Tag: film

Články k tagu

Kritici se dočkali. „Seriál Koruna je fiktivní dramatizace,“ začal uvádět Netflix před 5. řadou

Netflix poprvé použil pojem "fikce" v souvislosti s populárním seriál The Crown (Koruna), který pojednává o vládě britské královny Alžběty II. a o celé královské rodině. Tvůrce k tomu zřejmě donutily hlasy nevole, podle kterých by divák mohl děj seriálu brát jako "historickou pravdu". Informuje o tom BBC. Netflix svůj seriál vždy prezentoval jako "drama založené na historických událostech". Někteří kritici, ale i zástupci britské vlády apelovali na tvůrce seriálu, aby uváděli, že se jedná o fikci.

Petr Bajza a spol., velké i malé dějiny, otec očima dcery

Šumperské zpracování jedinečného díla Karla Poláčka připomene nejen osobnost spisovatele, který se narodil v nedalekém Rychnově nad Kněžnou, ale i kontext tehdejší doby. Poláčkův román, nabitý známými postavami a zlidovělými hláškami, je citlivým i komickým ohlédnutím za časem ničím nezkaženého dětství. Karel Poláček: Bylo nás pět, režie: Petr Smyczek, Divadlo Šumperk, premiéra: 22. 10. 2022.

Vězeňský lékař Josefa Somra

Nejvýstižnější portrét Josefa Somra napsal skoro před dvaceti lety kritik a esejista Jiří Cieslar, když pro výroční knihu o Činoherním klubu (ČK 1965–2005) napsal esej Deset hereckých střepin. Jaká to byla jména! Jan Kačer, Josef Abrhám, Pavel Landovský, Vladimír Pucholt, Petr Čepek, Jiří Hálek, František Husák, Jiří Hrzán, Miroslav Macháček… a Josef Somr. Proč tam není ani jedna herečka, na to se už Jiřího Cieslara také nezeptáme: zemřel v roce 2006.

Ve věku 88 let zemřel herec Josef Somr

V neděli zemřel oblíbený divadelní a filmový herec Josef Somr, bylo mu 88 let. Své poslední dny trávil v sanatoriu Na Pleši, ČTK to řekla jeho manželka Alena Somrová. Somr ve filmech ztvárnil více než 170 postav, jeho zřejmě nejznámější rolí je výpravčí Hubička, lišácký svůdník z oscarových Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela. Proslavila ho i role Ludvíka Jahna z filmového zpracování Kunderova Žertu.

Pět let, prý průlomový seriál České televize

Česká televize v posledních měsících konečně začala reflektovat skutečnost, že existuje také internetové televizní vysílání a že jde o tak dynamické prostředí, že se vyplatí do něj investovat a pořizovat pro něj původní program. Veřejnoprávní iVysílání sice zatím nemůže konkurovat ani digitálnímu obsahu Novy s Primou (natož nadnárodním streamovacícm platformám), ale aspoň už přišlo s několika seriály zahraničními, povětšinou patřičně dobově vyhrocených témat, ale kvalitního ztvárnění, které u nás jinde nebyly a nejsou k vidění, a v posledku dokonce přihazuje také původní českou tvorbu.

Krásy Českého Švýcarska, příběh statečné plavkyně, soumrak civilizace

Dvacet pět žen spojuje místo, kde žijí – kouzelná krajina Českého Švýcarska. Skály, hluboké rokle, průzračné řeky, lesy. Všechny ženy mají ke svému kraji blízký vztah, proto vznikl nápad vnímat ho jinak, naplno, nahými těly. Prostřednictví fotografií tyto ženy podávají svědectví o přírodním a lidském bohatství Českého Švýcarska.

Práce očí aneb Řešení diverzity v českém filmu

Vstupuje-li do kin takřka vzápětí po utichnutí debaty o (ne)zakazování dalšího knižního vydávání a televizního uvádění Vinnetoua – která kromě jiného přinesla ujištění známých firem, že původním obyvatelům Ameriky je nadále neudržitelné říkat tak, jak jsme v tuzemsku po desítky let zvyklí – český snímek nazvaný Indián, působí to, třebaže jde o rozvernou časovou shodu, jako přímá provokace, vydařený vtip, ale i jako výzva účastníkům dosavadní rozpravy dát si druhé kolo, v němž buď vystoupí s něčím novým, nebo se ještě víc utvrdí v přesvědčeních, jež zastávali dosud.

Jak jsem hájil porno v Pozadí událostí

Je asi trochu nemístné zastávat se něčeho, kde se člověk sám vyskytl, byť by to bylo na pár vteřin. Mně se to stalo v televizním seriálu Pozadí událostí, kde jsem měl (jako „kritik“) za úkol hájit knihu, kterou jsem ovšem nečetl, neboť vlastně ani neexistovala. Ani scénář jsem celý nečetl (myslím, že málokdo při tak malé roli čte celý scénář), ale pochopil jsem, že je to fikce, tedy ten příběh i ta neexistující kniha, a když mě režisér Hřebejk o ten krátký výstup požádal, neviděl jsem důvod, proč to odmítnout (ale naopak odmítnout pak i zajisté tučný honorář).

Stigma duševní nemoci, láska z renesanční Francie, do lesa na Designblok

V publikaci Mám to o sobě říct? zúročuje autorka své zkušenosti lektorky a snaží se lidem s duševním onemocněním pomoci, aby se zapojili do společnosti a fungovali nezávisle. Předkládá praktické rady, v jaké míře o své nemoci hovořit a jak se vypořádat se stigmatem, které člověku dává nejen společnost, ale i on sám. Anita Hubner: Mám to o sobě říct?, přeložila Milena Nováková, Portál, 224 str.

Divotvůrce amerického filmu

Ten, kdo si dá práci a aspoň letmo prostuduje dějiny filmu minulého století, se nepochybně přesvědčí o fascinující transatlantické výměně vlivů mezi tvůrci, jejich díly, vlnami a generacemi ze dvou z největších kinematografických velmocí. Americký film noir nalezl část inspirace ve fatalitě předválečných děl francouzského poetického realismu či v estetice o něco staršího německého expresionismu, aby přibližně o dekádu později uhranul nedávno zesnulého Jean-Luca Godarda, Françoise Truffauta, Clauda Chabrola a další reprezentanty francouzské nové vlny.

Generační peklo ve filmu BANGER.

O českém filmu BANGER. se od předpremiéry ve Varech píše jazykem uznání, ba nadšení. Psalo se, že je to film přelomový, průkopnický, novátorský, zkrátka konečně pořádný film, za který se nemusí český film stydět, neboť jde o film opravdu dnešní a opravdu mluvící jazykem téhle doby. Jazyk toho oceňování je přitom hodně specifický a odlišný od toho, který používá třeba autor tohoto článku.

Hybrid v mém podvědomí

Dřív než začal zbylá kina drtit Jan Žižka, objevil se v nich film na motivy jiné historické postavy, okultisty, mága, ezoterika a také udavače Jiřího Arvéda Smíchovského (1898–1951). Snímek Arvéd natočil na motivy knihy Jana Poláčka debutující režisér Vojtěch Mašek, osobnost v jistém slova smyslu kultovní, neboť na co zatím sáhl, to se svým způsobem kultem stalo.

Geniální kretén filmu 20. století

Koneckonců jsem kretén. Úvodní konstatování Michela Poiccarda, jež pronese Jean-Paul Belmondo, gaunerský a přitom sladký hrdina Godardova debutu U konce s dechem (1960), rozpůlila dějiny filmu na dvě poloviny. Byl film předtím a byl film poté. Neznamená to, že by se náhle všechno změnilo a všechny filmy už vypadaly jinak, ale jsou to jiné poloviny. Godardův film, běžně označovaný jako „poetická gangsterka“, nebyl samozřejmě první chaotický, zmatený a „jiný“, řekněme pro srozumitelnost „kreténský“ film, který kdy vznikl.

Dodržet slovo

Léto 1968 je na dohled. Moudře a bez kompromisů vykonává respektovaný maloměstský notář Václav Vojíř (Martin Finger) praxi, zatímco jeho starostlivá žena a matka dvou dětí Věra (Gabriela Mikulková) plní s vervou a razancí úlohu pilíře domácnosti, láskyplného strůjce řádu, bez něhož by rodina v nadcházejících kritických časech neměla šanci přežít. V seznamu ocenění, která na letošním MFF Karlovy Vary udělila hlavní porota, se jediný titul objevil dvakrát.

Proč být vstřícný k remakům

V záplavě nepřetržitých krátkodechých zpráv z ukrajinské bojové linie, z britské královské rodiny, z dění za zdmi moskevského Kremlu, z nitra protivládních demonstrací či z informací o setrvale vzrůstajících cenách energetických a plynových účtů je snad akorát tak čas věnovat se konečně taky něčemu jinému, něčemu skutečně důležitému, co zůstane po nás pro mnoho příštích generací: „remaku“ slavného snímku Jestli se rozzlobíme, budeme zlí – tedy nové verzi jedné z nejpovedenějších a zároveň nejoblíbenějších komedií italského hereckého dua amerických pseudonymů Bud Spencer a Terence Hill.

Sláva příběhu

Kdykoli producent, scenárista a režisér snímku Jan Žižka Petr Jákl v propagačních rozhovorech vypráví, že mu herec Michael Caine, největší hvězda jmenovaného filmu, kdysi volal, aby potvrdil, že nabídku hrát v českém špektáklu ze středověku bere, protože má před sebou dobrý scénář, lze si samozřejmě pomyslet, že jde jen o nutnou reklamu nebo hodnocení sice upřímné, ale nijak relevantní.

Stát se nesmrtelným a pak umřít

Jakou roli v umírání hraje vůle či duševní faktory? Když zemřela královna Alžběta, byl připomínán takzvaný vdovský efekt – je empiricky doloženo, že staří lidé svého manžela či manželku dlouho nepřežijí. Zejména muži prý nápadně často umírají do tří měsíců po smrti manželky. Alžběta svého manžela přežila o více než rok. Ale samotný závěr jejího života byl orámován výmluvnou epizodou. 6. září splnila svou ústavní povinnost a přijala na Balmoralu odcházejícího premiéra Johnsona a pověřila sestavením vlády Liz Trussovou. 8. září zemřela.

Vinnetou, rudý zraňovač

Děkujeme vám za vaši kritiku. Vaše zpětná vazba nám dala najevo, že vydáváním titulů s Vinnetouem můžeme urážet city lidí. To nikdy nebylo naším cílem a je to neslučitelné s naším posláním. Výslovně se za to omlouváme. Tak si v prohlášení ze 14. srpna nasypalo popel na hlavu německé nakladatelství Ravensburger, které vydalo dva díly knížky pro mládež Mladý náčelník Vinnetou, která měla doprovázet stejnojmenný dětský film, jenž právě přišel do německých kin.

LGBT se zaměřuje na nejmenší děti. Do seriálu Prasátko Peppa se dostaly lesbické medvědice

V britském animovaném seriálu Peppa Pig (Prasátko Peppa) se poprvé objevil stejnopohlavní pár. Seriál patří k nejznámějším a nejoblíbenějším kresleným seriálům pro děti na světě. Už od samého počátku seriálu je vykreslováno prase, coby otec rodiny, jako hodný nemotora, jehož jinak dobře míněné skutky musí napravovat racionálně uvažující a věci znalá prasečí matka. A to přesto, že se už před lety nelíbílo feministickým aktivistkám, že prasátka představují nukleární rodinu, kde navíc otec prasátko pracuje a zatímco matka zůstává v domácnosti

Střípky z válečné Evropy, ve městě to žije, co ze školy neznáte

František Fajtl a Filip Jánský, českoslovenští letci za druhé světové války. Provedou diváka válečnou krajinou mnoha zemí, ukážou mu, jak se přemáhá strach ze smrti i oslavuje propůjčený čas na zemi. Zvykají si na život v cizích zemích a s humorem reflektují místní život. Jsou skromní, neokázalí, obětaví a přitom velmi vtipní. Good Old Czechs, režie: Tomáš Bojar, premiéra: 15. 9. 2022.

Devadesát let benátského festivalu

Za dobu bez dekády stoleté existence, zahájené benátským svátkem kinematografie v roce 1932, nepoznaly filmové festivaly výzvu podobnou té, jež od března 2020 ochromila veškeré, nejen kulturní podniky založené na shromažďování lidí. A právě přehlídka, jíž vdechl život jeden z předních fašistických politiků Giuseppe Volpi, nebyla jako jediná – na rozdíl od svých prvoligových konkurentů Berlinale a Cannes – koronavirem donucena posledních několik ročníků neuskutečnit či dočasně přejít do nenáviděné on-line verze.

Vztahy – slova – činy

Třebaže tuzemský hraný film jistěže nabízí i podarky, je ve svém úhrnu v posledku vnímán jako produkt automaticky podezřelé či mizerné jakosti. Nekonstatují to pouze ohlasy jeho profesionálních komentátorů a vykladačů, nýbrž i jeho herecké hvězdy. Ty sice se svou účastí na dalších a dalších zaměnitelných projektech zásadně podílejí na tvaru českého filmu a vytvářejí mu štít, ale zároveň si od něj udržují zřetelný a nijak nezakrývaný pragmatický odstup.

Nekonečný příběh aneb Gigantické melodrama kýče, plyše, plastů

Před více než týdnem zemřel v jednaosmdesáti letech německý režisér Wolfgang Petersen – na veřejnost se zpráva dostala až v úterý 16. srpna, byť skonal o čtyři dny dříve, v týž den jako herečka Anne Hecheová. Petersen byl tvůrce, který jako málokterý jiný zasáhl jediným svým snímkem jistě nejméně dvě generace diváků na Západě, ale i ve značné části východního bloku. Na Nekonečný příběh hleděli všichni v úžasu – a co bylo pozoruhodné, hleděli na něj jako na snímek hollywoodský, třebaže šlo tehdy o historicky nejdražší německou produkci.

Řetězec kin Cinema City působící i v Česku se chystá vyhlásit bankrot

Britská společnost Cineworld Group, která je druhým největším provozovatelem kin na světě, se chystá v příštích týdnech vyhlásit bankrot. Informoval o tom v pátek list The Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Cineworld prostřednictvím divize Cinema City působí také v České republice. Zdroje uvedly, že firma si kvůli chystanému vyhlášení bankrotu najala právníky ze společnosti Kirkland & Ellis a poradce ze společnosti AlixPartners.

Snímek Světlonoc Terezy Nvotové dostal cenu za nejlepší film v Locarnu

Česko-slovenský koprodukční film režisérky Terezy Nvotové Světlonoc ocenila porota soutěžní sekce Cineasti del presente (Současná kinematografie) na festivalu v Locarnu Zlatým leopardem za nejlepší film. Informoval o tom Jiří Vaněk z českého Státního fondu kinematografie. V krátké době jde o druhého Zlatého leoparda pro český film. Loni tuto sekci, zaměřenou na nastupující generaci tvůrců a jejich první a druhé filmy, ovládl jiný český snímek Bratrství režiséra z pražské FAMU Francesca Montagnera.

Kouzlo moderního vyprávění míchaného postaru

V komiksu knižním je přitom oproti marvelovkám situace diferencovanější, jak pokud jde o vydavatele, tak pokud jde o zacházení s hrdiny. Leč jejich známost je pohříchu nižší než známost filmových či televizních adaptací. Konkrétně: nakladatelství Argo vydalo nedávno objemný, jedenadvacet let starý komiks Alias scenáristy Briana Michaela Bendise a výtvarníka Michaela Gaydose, jejž do češtiny přeložil Richard Klíčník.

Dozvuk MeToo: Kevin Spacey narušil natáčení Domu z karet, musí zaplatit ušlé zisky

Herec Kevin Spacey a #MeToo jsou zpět v centru pozornosti Hollywoodu. Po letech soudních tahanic skončil spor mezi ním a producenty seriálu Dům z karet. Hollywoodský herec, který čelí obvinění z pěti sexuálních napadení, prohrál soud s producenty a musí zaplatit 31 milionů dolarů (téměř 750 milionů korun) produkční společnosti MRC Production za „ušlé zisky, přerušení natáčení a za sexuální obtěžování členů štábu na place“.

Čtvero kapitol sexuálního probuzení

„Jsem přesvědčená, že sexuální uspokojení nikdy nebylo pro společnost prioritním aspektem života ženského pohlaví,“ prohlásila na tiskové konferenci na letošním berlínském festivalu Emma Thompson, představitelka Nancy ve filmu Hodně štěstí, pane Veliký. A právě ona je hnací silou snímku, jehož tvůrci slaví letos úspěch na festivalech a který s neméně nadějnými vyhlídkami vstupuje do kinodistribuce.

Přestřelky, automobilové honičky a výbuchy v centru Prahy. Přesto hit Netflixu zklamal

Více než sto hasičů v pondělí od rána zasahuje u požáru lesa mezi Hřenskem a Pravčickou bránou v Národním parku České Švýcarsko. Zásah pokračuje druhým dnem. V místě platí nejvyšší stupeň požárního poplachu. S plameny bojují také dva vrtulníky a letadlo hasičské služby. Požár se dál nešíří, uzavřena ale zůstává pro veřejnost Edmundova soutěska. ČTK to řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Marvan.

Všichni jsme kvír

Zkouška umění je v tradičním smyslu dokumentární film, jenž zaznamenává určitý proces či událost, konkrétně přijímací zkoušky na pražskou Akademii výtvarných umění. Metoda toho dokumentu se jmenuje observační čili pozorovatelská a spočívá v tom, že aktéři vědí, že jsou delší čas natáčeni (a nahráváni – mají mikroporty), ale po nějaké době tomu přestanou věnovat pozornost a chovají se, jak by se chovali, kdyby natáčeni nebyli. Takže divák vidí, co by jinak neviděl a třeba ani vidět nemusel.