Politické strany, hnutí a jejich koalice mají v úterý poslední šanci přihlásit se do letošních sněmovních voleb. Lhůta uplyne v 16:00. Do minulých sněmovních voleb před čtyřmi lety se úspěšně přihlásilo 22 uskupení, z nichž nejvíce hlasů získala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) před hnutím ANO, koalicí Pirátů se Starosty a hnutím SPD.
Krátká sobotní návštěva Moldavska skončila pro europoslance Ondřeje Dostála (hnutí Stačilo!) nečekaným zvratem. Moldavské úřady ho na letišti v Kišiněvě označily za hrozbu pro veřejný pořádek a deportovaly. Dostál do země cestoval aby vystoupil na konzervativní konferenci s názvem Make Europe Great Again spojenou s rumunskou stranou AUR. Kišiněv uvedl, že Dostál "je hrozbou pro veřejný pořádek a národní bezpečnost" Moldavska.
Volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM vyhrálo hnutí ANO se ziskem téměř 33 procent hlasů. Na druhém místě je koalice Spolu, která by obdržela necelých 22 procent a rostla od posledního měření rychleji než ANO. Na třetím místě by bylo těsně SPD, na čtvrtém pak hnutí STAN. O půl procentního bodu by si přilepšili Motoristé sobě, nicméně po neúspěšném jednání o spolupráci s Přísahou by stále zůstali mimo sněmovnu.
Tento týden se rozřešila zřejmě poslední otázka spojená s tím, jak budou relevantní strany kandidovat do sněmovny. Poté, co se Motoristé sobě nedohodli s Přísahou už lze lépe kalkulovat, jaké strany mohou mít v příštím volebním období reálně zastoupení. Zatímco v současném volebním období je stran sedm, v tom příštím jich může být i 16. Jde o výsledek spojování na opoziční části spektra. Současná předsedkyně a bývalý předseda dolní komory ale varují před jinými problémy.
Kauza Čapí hnízdo, kterou vrátil Vrchní soud v Praze k projednání k nižší instanci, kterou navíc zavázal svým právním názorem, už se zřejmě do voleb projednat nestihne. Nová sněmovna tak bude muset s největší pravděpodobností hlasovat o zbavení šéfa hnutí ANO Andreje Babiše poslanecké imunity. Potenciální koaliční partneři ohledně vydání Babiše mlží, vládní strany Echu řekly, že se obávají, že jeho imunita bude předmětem povolebních vyjednávání.
Spojení sociální demokracie s hnutím Stačilo! mělo podle představ obou vedení zachránit hlasy levicových voličů a zvýšit šanci na návrat do Poslanecké sněmovny. Průzkumy a hodnocení agentur však ukazují, že spojovací efekt je zatím minimální a voliči obou formací si zůstávají vzájemně spíše cizí. Z jejich taktického spojenectví mohou nakonec profitovat i jiné strany – zejména hnutí ANO.
Spojení SOCDEM s hnutím Stačilo! je zatím posledním krokem ve snaze sjednotit opoziční síly pro letošní sněmovní volby. Poslední relevantní neznámou je tak staronové spojení Motoristů sobě s hnutím Přísaha. Jejich šéfové, tedy Petr Macinka a Róbert Šlachta by měli o této možnosti jednat. V kuloárech se hovoří o tom, že v obou spojeních má prsty šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který chce, aby se tyto subjekty do sněmovny dostaly. Na odevzdání kandidátek mají strany ještě týden.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300.000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115.000 korun. Prezident by dostával 383.200 korun, o 18.200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu z platného znění platového zákona. Premiér a předsedové Sněmovny a Senátu by příští rok mohli podle výpočtu brát 308.700 korun. Nárůst by představoval 14.700 korun.
Vláda dnes schválila podobu jednotného vizuálního stylu státní správy. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Kromě nového loga, na němž je mimo jiné bílý dvouocasý lev na červeném pozadí, do konce roku připraví úřady grafický manuál, kterým se zavádění návrhu bude dále řídit. K dubnu příštího roku se má identita začít kompletně používat. Metodika a návrh stály tři miliony korun. Autorem vítězného návrhu je Studio Najbrt.
Z krajů v Česku má koalice Spolu, tvořená vládními ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, větší podporu než opoziční ANO jen v Praze, vyplývá ze spojeného volebního modelu agentury STEM pro jednotlivé regiony za březen až červen. V Jihomoravském kraji má ANO před Spolu jen zhruba pětiprocentní náskok, ve Středočeském kraji šestiprocentní. V Moravskoslezském kraji naproti tomu ANO vede před Spolu o víc než 22 procentních bodů a jen o málo třetí je kandidátka SPD se třemi menšími stranami.
Hnutí Stačilo! vyzvalo Přísahu senátora Róberta Šlachty, aby zvážila společnou kandidátku do říjnových sněmovních voleb či veřejnou podporu Stačilo!. Vyplývá to z vyjádření, které dnes ČTK zaslal tiskový mluvčí KSČM Roman Roun. Šlachta na dotaz ČTK výzvu odmítl. Obě hnutí se neshodují v zahraničněpolitickém ukotvení ČR, uvedl. Platí podle něj pondělní vyjádření Přísahy, že bude o vstup do Sněmovny usilovat samostatně. Šlachta bude celostátním lídrem a povede kandidátku v Ústeckém kraji.
Nadcházející sněmovní volby mohou být dalším příkladem, jakou sílu dokáže mít jediný kroužek na volebním lístku. Kandiduje totiž rekordní počet koalic, spojenectví i menších hnutí, a právě v těchto případech může počet preferenčních hlasů přepsat pořadí kandidátů i podobu Poslanecké sněmovny. Podle nejnovějšího modelu STEM pro CNN Prima News by volby vyhrálo hnutí ANO s 31,9 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu s 20,8 procenta, následovaná SPD se 13 procenty.
Nejpalčivějším problémem pro mladou generaci je drahé bydlení. Na tom se shodli respondenti jak v průzkumu agentury Ipsos, tak agentury STEM. Mezi další problémy, které chtějí mladí řešit, patří především celkové náklady na život, ale také třeba duševní zdraví, boj s korupcí či světové konflikty. Na otázky, jak chtějí v politice tyto problémy řešit, budou odpovídat právě představitelé mladší generace, kteří se rozhodli kandidovat do sněmovny, v letním seriálu deníku Echo24 Hlasy nové generace.
Poslanecká sněmovna najela na prázdninový režim a vypadá to, že zákonodárná práce současné vlády premiéra Petra Fialy je de facto u konce. Ačkoli do říjnových voleb zbývají ještě tři měsíce, další schůze se předpokládají nejdříve v září, pokud vůbec. V sázce ale zůstává několik zákonů, které už kabinet patrně nestihne prosadit, třebaže některé si vytyčil jako své priority. Opozice to ostře kritizuje a koalici viní z nečinnosti i z toho, že utíká před citlivými tématy, například před bitcoinovou aférou.
Celorepublikový výbor opozičního hnutí ANO dnes večer schválil kandidátní listiny pro podzimní sněmovní volby. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš bude podle očekávání v čele v Moravskoslezském kraji. Výbor zároveň přesunul oproti návrhům krajských organizací své hejtmany na poslední místa kandidátek. ČTK to sdělilo hnutí ANO. V čele kandidátek stojí polovina žen. ANO je favoritem říjnových voleb, průzkumy mu připisují zhruba třetinu hlasů.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zablokoval svým dlouhým vystoupením projednání klíčových zákonů. Takových titulků byla média v tomto volebním období plná. Vládní koalice přitom uznává, že obstrukce jsou legitimním opozičním nástrojem, ANO a SPD je však podle ní dovedly do extrému. Chtějí proto upravit jednací řád sněmovny tak, aby bylo jednání předvídatelnější a konstruktivnější, k čemuž vyzývá i Ústavní soud. Ke změnám však už v tomto období nedojde.
Poslanci se do říjnového konce nynějšího volebního období sejdou v případě potřeby pravděpodobně až v září. O prázdninových měsících, tedy v době rekonstrukce hlavního jednacího sálu, se schůze sněmovny nepředpokládají. Vyplývá to z informací, které v pátek poskytl předseda poslanců ODS Marek Benda. Páteční jednací den byl poslední před takzvanými parlamentními prázdninami.
Sněmovna v pátek odmítla sporný návrh na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Úpravu neúspěšně prosazovali ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek (oba ODS) v podobě doplnění doprovodné novely související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti.
Zaměstnavatelům by mohlo již od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Návrh zákona schválila Sněmovna, hlasovalo pro něj 140 ze 142 přítomných poslanců napříč stranami.
Předseda ANO Andrej Babiš dnes ve Sněmovně oznámil, že podává trestní oznámení na znalce kvůli posudku v kauze Čapí hnízdo. Podezírá ho z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Babiš zopakoval, že kvůli verdiktu odvolacího soudu v dotačním případu neodstoupí. Rozhodnutí pražského vrchního soudu označil za politické a za skandální. Předsedkyně senátu odvolacího soudu Eva Brázdilová byla podle předsedy ANO podjatá.
Přísnější kontrola veřejnoprávních médií, zavedení klouzavých mandátů nebo snazší cesta k ústavní žalobě na prezidenta. I tyto ústavní změny mají poslanci a senátoři stále na stole. Vzhledem k blížícím se volbám se ale očekává, že žádná z nich už letos neprojde. Po volbách by však podle politiků mohla být alespoň část návrhů znovu otevřena. V některých případech totiž panuje shoda napříč politickým spektrem.
Ačkoliv hnutí ANO Andreje Babiše opakovaně dává najevo ambici sestavit po říjnových volbách jednobarevnou vládu, reálné rozložení sil napovídá, že bez podpory dalšího subjektu se v případě volebního vítězství neobejde. Potenciálními spojenci se nabízejí především strany mimo stávající vládní koalici – nejhlasitěji se hlásí hnutí SPD, které už avizovalo zájem o šest ministerstev. Vznikající koalice by ale musela čelit nejen programovým rozporům, ale také postoji prezidenta Petra Pavla, který už dal najevo, že si vyhrazuje právo zasahovat do podoby kabinetu.
O „malou“ školskou novelu se strhla nečekaná rozepře mezi sněmovnou a Senátem. Návrh se širokou podporou vládních i opozičních stran ve sněmovně má přinést řešení problému s enormním počtem odkladů povinné školní docházky. V Česku totiž každý rok odkladu využívá prakticky čtvrtina ročníku. V Senátu však novela tvrdě narazila – i u vládních senátorů – a to kvůli podpůrným opatřením, která autoři ke změně prosazují. Sněmovna by se mohla pokusit přehlasovat Senát už ve středu.
Hnutí STAN ve středečním hlasování o nedůvěře vládě kabinet Petra Fialy (ODS) podpořilo, byť někteří jeho představitelé odešli ze sálu, neboť se jim nelíbí, mimo jiné, role, kterou mohl v kauze bitcoin sehrát ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Starostovští členové vlády pro Echo24 nechtěli o zapojení Stanjury do kauzy spekulovat, po ODS a ministryni spravedlnosti Evě Decroix (ODS) chtějí ale systémové změny.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře vládě. Proti vládě hlasovali poslanci ANO, SPD a Pirátů, celkem 94 poslanců, kabinet podpořili poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, celkem 98 poslanců. Někteří poslanci Starostů odešli ze sálu. Pod velkým tlakem je nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle expremiéra Andreje Babiše (ANO), ale třeba i Pirátů či exministra Miroslava Kalouska není možné, aby o daru nevěděl předem.
Za darem bitcoinů pochybného původu ministerstvu spravedlnosti stojí podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše zejména ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Někdejší ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek vymyslel skvělý kšeft, klíčem k celé transakci je Stanjura, uvedl Babiš při sněmovním jednání k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Stanjura, jehož přítomnost si dolní komora vyžádala na návrh Pirátů, označil Babišovo vystoupení za spekulace a bláboly.
Poslanci budou dnes pokračovat v jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy, které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Je v podstatě zřejmé, že kabinet také čtvrtému opozičnímu pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a tentokrát i Pirátů nemá pro schválení návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu dost hlasů.
Opozičním Pirátům zřejmě nezbude nic jiného než hlasovat pro vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS), řekla v úterý ve Sněmovně místopředsedkyně pirátské strany a dolní komory Olga Richterová. V souvislosti s aférou kolem bitcoinového daru ministerstvu spravedlnosti znovu volala po rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Schůzi k vyslovení nedůvěry vládě vyvolalo opoziční hnutí ANO. Aby kabinet padl, muselo by pro jeho svržení aktivně hlasovat patrně ve středu nejméně 101 z celkového počtu 200 poslanců.
Koaliční vládu Petra Fialy (ODS) provázejí lži, skandály, nekompetence a korupce, prohlásil v úvodu dnešní schůze Sněmovny k návrhu ANO na vyslovení nedůvěry kabinetu předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Andrej Babiš. Vláda podle něj nemá žádné kladné výsledky, nepracuje pro obyvatele a hájí jen svoje zájmy. Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové se vláda zapletla s podsvětím. Vyzvala poslance, aby hlasovali proti vládě.
Koaliční hnutí STAN nebude hlasovat pro svržení vlády, dává premiérovi Petru Fialovi (ODS) a vládě důvěru, uvedl ve Sněmovně předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan. Svolání schůze podnítilo hnutí ANO kvůli bitcoinové aféře kolem miliardového daru ministerstvu spravedlnosti od odsouzeného muže. Fiala navštívil dopoledne poslanecký klub STAN, podle Rakušana padaly různé dotazy.
