Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Volbám v Německu nechyběly zápletky a drama. V jiném smyslu ale byly naprosto nudné. Je pravda – abychom se vrátili k první rovině – že s vítězem voleb, jímž jsou sociální demokraté (SPD), se ještě před čtvrt rokem zacházelo jako s outsiderem, a vyslání ministra financí Olafa Scholze do souboje o úřad kancléře se bralo jako úkol z povinnosti. Scholz za pět měsíců dokázal vytáhnout stranu o deset procent, což je skvělý výkon.
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 %), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 %) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 %); údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů.
V tom, že „i po tom všem“ má Andrej Babiš slušnou šanci vyhrát volby, a dokonce sestavovat vládu, hrají samozřejmě roli peníze rozdávané důchodcům a státním zaměstnancům. Roli tu však hraje i Babišův talent vystupovat jako narušitel systému, který překonává úklady starého establishmentu. Kdyby to tak nebylo, nejspíš by jeho volební tým nevolil na reklamu pro volební Babišovu knihu slova: Čtěte, než to zakážou!
Ještě nedávno vypadal náš politický provoz téměř idylicky. Po odeznění jarní vlny covidu veřejný prostor zaplňovali Rusové ve Vrběticích, radní v Radě ČT, Andrej Babiš junior a podobně. Teď, dva týdny před volbami, se znenadání ohlašuje budoucnost, která pro nás má vážnější témata. Česká národní banka si dělá starost o inflaci, která by do konce roku mohla vystoupat k pěti procentům. Brutálně, mnohem víc, než je celková inflace, podražily stavebniny. Mnohem víc roste i cena elektřiny. Zdražuje se u nás, zdražuje se v Německu a ještě dál. Z Británie přicházejí těžko uvěřitelné zprávy.
S tím nepočítali, že se ještě před volbami začnou vynořovat témata zdražování a inflace, od nichž je to tematicky už jen krok ke klimatické politice, emisním povolenkám a New Green Dealu Evropské unie. Mysleli si, že se promlčí k volbám a čas obyčejně věnovaný na normální kampaň o skutečných tématech vyplní – čím vlastně? Čím vlastně oba středové opoziční bloky vyplňují kampaň?
Němci jdou 26. září volit. Volby ve Spolkové republice mají samozřejmě pro vývoj Evropy řádově větší význam než volby naše. Tentokrát jsou ale těm českým v jednom důležitém ohledu podobné: jsou tu tři větší uskupení, která kandidují s téměř zaměnitelným programem, a všechno rozhoduje dojem, jaký dokáže vzbudit ten který lídr. Německou velkou trojku představují Zelení (17 procent), Křesťanskodemokratická unie (CDU a CSU, 22 procent) a sociálnědemokratická strana (SPD, 25 procent; údaje pocházejí z politického barometru televize ZDF zveřejněného v sobotu 11. září).
Opozice předevčírem oprávněně vyjela po Andreji Babišovi, jehož fotografie se tři týdny před volbami ocitla v masově rozmnožené brožurce Všeobecné zdravotní pojišťovny. Větší skandál spojený se zdravotnictvím však včera odhalil Reflex. Skandál je to jen zdánlivě prošlý, nahrávka z porady právníků ministra Adama Vojtěcha s členy legislativní rady vlády vznikla letos 14. června.
Jakub Horák byl u prvního úspěchu Pirátů před čtyřmi lety, kdy jim řídil pozoruhodnou kampaň. Tentokrát jako kdyby nejen Pirátské straně, ale i dalším hlavním vyzývatelům hnutí ANO měsíc před volbami došel dech. Proč je Babiš po všem, co za těch osm let předvedl a nepředvedl, i nadále relativně silný? Dosáhli už Piráti v české neprogresivistické společnosti svého stropu? Co marketéru Horákovi v letošní kampani chybí?
Proč přítomnost protilátek v těle neočkovaného odmítá ministerstvo zdravotnictví brát na vědomí, ale podporuje, aby člověk s protilátkami a bez vakcíny směl darovat rekonvalescentní plazmu pro léčbu covidu u jiného člověka? V naší expertokracii sice zřídka, ale přece jen nastane chvíle, kdy i laik, nevědec náhle spatří čistý nesmysl, který se skrývá za právě proneseným slovem „věda“. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera pořádal druhý kulatý stůl s odborníky o protilátkách.
Když čteme, že expremiér Polska Donald Tusk varuje před něčím tak revolučním, jako je náhlý odchod Polska z EU, nesmí se to brát doslova. Tusk kromě toho, že je expremiér, je čerstvěji exprezident Evropské rady a nově úřadující předseda hlavní strany polské opozice, který vede zápas s konzervativní vládou. Z řad vládního tábora skutečně zazněly výroky, které jako kdyby ohlašovaly polexit.
Měsíc před sněmovními volbami obchází pozorovatele přízračný pocit. Jak to, že na jaře odepisovaný Andrej Babiš je zpátky na třiceti procentech a na dobré cestě sestavovat příští vládu? Kdo z politiků, kteří přicházejí do úvahy jako příští premiér, je na takovou práci i stavěný? Proč se kampaň velkých, zavedených značek vyhýbá tématům, která zřejmě masivně ovlivní životy voličů. Otázky pro Mirka Topolánka.
Ve zpravodajství o covidu vybuchla bomba, ačkoliv mluvit o výbuchu, který skoro nikdo nezaznamená, je sporné. Server The Intercept, založený kdysi Glennem Greenwaldem (levicový, avšak zásadový žurnalista Greenwald byl vypuzen, když tlačil na zpravodajství o obchodech Huntera Bidena), v úterý zveřejnil úřední dokumenty, jež posouvají naše poznání o dění ve Wu-chanu, centru pandemie čínského koronaviru.
Nakladatelství Academia právě vydalo český překlad knihy Žhavé léto 1968 bulharského historika, spisovatele a scenáristy Angela Nikolova. Je to částečně osobní vzpomínka na pražské jaro a částečně historická studie, především o účasti bulharské armády a o ohlasech na invazi v Bulharsku. Čeští zájemci už dávno měli možnost seznámit se s protesty vůči invazi v Polsku, NDR nebo Sovětském svazu, Bulharsko zůstávalo největší bílou skvrnou, v níž se přitom skrývají pohnuté příběhy.
Do choulostivé aféry Babiš senior – Babiš junior – režisér Klusák se včera zapojil prezident Zeman. Skrze svého mluvčího odsoudil počínání Víta Klusáka, „který organizuje vystoupení psychicky nemocného syna českého premiéra“. Zeman se proto s premiérem plně solidarizuje. Účast Klusáka a etuda v Ústí nad Labem je přesně ten moment, za jaký by každý člověk na startu pro něj nepříjemné aféry jen mohl líbat nohy.
Včera večer se konala první velká debata horké fáze kampaně. Na CNN Primě News vystupovali lídři hlavních parlamentních stran, ale nikoliv všichni kandidáti na premiéra. Viděli jsme Andreje Babiše a Ivana Bartoše. Ale koalici Spolu zastupoval předseda lidové strany Marian Jurečka, její oficiální lídr Petr Fiala chyběl. Není to pěna dní a není to maličkost.
Jedním z mála dramat dnešní české politiky není nic, co by se bezprostředně týkalo života občanů. Nejsou to covid pasy a diskriminace neočkovaných, inflace a státní dluh nebo plány na zdražování energie a dopravy, co si opozice zvolila v první půli srpna za svůj hlavní směr útoku. Je to osoba ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky. Plukovníkovi 15. srpna skončil řádný pětiletý mandát ředitele.
K nevěrohodnosti velkých médií, která podle jednoho reprezentativního šetření z loňska nejsou schopna oslovit třetinu a možná víc české populace, jistě mohou přispívat slavné řetězové e-maily mezi důchodci, něco přímo dodá i dezinformační scéna. Ale velkou část práce proti sobě ta velká média odvedou sama. Poslední rok a půl je to hlavně zvláštní druh apokalyptického zpravodajství o covidu,
Koalice Pirátské strany a STAN ztratila od svého vrcholu v březnu do srpna třetinu voličů. Dnes o sobě tato K2 může přinejlepším říkat, že stagnuje. Přestala být hlavním vyzyvatelem ANO. Rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat v Ústeckém kraji proti Ivanu Bartošovi s tím není v rozporu. Zatímco síly dnes sdružené v koalici Spolu řečmi o korupci porazil před sedmi lety, dnes by lídra této koalice Petra Fialu těžko mohl označovat za kmotra, programově má navíc s těmito centristy dost společného.
Občas nám i čtenáři kritičtí k vývoji naší civilizace vyčítají, že se v Echu až umanutě nimráme v klimatické politice. Ale toto téma jsme si nevybrali my, vybralo si ono nás, včetně tebe, milý čtenáři. Příští čtvrtrok se na tebe z oficiálních míst a velkých médií bude klima valit ještě víc, než je obvyklé. 31. října totiž v Glasgowě začíná Konference OSN o klimatické změně.
Rostou ceny, podle včerejšího oznámení statistického úřadu je inflace za červenec na 3,5 procenta. Pokud se do konce roku dotáhne na čtyři procenta, jak někteří ekonomové předpovídají, jsme na dvojnásobku inflačního cíle, jak si ho kdysi vytkla Česká národní banka. Takže zřejmě ještě do konce roku se zvýší úroky. Už teď nám citelně zdražují energie, pohonné hmoty, stavební práce, obědy v restauracích. S vyššími úroky budou následovat hypotéky.
Olympiáda v Japonsku byla zvláštní jak tím, že se konala o rok později, než by napovídalo vročení 2020, ale i hygienickými podmínkami a prolínáním různých civilizačních trendů do her. O rekapitulaci Tokia jsme v Salonu Týdeníku Echo požádali olympijské veterány, koulařku Helenu Fibingerovou, mistryni světa z roku 1983, a vodního slalomáře Lukáše Pollerta, olympijského vítěze z roku 1992. Zarámování do dějin obstarával profesor historie z pražské VŠE Martin Kovář, autor knih o olympiádách v Londýně.
Psát o jmenování ředitele BIS těsně předtím, než o tom má Andrej Babiš rozhodnout, je riskantní. Nezohledňuje totiž schopnost premiéra vybrat ve spolupráci s prezidentem Milošem Zemanem někoho příšerného, o jehož existenci možná ještě ani nevíme. Nicméně dnes je při jednání Andrej Babiš – Jan Hamáček na stole otázka, zda si ředitel Michal Koudelka zaslouží pokračovat v dalším termínu.
Aféra s pozitivně testovanými členy české olympijské výpravy je stará dva týdny. To, co předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser tehdy, a jak se ukázalo, poněkud předčasně nazval největším průšvihem olympiády, už podle anglického hesla „Shit happens“ mohlo být dávno zapomenuto. Ale nebude – Neusser v rozhovoru na Seznam.cz avizuje, že to tak nenechá a že pátrání se teprve rozjíždí.
„Dali nám velký kanon. A dali ho někomu, kdo má chuť střílet“ – tak hodnotí nejmenovaný soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) pandemický zákon, přijatý letos v únoru společně vládním táborem a mainstreamovou opozicí. Naposledy teď soudci vystřelili verdiktem, který ruší povinnost roušek v dopravě a uzavřených prostorách.
Když jsou demonstrace v Moskvě nebo v Minsku a tamní policie na demonstranty nastoupí brutálně, nikdo aspoň trochu soudný se nebude točit na faktu, že byly nepovolené. Pro autoritativní režim není nic jednoduššího než demonstrace neustále zakazovat. Za druhé ani na nepovolené demonstraci nemá policista zasahovat s nepřiměřenou brutalitou.
Covidové pasy pro vstup do služeb nebo na fotbal; záměr zvyšovat proočkovanost povinným očkováním určitých profesí a dobrovolně povinným očkováním dětí; ohlášená třetí dávka pro udržení hladiny protilátek; bizarní dogma, že naměřené protilátky v těle nejsou na rozdíl od certifikátu o vakcíně důkazem o bezinfekčnosti – nic z toho není česká specialita.
Poslední měsíce v průzkumech veřejného mínění koalice Pirátů a STAN narazila na strop. Jakkoliv tato K2 na jaře připomínala neporazitelnou armádu na pochodu, dnes osciluje kolem 20 procent. Nad ní jsou ANO a v novém průzkumu CVVM i koalice Spolu (K3). Špičky Pirátské strany hledají důvody především v pomluvách a dezinformacích.
Svým způsobem nemohl být skandální zákrok policistů proti neorouškované matce malého dítěte Vendule Veselé tento víkend v Jílovém u Prahy načasován příhodněji. O tři dny později ruší Nejvyšší správní soud povinnost nosit roušky a respirátory v uzavřených prostorách a hromadné dopravě. Dává tři dny na doběhnutí tohoto nařízení, tím pádem dává ministerstvu zdravotnictví tři dny, aby napsalo nařízení nové.
Rozhovor s maďarskou ministryní Judit Vargovou se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Vládní strana Fidesz zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse. A na poslední chvíli do toho přišel ještě skandál kolem izraelského softwaru Pegasus pro špehování přes mobilní telefon.
