Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil předsednictví Evropské rady projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Nebyla přítomna ani předsedkyně Komise von der Leyenová, ani předseda Rady Michel (ten má covidovou karanténu), takže Macron vedle nejvyšší přítomné funkcionářky, celkem neznámé nové předsedkyně europarlamentu Metsolové, měl šanci zapůsobit jako skutečný vůdce Evropy. Tak proč byl celkový efekt tak komický?
Proslov francouzského prezidenta a nynějšího předsedy Evropské rady Emmanuela Macron na půdě Evropského parlamentu vzbudil velké emoce. Hovořil v něm totiž mimo jiné o tom, že by se na Listinu lidských práv EU mělo přidat právo na potrat. Právě tento výrok je podle některých jasným útokem na země jako je Polsko či Maďarsko, jiní zase Macrona obviňují, že si ve Štrasburku dělal prezidentskou kampaň pro levicové voliče, ačkoliv sám během své vlády na tyto voliče vůbec nemyslel. Na Macrona útočí jak příslušníci konzervativní pravice, tak i někteří představitelé levice.
Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.
Francouzský parlament dnes schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Ve Francii se nyní šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, za uplynulý den přibylo v této zemi se 67 miliony obyvatel 278 129 nových případů infekce. Dolní komora parlamentu dnes odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58.
Nizozemsko v pátek zaznamenalo rekordních více jak 35 tisíc nakažených koronavirem. Přesto ale nizozemský premiér oznámil rozvolnění některých opatření proti šíření koronaviru. Znovu tak otevřely obchody a služby. Podobnou taktiku zvolilo i Španělsko, Francie nebo Velká Británie, a to i přes výskyt vysoce nakažlivé varianty omikron. Nizozemský premiér na tiskové konferenci informoval o znovuotevření většiny obchodů, kadeřnictví a tělocvičen. Podniky budou mít nařízenou otevírací dobu pouze do pěti hodin večer.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že návrh Evropské komise (EK) na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, je dobrý. Zopakoval, že jádro a zemní plyn podle něj patří mezi zelené investice. Francie se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské Unie. K zařazení jádra a zemního plynu na seznam zelených investic vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko, které v polovině roku v EU předsednickou roli od Paříže převezme.
Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním omezení jejich občanských svobod. V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali „naštveme vás“. Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.
Evropská komise vypustila na Nový rok do britského deníku The Financial Times, který funguje jako tradiční kanál řízených úniků připravovaných bruselských dokumentů, testovací balonek. Návrh, v němž zařazuje jadernou energetiku spolu s plynem dočasně mezi zelené zdroje. Podle takzvané evropské taxonomie, která kádruje různé obory na zelené a špinavé a určuje tím cenu jejich financování a pojišťování, je právě zařazení mezi zelené cestou k nejlevnějším úvěrům a pojistkám.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Policisté ve Francii, Itálii a Nizozemsku museli zasahovat proti takzvaným rave party, tanečním zábavám s rychlou elektronickou hudbou, jichž se na přelomu roku v rozporu s epidemickými a jinými opatřeními zúčastnily stovky lidí. Nový rok na rave party přivítaly například stovky lidí v prostorách někdejší cihelny v nizozemské obci Buren. Za taneční zábavou tam přijelo i mnoho lidí ze zahraničí.
Z pařížského Vítězného oblouku v neděli úřady nechaly sejmout vlajku Evropské unie, kterou tam umístily u příležitosti zahájení půlročního předsednictví Francie v EU. Stalo se tak poté, co vyvěšení vlajky na symbolu francouzských vojenských úspěchů kritizovala Marine Le Penová a další představitelé nacionalistické pravice, informují média. Le Penová může být podle průzkumů hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních prezidentských volbách.
U příležitosti zahájení francouzského předsednictví Evropské unie 1. ledna 2022 byla pod Vítězným obloukem v Paříži, na místě, kde obvykle vlaje francouzská státní vlajka, vyvěšena obrovská modrá vlajka Evropské unie. Její instalace vyvolala značně nesouhlasné a pobouřené reakce mnoha opozičních politiků a prezidentských kandidátů na levici i pravici. Ještě nikdy se nestalo, že by byla francouzská vlajka u ostatků neznámého vojína nahrazena evropskou.
Izraelské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo, že zkrátí interval mezi podáním druhé a třetí dávky vakcíny proti covidu-19 z pěti na tři měsíce. Informuje o tom agentura Reuters. Izrael je tak další zemí, která na razantní zkrácení intervalu přistoupilo. Zkrácení intervalu na tři měsíce od úterý oznámila i Francie. Počátkem prosince se tak rozhodlo Řecko, psali jsme o tom zde.
Varianta omikron se Evropou šíří rychlostí blesku a brzy se velmi pravděpodobně stane dominantní verzí koronaviru ve Francii. Uvedl to francouzský premiér Jean Castex. Podle něj k dominanci dojde začátkem příštího roku. Francie v posledních dnech zavedla mimo jiné přísné opatření pro cestovatele z Velké Británie, kde se omikron také prudce šíří. WHO však stále říká, že o variantě omikron není dostatek informací a neví se, zda je nebezpečnější než předchozí varianty.
Přední pařížská taxislužba G7 pozastavila používání všech vozů Model 3 americké automobilky Tesla. O víkendu mělo jedno z těchto aut vážnou nehodu, informovala v úterý firma. List Le Parisien píše o 15 zraněných. Tesla, která má přístup k některým technickým údajům ve vozech, uvedla, že u jejího auta nedošlo k "žádné technické závadě". Když k nehodě došlo, byl podle taxislužby řidič byl mimo službu a vezl v sobotu večer svou rodinu do restaurace.
Nejsou to ani tři měsíce, kdy vypukl mezi Paříží a Washingtonem nebývalý konflikt, když Spojené státy torpédovaly daleko dříve dohodnutý megakontrakt na dodávku francouzských ponorek pro Austrálii. A nyní v pátek nabídly USA prodej fregat Řecku poté, co již byla podepsána předchozí dohoda mezi Paříží a Aténami na dodávku těchto lodí z Francií. Dohoda o prodeji tří francouzských fregat Řecku „byla právě podepsána“, přispěchalo v sobotu francouzské ministerstvo obrany s reakcí.
Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.
Uhlíková revoluce jménem Green New Deal, migrace z islámských zemí a kulturní války o identitu překreslují mapu spojenců v Evropě. Zájmy v těchto klíčových liniích, které budou určovat podobu společnosti v příštích letech, nás vzdalují některým zemím, které jsou dlouhodobě našimi blízkými partnery. A naopak přibližují zemím, které dosud stály se svými zájmy často na opačné straně. Základní střet o podobu Evropy se bude odehrávat mezi Německem a Francií.
Francie využije svého nadcházejícího předsednictví v Radě EU, které na půl roku převezme od ledna, k posílení schopnosti Evropské unie bránit vlastní vnější hranice. Při představování priorit francouzského předsednictví dnes prohlásil prezident Emmanuel Macron. Podle něj také musí Evropská unie přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů, aby podpořila postpandemické investice a hospodářský růst, protože svět se chce dostat z krize vyvolané nemocí covid-19.
Je to necelých deset let. Evropa za sebou měla horkou fázi krize eurozóny, kdy Němci ve jménu záchrany eura prolomili tabu, s nímž do měnové unie vstupovali. Nikdy se nesmějí sdílet dluhy. Nikdy nikdo nebude ručit za dluhy těch druhých. Stalo se. Jen to tehdy euro udrželo. Němce do toho dotlačili Francouzi. Ti po dluhové unii toužili od vzniku eura. Společné dluhy, společné ministerstvo financí. Evropská unie jako přerozdělovací unie. Francouzská vize Evropy.
Primárky francouzské pravicové strany Republikáni (LR) vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová. V dnešním druhém kole porazila šéfa regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Érika Ciottiho poměrem 60,9 ku 39 % hlasů. Ciotti vítězné kolegyni ihned poblahopřál a slíbil podporu v prezidentských volbách. Čtyřiapadesátiletá Pécresseová o sobě říká, že je z "jedné třetiny Thatcherová a ze dvou třetin Merkelová".
Říká se, že Francie je jednou z posledních evropských zemí, v nichž ještě existuje politika. Emmanuelu Macronovi se podařilo být zároveň na obálkách velkých publikací v roli designovaného zachránce liberalismu před náporem populismu a zároveň být přirovnáván k Donaldu Trumpovi – což dávalo smysl v tom ohledu, že byl v politickém smyslu outsider a vyhrál volby navzdory stávajícímu stranickému establishmentu.
Zatímco pohled světa byl upřen na migrační krizi na polsko-běloruské hranici, na druhé straně EU se rozběhla další uprchlická kauza. Proud migrantů z Francie do Británie neustává. Celé skupiny se snaží dostat přes kanál La Manche v nafukovacích člunech, vhodných tak na Máchovo jezero, a ne do jedněch z nejrozbouřenějších a nejfrekventovanějších vod na planetě. Ve středu došlo k tragédii, jeden z těchto člunů se převrátil a 27 lidí utonulo.
Konzervativní francouzský komentátor Eric Zemmour sice stále oficiálně nesdělil, že bude kandidovat na prezidenta, ale po jeho návštěvě Londýna tento týden, rozhovoru pro deník Telegraph a po oznámení velké akce na 5. prosince, o tom už není žádných pochyb. Eric Zemmour říká, že nechce být dalším marginálním kandidátem, který postoupí do druhého kola prezidentské volby a tím to skončí.
Dopady covidových restrikcí se spojily s nastupujícím evropským Green New Dealem a tažením za bezemisní ekonomiku. Výsledkem je prudké zdražování zboží a služeb napříč vyspělým světem. Evropa patří k nejvíc zasaženým. Začíná to cenami energií, které ženou vzhůru účty za všechno zboží a služby. Evropa se ocitla v pasti svého závazku vybudovat jako pionýr první bezemisní ekonomiku na světě. Při tom velkém tažení ale chybí odpověď na zásadní otázku.
Francie vyklidila rozsáhlý tábor, v němž stovky lidí čekaly s nadějí, že se dostanou do Velké Británie. Francouzské úřady strhly stany a evakuovaly přes 1 500 migrantů, zadržet měly pak také kolem 35 lidí podezřelých z pašování lidí. Informoval o tom zpravodajský web britské BBC. Zvyšující se počet migrantů, kteří se v poslední době snaží doplout z Francie do Británie po moři, způsobil napětí ve vztazích Londýna a Paříže.
"Udeřte tvrdě a rychle, to je to, po čem živí i mrtví volají.“ Slavný alžírský spisovatel Boualem Sansal v pátečním rozhovoru pro deník Le Figaro vyzval Francii k rozhodné, tvrdé a nekorektní akci, k „velkému zvratu“, který má podle něj jedině šanci zachránit Francii před „libanonizací“ nebo „alžírizací“ země. Sansal, který získal Cenu za arabský román, a kterému v češtině vyšly dvě knihy, tak učinil v době výročí teroristického masakru v pařížském klubu Bataclan a běžícího soudního procesu s jeho pachateli.
Andrej Babiš předává nastupujícímu kabinetu Petra Fialy zemi se dvěma danajskými dary, symbolem jeho vládnutí. Jsou jimi nákup voličů z veřejných peněz a neschopnost se kvůli závislosti na dotacích ozvat a prosadit to, co bylo a je v zájmu České republiky. S prudce rostoucími státními dluhy a evropským Green New Dealem (GND), uměle zdražujícím ekologickými přirážkami a zákazy všechno zboží a služby, energetikou počínaje. Babiš mohl vetovat, ale šance promarnil.
Bývalý bezpečnostní poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Alexandre Benalla dostal tříletý trest, z toho rok nepodmíněně, za napadení demonstrantů. Trest si odpyká v domácím vězení za pomoci elektronického sledovacího náramku. Dostal také pokutu 500 eur (12.600 korun), pětiletý zákaz zastávat funkci ve veřejné správě a soud nařídil zabavení všech jeho zbraní. O verdiktu informovala stanice BFM TV. Na prvomájové manifestaci v Paříži v roce 2018 Benalla v policejním převleku napadl demonstranty.
Od první chvíle je zjevné, co bude prvním akutním úkolem nové koaliční vlády Petra Fialy. Minimalizovat destruktivní dopady série evropských regulací a zákazů známých jako Green New Deal na českou společnost. Na masivní zdražování všech základních potřeb, od energií po bydlení a potraviny. Bylo zřejmé, že jedním z nejdůležitějších lidí příští vlády bude těžká váha, schopná minimalizaci těchto dopadů v Bruselu vyjednat. Pokud se do toho tedy neopře sám premiér Petr Fiala.
