Platbu kartou, ať na terminálu nebo přes internet, už nemusí podnikatelé zahrnout do evidence tržeb. Jedná se o jednu změn, která začala platit v souvislosti s EET. Další změnou je, že doklad o zaplacení nově nebude obsahovat DIČ. Ústavní soud totiž v prosinci zrušil některé paragrafy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zastavil i třetí a čtvrtou vlna EET. Třetí měla započít právě 1. března.
Ústavní soud (ÚS) v novém nálezu kriticky poukázal na podnikání navázané na autonehody a na systém povinného ručení. Vyhověl stížnosti České pojišťovny ve sporu s firmou, která převzala pohledávku od účastnice nezaviněné nehody. Firma žádala maximální odškodnění za opravu auta. Ve skutečnosti vůz prodělal úspornější opravu, část nároku tak v podstatě byla fiktivní.
Zastupitel hlavního města Karel Březina (ČSSD) neuspěl s ústavní stížností proti rozsudku, podle kterého se dopustil podvodu v pražském dopravním podniku. Za to, že jako předseda dozorčí rady neoprávněně pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, dostal Březina roční podmíněný trest s patnáctiměsíční zkušební dobou. Jeho stížnost čekala na rozhodnutí Ústavního soudu téměř dva roky, nyní je odmítnutá, zjistila ČTK z veřejně dostupné databáze. “Žijeme v právním státě a rozhodnutí Ústavního soudu beru na vědomí,“ napsal Březina.
Symbolická moc prezidenta republiky se silně přeceňuje. Její vynášení a démonizace zbytečně vyhrocují atmosféru ve společnosti.
Zda Česká republika přijme euro, je jednou z největších politických otázek budoucnosti. Vliv na to bude mít i svým poradním hlasem Česká národní banka. Výběr členů její bankovní rady zcela záleží na prezidentovi. Hlava státu, která vzejde z druhého kola prezidentské volby, bude na podzim jmenovat dva viceguvernéry ČNB. Jmenování členů Bankovní rady ČNB je jednou z nejvýraznějších pravomocí prezidenta republiky. Ve výběru členů nepotřebuje ani kontrasignaci premiéra.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Ústavní soud obdržel stížnost Terezie Holovské, která už dříve zpochybnila pětici kandidátů na prezidenta s vícenásobnými podpisy. Stížnost ve středu soud zveřejnil na svém webu, podle vedoucího analytického odboru Lubomíra Majerčíka stížnost přišla již na Štědrý den. Holovská už dříve z formálních důvodů neuspěla u Nejvyššího správního soudu.
Nerozhoduje zájem zákazníků či obchodníků, ale zákon. Velké obchody se zítra v poledne zavřou a otevřou až ve středu 27. prosince. A to kvůli rok a půl platnému zákonu, který nařizuje velkým obchodům o některých svátcích zavřít. Zákon kritizuje řada politiků a u Ústavního soudu dokonce leží návrh na jeho zrušení. Lidé jsou navíc zmatení, protože o jiných státních svátcích otevřené obchody jsou.
Ústavní soud rozbořil Andreji Babišovi elektronickou evidenci tržeb, kterou považuje za své hlavní dílo v předchozí vládě, v níž byl ministrem financí.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pátek krátce po deváté hodině oznámil, že soud s odloženou platností zruší část 38 paragrafů Zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Zrušil také „náběh“ třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Zákon však není protiústavní, rozhodl soud.
Německý ústavní soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku nechat nevyplněnou. Ve zveřejněném rozhodnutí ústavní soudci požadují, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.
Prezident Miloš Zeman řekl, že je připravený nechat zemi klidně i celé čtyři roky s vládou, která nezíská důvěru sněmovny. A ačkoliv ústavní právníci opakovaně říkají, že je takový postup protiústavní, jedinou „pákou“ na prezidenta je žaloba. Ta ale mimo jiné vyžaduje podporu 120 poslanců, která by se s ohledem na výsledky voleb mohla hledat těžko.
Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro stát, kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy.
Andrej Babiš, stejně jako třeba ruská propaganda, se v tomhle podivném světě skvěle zorientoval, ví, že může říkat, co ho napadne, a zpochybňovat, co ho napadne, pokud přitom zůstane Andrejem Babišem.
Opoziční poslanci TOP 09 a ODS doufali, že Ústavní soud stihne do voleb rozhodnout o elektronické evidenci tržeb (EET). Na něj se obrátili už před více než rokem a chtějí, aby evidenci zrušil. Nelíbí se jim jak samotný zákon, tak způsob, jakým byl ve sněmovně přijat. Jenže Ústavní soud do voleb verdikt vynést nestihne. EET je přitom jedno z velkých témat blížících se podzimních voleb.
Požadavky na obsah kontrolního hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) zřejmě dostanou zákonnou úpravu. Obsahuje ji takzvaná změnová norma k návrhu nového zákona o platebním styku, kterou v pátek schválila sněmovna. Dosavadní znění zrušil loni na podnět skupiny senátorů Ústavní soud, a to s účinností ke konci letošního roku. Změnová předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Dřívější právní úprava poplatku za odpad vedla k porušování základních práv dětí, konstatoval v úterý Ústavní soud. Zákon totiž ukládal poplatkovou povinnost přímo nezletilým, a pokud za ně neplatili rodiče, vstoupily děti do dospělosti s dluhem a mnohdy končily v exekuci.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost podnikatele Jiřího Tomana, jenž si má za krácení daní ve značném rozsahu odpykat deset let ve vězení. Vyčíslená škoda činí 645 milionů korun. Toman ve stížnosti tvrdil, že justice porušila jeho základní práva, skutková zjištění soudů ve Zlíně a Olomouci jsou prý neúplná. Ústavní soudci ale stížnost označili za neopodstatněnou, vyplývá to z databáze soudu.
Nad právní úpravou povinné maturity z matematiky se musí zamyslet Ústavní soud. Obdržel návrh skupiny poslanců na zrušení části školského zákona, na jehož základě smí vláda svým nařízením stanovit, na kterých oborech bude matematika povinnou součástí zkoušky. Terčem návrhu, který ČTK získala z přehledu plenárních věcí Ústavního soudu, je také aktuální znění vládního nařízení.
Institut Václava Klause se pustil do ostré kritiky Ústavního soudu, zvláště těch jeho rozhodnutí z posledních dnů, které signalizují, že nejméně dalších deset let bude fungovat jako velmi silný nástroj k přetváření Česka podle levicových ideologií. V této souvislosti institut upozorňuje, že prezident Miloš Zeman jmenoval ústavní soudce bez toho, že by byly názorové postoje kandidátů známé a kritizuje i laxnost politiků ke jmenování takto nečitelných členů Ústavního soudu.
Ústavní soud (ÚS) ponechal úředníkům pravomoc kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. Zamítl návrh pravicových poslanců na zrušení části zákona o ochraně ovzduší. Poslanci v možnosti kontrol spatřovali vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Ústavní soudce zpravodaj Ludvík David začal ve 14:00 číst odůvodnění nálezu. Úvodem řekl, že zákon při kontrole ústavnosti obstál.
Rozhodnutí Ústavního soudu, který umožňuje společnosti ČEZ nezveřejňovat informace podle tzv. stošestky (zákona o svobodném přístupu k informacím), znejistilo všechny zastánce transparentnosti veřejných institucí a aktivisty. Rozhodnutí by se totiž mohlo stát precedentem a využít by ho mohly společnosti, ve kterých má podíl stát.
Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u českého Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte.
Člověk by čekal, že české justiční špičky budou bratrské Poláky varovat po způsobu duchů utonulých: Nechoďte sem, je tu bažina. Ale to ne.
Na energetický gigant ČEZ nedopadá povinnost reagovat na žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Firma uspěla u Ústavního soudu se stížností na rozhodnutí soudů, podle kterých na ni povinnost dopadala. Ústavní soud rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze zrušil. Podle ÚS jimi bylo porušeno základní právo na soudní ochranu, vlastnit majetek a právo podnikat.
Ústavní soud zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala ombudsmanka Anna Šabatová. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sice může být takzvaným předpolím pro páchání přestupku, ale není to výlučná činnost, čímž se ztrácí míra společenské škodlivosti, která by mohla legitimizovat povýšení přípravného jednání na dokonaný přestupek, uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Ústavní soud v úterý zamítl návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích, konkrétně paragrafu, který umožnil při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, ačkoliv se tam mělo konat ohlášené shromáždění. Návrh na zrušení části zákona loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.
Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil na základě návrhu dvaceti senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Část zákona se ruší uplynutím dne 31. prosince 2018, řekl při vyhlášení předseda ÚS Pavel Rychetský.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Agrofertu v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen, ve kterém šlo o 20 miliard korun. ČTK to zjistila ze záznamu v justiční databázi. Výsledek ČTK potvrdila mluvčí soudu Miroslava Sedláčková, podle které je důvodem odmítnutí zjevná neopodstatněnost. Ústavní soudci nezjistili závažné porušení práv v rozhodčím řízení ani v následném postupu justice.
Spory navazující na nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem se přenesly k Ústavnímu soudu. Počátkem května obdržel stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ta směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana.
