Současný předseda vlády Andrej Babiš volí při sněmovních interpelacích značně agresivní rétoriku, naopak cizí mu je ideologické vyjadřování. V tom vynikal například jeden z jeho předchůdců Mirek Topolánek, mezi jehož často používané výrazy při poslaneckých žádostech o vysvětlení patří pravda, rovnost nebo svoboda. Vyplývá to z analýzy projevů jednotlivých premiérů, kterou zpracoval Milan Petrák z analytické společnosti Bisnode.

Petrák pro svou analýzu použil záznamy všech sněmovních interpelací, jimž šéfové vlád v historii České republiky čelili. Odůvodnil to tím, že všichni premiéři měli při zodpovídání dotazů poslanců stejné podmínky. „Chtěl jsem, aby všechny projevy byly srovnatelné. Předpokládám, že pokud premiér mluví v parlamentu spatra, tak je to něco jiného, než když při nějaké příležitosti odpovídá novinářům,“ sdělil deníku Echo24.

Analytik věnoval pozornost sedmi hlediskům – agresivitě vůči jiným názorovým skupinám, vzhlížení k „vyšším“ ideálům, dogmatismu, zaštiťování se kolektivem, ideologickému smýšlení, přibarvování projevu a používání symbolů. Na základě projevů pak premiérům přidělil v jednotlivých kategoriích číselná ohodnocení podle toho, kolikrát se hledané výrazy vyskytly na 10 000 slov. Výčet všech výrazů, které bral Petrák pro svou analýzu v potaz, lze najít na webu Iracionalita.net. 

V příkrosti projevů podle výsledků analýzy vítězí šéf hnutí ANO. „Verbálně nejvíce agresivním premiérem v historii samostatného Česka je Andrej Babiš, který v této kategorii ‚zvítězil‘ s náskokem před Václavem Klausem a Jiřím Paroubkem,“ sdělil Petrák s dodatkem, že druhým významným rysem premiéra je odvolávání se na kolektiv. Nejčastěji používá zájmeno „já“ v 1. pádě, a to s četností 114 výskytů na 10 000 slov. Za ním následují Jiří Paroubek s 92 slovy a Jan Fischer s 79. Naopak nejméně se kolektivem zaštiťoval Vladimír Špidla, má pouze pět výskytů na 10 000 slov.

Špidla se naopak často odkazoval na takzvaně vyšší ideály a slova typu spravedlnost, svoboda či národ. Tento trend lze vypozorovat u většiny pravicových premiérů. Dogmatický ráz, tedy užívání termínů jako naprosto, rozhodně, všichni nebo absolutní, nesly především projevy Václava Klause. Na takový styl si naopak nepotrpěl předchůdce Andreje Babiše v čele Strakovy akademie, Bohuslav Sobotka.

Výsledný číselný součet všech kategorií dává dohromady Petrákův „koeficient iracionality“. Podle něj existuje vztah mezi výsledným koeficientem a délkou setrvání na pozici premiéra. „Politik s jeho nejvyšší hodnotou, se v úřadu udržel doposud nejdéle (tedy Václav Klaus: 5 let). Druhým nejdéle sloužícím premiérem byl Miloš Zeman (4 roky) a třetím Petr Nečas (3 roky), který je zároveň politikem se třetím nejvyšším koeficientem iracionality,“ uvedl Petrák. Andrej Babiš má koeficient druhý nejvyšší a autor analýzy předpokládá, že by se mohl ve své pozici udržet dlouhou dobu.

„Lež, nesmysl, skandál“

Unikátní je přehled často používaných výrazů jednotlivých šéfů vlád. „Nejsou úplně exaktně spočítané. Šlo mi i o to vychytat ty výrazy, které jsou pro toho daného politika specifické. Nejsou nejčastější, jsou jen časté z toho důvodů, že ten daný premiér je používá častěji než ostatní,“ přiblížil Petrák pro Echo24.

U Andreje Babiše proto nepřekvapí často slýchané výrazy jako lež, nesmysl, skandál, pravda nebo my. Podobně se při obhajobě koupi svého bytu vyjadřoval Stanislav Gross. Do slovníku bývalého předsedy ČSSD patřila slova lež, stydět se či výmysly. Ne všichni premiéři se ale prezentovali jasně negativními slovy. Josef Tošovský volil vzletnější výrazy jako rozvoj, principy, svoboda a zdraví.