Až polovina Čechů by v současnosti nestála v obchodech frontu už na nic. V kontrastu se svými vzpomínkami na dobu před rokem 1989 na nekonečné čekání před obchody, si to neumí představit 72 procent Čechů starších šedesáti let. Vyplývá to z nového průzkumu agentury STEM/MARK pro hypermarket Globus. Oproti tomu současná mladší generace podle něj stání ve frontách odmítá jen ze 41 procent.
Tisíce lidí v sobotu dorazily na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl před 1084 lety zavražděn kníže Václav. Odkaz světce a patrona země si připomněly davy poutníků na Mariánském náměstí při tradiční poutní mši. Bohoslužbu poznamenalo deštivé počasí, lidé na náměstí stáli v pláštěnkách a schovávali se pod deštníky.
Mohou pořádat happeningy, připomínat si, co zažili jejich předchůdci 17. listopadu 1989 na Albertově a Národní třídě. Vést rozhovory s pamětníky. Nebo se ptát: Jací jsme? V čem jsme jiní než oni a další generace, které se narodily před námi? Na ten druhý, originálnější styl vsadili studenti vysokých škol, většinou z pražské Univerzity Karlovy v projektu Svobodný listopad. Zadali sociologům z agentury Median, aby se na reprezentativním vzorku zeptali mladých lidí z generace 18 až 30 let, co si myslí o světě a své roli v něm. Je to v českých poměrech první velmi detailní pohled na tuto generaci.
V Praze se v posledních dnech a týdnech rozhořel spor o budoucnost takzvaného Stalina na Letné. Spojené síly pro Prahu a ODS chtěly v prostorách vybudovat muzeum nesvobody. Zásadně proti však byla Praha sobě. Kritici však uskupení kolem Jana Čižinského vyčítali, že jen protěžuje nočního starostu Jana Šterna, který se podílel na provozu kulturního centra. Čižinský však argumentoval především rozbitím klidové zóny. Nakonec však dal všem plánům prozatimní stopku radní Jan Chabr, který zveřejnil posudek, že se prostory rozpadají.
Nepřekvapuje, že mladí nechtějí pracovat. Proto také není divu, že z osmnáctiletých nastupuje v Česku do zaměstnání jen necelá pětina. Zbytek míří na vysokou školu, kterou z nich však nedokončí ani polovina. Logika je jasná. Proč si neužít volného času – a vysoké školy k tomu nabízejí nejlepší prostor. Jenom není jasné, jestli s tím jsou srozuměni věční kverulanti, tedy lidé, kteří to všechno platí ze svých daní.
Současná „kulturní válka“ má i výraznou generační dimenzi – na jedné straně starší dámy a pánové, kteří hájí výdobytky starého dobrého světa proti autoritářství ospravedlňovanému zájmy pokroku, mladšími jsou přitom vnímáni jako překážka nastolení poměrů nových a lepších, někdy i jako přímé ohrožení na životě.
Samotná smrt Jeffreyho Epsteina nebyla příliš překvapivá. To, že miliardář obviněný z pedofilie, kterému hrozí, že stráví zbytek života za mřížemi, spáchá sebevraždu, je jaksi logické vyústění tohoto příběhu.
„Almost Heaven, West Virginia,“ zpívá ve svém hitu Take Me Home, Country Roads americký folkový zpěvák John Denver. Při našem příjezdu na světové skautské jamboree to tak ale rozhodně nepůsobilo. Od hranic státu nás pronásledovala bouře biblických rozměrů, při vjezdu do areálu do našeho autobusu pak přistoupili dva nadšení Američané, na které naše vyčerpaná skupina po 31 hodinách cestování z Prahy nebyla připravená. Erin nám hlasitě sdělovala, že hlavně nemáme zapomínat na hydrataci, což se vzhledem k okolní spoušti jevilo jako absurdní. Michael nás zase informoval, že umí jedno slovo česky, totiž „ahoj“, a pravidelně ho vykřikoval na celý autobus. Když nás okolo jedenácté večer autobus konečně vyhodil na tábořišti, s úlevou jsme si oddechli, spořádali pár hot dogů připravených od dřívější skupiny a šli spát.
Událost, která se nestane mediálním trhákem, i když má předpoklady se jím stát: okurková sezóna; Londýn, město tak emblematické pro západní civilizaci a její pokrok, dějiště různých dystopií včetně docela nedávného filmu Potomci lidí; zvýšená pozornost věnovaná v posledních měsících tzv. klimatické politice a s tím spojený důraz na "zelenou energii".
Sčítání lidu plánované na rok 2021 navrhuje Český statistický úřad (ČSÚ) provést v březnu tak, aby termín nekolidoval se svátky či prázdninami. Podle návrhu zákona, který připravil ČSÚ a který by měli podle návrhu úřadu poslanci projednat ve zrychleném řízení, navštíví komisaři jen domácnosti, které nevyplní dotazník on-line.
Svět minulosti obsahoval pár brutálních, celkem jednoduchých a předvídatelných rizik, jako byly války, epidemie a hladomory. Proměnili jsme je na rizika snad menší, ale v každém případě barvitější a méně vyzkoušená podle hesla, že řešení jednoho problému vytváří zárodek problému dalšího. Jak se lidé třeba v 60. letech těšili na technický pokrok a jeho výzvy! Málokterá generace má to štěstí žít jako my v přelomové, duhové době plné krásných vynálezů a zrádných pastí. Na každé civilizační dobrodiní totiž připadá nejméně jedno nebezpečí. Je to jako plavba Star Treku – s každou novou objevenou planetou narazíme na úžasné životní formy a zároveň na transgalaktická monstra.
Zdálo by se, že „politická korektnost“ se musí vyhnout takovým vážným věcem, jako je evoluční biologie a na ni navázaná filozofie. Bohužel tomu tak není. I v nich mohou být dogmata, která jsou tak úplně mimo diskusi, že jakýkoli pokus o vybočení z hlavního proudu se trestá společenskou ostrakizací. Hlavním proudem dnešní evoluční biologie, především v anglicky mluvících zemích, je pravověrný darwinismus, tj. tvrzení, že všechen evoluční vzestup je působen přírodním výběrem. Výzkumy ukazují, že většina filozofů a vědců se označuje za naturalisty (materialisty). A právě darwinismus je význačnou složkou materialistického světového názoru, poněvadž pomocí přírodního výběru vysvětluje všechno naše vnímání a chování, city i myšlenky.
Také jste asi ten Einsteinův citát už někde četli a trochu se vyděsili. „Kdyby jednou zmizely ze Země včely, pak by člověku zbývaly jen čtyři roky života. Bez včel nebude opylování, nebudou rostliny, nebudou zvířata, nebude člověk.“ Jako by těch hrůz nebylo málo.
Brání populisty, identitáře, brání právo domorodých Evropanů zachovat si svou Evropu, brání sebe před výtkami z xenofobie a rasismu. Zakladatel tzv. nové pravice, filozof Alain de Benoist, dnes vidí hlavního protivníka v alianci moderních kapitalistů a progresivní levice. Obě síly k tomu mají jiné pohnutky, ale sledují prý stejný cíl.
Veřejnou debatu a směřování společnosti se snaží ovlivňovat různé entity. Na prvním místě politici, média, veřejně známé osobnosti, různé neziskové organizace a samozřejmě klíčové osobnosti ekonomiky a byznysu. Je to přirozené a normální a chtělo by se říct, že to vše je součástí ideálu demokracie, tedy občanské společnosti.
Nejbohatší Čech Petr Kellner vstoupil vůbec poprvé do veřejné debaty o směřování společnosti. Z velmi uměřeného úvodního slova ve výroční zprávě skupiny PPF je zřejmé, že se staví na konzervativní stranu společnosti, mezi zastánce tradičních hodnot. Varuje před progresivní ideologií, rovnostářstvím a kolektivními nároky. Uvádí, že pro jeho generaci jsou svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím základními principy, na nichž formovala své názory a postoje. „To jsou také hodnoty, díky kterým jsme mohli vytvořit svůj byznys a vybudovat firmy po celém světě. Dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je ale stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot,“ píše.
Velký byznys býval tradičně velmi konzervativní. Právo, řád, stabilita, důraz na výkon a osobní zodpovědnost, oceňování odvahy a rizika byly hodnoty, které měla většina lidí, již se pustili do podnikání a byli v něm úspěšní, tak zvnitřněné, že se staly součástí jejich DNA.
Ve věku 54 let zemřel spoluzakladatel známé zlínské společnosti Tescoma vyrábějící kuchyňské potřeby Jiří Vaculík. Firmu založil se svým společníkem Petrem Chmelou již v roce 1992, od té doby vznikly pobočky firmy po celém světě. Vaculík nečekaně podlehl vážné nemoci. Informaci potvrdil iDnesu Petr Chmela.
Na ostrově Sommaröy v severním Norsku od 18. května do 26. července nezapadá slunce. Dát si v létě s přáteli na pláži kávu dvě hodiny po půlnoci je vzhledem k nepřetržitému dennímu světlu podle místních lidí běžná věc. Nyní chce 350 obyvatel ostrůvku zrušit měření času úplně a vyhlásit první „bezčasovou zónu“ na světě, píše deník The Guardian.
Demonstrace v Moskvě a Hongkongu donutily státní moc, aby exemplárně ustoupila požadavkům veřejnosti. Jak Rusové, tak Číňané při protestech odsoudili, že se vláda nedrží zákonů své vlastní země. Tuzemské demonstrace „Milion chvilek pro demokracii“ byly svolány na základě stejného principu. Vláda je v podezření, že se chystá porušit právní řád, tedy základ, na kterém stojí každý civilizovaný stát už od dob starého Říma.
Odchod obyvatel z východního Německa a vylidňování malých venkovských sídlišť je čím dál patrnější. Mizení celých vesnic, jejihc umírání, už prostě nejde zabránit, domnívají se významní němečtí ekonomové. Navrhují tedy, aby stát přestal pumpovat velké peníze do podpory venkova. Jsou to zčásti vyhozené peníze. Možnou odpovědí je nabídnout příslušným obyvatelům přesídlení, píše německý list Die Welt.
Agentura YouGov udělala v Německu, považovaném za pionýra zeleného hnutí a avantgardu ekologismu v Evropě, zajímavý průzkum. Ptala se reprezentativního vzorku Němců, čeho všeho ze svého komfortu by byli ochotni se vzdát v boji za záchranu klimatu. Na první pohled to vypadá, že Němci se skutečně bojí klimatických změn a jejich následků tak moc, že jsou ochotni otočit svůj dosavadní život vzhůru nohama.
Lidí ze Slovenska, kteří se rozhodli pracovat či žít v Česku, postupně přibývá. Na konci loňska jich v ČR zaměstnání mělo 191.818 a přechodně či trvale tu pobývalo 116.817. Tvořili tak pětinu cizinců a třetinu zahraničních pracovníků. Vyplývá to ze statistik ministerstev vnitra a práce. Slováci představují po Ukrajincích druhou nejpočetnější skupinu cizinců v Česku.
Česko se nepřidá k pokrokovému trendu zemí, které rezignovaly na objektivní posuzování, kdo je muž a kdo je žena. Místo toho se rozhodly, že volba pohlaví bude subjektivním soudem každého člověka. Nejvyšší správní soud v rozsudku z předposledního květnového dne odmítl prolomit zákonem dané pravidlo, že pohlaví je biologickou daností. Že muž musí být mužem, musí jako muž vypadat a být většinovou společností jako muž vnímaný. Stejně tak musí být žena ženou. Pokud chce někdo své pohlaví změnit, musí absolvovat operaci, hormonální léčbu a musí být zbaven vlastností svého původního pohlaví včetně schopnosti počít děti.
Většina Němců by se byla v boji za lepší klima ochotna vzdát letů na kratší vzdálenosti či jízdy autem v centrech měst. Pokud by to pomohlo zpomalit oteplování planety, jedla by i výrazně méně masa. Vyplývá to alespoň z průzkumu agentury YouGov, o kterém v pondělí informovala agentura DPA. Zároveň upozornila, že lidé v průzkumech často odpovídají podle toho, jaký je „společenský požadavek“, protože chtějí před druhými i sami před sebou určitým způsobem vypadat. Zda by se podle svých odpovědí Němci skutečně řídili, tak není podle DPA jasné.
Komunisté ve čtvrtek ve sněmovně prosadili usnesení, podle kterého privatizace státního majetku po pádu socialismu v Česku provázely excesy, chyby i zločiny se stamiliardovými škodami. Dolní komora požádala vládu, aby navrhla novelu trestních předpisů tak, aby bylo možné „zločiny způsobené při privatizaci“ dále stíhat a potrestat a aby nebyly promlčeny.
Na otázku, jak vypadá typická německá, švédská nebo česká domácnost, by málokdo intuitivně na první pokus odpověděl správně. O krizi rodiny se píše a mluví hodně, ale bezdětný pár ani dítě vyrůstající jen s jedním z rodičů rozhodně typickými domácnostmi nejsou. Podle aktuálních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat žije nejvíc Evropanů single. Bez partnera, bez dětí. V roce 2018 tak žilo v průměru 33,9 procenta obyvatel Evropské unie.
Nespokojená vláda by si měla zvolit jiný lid, navrhoval Bertolt Brecht východoněmecké vládě ve verších, které zlidověly, tedy alespoň v politicko-komentátorských lidových vrstvách.
Přestože se v posledním roce počet lidí v exekucích o několik desítek tisíc lidí snížil, zůstává v exekučním řízení stále více než 800 tisíc lidí. Na vysokém počtu lidí v exekucích se podílejí rovněž banky tím, že zpřístupňují kontokorentní úvěry a kreditní karty lidem s nižšími příjmy. Přibývá rovněž exekucí mezi důchodci. Snižování celkového počtu exekucí je však pozitivní, může za to dobrá ekonomická situace v ČR.
V roce 2018 byla v Česku vedena exekuční řízení vůči 821 337 osobám, v exekuci se tak nacházelo o 41 000 lidí méně než předloni. Bylo zahájeno 505 120 exekucí, což představuje meziroční pokles o více než 100 000 exekucí. Na konci roku obsahovala Centrální evidence exekucí v souhrnu záznamy o 4,679 186 exekucích, informovala v pondělí Exekutorská komora.
