Ministři chtějí od Stanjury desítky miliard navíc. Nejvíce žádá Jurečka
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na stole požadavky od svých vládních kolegů na navýšení rozpočtů jejich resortů ve výši asi čtyř desítek miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má na stole požadavky od svých vládních kolegů na navýšení rozpočtů jejich resortů ve výši asi čtyř desítek miliard.
Opoziční hnutí ANO opět po čase vyrukovalo s nápadem obnovit jednu z vlajkových lodí vlády Andreje Babiše a velkého strašáka minulého volebního období – elektronickou evidenci tržeb (EET). S jejím zavedením v aktualizované podobě politici ANO počítají v případě, že po dalších sněmovních volbách budou zase ve vládě. Podle exministryně financí Aleny Schillerové by podmínky měli být pro provozovatele výrazně jednodušší. Koaliční politici ale nadšeni nejsou.
Obce a kraje mají ve svých pokladnách stovky miliard korun, které tam leží ladem, respektive na různých bankovních produktech prostřednictvím úroků vydělávají další peníze. Ekonomové se nicméně shodují, že úkolem obcí a krajů není působení na kapitálových trzích, ale snaha o rozvoj.
V případě, že se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů státu přibližně přes 17 miliard korun, bude ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prosazovat pro rok 2025 zrušení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Letošní mimořádné přijmy v letech 2023 a 2024 by podle něj souhrně pokryly mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Stanjura to dnes uvedl na sociální síti X. V loňském listopadu šéf státní kasy uvedl, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se chce do konce volebního období pokusit zavést ústavní zákon o dluhové brzdě. Obecný zákon, který platí v současnosti, podle něj není dostatečný, protože ho může upravit každá vládní většina. Protidluhová změna Ústavy je podle expertů v zásadě dobrým nápadem, poukazují na nedůvěru v politické rozhodování.
Vláda počítá s tím, že bude o výstavbě nových jaderných bloků jednat s opozičním hnutím ANO, do uzavření výběrového řízení je ale vázaná mlčenlivostí, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Vláda chce po uchazečích o stavbu jaderného bloku v Dukovanech závazné nabídky k vybudování čtyř nových reaktorů v Dukovanech a v Temelíně. Podle Stanjury to ale neznamená, že se budou stavět všechny.
Bývalý ministr financí a bývalý šéf vládní TOP 09 Miroslav Kalousek se v neděli v Otázkách Václava Moravce opřel do svého nástupce Zbyňka Stanjury (ODS) za nedávný státní nákup sítě čerpacích stanic Robin Oil. Podle Kalouska si tím vláda zbytečně pořídila něco, co nepotřebuje a připravila se tím o budoucí výnosy, což mu připadá „pobuřující“.
Zaznívá to opakovaně od firem i řady expertů, nyní to opět zdůraznili vládní poradci z NERV. Pracovní právo v Česku podle nich brzdí rozvoj trhu a klade přílišný důraz na ochranu zaměstnanců na úkor ochrany zaměstnavatelů. Ač se někteří členové vlády nyní vyjadřují ve smyslu, že je změna třeba, v posledním roce udělala vláda pravý opak. Zákoník práce se dočkal výrazného přitvrzení a vláda šla k tomu podle některých kritiků opět i za to, co po Česku chtěly evropské směrnice.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila v pondělí 37 návrhů, které mají vést k nastartování české ekonomiky. Podle členky NERV a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se rozhodně nejedná o konečný natož vyčerpávající seznam opatření. Prioritou by podle ní mělo být oživení trhu práce, osobně by například zrušila zaručenou mzdu. I o tom Horská mluvila v rozhovoru s deníkem Echo24.
Návrhy a doporučeními Národní ekonomické rady vlády (NERV) se určitě bude zabývat vláda Petra Fialy (ODS). Pro Echo24 to potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro Echo24 potvrdil, že vláda vyhodnotí, co by bylo možné ještě v tomto období dokončit. NERV v pondělí zveřejnil sadu 37 opatření, která mají vést k nastartování ekonomiky.
Vláda Petra Fialy (ODS) má na stole další balíček opatření, která připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tentokrát jde o 37 opatření, která by měla směřovat k růstu ekonomiky. Nechybí zvyšování daní bohatým (ale také snižování daní chudým), snižování počtu vězňů, zavedení regulovaného školného na vysokých školách či legalizace marihuany. Nyní NERV s vládou řeší, jak opatření co nejefektivnější přetavit v realitu. Podle informací deníku Echo24 bude materiál zveřejněn na stránkách Úřadu vlády během dne.
Větší efektivita státní správy je jednou z letošních priorit vlády Petra Fialy (ODS). Jednotlivá ministerstva už od loňska revidují své agendy a postupně aplikují „racionalizační“ opatření s cílem lepšího výkonu s menším počtem zaměstnanců. Své kroky více pro Echo24 přiblížila ministerstva školství a dopravy.
Hnutí ANO bude požadovat provedení nezávislého zhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých státních fondů. Pro Echo24 to řekla šéfka poslanců hnutí Alena Schillerová s tím, že jeden z fondů (Státní fond dopravní infrastruktury – SFDI) byl podle ní zneužit k umělému vylepšení státního rozpočtu ze strany vlády Petra Fialy (ODS). Schillerová je podle svých slov připravena navrhnout zrušení některých zbytečně nákladných fondů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se jedná o „typický populismus“.
Jednou z priorit ministerstva financí pro tento rok je již dlouho avizované škrtání agend státní správy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 uvedl, že žádný deadline, kdy vláda škrty ve státní správě oznámí, není. Podle něj je ale potřeba zlepšit oběh dat, samotné MF také dokončuje analýzu svých agend. Při úřadu vlády vznikla k analýze agend pracovní skupina, která by již měla mít připravené první závěry.
Velké daňové změny má každá vláda kvůli předvídatelnosti podnikatelského prostředí udělat jen jednou za volební období. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mluvčí MF Petr Habáň pro Echo24 řekl, že nějaké změny se přece jen chystají. Své plány mají i některé vládní strany, zmiňují například opakovaně probírané zdanění tichého vína.
Rostoucí státní dluh nemůžeme svalovat na pandemii covidu, pro zvrácení trendu ale budeme potřebovat hospodářský růst. Řekl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24. Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285 879 korun.
Státní rozpočet v hotovostním vyjádření skončil v deficitu 288,5 miliard korun. Saldo očištěné o vliv příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU je méně příznivé, skončilo v celkové výši –299,4 miliard. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) přispělo k výsledku hned několik faktorů, včetně převedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Analytik společnosti Deloitte Václav Franče míní, že výsledek rozhodně není důvodem k oslavě.
Společnost Tameh Czech zastaví dodávky energií hutní firmě Liberty Ostrava ve čtvrtek. Většina zaměstnanců bude od pátku do 2. ledna doma, budou dostávat celý plat. ČTK to dnes řekli mluvčí podniku Kateřina Zajíčková a mluvčí Tamehu Patrik Schober. Tameh skončil v úterý v úpadku a zastavuje provoz, protože mu došlo uhlí. V insolvenčním návrhu uvedl, že mu Liberty za služby už půl roku neplatí a dluží mu dvě miliardy korun. Prakticky se tak zastaví i provoz Liberty Ostrava.
Snaha zachránit tuzemskou ekonomiku jedním ozdravným balíčkem nekončí. Hovoří tak opakovaně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Naposledy to řekl koncem minulého týdne, kdy hovořil mimo jiné o tom, že by se měly škrtat další dotace. Zároveň řekl, že balíček mohl ideálně přijít o rok dříve. Deník Echo24 oslovil představitele všech koaličních stran s tím, jaké jsou jejich ekonomické priority do druhého poločasu volebního období. Čas prosadit některé změny prý ještě je.
Za leden až listopad hospodařila centrální vláda s deficitem 269 miliard korun, v samotném listopadu byl rozpočet v deficitu 58 miliard korun a dvanáctiměsíční saldo pokleslo na -292 miliard. Takové jsou základní hodnoty státního rozpočtu po listopadu. Navzdory původním odhadům ve výši až 400 miliard, se nakonec podle expertů, které oslovil deník Echo24, v roce 2023 podaří udržet schválený deficit. Radost z toho ale nikdo mít nebude.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se ostře pustil do Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a jeho šéfa Tomáše Prouzy kvůli nedávno oznámenému zdražování potravin v lednu. Vláda Petra Fialy (ODS) údajně byla ujištěna, že se nižší daň "plně promítne" do pultových cen pro zákazníky, tvrdí Stanjura. "Navzdory těmto slibům a legitimním očekáváním společnosti teď potravináři opět v čele s Tomášem Prouzou vzkazují, že potraviny od ledna zdraží o 10 procent," uvedl ministr na sociální síti X.
České samosprávy, tedy města, obce nebo kraje, se rozhodly pustit do křížku s ministerstvem financí a vymoci si na něm změnu takzvaného rozpočtového určení daní. Vláda Petra Fialy totiž v rámci svého konsolidačního balíčku přesměrovala část financí vybraných na daních z účtů menších celků směrem ke státu. Podle samospráv tak utíkají desítky až stovka miliard korun ročně, proti tomu jdou ale zase názory některých ekonomů, kteří mají za to, že tyto peníze jen zbytečně leží ladem, zatímco schodkový státní rozpočet by je potřeboval o dost více.
Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) a Česká národní banka doporučují vládě České republiky, aby prozatím nestanovovala cílové datum vstupu do eurozóny. To zároveň implikuje, že vláda nemá ani usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů a to navzdory tomu, že by Česko mohlo v roce 2024 plnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií potřebných pro přijetí společné evropské měny. Zbýval by právě vstup do ERM II. Ostatní vládní strany mají jiný názor než Stanjura.
Mnohaměsíční diskuze o zdanění takzvaného tichého vína rozstřelil nový návrh Svazu vinařů – daň nezavádět, ale místo ní stanovit minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Nápad, který zaštítil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ale naráží u dalších podnikatelů, a poněkud kuriózně i u resortu financí. Novinku oznámil Výborný po jednání v úterý po jednání pracovní skupiny ministerstva zemědělství společně s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem.
Poslanci se tento týden budou zabývat především druhým čtením státního rozpočtu na příští rok. Schůze sněmovny začíná v úterý, samotný rozpočet by se na pořad dne měl dostat ve středu. Zákonodárci mohou navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu, měnit celkové příjmy, výdaje nebo schodek 252 miliard korun už po prvním čtení nemůžou. Opozice avizuje desítky návrhů. Podle šéfky klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je cílem přesvědčit vládu, aby nedovolila přesunout desítky miliard ze státu na občany.
Kompenzace vysokých cen energií letos převýší výnos z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Na síti X to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pokud příští rok příjmy z windfall tax (WFT) tento rozdíl vyrovnají, vláda zváží, že by ji zkrátila a už neuplatňovala v roce 2025, doplnil. Zdůraznil, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.
Za leden až říjen hospodařil stát s deficitem 210,7 miliard. V samotném říjnu byl rozpočet v deficitu 30 miliard. Jedná se o první měsíční deficit od května. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už nyní tvrdí, že se podaří dodržet schválený schodek ve výši 295 miliard korun. To potvrzují i experti, kteří přitom v podstatě celý letošní rok tvrdili opak. Pomáhají příjmy z Evropské unie, ale také vyvedení části rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Státní rozpočet hospodaří po říjnu s deficitem ve výši… miliard. Po září se byl schodek 180,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům uvedl, že průběžné plnění lze hodnotit pozitivně. „Oproti minulým rokům rozpočet pozitivně ovlivní ještě prosincová záloha na daň z neočekávaných zisků,“ uvedl Stanjura. Celkový deficit pro letošní rok je schválen ve výši 295 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda o 76,0 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích měsíců příjmy z EU.
Škrty ve státní správě nekončí, soustředíme se na rušení celých agend. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle ministra má hlavní škrt být ve školství, kde mají být zrušeny tisíce míst. Resort ministra Mikuláše Beka (STAN) pro Echo24 sdělil, že jednání nadále probíhá. Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl počet zaměstnanců klesnout na 487 668 z nynějších 499 056.