Bývalý prezident Václav Klaus pokřtil svou novou knihu a u té příležitosti promluvil například o svém synovi Václavu Klausovi mladším, kterého označil za „samostatný živel, který dále již nekoriguje“. Vyjádřil se také na téma brexitu nebo k aktuálnímu postavení ČSSD a ODS, které stále vnímá jako dvě hlavní politické strany.
Statečný čin kaplana pařížských hasičů, otce Fourniera vyvolal velký ohlas nejen v médiích. Duchovní totiž neohroženě vběhl do plamenů, aby zachránil některé cenné artefakty z katedrály včetně trnové koruny. To se mu nakonec povedlo. Členové pohotovostních jednotek ho označili za „absolutního hrdinu“.
Václav Klaus má zvláštní schopnost iritovat jedinečným, nenapodobitelným způsobem. Neřekne jen, tak jako občas kdekdo, něco, s čím prostě nesouhlasíme, ale navíc tím dráždí, možná i vědomě. Teď napsal článek k narozeninám Milana Kundery (viz stránky Institutu Václava Klause – pozn. red.), v němž, jak přiznává, nedodal mnoho nad svůj text o Kunderovi z roku 2009. Z toho, co dodal, je nejzajímavější odkaz na pojmy lidí „patřících někam“ (somewheres) a lidí „nepatřících nikam“ (anywheres). Tato dichotomie představuje snad nejzajímavější popis současné společenskopolitické situace, jaký se v posledních letech objevil, a neškodí ji veřejnosti doporučovat. Ale protože je to Václav Klaus, uplatnil ji na Milana Kunderu a Václava Havla způsobem, který je účelový, zavádějící a nefér.
Institut Václava Klause (IVK) vydal na svém webu prohlášení, ve kterém bývalý kancléř prezidenta Klause Jiří Weigl vyjadřuje skeptický názor na zvolení nové slovenské prezidentky Zuzany Čaputové (Progresívne Slovensko). Vše, co říkala a dělala v kampani, institut označil za „čistý marketing“.
Za vyloučením Václava Klause ml. z ODS si stojíme a reakce na to jsou vesměs pozitivní, řekl pro deník Echo24 předseda opoziční ODS Petr Fiala. Ostrá reakce exprezidenta Václava Klause, který po vyloučení svého syna z ODS vyzval ke vzniku nové pravicové strany, ho nepřekvapila. Podle Fialy se není třeba bát, že by případná nová strana brala ODS hlasy.
Kdyby ODS vyloučila Václava Klause mladšího o několik týdnů dříve, mohl se svým otcem založit nový subjekt a kandidovat do Evropského parlamentu. V rozhovoru pro Blesk to uvedl bývalý prezident a zakladatel ODS Václav Klaus starší. Zároveň kritizoval směřování strany pod současným předsedou Petrem Fialou. Ten však dle svých slov nabízí autentickou konzervativní politiku. „Podpora radikálních stran všude v Evropě nemá s konzervativismem nic společného,“ uvedl Fiala pro Echo24.
O budoucnosti výrazného politika a poslance Václava Klause ml. v opoziční ODS rozhodne výkonná rada strany. A to poté, co poslanci ODS vyzvali Klause ml. k odchodu z klubu. Stalo se tak po sérii konfliktů, která vyvrcholila Klausovým drsným výrokem ve sněmovně. Pro výzvu ke Klausově odchodu ale nehlasoval například poslanec ODS Jan Skopeček, kteří se s Klausem ml. přátelí. ODS přesný poměr sil hlasování o Klausovi ml. nezveřejnila, prý jde o interní záležitost klubu.
Podle bývalého prezidenta Václava Klause musí vzniknout nová pravicová strana. Vedení ODS a její poslanci podle něj směřují k politické bezvýznamnosti. Reagoval tak na výzvu k odchodu svého syna Václava Klause mladšího z poslaneckého klubu ODS. Reakci bývalého prezidenta dnes poskytl Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Klaus ODS spoluzakládal a byl jejím dlouholetým předsedou. Stranu později opakovaně kritizoval.
Institut Václava Klause se opřel do týmu kolem předsedy ODS Petra Fialy kvůli článku v dvouměsíčníku Kontexty, který vydává Fialou založené Centrum pro studium demokracie a kultury. Jeden z tamních autorů byl podle IVK zaujatý a útočil na Václava Klause i další členy exprezidentova institutu. Reakci IVK, která kritizuje autora textu i směřování ODS, prý revue odmítlo vytisknout.
Zákulisní přetahování kolem poslední nepřímé volby prezidenta znechutilo veřejnost natolik, že s radostí přijala možnost přímé volby. Druhé zvolení Václava Klause na společné schůzi obou komor parlamentu v únoru 2008 tak paradoxně vedlo ke zvolení Miloše Zemana o pět let později. Přímou souvislost v minulosti přiznala i dřívější Zemanova pravá ruka Miroslav Šlouf. Během složité volby padaly výroky jako: „Ty seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom,“ které posléze zlidověly.
Smlouva o prohloubeném přátelství a spolupráci mezi Francií a Německem je podle lídra kandidátky ODS Jana Zahradila jasným signálem toho, že obě země hodlají evropskou integraci v příštích letech dále posouvat směrem k federálnímu státu. Podle exprezidenta Václava Klause se oba státy podpisem smlouvy fakticky spojují a separují od zbytku zemí v EU. Například pirátský poslanec Mikuláš Peksa se však nového integrační procesu neobává. „Dohoda je dvojstranná a je postavená tak, že by bylo obtížně ji rozšiřovat o více zemí,“ uvedl pro Echo24. Prezident Miloš Zeman se k smlouvě vyjádří ve čtvrtek, potvrdil serveru Echo24 mluvčí Jiří Ovčáček.
Bývalý prezident Václav Klaus v úterý navštívil svého nástupce v úřadu hlavy státu Miloše Zemana. O čem spolu přesně hovořili, není jasné, podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka šlo o setkání přátel.
Mezi oblíbené činnosti vrcholných českých politiků patří „nevylučování“. Je to snadný způsob, jako upoutat pozornost. Říct něco dostatečně vágního, aby to bylo možné považovat za „nevylučování“.
Hlavním problémem vlády Andreje Babiše je absence zřetelného plánu, s nímž by se dalo souhlasit, či nesouhlasit, míní někdejší prezident Václav Klaus. Koaliční ČSSD a komunisté, díky nimž dostal kabinet důvěru sněmovny, podle něj premiéra tlačí k provádění populistických, komunistických opatření. A Babišovi za to tyto ústupky stojí, prohlásil Klaus v diskuzním pořadu Partie. Bývalý prezident nevyloučil, že by se mohl opět ucházet o prezidentský úřad. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace.
Pořad Zvláštní vyšetřování Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka se do řečí dostal, když před dvěma týdny zveřejnil slova Andreje Babiše ml. natočená na skrytou kameru. Ale v rané fázi pořadu se oba novináři věnovali především kauzám z české politiky před Babišem. Jedním z jejich témat tehdy byla oblíbená, nikdy nedokázaná ani vážnějšími indiciemi nepodepřená domněnka, že prezidentská amnestie, kterou Václav Klaus vyhlásil na Nový rok 2013, byla šita na míru konkrétním zlosynům.
Exprezident Václav Klaus ocení ekonoma a někdejšího děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. A to za dlouhodobý rozvoj společenských věd, za prosazování myšlenek svobody, volného trhu, tradičních hodnot a politické demokracie. Cenu Ševčík převezme dnes dopoledne. Je pátým laureátem ceny.
V normalizačním Československu existovala bez konfliktu s vládnoucí mocí dosti široká šedá zóna, tedy vrstva obyvatel, které nechával režim na pokoji za předpokladu, že vůči němu aktivně nevystupují a svoji loajalitu vůči panujícím poměrům prokazují například účastí v průvodu na Prvního máje. V takovém limbu se nacházeli i Václav Klaus a Miloš Zeman.
Současný předseda vlády Andrej Babiš volí při sněmovních interpelacích značně agresivní rétoriku, naopak cizí mu je ideologické vyjadřování. V tom vynikal například jeden z jeho předchůdců Mirek Topolánek, mezi jehož často používané výrazy při poslaneckých žádostech o vysvětlení patří pravda, rovnost nebo svoboda. Vyplývá to z analýzy projevů jednotlivých premiérů, kterou zpracoval Milan Petrák z analytické společnosti Bisnode.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podalo kandidátky ve 209 obcích a městech. Hnutí Tomia Okamury bude na podzim kandidovat také ve všech 27 senátních obvodech. V Praze 2 nasadí někdejšího ředitele politického odboru kanceláře prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla, v obvodu Praha 12 bude usilovat o hlasy bývalý ministr zdravotnictví z vlády Miloše Zemana Ivan David.
Václav Klaus (prezident) uveřejnil se svými kolegy manifest na Obranu demokracie před liberální demokracii (viz Echo, 21.6.2018), na obhajobu parlamentní demokracie bez přívlastku a bez předběžného určení. Odmítá ideologii „pokrokářského” liberalismu, jenž omezuje svobodu projevu a vyřazuje ze hry volnou konkurenci politických programů i sám výraz liberální „navozující svobodu a toleranci” jímž zastírá dnešní elita svůj skutečný cíl a ambici uzavřít politiku i společnost do jediné podoby.
Málokterý krok v novodobé historii české politiky vyvolal tolik protichůdných reakcí jako smlouva, kterou před 20 lety, 9. července 1998, po sněmovních volbách podepsaly ČSSD a ODS. Dokument známý pod názvem opoziční smlouva umožnil existenci menšinové vlády ČSSD Miloše Zemana a na další čtyři roky ovládl politickou scénu v Česku.
Předseda SPD Tomio Okamura a poslanec ODS Václav Klaus mladší se ve čtvrtek ve Sněmovně ostře pustili do ombudsmanky Anny Šabatové. Okamura ji nařkl z toho, že hájí jen práva menšin. Klaus nepřímo označil Šabatovou za levicovou extremistku. Šabatová na jejich vystoupení při debatě o zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za loňský rok reagovat nechtěla.
Politický, intelektuální i mediální establishment zemí Západu se cítí ohrožen rostoucí nespokojeností nemalé části občanů s jeho politikou a chováním. Přechází proto do protiútoku. Vytvořil, respektive přisvojil si dnes módní koncept tzv. liberální demokracie, prohlašuje jej za jediný správný a arogantně tvrdí, že je tato jím velebená „liberální demokracie ohrožena nástupem autoritativních vládců a s nimi spojeným populismem“. To není přímý citát výroku nějakého konkrétního autora. To je jakýsi sumář, v tomto duchu píše a mluví mnoho autorů a politiků. Je to náš pokus o vystižení podstaty problému, který nás již dlouhou dobu nesmírně tíží.
Už delší dobu si na redakční poradě říkáme, že by stálo za to, popsat posun významu slov, který přinesl digitální věk. Je taky dost dobře možné, že nejde o běžnou společenskou změnu, kterou má každá doba, ale že jsme ve fázi digitální revoluce, a tedy i společenské revoluce.
Nevadí, že ještě ani sedm měsíců po volbách není složená vláda, protože alespoň nemůže navrhovat zákony, které budou horší než ty staré, myslí si bývalý prezident Václav Klaus.
Bývalý prezident České republiky Václav Klaus se v pátek v německém Trevíru zúčastní série akcí pořádaných německou stranou Alternative für Deutschland varujících před opětovným vytvářením kultu osobnosti Karla Marxe (AFD gegen Marx-Kult). Ve stejný den předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zahájí ve stejném městě oslavy Marxova narození.
Česká velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová zdůvodnila chystané ukončení svého působení v roli diplomatky v zemi pod Tatrami pravidlem, že velvyslanci jsou obvykle vysíláni do ciziny na dobu čtyř let. Tato doba v jejím případě již uplynula.
Bývalý prezident Václav Klaus se domnívá, že za útokem na dvojitého agenta Skripala stojí někdo, kdo chce vyvolat novou studenou válku. Přímé obvinění Ruska ale považuje za poškození vztahů. Považuje za zvláštní, že britské jednotky měly okamžitě na ulici připravené konkrétní protilátky a věděly, jaký jed otravu učinil.
Odpůrci a podporovatelé kardinála a pražského arcibiskupa Dominika Duky proti sobě bojují peticemi. Lidé, kteří již Duku v úřadu pražského arcibiskupa nechtějí, zatím získali přes pět set podpisů. Naopak petice pro Duku má již více než 3 tisíce signatářů, a také podporu bývalého prezidenta Václava Klause a současné hlavy státu Miloše Zemana. Dukovi však může jeho končící mandát prodloužit pouze papež František.
Na co má prezident za výkon své funkce nárok? Stejně jako jako ostatní čeští vrcholní politici dostává plat, který v současnosti činí 252 800 korun hrubého, náhradu v podobné výši a doživotní rentu. Mimo to má k dispozici nemovitosti, které tvoří sídlo prezidenta republiky, mezi než se počítá vedle Pražského hradu například i zámek Lánech.
