Dnes nebo až za rok. Do režimu paušální daně se mohou živnostníci hlásit, měnit pásmo či z režimu vystoupit jen do 10. ledna. Paušální daň mohou využívat osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nejsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH) a jejichž roční příjem z podnikání dosahuje nanejvýš dvou milionů korun. Zálohy daně se platí nejpozději do 20. dne každého měsíce.
Čerstvé výsledky hospodaření státu za loňský rok to ukazují jasně. Díváme-li se na absolutní čísla a na to, jak vláda dodržela (tedy nedodržela) plánovanou výši schodku, nemůžeme si na příjmové straně nevšimnout čísla 37 miliard. Tolik si stát do rozpočtu přihrál na dani z neočekávaných zisků, tedy na slavné windfall tax. Je to více než dvojnásobek původně rozpočtové částky a drtivou většinu z ní odvedl ČEZ. Nedává to žádný smysl, daň nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Ale realita je taková, že se nad tím už skoro nikdo nepozastavuje.
Do konce ledna musí lidé podat přiznání k dani z nemovitosti. V opačném případě jim hrozí sankce. Povinnost se týká lidí, kteří loni nabyli nemovitost či její část, nebo u jimi vlastněné nemovitosti nastala významná změna, jako je přístavba nebo změna výměry pozemku. Přiznání k dani z nemovitosti není nutné podávat, pokud se změnily místní koeficienty v obcích. Jejich změnu automaticky zohlední finanční správa při výpočtu výše daně.
Vláda upustila od slibu prosadit automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) České televizi řekl, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně, zároveň míní, že už na změny s ohledem na volby není dost času. Vláda už zřejmě nebude ve Sněmovně schopna dojednat návrhy zákonů, které dosud poslancům neposlala.
V Německu si všímají, že na hranicích s Českem lze pořídit násobně silnější a destruktivnější zábavní pyrotechniku než v Německu. Německé regulace například omezují množství výbušné látky na 6 gramů, zatímco v Česku je limit 100 gramů. Oproti Německu je pyrotechnika také několikanásobně levnější. Na pašování nelegální pyrotechniky se chce na konci roku zaměřit i německá policie, píše Bild. Na česko-německé hranici vrcholí před silvestrovskými oslavami prodej pyrotechniky, která v Německu není dostupná.
Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se v roce 2025 pravděpodobně nevyhnou úsporám a zásadní redukci výroby i provozu. Důvodem je neschválení novely zákona, která měla od ledna navýšit koncesionářské poplatky. Pokud zákonodárci nerozhodnou včas, veřejnoprávní televize zvažuje razantní kroky, včetně možného snížení počtu kanálů na polovinu.
Slovensko čekají v příštím roce největší změny v daňovém systému od jeho velké reformy z roku 2003. Konsolidační balíček slovenské vlády, který zejména zvyšuje stávající daně a zavádí nové, bude spolu s vývojem na trhu práce přispívat k inflačním tlakům, napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Původně očekávaná pětiprocentní inflace v roce 2025 na Slovensku by nakonec mohla být nižší, a to kvůli pokračování plošných státních kompenzací hlavně cen zemního plynu pro domácnosti.
Odvody živnostníkům narůstají dlouhodobě, zatímco v předchozích letech se však růst „načítal“ spíše po nižších stokorunách ročně, nyní už nabral tempo po „tisícovkách“. Při porovnání minimálních záloh zdravotního a sociálního pojištění OSVČ před deseti lety a nyní tak lze mluvit o rozdílu čtyř tisíc měsíčně a tedy desítek tisíc ročně. Při pohledu do minulosti je patrné, že v posledních letech růst odvodů nabírá závratné tempo.
Od nového roku si bude moct část lidí pobírajících plnou penzi výrazně přilepšit a to i o tisíce měsíčně. Roky přehřátý trh práce, kterému se nedostává zaměstnanců, bude i podle odborníků zkrátka potřebovat i lidi v seniorním věku. A to i kvůli neúprosné demografické křivce, se kterou velmi rychle stárne populace. Vláda se tak ve snaze motivovat více penzistů k delšímu setrvání v práci v rámci důchodové reformy rozhodla odpustit pracujícím seniorům část odvodů. Týká se to jak zaměstnanců, tak živnostníků.
Čerstvé rozhodnutí označit pozměňovací návrh Lex Babiš II týkající se střetu zájmů za neústavní přílepek by měl být brán jako precedent. Úplně stejně je na tom i mimořádná daň neboli windfall tax. Ta v listopadu 2022 prošla sněmovnou jako přílepek novelizovaného zákona o DPH na návrh poslance a ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Tedy bez standardního legislativního procesu. Vzhledem k nespravedlivému nastavení windfall tax a jejímu efektu, kdy brutálně vysokou sazbou dopadá především jen na zisky ČEZ, je celý její konstrukt i kvůli právní podobě těžce obhajitelný.
Finanční správa zavedla nový kontrolní mechanismus, který jí pomáhá odhalovat vícekrát použité nebo upravované účtenky. Drobnými doklady si podnikatelé snižují daňový základ a od státu pak mohou někteří žádat i vrácení DPH. Do nové databáze teď putují vystavené účtenky naskenované v rámci kontrol i data od takzvaných „spolupracujících subjektů“, kteří poskytují náhled do svého účetnictví dobrovolně. Takových firem je zatím necelá desítka.
Premiér Petr Fiala minulý týden na velké bilanční tiskové konferenci konferenci vyzdvihl pokroky své vlády, která podle něj splnila nebo rozpracovala 93 procent cílů programového prohlášení. „Devět z deseti bodů splníme i přes všechny krize,“ prohlásil Fiala. Nezmínil ale řadu nedodržených slibů a neúspěchů, které mají přímý dopad na životy lidí, jak mu zazlívá hlavně opozice. Kritika směřuje k rozpočtové politice, zvyšování daní, nedostatečné podpoře bydlení, učitelů či infrastruktury.
Uskromníme se, snížíme spotřebu energií, hlavně tedy plynu, a odměnou nám bude to, že se dokážeme zbavit závislosti na Rusku. Zhruba něco takového slýchali čeští voliči od roku 2022. Dávalo to smysl. Teď jsme na konci roku 2024, voliči si čtou o tom, že 95 procent plynu k nám tekoucího pochází z Ruska. A že cena za přepravu plynu se zvedne a dál se bude zvedat, aby se vylepšilo hospodaření loni státem koupených zadlužených plynovodů Net4Gas. Které vydělávaly na tom, že jimi přes nás tekl ruský plyn. A už neteče. To je politicky dost neprůchodná situace. Aniž by si vymýšlela (jak se také děje), to vláda běžnému občanovi nemá šanci logicky vysvětlit.
Indické úřady vyzvaly německý automobilový koncern Volkswagen (VW), aby podal vysvětlení ohledně podezření z daňového nedoplatku za 1,36 miliardy USD (32,5 miliardy Kč). S odkazem na příslušné dokumenty, které jsou neveřejné, o tom dnes informovala agentura Reuters. Úřady VW podezírají, že úmyslně zaplatil nižší dovozní daň na díly k vozům značek Audi, VW a Škoda. Podle agenturních zdrojů by tak automobilce mohly hrozit sankce až 2,8 miliardy USD (téměř 67 miliard Kč).
Zrušili jste penzijní spoření, ale stále využíváte daňového odpočtu, nebo jste zapomněli doplatit zpětně daň? Takových lidí bylo jen v uplynulém roce podle Finanční správy asi 4700. Prvním stovkám lidí tak rozeslala v úterý a ve středu do datových schránek dopis, ve kterém je úředníci na možnou nesrovnalost upozorňují Projektem „Daňové echo“ chce správce daně klást důraz na dobrovolné plnění daňových povinností a efektivní výběr daní namísto represí.
Finanční správa se zaměřila na podnikatele, kteří provozují v Praze a dalších velkých městech flotily taxíků poskytujících služby zpravidla prostřednictvím elektronických platforem. V rámci „Akce Cháron“ si vytipovala 37 nejrizikovějších subjektů, u kterých prokázala chybějící daň v objemu 80 milionů korun na DPH. Podle informací deníku Echo24 souvisí akce s policejní razií ze začátku listopadu, při které jihočeská daňová kobra zajistila bezmála 30 milionů korun.
Sněmovna bude finálně schvalovat návrh zákona, jehož součástí je pozměňovací návrh, který chce osvobodit od daně z příjmů fyzických osob prodej a směnu kryptoaktiv. Tím by se kryptoměny dostaly prakticky na úroveň akcií. Finanční správa upozorňuje, že za stávající situace by navrhované osvobození rozvrátilo obecný výběr daní. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je v této věci zdrženlivý, podle svých slov chápe argumenty obou stran.
Nacpat do účetnictví co možná nejvíc drobných výdajových dokladů. To je obvyklá cesta, jak si podnikatelé mohou snížit daňový základ a odvést méně na dani z příjmů. Navíc pak mohou po státu chtít ještě vyšší odpočet na DPH. Potíž je, když se ukáže, že tyto účtenky jsou duplicitní, nebo dokonce fiktivní. Podnikatelům pak hrozí sankce. Stát tímto způsobem přichází ročně minimálně o stovky milionů korun. Kontroloři Finanční správy se stále více zaměřují na úniky přes zjednodušené daňové doklady
Běží šestý taneční večer letošní řady StarDance, tanečnice a pětinásobná mistryně světa v kickboxu Martina Ptáčková spolu se svým tanečním partnerem Dominikem Vodičkou sedí na gauči ve zkušebně České televize na Kavčích horách a oba nadšeně líčí, jaké už bojovnice udělala v soutěži pokroky: prý už docela svede hrát v obličeji, ještě k tomu přidat nohy, což by v relaci mohlo přijít vhod. Zpovzdálí – jelikož jde o epizodu, do níž si soutěžící směli pozvat své blízké – vše sleduje Martinin bratr. Je to také bojovník, usmívá se, vzpomíná na to, jaké dřevo jeho sestra bývala, obdivně na ni hledí na parket a u toho na okamžik drží v rukou výrobek známé tuzemské oplatkárny, jež se jmenuje po hlavním městě české části Slezska.
Současné nastavení daně z příjmu fyzických osob v Česku snižuje motivaci nízkopříjmových zaměstnanců legálně pracovat, když zdanění jejich příjmů je výrazně vyšší než v západoevropských zemích. Uvádí to analýza, kterou zveřejnila společnost PAQ Research. Doporučuje reformu daně tak, aby se snížilo daňové zatížení nízkopříjmových, například úpravou čerpání daňových bonusů nebo změnou některých odpočtů. Podle analýzy by změny nastavení daní znamenaly pro veřejné rozpočty náklady ve výši maximálně 16 miliard korun.
Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.
Slibovaná ekonomická politika Donalda Trumpa se dá zjednodušit na dva body. Zaprvé snížit daně co nejvíc, v podcastu Joea Rogana dokonce navrhl nulovou daň z příjmu. Zadruhé uvalit plošná cla na veškerý dovoz do USA. Hlavně druhého bodu a možných obchodních válek, které by to vyvolalo, se děsí ekonomové. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali tři z nich, Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.
Už během svého prvního funkčního období vyhrožoval Donald Trump evropským automobilkám zavedením cel na dovoz aut do Spojených států. Hrozba cel ve výši až 25 procent na evropské vozy tehdy vyvolala značnou nejistotu u německých automobilek jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes. O zavádění cel mluvil i během této kampaně.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Ukrajinský parlament přijal v závěrečném čtení návrh zákona o zvýšení daní. Návrh zákona stanoví už tomto roce 2024 50 % daně z příjmu pro banky jako neočekávanou daň. Aby se získaly peníze na obranu, budou ukrajinští zaměstnanci a také živnostníci podle nového daňového zákona zřejmě platit ze svých platů 5 % vojenské daně – dříve to bylo 1,5 %. Zákon musí podepsat prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje nové příjmy kvůli vysokým výdajům ohledně ruskéinvaze
Silný kapitálový trh plnící svou primární funkci. To je něco, co nemá ani Evropská unie, což opět vyzdvihuje Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy, a už vůbec to nemá Česká republika. Dlouhodobě u nás funguje tradice neefektivního bankovního financování. Tedy že firmy si jdou raději půjčit peníze do banky a následně jí dluh s úroky splácí, než aby přišly za investory na trh.
Plány francouzské vlády na vyšší zdanění bohatých by mohly některé z nich přimět k odchodu z Francie. Další lidé s velkým majetkem by pak mohli přehodnotit své plány usadit se ve Francii. S odvoláním na finanční a daňové poradce to uvedla agentura Bloomberg. Vyšší zdanění bohatých je součástí širšího plánu francouzské vlády na zlepšení stavu veřejných financí. „Bohatí jsou ve Francii čím dál více stigmatizováni,“ uvedla odbornice na daňové záležitosti Xenia Legendreová z právnické společnosti Hogan Lovells.
Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.
Vláda v čele s ODS doručila místo flexibilnějšího pracovního trhu a podpory podnikatelům pravý opak. A s posledními měsíci roku se přibližuje další zvyšování daní. Zejména pro menší živnostníky to bude znamenat rekordní nárůst odvodů. Přitom právě menší firmy a podnikatele v posledních dvou letech vláda zatížila další byrokracií a zvyšováním nákladů. Nyní si k tomu budou muset připlatit tisíce navíc. Z pohledu tří let nárůstů budou odvádět nižší desítky tisíc ročně navíc.
