Emmanuel Macron vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži.
Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.
Návrh z Evropské unie o nových pravidlech pro zálohové systémy vyvolal paniku u německých pivovarníků. Podle nich hrozí v případě schválení nutnost zničit miliardy pivních láhví, které jsou nyní v oběhu. Spor panuje i kvůli výkladu jediného slova. Jak ale sdělila deníku Echo24 ředitelka českého pivovarnického svazu Martina Ferencová, Češi v tomto obavy svých kolegů nesdílí.
Na ideové konferenci ODS vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek s jedním z nejlepších projevů, které za poslední roky zazněly na téma, kdo drží skutečně největší moc v zemi. Varoval své spolustraníky, že je to ÚS, který se velmi snadno při současném vývoji společnosti k čím dál většímu katalogu nároků, kolektivních práv a stále nových závazků může stát společenskou „zbraní hromadného ničení“. Pokud svou roli bude hrát příliš expanzivně a nebude si stále a znova připomínat, že on je hlídačem, který už nad sebou nemá žádného dalšího.
Němečtí pivovarníci se obávají, že budou muset zničit miliardy pivních lahví. Evropská unie totiž plánuje nová pravidla pro zálohové systémy, v důsledku kterých by muselo dojít ke stažení současných obalových materiálů z oběhu. Německý svaz pivovarů tak poslal dopis Evropskému parlamentu, ve kterém apeluje na to, aby v Německu zůstal stávající systém, informuje server Bild. Proti se začínají bouřit i politici německé CSU.
Podle průzkumu agentury Insa podpora německých Zelených nadále klesá a dostala se na nejnižší úroveň za posledních pět let. Bod ztratila i SPD. Naopak opoziční AfD nadále sílí a podporuje ji 18 procent dotázaných. Průzkum zveřejnil list Bild am Sonntag. Na pozadí politického sporu ve vládní koalici o zákazu topení plynem spadli Zelení podle průzkumu Insa ke 13 procentům. Jde o nejhorší podporu od roku 2018 a o jeden procentní bod méně než ukázal průzkum před týdnem.
„Konsolidační balíček“ je patrně nejviditelnější akcí Fialova kabinetu po roce a půl vládnutí. Vyjednávání se za ODS účastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Další velké pole pro svou aktivitu našel Kupka v posledních měsících na evropské rovině, při jednáních o různých normách pro automobilovou dopravu. Zákaz nových aut se spalovacími motory od roku 2035 se loni dojednal na schůzkách ministrů životního prostředí, ministři dopravy posléze do zákazu vnesli výjimku pro vozy na syntetická paliva.
Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.
Environmentální skupiny podaly žalobu na Americký Federální úřad pro letectví (FAA) kvůli povolení, které úřad vydal pro start rakety Starship společnosti SpaceX. Podnět k soudu přišel 11 dní poté, co FAA udělila obřímu dopravnímu systému povolení k vzletu. Start rakety podle ochranářů poškodil okolní útočiště divoké zvěře a FAA měl provést rozsáhlejší dopadovou studii. O případu informovala agentura Reuters nebo server Bloomberg.
Agentura amerického ministerstva dopravy Federální letecká správa (FAA) dočasně pozastavila program Starship Super Heavy, v rámci kterého proběhl 20. dubna první start obří dopravní rakety Starship. Částice byly totiž od rakety a odpalovací rampy vymrštěny mnohem dál, než inženýři společnosti SpaceX předpokládali, a mohly prý ohrozit i obyvatele blízkých městeček a okolní životní prostředí. Informuje o tom server televize CNBC.
Možný konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 Česko blokovat nebude. Bude ho kompenzovat ze Sociálně klimatického fondu, který je financován právě z výnosů z povolenek. V tomto fondu podle sdělení ministerstva životního prostředí deníku Echo24 je asi 1,25 bilionu korun. Europoslanci za ODS vyjádřili pro Echo24 v souvislosti se změnami obavy, například podle Alexandra Vondry hrozí další zdražení energií.
Zástupci vedení Prahy se ve čtvrtek sešli s aktivisty ze skupiny Poslední generace, kteří od března v centru metropole pořádají protesty za plošné snížení rychlostního limitu na 30 kilometrů v hodině. Členové vedení města vyzvali aktivisty k ukončení blokád a podpořili vznik Zmocněnce pro zklidnění dopravy a zahájení věcné diskuse, uvedl na Twitteru primátor Bohuslav Svoboda (ODS)
Na Velké tichomořské odpadkové skvrně, vrstvě plastového odpadu plující uprostřed Tichého oceánu, prospívá velká komunita pobřežních živočichů včetně malých krabů a sasanek. Od jejich původního domova je dělí tisíce kilometrů, přesto na volném oceánů zdárně konkurují místním druhům, zjistili podle serveru CNN odborníci. Velká tichomořská odpadková skvrna je nezměrné množství odpadků o rozloze bezmála milion kilometrů čtverečních
Nizozemský premiér Mark Rutte nedokázal v parlamentu jasně říci, zda nadále platí plán snížení emisí dusíku na polovinu do roku 2030. V nizozemské koaliční vládě totiž přibývá hlasů volajících po odložení drastického zeleného plánu, který loni tak rozhněval farmáře, že se založili stranu a nyní se sní dostali do parlamentu. Zatímco strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA) uvedla, že rok 2030 je pro Nizozemsko nesplnitelný a že chce o datu uvedeném v koaliční smlouvě znova jednat, strana Demokraté 66 je ostře proti.
Téměř tři čtvrtiny odpadků, které Češi vyhazují do popelnic na směsný komunální odpad, by se daly dále vytřídit. Vyplývá to z analýz společnosti JRK a Institutu cirkulární ekonomiky provedených v letech 2021 a 2022. Nejčastěji lidé nesprávně vyhazují bioodpad, zejména pak odpadky z kuchyně. S velkým odstupem následují plast, papír a textil. Více než třetinu nevytříděného odpadu tvořil bioodpad. Z toho čtvrtina připadá na odpadky z kuchyně a 11 procent na zahradní zeleň.
České republice se poprvé za Fialovy vlády podařilo skórovat v Bruselu. Může za to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a jeho účast při sestavení koalice členských států, která na poslední chvíli prosadila částečný ústup Evropské unie od loni přijatého zákazu spalovacích motorů do roku 2035. Spalovací motory v autech se budou registrovat i po tomto roce za podmínky, že se do nich bude tankovat nikoli fosilními, ale syntetickými, tzv. uhlíkově neutrálními palivy.
V Německu došlo ke shodě na podobě energetického zákona, který od příštího roku zakazuje instalaci nových plynových a olejových systémů. Obyvatelé, kteří doufali, že se tak po odporu vládní FDP nestane, nedostali zcela dobrou zprávu. Vládnoucí koalice dosáhla kompromisu ale s řadou výjimek, které představila v pátek, po dosažení dohody. Informuje server Politico. Němečtí vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) po třech dnech koaličních rozhovorů dospěli v úterý ke kompromisu v řadě sporných otázek.
Podle směrnice Evropského parlamentu mají být nejpozději do roku 2050 téměř všechny stavby, co v Evropě stojí, v bezemisním standardu. Tedy proměnou mají projít miliony a miliony domů, užitkových stejně jako obytných, krásných a zachovalých, stejně jako obyčejných a prostých, ve městech i na vesnicích. Ty všechny mají změnit svou podobu, ty všechny se mají připodobnit dutým krabicím, což je proces, kterým naše města a vesnice už masivně procházejí.
Žijeme v časech, kdy se jakoby definitivně rozdvojuje vnímání skutečnosti. Na jedné straně stojí menšina s touhou dělat „něco“ proti klimatické změně, menšina stále víc připomínající apokalyptickou sektu. Proti ní, respektive vedle ní, respektive pod ní žije většina, která ty obavy nesdílí, avšak radikální menšině neklade žádný odpor, nestíhá ji ani politickou vzpourou, ani posměchem. Několik příkladů z posledních dní: Stovka českých obcí a měst samozřejmě v čele s Prahou vypnula v sobotu symbolicky na hodinu část veřejného osvětlení, čímž se připojila ke světovému happeningu Hodina Země.
Válečné scény v sobotu připomínaly hodinové střety mezi klimatickými aktivisty a policií a četnictvem v Sainte-Soline v departementu Deux-Sèvres na západě Francie, kde se mají stavět zavlažovací nádrže pro farmáře. Na jedné straně se utkalo více než tisíc vysoce organizovaných radikálních aktivistů. Na druhé straně se policie snažila útočníky odrazit, píší francouzská média. "Není to krajní levice, která zvítězí ," vzkázal z velitelského policejního střediska francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.
Člověk by si myslel, že magistrátní alibismus je dán poměrem sil na magistrátu, kdy ODS sice má primátora, ale v radě převažují progresivní proudy a tón nadále udávají Piráti. Ale co když je to systém, toto nadbíhání malým voličským skupinám a velkému mediálnímu proudu: dnes večer se na padesát památek a významných budov hlavního města ponoří na hodinu do tmy. Praha se tím připojuje k celosvětové akci Hodina Země, což má být připomenutí klimatického armageddonu, do něhož se údajně řítíme a k jehož odvrácení prý máme poslední šanci (z každé takové poslední šance se naštěstí po jejím propásnutí stává předposlední šance).
Evropská komise nedávno ke všeobecnému zděšení představila novou regulaci automobilů, známou jako Euro 7. Podle mnohých kritiků by zavedení této normy do praxe znamenalo likvidaci automobilu jako dopravního prostředku pro široké vrstvy. Jedním z nich je i Alexandr Vondra, europoslanec za ODS a zpravodaj normy v Evropském parlamentu. V druhé půli rozhovoru pak probíráme budoucnost V4, organizace, kterou Vondra pomáhal zakládat a proti které se nedávno vymezil nový prezident Petr Pavel.
Emisní norma Euro 7 je podle českého ministra dopravy Martina Kupky nerealistická a v některých evropských zemích včetně Česka potenciálně škodlivá pro životní prostředí. Ministr to řekl ve Štrasburku po jednání se svými protějšky ze sedmi zemí Evropské unie. Kupka se ve Francii sešel s ministry dopravy Německa, Itálie a Polska, k jednání se na dálku připojili i zástupci Slovenska, Rumunska, Portugalska a Maďarska. Mezi hlavní odpůrce návrhu Euro 7/VII patří právě Itálie a Německo.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena pravděpodobně v příští dnech schválí obrovský těžební projekt, který má na severu Aljašky otevřít celou řadu nových ropných vrtů. Projekt má podpořit energetickou nezávislost USA, vytvořit tisíce pracovních pozic a přinést do ekonomiky země miliardy dolarů. Podle ekologických aktivistů ale zdevastuje přírodní prostředí Aljašky. Pokud dostane projekt zelenou, bude to například demokratický senátor Jeff Merkley pokládat za "naprostou zradu".
Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. V pondělí to při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Petardy, rachejtle a domácí ohňostroje, které lidé odpalují s příchodem Nového roku, jsou ve větších městech často příčinou extrémního znečištění ovzduší. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci Nového roku bývají na městských stanicích nejvyššími z celého roku, řekl vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.
Jsou Češi připraveni přijmout konkrétní společenské, ekonomické i kulturní změny potřebné k řešení ekologické krize? Česká republika patří ke skupině zemí, která se přiklání k pesimismu. V ČR stejně jako například ve Francii, Belgii, Finsku či Německu převažují pochybnosti (51 %) a rezignace (10 %) nad tím, zda je možné klimatickou změnu a znečištění životního prostředí omezit. Dvacet procent Čechů má obavy a strach o budoucnost – až do té míry, že jsou dokonce připraveni vzdát se například pořízení dětí.
Týden po zahájení klimatické konference OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch začíná mezi vyjednávači narůstat frustrace. Obávají se, že se jim do pátku, kdy má konference skončit, nepodaří vyřešit řadu detailů, které jsou zapotřebí k dosažení dohody, píše agentura Reuters.
V posledních letech veřejné mínění mění a lidé klimatickou krizi vnímají. Šetrností se v domácnosti dá ušetřit a zároveň chránit životní prostředí. Elektroauta ale působí jako vytloukání klínu klínem, říká v rozhovoru pro Echo24 odbornice na ekonomii a politiku spojenou se životním prostředím Eliška Vejchodská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Vláda by podle ní měla lidem jasně říci, kolik ušetří jakým opatřením.
Ukrajinské úřady zveřejnily fotografie a videozáznamy zničené Oskilské přehrady, jejíž hladina klesla na kritickou úroveň. Státní inspekce pro životní prostředí vypočítává ekologické škody v Charkovské oblasti, kde voda z přehrady zaplavila a znečistila rozsáhlá území. Okolí je poničeno vypuštěnou přehradou, požárem Andrejevského lesa a dalšími škodami na přírodních zdrojích, píše zpravodajský portál Kharkiv Today.
