I když inflace stoupá výš a výš, lidé nepřestávají měnit své nakupovací návyky. Tvrdí to ekonomové, podle kterých lze z dat Českého statistického úřadu vyčíst, že jejich nákupy různého sortimentu nepolevují.
Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici ale očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v květnu podle ČSÚ stouply o 1,8 procenta.
Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.
Turecko 69,97 procenta, Moldávie 27,1 procenta, Estonsko 18,8 procenta, Rusko 17,8 procenta, Lotyšsko 16,8 procenta, Bělorusko 16,8 procenta, Ukrajina 16,4 procenta, Bulharsko 14,4 procenta, Česká republika 14,2 procenta, Polsko 13,9 procenta. Desítka zemí s největší inflací v Evropě. Všechny na východ od nás. Ukrajina už čtvrtý měsíc sužovaná ruskou agresí má zdražování jen o 2,2 procenta vyšší než my.
V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.
Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě tři nové členy bankovní rady. Těmi jsou Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Zamrazilová byla současně jmenována do funkce viceguvernérky ČNB namísto odcházejícího Tomáše Nidetzkého. Eva Zamrazilová byla doposud předsedkyni Národní rozpočtové rady, Karin Kubelková hlavní analytičkou Hospodářské komory a poradkyní premiéra Petra Fialy.
Když Andrej Babiš vyhlašoval, že Česká republika je best in covid, tedy že jeho vláda se nejlépe vyrovnává s působením čínského viru na republiku a její obyvatele, byl to jen marketingový slogan, který u lidí povětšinou vyvolával úsměv. Jeho vláda, která za poslední dva roky do ekonomiky nalila 900 miliard korun jako protilátku na čínský virus, položila základy k jiným primátům, v Česku dochází k rekordnímu zdražování, jehož ukazatelem je největší inflace v novodobé historii země.
I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.
Přišlo to, co v posledních týdnech všichni očekávali a čeho se obávali. Začal největší pád životní úrovně od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. V první čtvrtině letošního roku se platy zvýšily o 7,2 procenta. To by byl za normálních okolností velmi slušný růst. Dokonce z dlouhodobého pohledu nadprůměrně vysoký. Jenže všechno to zvýšení příjmů lidem sebralo zdražování. Přesněji řečeno: sebralo jim ještě víc, než o kolik dostali přidáno.
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31.923 korun.
Odbory tlačí uprostřed inflační krize na zvyšování platů ve veřejné sféře i výrazné zvýšení minimální mzdy. Zatímco podle odborářů jde o nutnost kvůli zdražování životních nákladů, vláda varuje před tím, že by více peněz v oběhu mohlo situaci ještě zhoršit a přitopit pod inflačním kotlem. Podnikatelé se zase obávají další rány po dvou letech pandemie. K dalšímu jednání s vládou zasednou v úterý.
Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout „zdražení“, které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii.
Zatímco opozice v čele s hnutím ANO Andreje Babiše se pře s vládou o příspěvek 5000 korun na dítě, v České republice v poslední době významně stouply náklady, které rodiče musí na zaopatření dítěte vydat. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK celkové výdaje na výchovu a výživu dítěte do 18 let poskočily o 200 tisíc korun na 1,8 milionu. Na vině je především inflace. Na šetření agentury upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Rodiny s loňským příjmem do milionu korun hrubého by mohly začít ve druhé polovině letních prázdnin dostávat 5000 korun na děti, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají přídavky na děti, by měly podporu získat automaticky. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Návrh zákona o vyplacení jednorázového příspěvku schválila ve středu vláda. Dávkou chce zmírnit dopady zdražování na rodiny. Normu dostane teď k projednání Sněmovna. Opozice už ohlásila, že bude navrhovat změny.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii. Inflace v eurozóně se pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).
Česká televize (ČT) plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů Kč. Důvodem je pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích. Na tiskové konferenci to uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Do konce letošního roku ČT plánuje zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 během následujících dvou let. V současné době má 2970 míst. Od ledna příštího roku ČT ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun.
S obdivem sleduji, kolik je v naší zemi najednou expertů na téma inflace. Když jsem s tímto tématem v šedesátých letech začínal, byl jsem prakticky jediný, kdo o inflaci rozsáhleji psal. Ve své disertaci jsem měl kapitoly č. 3 „Inflace poptávková“ a č. 4. „Nabídková (neboli nákladová) inflace“. Část debaty se sice trochu posunula, ale podstata argumentace zůstává naprosto stejná.
Neroztáčet inflační spirálu, udržet hospodářství a nepostupovat bezhlavě. To jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) kroky, se kterými jeho vláda vstupuje do vyjednávání s odbory. Ty pod vedením předáka Josefa Středuly totiž velmi tlačí na to, aby se zvyšovaly platy státních zaměstnanců. A to minimálně o inflaci. Jinak hrozí podle zástupců zaměstnanců demonstrace a protesty. Ekonomové přitom upozorňují, že přidávání by bylo současné chvíli nebezpečné, protože by zdražování nemuselo vůbec skončit.
Minulý týden vyvolal v Londýně pozdvižení guvernér Bank of England Andrew Bailey. Před poslanci rozpočtového výboru parlamentu prohlásil, že tváří v tvář sílící inflaci se cítí „helpless“, bezmocný, jak zdražování zabránit. Rostoucí ceny potravin označil za „apokalyptické“. „Je to víc než nepříjemné. Odhadovat inflaci 10 procent a pak říct: z 80 procent s tím nemůžeme nic dělat. Je to extrémně obtížná pozice,“ prohlásil Bailey.
Děsivý růst cen potravin a příprava na velkou nezaměstnanost. Černé scénáře očekává britská centrální banka, která v současné době bojuje s vysokou inflací. Ta se odráží zejména na ceně potravin a také u vysokých cen energií. Šéf centrální banky dokonce uvedl, že se očekává apokalyptický růst cen potravin zejména pro chudé a rozvojové státy. Británie přitom vstupuje do obtížného období s nejnižší nezaměstnaností za posledních 48 let. To se však může rychle změnit, protože tlak na vyšší růst mezd požene inflaci ještě výše.
Vrchol inflace vidí šéf odborářského svazu Josef Středula i guvernér České národní banky Jiří Rusnok okolo 15 procent s tím, že by mohl nastat v létě. Oba se na tom shodli v nedělních Otázkách Václava Moravce. Poslední meziroční míra inflace dosáhla v Česku 14.2 procenta. Rusnok, který odchází z postu guvernára, rovněž naznačil, že ČNB pravděpodobně ještě v červnu zvýší znovu úrokovou sazbu. "Mé přání je, aby byla inflace co nejnižší. Je evidentní, že inflace je způsobená i vnitřní situací,"řekl Středula
Meziročně inflace v dubnu stoupla o 14,2 procenta, i meziměsíční číslo – 1,2 procenta – je vysoké. Boj s inflací už jsme prohráli, oznámil v reakci na tato čísla ČSÚ minulý týden hlavní ekonomický poradce českého premiéra Štěpán Křeček. Na jak dlouho, kdo nebo spíš co za tu vysokou inflaci může – a především co se vládě nabízí za možnosti proti vysoké inflaci teď dělat, přišli do Salonu Echa vedle Křečka diskutovat jeho kolegyně z vládního poradního týmu Helena Horská, nezávislý ekonom Karel Kříž a konečně Milan Smutný, dlouhá léta mluvčí Škody Mladá Boleslav, dnes v think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Poprvé od ekonomické recese v roce 1997 snižuje ratingová agentura Fitch výhled ratingu České republiky z neutrálního na negativní. Hlavními důvody jsou nebezpečí ekonomické recese a vysoká inflace. To by se mohlo promítnout do zhoršení fiskální situace a snížené pravděpodobnosti, že stát bude schopen řádně splácet půjčky. Má republika problém? Proč vidíme takový rozdíl v přístupu ČNB oproti důležitým centrálním bankám a co to může pro nás a ostatní znamenat? Většina naší inflace je zahraniční provenience a tato inflace se nesníží, dokud tyto zahraniční vlivy nepominou.
Pro centrální banku je důvěryhodnost, nezávislost a dobrá pověst vším. Když ji nemá, nemůže plnit svou roli. Když se v pátek 6. května ve 13.01 objevila na serveru Seznam Zprávy informace, že se prezident ČR chystá jmenovat novým guvernérem ČNB Aleše Michla, koruna zahájila prudký pád. Do středy, kdy prezident Michla do funkce skutečně uvedl, se propadla z kurzu 24,49 za euro až na 25,44. Ve čtvrtek se sešla na mimořádném měnovém zasedání bankovní rada a rozhodla, že začne intervenovat na podporu měny.
Každá doba svou atmosférou nahrává jinému typu osobnosti. Ta tu svoji příležitost buď využije, nebo promarní. Když před bezmála třemi měsíci Rusko napadlo Ukrajinu, všichni začali řešit bezpečí. V médiích se točili všemožní vojenští experti. Přišla doba udělat si jméno. Vzácná chvíle, kdy svítí kamery na profesionály z branže, která se jinak všeobecnému veřejnému zájmu v klidné době netěší. Jako to bylo za covidu s epidemiology. Kdo si dnes vzpomene na Petra Smejkala a Romana Prymulu? Odnesl je čas.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“. Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro.
Vláda Petra Fialy stojí před dvěma kruciálními problémy, na které zatím neodpověděla žádným strategickým plánem, kterým by vzala munici pro účinnou palbu opozice. Oba problémy, které se ukazují jako nejdůležitější v životě společnosti, nebyly předmětem loňské předvolební kampaně. Jsou nové a přišly až s ruskou válkou jako její důsledek. Inflace a s ní spojená drahota je výsledkem zmatečného boje s pandemií a nezodpovědného zadlužení státu způsobeného nehoráznou hospodářskou politikou Babišovy vlády.
Na vládním Deštníku proti drahotě se objevují trhliny, které podle kritiků brání potřebným dosáhnout na pomoc se zdražováním. Může za to zřejmě i přitvrzení v byrokracii, které vláda zdědila od bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), a on se za to nyní do vlády strefuje. Ministerstvo práce však zůstává pozadu za svými sliby a u stěžejního příspěvku na bydlení se lidé stále „topí“ v záplavě formulářů. A jak ukázala čísla samotného resortu, o příspěvek požádal stále jen zlomek těch, kteří na něj mají nárok.
