Tag: umění

Články k tagu

8smička

Na stém kilometru mezi Prahou a Brnem se v tichosti zrodila zázračná instituce. V Humpolci, v samém srdci Vysočiny, se bývalá továrna na sukno proměnila v zónu pro současné umění nazvanou 8smička. Architekt Luděk Rýzner vytvořil galerijní prostory odpovídající nejmodernějším nárokům, které nepostrádají velmi sofistikované ani hravé detaily.

Knížák se musí omluvit šéfovi Národní galerie Fajtovi, rozhodl Ústavní soud

Bývalý ředitel Národní galerie (NG) Milan Knížák se musí omluvit současnému řediteli této instituce Jiřímu Fajtovi. Ústavní soud (ÚS) totiž zamítl Knížákovu stížnost proti rozsudku, jímž mu dříve Vrchní soud v Praze uložil omluvu za tvrzení, že Fajt v minulosti instituci zruinoval. Knížákova advokáta Jaroslava Hostinského rozhodnutí zklamalo, ale zdůraznil, že je nutné jej respektovat.

Červem mrtvé tělo ožívá

Marek Škubal je na české výtvarné scéně výjimečná postava. Jeho nesmírně precizní, fantaskní, magická a přiznejme i morbidní tvorba ale možná naznačuje, kam se bude ubírat umění. Možná jde směrem k hledání nečekané krásy ve věcech strašlivých, ba odporných.

Mlynica

V širším centru Bratislavy, v lokalitě stojící až donedávna zcela mimo zájem developerů, se podařilo zrealizovat ukázkovou konverzi chátrající industriální budovy. Objekt Mlynica byl jako součást areálu Ľahkých stavebných hmôt postaven v 60. letech minulého století. Až do roku 1992 se v něm vyráběly tvárnice, desky a panely z pórobetonu.

Vandal v moskevské galerii poničil mistrovské plátno Ilji Repina

Jeden z návštěvníků věhlasné Treťjakovské galerie v Moskvě v pátek vážně poničil mistrovské plátno malíře Ilji Repina. Muž kovovou tyčí prorazil ochranné sklo a obraz na několika místech protrhl, uvedla ruská média. Jak napsala agentura Reuters, vandal se před útokem posilnil vodkou. Podle zatím neoficiálních informací útočník tvrdil, že dílo z konce 19. století musí být zničeno, protože nepravdivě zobrazuje historická fakta.

Sombrera a kaktusy na Žižkově

Krásná a charismatická Dagmar Štěpánová studovala architekturu na ČVUT a řídila se prý rčením profesora Jana Bočana, jenž vedl jeden z ateliérů, že vysoká škola není žádný rychlokurz – včetně stáže v USA studiem strávila deset let. Tři roky po škole nastoupila k Báře Škorpilové do ateliéru Mimolimit, což ji přivedlo k interiérům. Zůstala šest let a v roce 2012 s kamarádkami založila studio Inconginto

Zlatý řez

Pracujeme tak, aby pod značkou Stempel & Tesař vznikaly krásné, elegantní a originální stavby, které svým uživatelům dokonale slouží do posledního detailu, říkají architekti. Neotřelý a neokázalý dům pro celoroční bydlení mimo Prahu žádali investoři ve chvíli, kdy přišli do architektonické kanceláře Stempel & Tesař.

Sbohem, pane Formane

Kolik českých umělců dosáhlo ve dvacátém století skutečně světové proslulosti? Ve výtvarném umění to byli snad jen tři muži: Alfons Mucha, František Kupka a Jiří Kolář.

Miloš Forman: Čech ve světě

V šestaosmdesáti letech zemřel Miloš Forman, měl za sebou dlouhý a dobrý život, jistě ne jednoduchý. Byl to ten jediný český a zároveň skutečně světoznámý filmař. Kinematografie stárne rychle, jistě rychleji než třeba literatura, těžko odhadnout, jak moc se budou Formanovy filmy sledovat třeba za třicet let, zda v pohledu zpátky bude mezi současníky tak čnít, jako to působilo za režisérova života.

Cikánské kouzlo ahasvera Koudelky

Týden po vernisáži velké retrospektivy díla fotografa Josefa Koudelky v Uměleckoprůmyslovém museu se za jeho přítomnosti konalo v pražském kině Světozor speciální uvedení filmu Koudelka fotografuje Svatou zemi. Dokumentární film Gilada Barama je z roku 2015 a zachycuje fotografa během fotografování „bezpečnostní bariéry“, již Izrael staví od roku 2003 na hranicích se Západním břehem Jordánu.

Týden Hořícího muže

Fotograf Marek Musil se zaměřil na fenomén amerického uměleckého festivalu Burning Man, který se od druhé poloviny osmdesátých let koná v nevadské poušti. Snímky jsou dokumentem z místa, kde svoboda ještě stále dýchá z plných plic a fungování společnosti je založeno na soudržnosti a respektu k lidem i přírodě.

Krása je vážná věc

Film Nit z přízraků režiséra Paula Thomase Andersona je výjimečné dílo. Nebo přesněji – je to film, který může nadchnout diváka, pro něhož umění může být také nějaká velmi osobní cesta k velmi osobně definovanému cíli, výraz soustředění a nevšímavosti vůči momentálně převládajícím představám, jak dělat věci a co si o nich myslet. Taky je to film, o němž se skutečně dá říct, že klade otázky, ale nijak nahlas, mentorsky, možná tak činí spíš bezděčně, je programově nevelký, film bez vykřičníků. A taky je krásný, prchavě a možná i bezúčelně. Rád bych ho viděl ještě jednou

Valašští scary monsters Jana Vytisky

Právě před rokem se v holešovické Trafo Gallery konala výstava Život je bolestný a přináší zklamání. Pod záštitou kunsthistorika a znalce dekadence Otty M. Urbana se na ní, jako na černém sabatu, sešlo několik výtvarníků se zálibou v temných výjevech posmrtného, morbidního či okultního charakteru.

Praha v renesanci a její hvězda Ferdinand

V Dějinách ošklivosti, té krásné sbírce bizarností a hrůz Umberta Eca, zaujme obraz italské renesanční malířky Lavinii Fontany, na němž je zobrazena mladá žena v drahocenném šatu. Její tvář však není tváří dívky, ale spíš nějakého přízraku, kombinace lidských a zvířecích rysů, především srsti, jež pokrývá její kůži jako nějaké kočce, vlčici či snad sově.

Sběrný dvůr v Rudolfinu

Marcel Duchamp před sto lety zavrhl „umělé“ umění a vystavil pisoár a nazval ho Studánkou. Jiné své slavné dílo, Sušák na lahve, již ani nijak nazývat nemusel, jen ho prohlásil za umělecké dílo. Dnes lze sice vystavit jako umění obojí, jak pisoár, tak sušák, ba ještě mnoho dalšího, ale žádnou velkou díru do světa s tím už neuděláme. Umělec současnosti pochopil, že předměty, které sám nevytvořil, je třeba multiplikovat, násobit, zmnožovat, vrstvit, zvětšovat.

Rozdělená FAMU?

Pražská FAMU – alespoň podle projevů některých pedagogů a studentů té školy soudě – je na pokraji rozvratu. Ta silná slova padají v souvislosti s rozhodnutím před rokem a čtvrt zvoleného děkana Zdeňka Holého neprodloužit smlouvu dokumentaristovi Vítu Janečkovi.