováním ekonomiky. Kromě debyrokratizace či snížení regulované složky energií plánuje v hospodářské strategii, kterou představí v úterý, například rozjet kampaň „Czech Republic: The Country For The Future 2.0“.
Heslo „Starostové do čela“, s nímž rozjelo hnutí STAN svou horkou fázi předvolební kampaně, se nelíbí volebním partnerům z minulých voleb, tedy Pirátům. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan mimo jiné avizuje premiérskou ambici, na což šéf Pirátů Zdeněk Hřib a také jeho předchůdce Ivan Bartoš reagovali s tím, že „vládní židličky se rozdělují až po volbách“. Bartoš k tomu dodal, že jemu je to jasné od roku 2021, kdy Piráti utrpěli jako koaliční partner Starostů kroužkovací debakl.
Do sněmovny se po podzimních volbách může dostat o něco více mladých politiků, než kolik jich v ní bylo v období současném. Na volitelných místech jich přes 30, nejvíce mladých nasadili Piráti, kteří zároveň nejvíce uspěli v anketě serveru Bold News s názvem 30 pod 30, tedy 30 nejpopulárnějších kandidátů pod 30 let. Deník Echo24 celé léto přinášel rozhovory s mladými kandidáty napříč politickými stranami a různými kraji. Podívejte se, jaké mladé osobnosti strany nasazují i ve formátu „Volební minuty Echa“.
Když se podíváme na hlasování SPD za poslední čtyři roky proti zavádění nových daní či novým dotacím, tak je jasné, že je nám ze sněmovních stran nejbližší. V rozhovoru pro Echo24 na mítinku SPD a jejích partnerů to řekl šéf Svobodných a lídr strany v Jihočeském kraji Libor Vondráček. Vyjádřil se také k velmi nízkému počtu kandidátů Svobodných na kandidátkách SPD. Řekl, že ho mrzí, že v řadě krajů není žádný kandidát Svobodných, v těchto volbách ale prý bylo potřeba se zachovat státnicky.
Bavit se s voliči v předvolebním čase o úsporách není příliš atraktivní. Byť jednotlivé strany a hnutí určité nápady ve svých programech mají – týkají se třeba dotací, digitalizace či rušení ministerstev – častěji skloňují především vyšší příjmy z daní dané zlepšením ekonomiky či zrušení dekarbonizace. A mluví také o drahých slibech, jako je vykoupení ČEZu, slevy na jízdném, vyšší důchody či levnější energie, nemluvě o výdajích na obranu.
Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které jsou z geopolitického hlediska zcela zásadní: Jak se stavíte k rozšiřování NATO a EU (se zaměřením na Ukrajinu a Turecko)? Lze ukončit válku porážkou Ruska?
Kapitalismus nemá oproti socialismu žádné výhody, chudí lidé akorát pomáhají elitám zvyšovat jejich získy. V rozhovoru pro Echo24 to řekla šéfka KSČM a volební lídryně Stačilo! Kateřina Konečná. Dodala, že kdo je chudý, stejně si nemůže užívat výhody kapitalismu, jako je svoboda cestování. Období komunismu nevnímá jako dobu temna a navrhuje, aby se zkoumáni tohoto období nechalo historikům. Vyjádřila se i k prioritám Stačilo! i k odmítnutým žalobám na jejich kandidátky.
Pivo za 15 korun a klobása s chlebem za 28. korun. I to možná přilákalo ve středu na Václavské náměstí v Kladně na Jarmark SPD stovky lidí, kteří se ale také přišli setkat se šéfem SPD Tomiem Okamurou a dalšími představiteli uskupení okolo SPD. Okamura ve svém projevu půl hodiny ostře útočil na ukrajinské imigranty, což doprovázelo podpůrné bučení, lidé sledovali také závod v rychlosti pití piva. Deník Echo24 vyrazil na další z předvolebních mítinků, tentokrát do Kladna na setkání SPD s voliči.
Zatímco ministr školství Mikuláš Bek (STAN) počítá pro učitele na příští rok s nárůstem platů o 6,5 procenta, celkový objem peněz na platy státních zaměstnanců poroste o 4,5 procenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. S jednotlivými položkami v rámci rozpočtu je ještě možné hýbat, ekonomové uvádí, že české veřejné finance nejsou v dobré kondici.
Pokud by se volby do sněmovny sněmovny konaly na konci srpna 2025, vyhrálo by je hnutí ANO se ziskem 32,2 %. Na druhém místě by se umístila koalice SPOLU s výsledkem 21,5 %. Následuje SPD s podporou Svobodných, PRO a Trikolory s výsledkem 11,5 % a hnutí STAN s 10,9 %. Piráti se Zelenými na kandidátkách by poté získali 7,6 %. Nad pětiprocentní hranicí jsou rovněž Stačilo! se SOCDEM se ziskem 7,1 % a Motoristé sobě se ziskem 5,6 %.
Ministerstvo financí navrhlo vládě Petra Fialy (ODS) po jejím čtyřletém konsolidačním úsilí rozpočet na příští rok se schodkem ve výši 286 miliard, tedy o 45 miliard vyšším než letos. Národní rozpočtová rada (NRR) upozorňuje, že v příštím roce bude třeba přistoupit k další konsolidaci, pokud nemá dojít v roce 2027 k porušení zákona. S tím se shodují i oslovení ekonomičtí experti koalice Spolu, z níž pochází i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V návrhu státního rozpočtu na příští rok nakonec není avizovaná nula na národní dotace, což je dobrá zpráva, ale období dotační hojnosti obecně skončilo. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Dále hovořil o tom, v jakém stavu je proces digitalizace stavebního řízení, o tom, jak vyřešit krizi bydlení, či zda si může stát sáhnout na stovky miliard, které mají obce a kraje často neefektivně uložené.
Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 bude postupně přinášet názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. Jako první lídři odpovídali na otázku, která v tomto období vyvolávala bouři emocí a nekonečné opoziční obstrukce: Jak zajistíte seniorům důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální? Lídři jsou řazeni podle preferencí v průzkumech.
Ministerstvo financí navrhlo vládě na příští rok rozpočet s deficitem 286 miliard vyšším než v roce letošním. Dojde tak k zastavení trendu postupného snižování nominálního schodku státního rozpočtu, byť pokračuje snižování strukturálního schodku. V příštím roce však bude muset jakákoliv vláda, která vzejde z podzimních voleb, znovu konsolidovat, aby nedošlo k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle oslovených expertů není možné se vyhnout debatě o zvyšování daní.
Největší propady zaznamenaly oblasti, o kterých vládní strany hovoří jako o svých prioritách, tedy školství, zdravotnictví či doprava. Nejvýraznější nárůst naopak zaznamenal resort průmyslu a obchodu, porostou také výdaje na obranu. Na procenta největší pokles zaznamenaly resorty ministrů koalice Spolu, tedy Vlastimila Válka (TOP 09), Martina Kupky a ministra kultury Martina Baxy (oba ODS). Zásadní je také údaj výdaje na státní dluh, tedy nejmandatornějšího ze všech výdajů.
Tři resorty, která mají pod sebou ministři z hnutí STAN, mají navrženo od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na příští rok navýšení svých rozpočtu. Týká se to ministerstev průmyslu a obchodu, vnitra a také místního rozvoje. Ministr průmyslu a první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Ministerstvo průmyslu je pomyslným absolutním vítězem návrhu rozpočtu na příští rok. Zatímco letos MPO hospodaří s 35,8 miliardami korun, v příštím roce má navržen růst na 66,4 miliard, tedy o 85,47 procenta.
Ministerstvo dopravy má v navrženém státním rozpočtu na příští rok pokles o skoro čtvrtinu oproti letošnímu, celkem se jedná o propad 32,7 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 řekl, že návrh je pro něj nepřijatelný a rozpočet pro dopravu v této podobě by ohrozil i běžící stavby. Dodal, že oproti nynějšímu návrhu potřebuje jeho resort fakticky o 60 miliard navíc. Letos ministerstvo dopravy hospodaří s rozpočtem 139,4 miliard
