Tag: daně

Články k tagu

Cena piva v Praze po změně DPH může překročit 70 Kč za půllitr

Pražské restaurace v červenci prodávaly půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 Kč. Loni to bylo 58,80 Kč, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. Po zvýšení DPH na točené pivo by tak cena mohla příští rok překročit 70 korun. Řekl to Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka, která je poskytuje zhruba 8000 podnikům v Česku. V celé ČR činila v červenci průměrná cena 54 korun, zatímco loni ve stejném období to bylo 49,80 Kč. Cena se tak zvýšila o více než osm procent.

Česko se chystá danit zisky nadnárodních firem. To by mohlo přinést až 6 miliard

Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Umožnit to má nový zákon o dorovnávací dani, který dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní ho projedná sněmovní rozpočtový výbor. Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob 19 procent. Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti.

„Velmi nebezpečné, diskriminace letošních novorozenců.“ Návrat do sněmovny přinese nové hádky

V úterý se po asi měsíci znovu sejde Poslanecká sněmovna, aby na mimořádné schůzi svolané stranami koalice probrala mimo jiné dodatečné zdanění zisků velkých nadnárodních firem, ale také třeba navýšení rodičovského příspěvku. I když na seznamu není nic přehnaně kontroverzního, očekává se zdlouhavé projednávání. Některým opoziční zákonodárcům se totiž nelíbí, že vláda chce některé body projednávat ve zkrácené podobě bez možnosti diskuze.

Záchrana rozpočtu? Stanjura vylepšil odhad výběru windfall tax skoro o 25 miliard

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 64,5 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, které na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Ministerstvo tak zlepšilo odhad z dubna, kdy očekávalo inkaso z obou mimořádných opatření 40,3 miliardy korun.

Windfall tax zřejmě předčasně skončí, říká Stanjura. Není k tomu důvod, reagují Piráti

Rok 2023 bude zřejmě prvním a posledním zdaňovacím obdobím, kdy bude platit takzvaná daň z mimořádných zisků. Předminulý týden to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš pro deník Echo24 řekl, že jde pro něj o novou informaci, původní plán platnosti tzv. windfall tax i na další roky byl podle něj racionální. Bylo chybou, že opatření neplatilo už vloni, míní Bartoš.

„Zameteno, uklizeno.“ Agrofert protočil na reklamě stovky milionů, pokuta je směšná

Holding Agrofert musí doplatit daň 1,2 milionu korun za pochybnou reklamu, kterou na farmě Čapí hnízdo inzerovaly další firmy z holdingu bývalého českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Rozhodla o tom v odvolacím řízení finanční správa. Postih je to však marginální. Finanční operací si totiž mohl Agrofert přijít na více než 100 milionů korun. Reklamní větví kauzy Čapí hnízdo se stále zabývá i policie, která prověřuje podezření, že suma 272 milionů korun šla na reklamu pouze účetně, ale ve skutečnosti byla použita na splácení úvěru a snížení daní.

Vláda chce lidem zdražit topení dřevem, kvůli vyšší dani zaplatí tisíce navíc

Topení dřevem může napřesrok opět zdražit. Vláda totiž v rámci daňové reformy počítá se zvýšením daně z přidané hodnoty na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Přesun do vyšší sazby se má týkat i dřevěných pelet nebo briket. Rodinným domům by to zvedlo výdaje na topení o tisíce korun. Vytápění dřevem zažívalo v loňské topné sezóně renesanci kvůli panice na trhu s energiemi renesanci.

Na obzoru se vynořuje daň z hub

Koutkem oka víkendový fejetonista zahlédl úvahu, že by České republice mohlo z tíživé ekonomické situace pomoci zdanění hub. Tedy těch sebraných houbaři. Bylo to nejspíš míněno napůl vážně, napůl žertovně (i ekonomičtí komentátoři či analytici udělají občas vtip), ale též se to dá brát jako takový nástřel, takový pokusný balonek, jak se říká, zda se toho třeba někdo nechytne a nezačne se o tom vážně uvažovat. Protože něco na tom asi je. Proč vlastně houby sbíráme?

Cigarety by měly zdražit trojnásobně, zní z WHO. V Česku by pak krabička stála i 500 korun

Zdražování cigaret patří k vítaným kratochvílím jak ze strany vlád, tak odborníků. Daň z „neřesti“ v tomto případě přináší nejen nemalé prostředky do státního rozpočtu, ale má působit i jako prevence, která má v ideálním případě šetřit další náklady na zdraví populace. Zdá se však, že Světová zdravotnická organizace (WHO) by si přála zásah v zásadně radikálnějším tempu. Alespoň její zastoupení v Německu. Krabička cigaret by totiž podle organizace měla stát téměř trojnásobek, v přepočtu přes 550 korun.

Itálie zavádí překvapivou 40% daň z mimořádných zisků bank. Akcie jejich i evropských bank oslabily

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Češi v zahraničí utrácí miliardy, ty chybí v rozpočtu. Polské řešení není pro nás, říká expert

Na nákupy do zahraničí jezdí pravidelně více než čtvrtina Čechů. V prvním čtvrtletí letošního roku tam utratili 21,1 miliardy korun, meziročně o 39,4 procenta více. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (ASMP) takto český státní rozpočet přichází o miliardy na DPH a spotřební dani. Podle ministerstva financí ale výdaje domácnosti v zahraničí mimořádné nejsou. Podle ekonoma Pavla Peterky se Česko nemá vydávat polskou cestou nulové DPH.

Vláda pomalu couvá. Tiché víno nakonec možná bez daně nebude, státu by to přineslo miliardy

Jedna z nejkontroverznějších částí vládního balíčku, a sice rozhodnutí nezavést spotřební daň na takzvané tiché víno, se ještě možná změní. Na popud několika koaličních stran se totiž o zdanění vína bude v následujících měsících jednat znovu. České televizi to sdělila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle ní nedává smysl, aby víno jako jediný druh alkoholu nemělo spotřební daň. Krok vládní koalice v posledních měsících hojně kritizovaly všemožné svazy a hovořily o vinařské lobby.

Dotované domky, zvyšování daní a lobbování za víno nefungují

Je to pozoruhodné. Politiku koaliční vlády Petra Fialy nejvíce ovlivňují strany, jejichž podpora voličů setrvale klesá. Až na hranu vstupu do Poslanecké sněmovny. V jednom případě dokonce i pod linii ponoru. Premiér i ministr financí Zbyněk Stanjura vždy, když nejsou schopni prosadit větší úspory ve výdajích státu a naopak porušují slib koalice Spolu a sahají ke zvyšování daní, tvrdí, že je to bolestný kompromis koalice pěti stran. Zvyšování daní a odpor k větším zásahům do výdajů v koalici reprezentují dvě strany: STAN a lidovci.

Vládní balíček prošel první zkouškou. Poslanci ho pustili dál

Poslanci v pátek pustili do dalšího kola projednávání takzvaný vládní úsporný balíček . Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování, a to i přesto že poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové zpochybnila jedno z hlasování. Poslanci vládní koalice tak svou předlohu uhájili. Zamítnutí navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

„Buďte na ženy jemný.“ „Našla se stovka do rozpočtu“. Vládní balíček se opět řešil do noci

Poslanci od středečních odpoledních hodin řeší takzvaný vládní konsolidační balíček, který přináší především daňové změny a škrty ve výdajích státu. U řečnického pultíku zazněla především kritika ze strany opozice, ale také řada ojedinělých hlášek. Řeč byla třeba o Pokémonech, galantnosti a stokoruně do státního rozpočtu. Sněmovna si odhlasovala, že bude jednat do půlnoci.

Nárok a návyk na stovky miliard státních dluhů

Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, pomáhá i růst firem jako je Agrofert

Stát letos vybírá historicky nejvíce peněz z daní, čeká také na rekordní příjem z dividend ČEZu, přesto nadále podle ekonomů hrozí schodek ve výši i 350 miliard korun. České státní kase pomáhají rekordní zisky nejen právě firmy ČEZ, ale také dalších velkých společností, včetně například Agrofertu, který loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Celkem stát za první pololetí vybral na daních 644,3 miliardy korun. Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že daňové příjmy nemohou v polovině roku dosahovat poloviny jejich předpokládané výše za celý rok.

Vláda proti živnostníkům. Nejistoty zůstávají, zato to bude dražší

Živnostníci si výrazně připlatí a podle odborníků to dopadne zejména na drobné podnikatele. Vládě se nelíbí, že většina OSVČ odvádí jen minimální částku na sociálním pojištění, podle kabinetu Petra Fialy (ODS) nepřispívají podnikatelé férově do důchodového systému. Stát jim tak chce nařídit přispívat více a to i na zdravotním pojištění. Návrh už dříve vzbudil kritiku, podle zástupců podnikatelů může vést k úbytku podnikání a nezohledňuje nevýhodné postavení živnostníků vůči zaměstnancům.

Nejvyšší korporátní daň z V4 má Česko, ale některé firmy v Maďarsku platí až 50%

Česko má nejvyšší sazbu daně z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4). Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Mazars. V Česku se uplatňuje daň z příjmu právnických osob ve výši 19 procent, vláda v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje její zvýšení na 21 procent.

Dobrej tah ministra Nekuly

Před čtyřmi dny byl odvolán z funkce ministra zemědělství Marek Nekula (KDU-ČSL), kromě jiného údajně za to, že mu ujely nervy na sněmu Agrární komory, jehož účastníky seřval a označil je za „schizofreniky, kteří nevědí, co chtějí“. Pokud se to skutečně seběhlo takhle, věru to není ideální politické vystupování. Tentýž muž jej však nepředvedl ani před oznámením svého odvolání, kdy naopak nervy na uzdě udržel a kdy se snažil o žoviální tón a vesele rozmlouval s novináři, kteří čekali na tiskovou konferenci s končícím ministrem a předsedou jeho strany Marianem Jurečkou.

Vláda čeká na daň z příjmu právnických osob, o dividendách ČEZu se rozhodne na konci června

Vláda Petra Fialy (ODS) v posledních dnech intenzivně řeší, co dělat s letošním rozpočtem. Naprosto zásadní jsou přitom příjmy z daně z příjmu právnických osob či z dividend ČEZu. Naopak spotřeba domácností v prvním čtvrtletí výrazně zaostávala oproti původním predikcím, nyní se očekává oživení, ale celkově bude letos spotřeba vychýlená spíše negativně a rozpočtu tak nepomůže, uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí. Valná hromada ČEZu, která rozhodne o výši dividendy, se uskuteční 26. 6.

Fialova vláda jede na autopilota

Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.

Středula na vládě neuspěl. Stanjura odmítl zásadně měnit konsolidační balíček

Vláda v konsolidačním balíčku nechystá žádné zásadní změny. Návrh souboru novel k ozdravení veřejných financí bude projednávat 28. června. Novinářům to po úterním jednání s odboráři řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj například o daňovém nastavení u zaměstnaneckých benefitů budou ještě jednat experti. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou předáci a předačky o svém dalším postupu proti vládním záměrům jednat v pondělí.

Přehledně: na čem stát od příštího roku sebere lidem víc peněz

Vládní konsolidační balíček ještě zdaleka není schválený, ze strany opozice lze ve sněmovně čekat dlouhé obstrukce. Ministerstvu financí se hroutí plán dodržet schodek rozpočtu, vzhledem k tomu, že jsme plánované konečné částky dosáhli už v květnu. Škrtat proto bude nutné začít mnohem dřív a mnohem víc. Kolem těchto plánů na snížení výdajů ale vláda mlží a stanoviska neustále mění. Na straně příjmů, tedy zvýšení daní, které začne platit od příštího roku, naopak příliš změn zřejmě nehrozí. Níže tedy přenášíme přehled daňových opatření.

Ze školkovného neměli prospěch chudí. Vláda škrtá i slevu na manžele a další výjimky

V rámci konsolidačního balíčku, který má ušetřit peníze ve státním rozpočtu, chce ministerstvo financí (MF) měnit také zákon o daních z příjmů. Chce v něm především rušit výjimky. Přinášíme přehled změn zákona obsažených ve vládním materiálu. Rozpočtově nejvýznamnější změny v tomto zákoně spočívají v rušení výjimek. Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy manželka/manžel pečují o dítě do tří let věku.

„Možná jsme to nedomysleli.“ Balíček se může změnit, přiznává Stanjura. Resorty neví, kde šetřit

Vládní úsporný balíček už má sice podobu konkrétního návrhu, stát ale stále dost tápe v tom, co vlastně bude nakonec platit a kde se ušetří. Jednotlivé resorty totiž mnohdy nejsou schopny říci, kde mají slíbené škrty realizovat, do toho pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že některé ohlášené parametry ozdravného balíčku mohou projít změnami, protože kabinet ne vše úplně promyslel. Úřady a další instituce mohly do tohoto týdne právě k takovým nelogickým záměrům zasílat připomínky.

Další rána pro deníky. Po zvýšení DPH plánuje stát i rušení předplatného

Ministerstva oslovená deníkem Echo24 informují o tom, že již omezila nebo plánují omezit předplatné denního tisku, který odebírají. Už tak učinilo například ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo pro místní rozvoj. Druhý jmenovaný resort snížil platby za předplatná o více než 50 tisíc korun. Jako jedno z opatření pro úsporu vlastních výdajů pak snížení objemu odebíraného denního tisku zvažuje i ministerstvo průmyslu. Na resortu financí probíhá průběžné vyhodnocování, jaké listy jsou pro tamní zaměstnance zásadní.

Je káva potravina a jak často smí vycházet noviny? Přehled největších záseků vládního balíčku

Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn.

Poplatky za sledování ČT v mobilu. „Extrémně složitě proveditelné,“ míní právník

Vládní koalice přišla s nápadem rozšířit koncesionářské poplatky, které se platí za sledování České televize a poslech rozhlasu. Nově se mají týkat nejen těchto přijímačů, ale také počítačů, chytrých telefonů nebo tabletů. V praxi by tak poplatky zřejmě museli platit úplně všichni, i když by kupříkladu mobil ke sledování veřejnoprávní televize vůbec nevyužívali. Proti záměru koaličních politiků se staví někteří opoziční a ozývají se i právníci s tím, že se něco takového bude jen těžko provádět.