Spory navazující na nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem se přenesly k Ústavnímu soudu. Počátkem května obdržel stížnost Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ta směřuje proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na nečinnost prezidenta republiky Miloše Zemana.
Skupina senátorů chystá text ústavní žaloby proti prezidentovi Miloši Zemanovi kvůli tomu, že dosud neodvolal z funkce ministra financí Andreje Babiše (ANO). Měl by být připraven tento týden, řekl v pondělí místopředseda Senátu za klub Starostů Jiří Šesták. Případné další kroky budou podle něho záviset na vývoji situace, žaloba je podle něho krajní řešení.
Když premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před deseti dny oznámil, že kvůli nejasnostem kolem placení daní chce odvolat svého ministra financí Andreje Babiše (ANO), a proto sám podává demisi, rozpoutal na české politické scéně bouři. Prezident Miloš Zeman nejdříve odmítl uznat jeho demisi jako konec celé vlády a nyní lavíruje nad tím odvolat pouze Babiše. Do hry se možná dostane Ústavní soud.
Prezident Miloš Zeman během tiskové konference v Doksech oznámil, že podá podnět k Ústavnímu soudu, ten má rozhodnout, zda je prezident povinen odvolat ministra na premiérův návrh. Zeman tak reaguje na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), který připravuje návrh kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu ve stejné věci. Prezident poté v podvečer odletěl z vojenského letiště v Praze Kbelích na návštěvu Číny.
Spor o více než osm milionů korun zabavených při domovní prohlídce u bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha se přenesl k Ústavnímu soudu. Správce pozůstalosti po lékaři Ratmíru Rathovi, otci někdejšího politika, podal stížnost, vyplývá z justiční databáze. Rath starší tvrdil, že hotovost patřila jemu, a nikoliv synovi, který čelí obžalobě z korupce.
Případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství bude u Obvodního soudu pro Prahu 1 řešit soudkyně Pavla Hájková. Změnu potvrdil Ústavní soud (ÚS), když zamítl stížnost třech obžalovaných proti odebrání kauzy soudkyni Heleně Králové. Králová opakovaně rozhodla o zproštění obžaloby.
Vláda nebude před Ústavním soudem hájit zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš, který napadli prezident Miloš Zeman a poslanci hnutí ANO. Ministr pro lidská práva a šéf legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD) v tiskovém prohlášení oznámil, že proti vstupu do soudního řízení se postavili ministři ANO a KDU-ČSL.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu zrušení zákazu kouření v restauracích nebo prodeje alkoholu z automatů. Návrh podepsalo 20 členů horní komory v čele s jejím místopředsedou Jaroslavem Kuberou (ODS) a Ivo Valentou (za Stranu soukromníků).
Prezident republiky by měl podle senátora Libora Michálka (za Piráty) dostat až milionovou pokutu, pokud by se dopustil porušení ústavního pořádku. Pokutu by uděloval Ústavní soud na návrh Sněmovny. Senát sám by pak měl mít opět možnost žalovat prezidenta pro velezradu, na jejímž základě by Ústavní soud mohl hlavu státu zbavit funkce. Michálek to navrhl ve své ústavní novele, kterou představil v úterý.
Po prezidentu Zemanovi podávají ústavní stížnost na zákon o střetu zájmů i poslanci z hnutí ANO s podporou Úsvitu. Požadují, aby soud zrušil paragrafy, jež omezují právo firem vlastněných členy vlády žádat o státní dotace a zakazují veřejným funkcionářům vlastnit média. Odborníci na ústavní právo ale v těchto aspektech zákona problém nevidí a upozorňují, že s omezování ministrů počítá i Ústava.
Ministerstvo financí může sestavovat seznam nepovolených internetových her, poskytovatelé připojení je pak musí blokovat. Ústavní soud (ÚS) ponechal v platnosti současné znění zákona o hazardních hrách, který přezkoumal na základě senátorského podnětu. Podle senátorů je zákon nejasný, porušuje zákaz cenzury, omezuje práva na svobodu projevu, informace i podnikání.
Ústavní soudci musí řešit řadu případů, které jim vlastně ani nepřísluší. Teď se však mohou chystat na něco opravdu zásadního. Budou muset bránit ústavu proti přímému útoku mocných.
Poslanci TOP 09 a ODS v pátek u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší, podle které mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. TOP 09 o tom informovala v tiskové zprávě. Podle pravicové opozice odporuje ústavě fakt, že úřady mohou ke kontrolám přímo v domácnostech přistoupit bez předchozího rozhodnutí soudu.
Hlavní neudálostí končícího týdne byl verdikt Ústavního soudu, který v nejtěsnějším možném poměru 8 ku 7 nezavřel archivy Státní bezpečnosti (a dalších represivních organizací dvou totalit na našem území).
Za tři týdny začne platit novela zákona o střetu zájmů, kterou poslanci ve středu schválili i přes veto prezidenta Miloše Zemana. Vicepremiér a majitel koncernu Agrofert Andrej Babiš (ANO), na kterého zákon dopadne nejcitelněji, se chce svých firem do té doby zbavit. Aby dosáhl na peníze z veřejných rozpočtů, „zaparkuje“ je zřejmě do svěřenského fondu.
Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Dostupnost archivních pramenů z dob totalit se nezhorší. Ústavní soud (ÚS) nevyhověl návrhu směřujícímu proti výjimce, která historikům usnadňuje přístup k dokumentům nacistického i komunistického režimu. Například nepotřebují souhlas žijících lidí, jejichž citlivé osobní údaje se v dokumentech objevují.
Téměř čtvrt století mohl Vojen Güttler velmi podrobně pozorovat naši společnost. Ústavní soud je místo s báječným přehledem.
