Tag: daně

Články k tagu

Sunak před volbami slibuje všechno. Přízeň Britů chce získat snížením daní i imigrace

Britský premiér Rishi Sunak představil program své Konzervativní strany ve snaze zvrátit vývoj kampaně před červencovými volbami, v nichž vládní straně hrozí drtivá porážka od opozičních labouristů. Mezi hlavními novinkami je příslib dalšího snížení odvodů na sociální pojištění, uvádějí britská média. Kromě snižování daní Sunak slíbil také výrazné omezení imigrace do Británie. "Jsme v těchto volbách jedinou stranou s velkými nápady, které z naší země udělají lepší místo k životu," prohlásil premiér na mítinku v areálu závodního okruhu Silverstone

Na daních z příjmu loni nejvíc zaplatil bezkonkurenčně ČEZ, na druhého má náskok 20 miliard

Na dani z příjmu právnických osob loni nejvíc zaplatila energetická společnost ČEZ. Státu odvedla 24,5 miliardy korun. Předloni skončila v žebříčku největších plátců daní třetí se zaplacenou daní 2,73 miliardy korun. Na druhém místě skončila loni automobilka Škoda Auto, která odvedla na dani z příjmu 5,51 miliardy korun, třetí obchodník s energetickými surovinami EP Commodities zaplatil daň 4,53 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovala Finanční správa.

Odnesly to hlavně rodiny s dětmi. Proč vláda prezentuje zvýšení daní jako úspěch

Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.

Majitelé domů a bytů zaplatili státu víc o 86,5 % na dani z nemovitosti

Lidé a firmy do konce května zaplatili na dani z nemovitosti 14,6 miliardy korun, o 86,5 procenta víc než loni ve stejnou dobu. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu ke konci května. Daň byla splatná do konce května, u nemovitostí s vyměřenou daní nad 5000 korun poplatníci museli do konce uplynulého měsíce uhradit první splátku a druhou musí zaplatit do konce listopadu. Loni se za celý rok na dani vybralo 12,45 miliardy korun. Veškerý výnos daně z nemovitosti jde do rozpočtů obcí.

Miliony lidí musí zaplatit výrazně vyšší daň. Proti vyměření se lze odvolat

Vlastníkům nemovitostí přineslo letošní jaro často značně nepříjemné překvapení. Někde i o pětinásobek vyšší výměr daně z nemovitosti. V řadě případů sice zůstává daň stále v porovnání se zdaněním práce na symbolické výši, jenže i experti, kteří navýšení daně podporují, kritizují její současné nastavení. Zásadně tak dopadne zejména na chudší domácnosti, pro které navýšení i pár tisíc může znamenat značný zásah do rozpočtu.

„Loví hlasy pivních strejců.“ Babiš šermuje Fialovým drahým pivem, zatajil ale svůj paskvil s DPH

Po čase se na české politické scéně opět rozhořela debata o cenách piva. Tu ještě v době zpráv o drahém občerstvení na hokejovém mistrovství světa zahájil bývalý premiér Andrej Babiš, když se pochválil, že za jeho vlády bylo pivo levnější díky nižší sazbě DPH. Podle Babiše se lidé nemají nechat přesvědčit řečmi o inflaci a akceptovat, že půllitr nyní většinou vyjde na více než 60 korun. Jeho prohlášení nicméně vyvolalo ostrou reakci mezi dalšími politiky.

Chudnutí jako společný cíl EU. Kdo za Česko radikální klimatické plány dopustil?

Velký průmysl a energetiku zatěžuje EU už bezmála dvacet let speciálními zelenými daněmi, tedy emisními povolenkami. Cenové přirážky se brzy rozšíří i na další oblasti, které už se mnohem více dotknou všech lidí. Budou totiž platit i pro osobní dopravu a vytápění domů, což výrazně zvedne ceny. Proč se to stane a kdo a kdy to odsouhlasil? A dají se toto i další klimatická opatření ještě zrušit?

Sektorovou daň na banky zaplatí zákazníci, varují ekonomové. „Zrušte zvýhodnění hypoték“

Jako nesystémový krok by vnímali ekonomové zavedení sektorové daně na banky, což je ambice především hnutí STAN. Podle nich by totiž dopad této daně zaplatili v první řadě klienti bankovních domů. Hledat dodatečné příjmy nebo naopak škrtat výdaje by vláda měla například v návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nabízí se zrušení státní podpory pro stavební spoření, případně zrušení daňového zvýhodnění hypoték.

ODS se inspiruje Babišem. Vytáhneme peníze z bank tak, aby je to nebolelo

Ve vzduchu stále visí sektorová daň na banky. Tedy potrestání bank za to, že málo odvedly na mimořádné dani neboli windfall tax. Kromě ODS a TOP 09 by se to zamlouvalo celé vládní koalici. Ministr financí ale teď nabízí jinou možnost ve formě lehčího „potrestání“, které by banky nakonec bolet nemuselo. Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům.

STAN chce přijít se svým návrhem mířícím na banky. Stanjura sektorovu daň neplánuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti neuvažuje o zavedení sektorové daně na některé z odvětví. Hnutí STAN má přitom připraven návrh daně pro banky. Jednat o záměru jsou ochotni lidovci a Piráti, naopak proti je právě ODS a TOP 09. Rozhodnout by se mohlo v průběhu letních měsíců. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nápad nepovažují za dobrý. Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun.

Benzin a nafta dražší o více než deset korun. EU uvalí zelenou daň na osobní dopravu i domy

Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.

Nová televizní daň je takřka pro všechny, resort zamázl většinu výtek

Návrh nového financování České televize a Českého rozhlasu se poslancům na stůl dostane patrně v podobě, která nepotěší mnohé firmy, domácnosti, ani opozice. Ministerstvo kultury, pod něhož novela spadá, totiž zamítlo většinu výtek a výhrad, které se objevily, a v legislativě tak má zůstat nejen navýšení koncesionářských poplatků, ale především daleko spornější novinky. Platbě se tak nevyhne v zásadě nikdo.

Stát hledá peníze, kde se dá. „Finančák“ loví firmy téměř na jistotu

Firmy běžně využívají možností, jak si snížit daňový základ, tedy odvést na daních méně. Jde to i přes tzv. převodní ceny používané typicky mezi dvěma propojenými společnostmi. Například když si firma od své sesterské společnosti půjčí peníze nebo když si vzájemně fakturují zboží a služby. Často přitom firmy vůbec nemusí vědět, že něco dělají špatně, a nejde o podvody. Pro Finanční správu jsou ale převodní ceny zlatým dolem, protože při kontrolách na nich „vytříská“ dost peněz do rozpočtu.

Lidé jsou překvapení z nové výše daně z nemovitosti. Stále je zanedbatelná, říkají experti

Řadu lidí překvapila vyšší daň z nemovitosti, která se zvýšila v rámci opatření z tzv. konsolidačního balíčku. Daň je potřeba zaplatit do konce května. Experti, které oslovil deník Echo24, uvedli, že výše daně je v Česku nadále zanedbatelná, daňová zátěž je podle nich obecně výrazně vychýlená směrem ke zdaňování práce, nikoliv majetku. Od nového roku platí v souvislosti s daní z nemovitosti nová pravidla, která přinesl vládní tzv. konsolidační balíček.

Zpátečka u daně na tiché víno. S opozicí by zákon zřejmě zařízla i jižní Morava

Po vleklých debatách o možnosti zavedení spotřební daně na takzvané tiché víno se zdá, že jeho prosazení není zdaleka jisté. Téma rozděluje nejen vládní koalici, kde se proti staví především lidovci, ale problém dělá i opozice. Ukazuje se totiž, že kdyby se zdanění mělo prosadit formou zákona ve sněmovně, pravděpodobně vše zhatí ANO a SPD. A zřejmě nejen oni.

Vláda chystá novinky v rozdělení daní, zruší i dotace obcím na údržbu silnic 2. a 3. třídy

Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun, zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Výborný: Na zdanění tichého vína kvůli mrazům není dobrý čas, dlouhá debata vinařům škodí

Na zdanění tichého vína teď není správný čas, rozhodnutí nicméně musí padnout co nejrychleji. Pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Domnívá se, že podpora pro záměr se ve sněmovně bude hledat těžce, protože za zavřenými dveřmi podle něj zaznívají jiné názory než v médiích.

„Daňové sociální inženýrství“. Válek vrací do hry zdražení sladkých nápojů

Slazené nápoje má čekat další zdražení a to ve znamení boje s obezitou a nadváhou, která výrazně zatěžuje zdraví Čechů i rozpočty zdravotnictví. Ke zdražení už přitom vláda přistoupila v rámci zařazení těchto nápojů do vyšší sazby DPH, což přitom experti dopředu označovali za „krok vedle“, který kýžený efekt nepřinese. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jít nyní cestou, kterou zvolila už řada států v Evropě. Zdaněním obsahu cukru.

Daly málo, zaklekneme na ně. Levicové choutky ve vládě posilují

Z výhrůžek šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který tvrdil, že se vláda zamyslí, jak potrestá banky kvůli nízkým odvodům na dani z neočekávaných zisků, se stává realita. Vládní STAN by na ně rád uvalil speciální sektorovou daň, čemuž se nebrání piráti ani lidovci. ODS je proti. Jak ale Benda myslel svůj výrok o potrestání bank, nechce ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat.

Fiala obhajuje značně nižší výběr mimořádné daně od bank vyššími úroky, které byly vyplaceny střadatelům

Důvodem nižšího než předpokládaného výběru daně z neočekávaných zisků od bank byly vyšší úroky vyplacené střadatelům. Uvedl to premiér Petr Fiala v odpovědi na písemnou interpelaci předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard. Schillerová nižší než plánovaný výběr této daně už dříve kritizovala a označila ho za fiasko.

ODS potrestá banky. Chce kontrolovat „nízké“ daňové odvody

Že banky odvedou státu na kontroverzní windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, o dost méně, než si stát představoval, se očekávalo. Zdá se ale, že vláda se s nízkým výběrem daně od dotčených finančních institucí jen tak nechce smířit. Šéf poslanců ODS Marek Benda nedávno řekl, že se na banky „mimořádně zlobí“ a že jejich „účetní triky“ se prověří. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu.

Pokus o zásah do národních daní na summitu EU. Češi, Irové a další se postavili proti

V Bruselu ve čtvrtek skončil mimořádný summit Evropské unie, informovala mluvčí předsedy Evropské rady Ecaterina Casingeová. Lídři druhý den vrcholné schůzky věnovali zhruba sedm hodin jednání tomu, jak zajistit konkurenceschopnost a prosperitu Evropské unie ve světle geopolitického napětí, rychlých digitálních inovací a tváří v tvář asertivnějším ekonomickým partnerům i oponentům. V závěrech summitu se objevil bod o harmonizaci daní. Česko se postavilo proti. Po skončení summitu o tom informoval premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku.

Stanjura chce ukončit „nesystémovou výjimku“ pro tiché víno, lidovci jsou ochotní jednat

Vláda by do konce května měla rozhodnout o zavedení daně na tiché víno. Ta by měla začít platit od 1. ledna příštího roku. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podporu zavedení spotřební daně má i v dalších koaličních stranách, jednat jsou ochotní i lidovci. Dohodnout by se nyní měly konkrétní parametry daně. Čeští vinaři pro Echo24 řekli, že už nyní mají velké problémy a spotřební daň by byla posledním „hřebíkem do rakve“.

Slováci chtějí uvalit spotřební daň na slazené nápoje. Po dražších limonádách volají i poradci v Česku

Slovenská vláda plánuje přitvrdit vůči slazeným nápojům, chce na ně uvalit novou spotřební daň. To je krok, po kterém důrazně volají odborníci a vládní poradci i v Česku. V podílu populace s nadváhou patří země v rámci EU na první místa, stejně tak je česká populace mezi špičkou v konzumaci slazených nápojů.

Češi platí nejvyšší daň na světě. Je ale skrytá a neříká se jí daň

Celková daňová zátěž Čechů není tak vysoká, srovnáváme-li naše postavení mezi zeměmi OECD. Máme ovšem specialitu, která z nás činí stát s nejvyšší daní vůbec. Jde o skrytou daň, lze jí řadit mezi kvazidaně, a jde o povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Na této dani totiž stát vybere skoro polovinu svých rozpočtových příjmů. V rámci aktuálního srovnání zemí OECD, které čerpá data z roku 2022, má Česká republika druhé nejvyšší odvody na sociální a zdravotní zabezpečení.

Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty

Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.

Zlé banky. Marek Benda se na ně „mimořádně zlobí“, odvedly málo na daních

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda pokládá za „nefér“, že banky odvedly podle něj málo na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Podle něj banky předvedly účetní trik a vláda se ještě „zamyslí nad tím, jak tu situaci řešit“. Bendův výrok je dalším do sbírky výroků členů vládních stran, kteří pokračující platnost vysoké daně obhajují. Mimořádná daň zasahuje deset firem.

Putin potřebuje naplnit rozpočet. Zvýší daně prosperujícím firmám a bohatým

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo "spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků", uvedl server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.