Tag: daně

Články k tagu

Komunistická rétorika ve STAN: Kdo moc vydělá, toho zdaníme, je to „sociálně spravedlivé“

Vládní koalice téměř každý den překvapuje výroky týkajícími se mimořádných daní. Poté, co jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dozvěděli, že windfall tax má platit i v příštím roce, kdy stát drtivou většinu výnosů opět získá z odvodů ČEZ, vyjádřili se o víkendu i vládní Starostové. A to s poměrně zarážejícím výrokem o „sociálně spravedlivém“ odvádění neočekávaných zisků, které by jinak zůstaly minoritním akcionářům.

Děs a hrůza z Babiše jako vládní motor

Projednávání státního rozpočtu nikdy nepatřilo k nejatraktivnějším tématům, bez jejichž prožívání si čtenáři nedovedli představit svůj den. Platí to ještě víc než kdykoli dřív, protože mladší generace se míjejí s existencí tradičních médií typu televize, zpravodajské servery zavedených značek, časopisy, nebo dokonce noviny. Svoji informační potřebu uplatňují na sociálních sítích Instagram nebo TikTok, z nichž se na ně chrlí krátká videa doprovozená maximálně několika slovy. Na sociálních sítích mladé generace (Twitter/X je specifická kategorie) o bilanci a vývoji státních výdajů nezavadíte.

Domácnosti začínají chápat realitu a neutrácí. Stát si od nich peníze vezme na jiných daních

Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.

Schillerová na Stanjuru: „Přiznejte, že se nechcete vzdát mimořádného příjmu. ODS rezignovala na své záměry“

ODS nemá už nic jiného, než návrh státního rozpočtu, je to zlatý hřeb, uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v debatě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Zkritizovala ODS za to, že porušila své sliby snižovat rozpočtové schodky o 70 až 100 miliard korun ročně, a uvedla, že představený návrh rozpočtu je na úkor střední třídy. Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 230 miliard korun, tedy jen o dvacet dva miliard méně než letošních 252 miliard.

Máme se ještě divit?

Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.

Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Dosud absurdní vývoj kolem platnosti mimořádné daně, tedy windfall tax, nabývá dalších rozměrů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A co především, mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy.

Signál, že majetek lidí není před státem v bezpečí. Jak vláda účelově manipuluje s čísly

Chceme mít příští rok rozpočtový schodek maximálně 231 miliard. Bude to dobrý rozpočet, prohlašuje premiér Petr Fiala (ODS). Nikdo už ale neříká, jakými machinacemi se takových čísel dosahuje. Nejenže vláda odklání část výdajů do mimorozpočtových fondů, čímž zvyšuje státní dluh, ale ještě si pomáhá nyní už nevysvětlitelnými příjmy z windfall tax. Ministerstvo financí po rozsáhlé kritice toho, že má mimořádná daň opravdu platit i v příštím roce, zveřejnilo své stanovisko a „analýzu expertů“.

Co platilo včera, už neplatí. ODS se nebojí poškozovat důvěru ve stát a ochranu soukromého majetku

Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.

Stanjura: Sektorová daň na banky nebude

Sektorová daň na banky nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odůvodnil to tím, že každá vláda by podle něj měla dělat velké daňové změny pouze jednou za volební období. Daň chtěli na banky uvalit především lidovci, hnutí STAN a Piráti. Zdůvodňovali to mimo jiné tím, že se nevydařila takzvaná daň z neočekávaných zisků a také tím, že banky „umí dobře vyvádět peníze“ mateřským společnostem. Ministr Stanjura nepředloží návrh na zavedení sektorové daně na banky.

Konec spekulací. Windfall tax se rušit nebude. „Není na to čas ani prostor,“ řekl Stanjura

Mimořádné výdaje převyšují mimořádné příjmy, takže není prostor pro zrušení takzvané daně z neočekávaných zisků, neboli windfall tax (WFT). Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že s daní se tedy počítá i v příštím roce. Celkem by se mělo jednat na konci roku o 35 miliard v neprospěch mimořádných výdajů, jako jsou úsporný tarif či příspěvek na obnovitelné zdroje energie (POZE). Naopak zavádět se podle Stanjury nebude tzv. sektorová daň.

Chystá se další zvýšení daní. Co čekat od vlády ve volebním roce

Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.

Menší podnikatelé si opět připlatí tisíce. Vláda v čele s ODS rekordně zvedá zdanění živnostníků

Zatímco si zástupci ODS sypou popel na hlavu a mluví o nutnosti zlepšit podnikatelské prostředí, na podnikatele postupně dopadají další vládní kroky, které míří opačným směrem. A jednou z „náplastí“ na rozpoče z konsolidačního balíčku, je i výrazné zvyšování daňové zátěže zejména nejmenších podnikatelů. Těm nyní rekordně narostou odvody na sociální a zdravotní pojištění, které doplňují navyšování byrokracie a nákladů v posledních dvou letech.

Udržet si životní úroveň je těžké. Na co střední třída doplatila nejvíce

České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.

Dalších 50 miliard na platy lékařů? Ať to lidé zaplatí na vyšších daních, navrhuje šéf komory Kubek

Peníze na další navýšení platů zdravotníků může stát podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka získat z vyšších daní na alkohol, tabák či sladké nápoje. Otevřít by se mohla i diskuse o výši zdravotního pojištění, řekl ve čtvrtek novinářům po jednání o odměňování zdravotníků. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) nabízí nárůst o téměř pět miliard korun, požadavky odborů a ČLK jsou podle něj řádově vyšší.

Nízká daň z nemovitosti ubližuje mladým lidem, říká studie

Nízká daň z nemovitosti vede ke kumulaci vlastnictví nemovitostí v rukou starší generace, což omezuje možnosti například mladších rodin. Uvádí to rozsáhlá studie z Newyorské univerzity. Česko má ve srovnání s Evropou i po loňském zvýšení jednu z nejnižších daní, nicméně její zvýšení by muselo pro dosažení kýženého efektů být razantní, což by přineslo i řadu negativních dopadů.

„EET je vyhaslá.“ ANO dál živí Babišova fantoma, firmy ale návrat bojkotují

Jedno z nejkontroverznějších opatření v české ekonomice posledních let ožívá. Se zrušením elektronické evidence tržeb podle některých stát přišel o nástroj ke kontrole podnikatelského prostředí, což dávají do souvislosti s letním mizením platebních terminálů. K něčemu podobnému dospěl ve své aktuální zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Závěr rozdmýchal debaty napříč politickým spektrem i mezi podnikateli. Zatímco úřady nyní postrádají významný nástroj pro kontrolu daňových úniků, podnikatelé se vesměs dál radují z úlevy od byrokracie.

Panika a vztek ve Francii. Hromady peněz opouštějí zemi, lidé se obávají levicové vlády

Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.

Hůř je na tom jen Řecko a Itálie. Radikální plány levice směřují Francii k bankrotu

Francouzský prezident Emmanuel Macron i francouzští voliči se rozhodli odstavit od moci Národní sdružení Marine Le Penové. Výsledkem byla výhra široké levicové koalice Nové lidové fronty (NFP). Její lídr Jean-Luc Mélenchon chce být premiérem, i když nemá parlamentní většinu, a chce prosazovat svůj radikální socialistický program. To znamená zvýšení státních výdajů o stovky miliard eur ročně a obrovský růst daní, hlavně pro bohaté. Francie má přitom už nyní třetí největší státní dluh v eurozóně.

Zákon roku: nové poplatky za ČT a rozhlas mají nespočet děr, stěžují si firmy i média

Ve čtvrtek se poslanci na mimořádné schůzi začnou zabývat klíčovou novelou zákona o veřejnoprávní České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která vzbudila bouřlivé reakce. Legislativa zahrnuje zvýšení koncesionářských poplatků, mnohem podstatnější jsou i další zásadní změny, které se staly terčem ostré kritiky nejen ze strany opozice, ale také od průmyslových subjektů a soukromých médií.

„Vyšší zdanění příjmů z realit? Nešlo o politické zadání,“ omlouval Stanjura chybu ministerstva

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve sněmovně odmítl, že by dal politické zadání ohledně většího zdaňování příjmů z prodeje nemovitostí. Řekl to v reakci na kritiku bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Věc se týká připravované změny zákonů v souvislosti se zcela novým zákonem o účetnictví. Komora daňových poradců v připomínkovém řízení upozornila, že navržené změny můžou omezit lhůtu pro osvobození od daně z příjmů při prodeji věci.

Vláda lační po lehce dostupných penězích a porušuje slib. Zavést chce i další daň

Příjem z mimořádné daně neboli windfall byl už v červnu vyšší, než kolik stát plánuje vybrat za celý rok. Nejvíce odvádí stejně jako loni ČEZ. Logická otázka je, proč má daň nadále platit, když se z jejich výnosů měly pokrýt jen mimořádné výdaje. Takto vláda nadále působí, že chce z vybraných peněz pokrývat běžné výdaje rozpočtu a pomáhá si snižovat schodek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před pár dny řekl, že pro další trvání daně není důvod.

„Vztah obezity a spotřeby cukru není prokázán.“ Potravináři brojí proti zdanění sladkých nápojů

Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán, se zavedením daně na cukr nesouhlasíme. Uvedla to Potravinářská komora České republiky s tím, že státy, které tuto daň zavedly, ji po čase zase zrušily. Komora tak reaguje na debatu, kterou spustilo mimo jiné Slovensko, které zavádí daň ze slazených nápojů. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by byl pro podobnou daň i v Česku.

Stanjura se vymlouvá z návrhu na další tvrdé zvýšení daní. „Jen technická chyba,“ tvrdí

Technický problém? Materiál z dílny ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) navrhuje tvrdé zdanění v případě majetku fyzických osob. Resort financí tvrdí, že se paragrafy v návrhu zákona objevily nedopatřením. To však nevysvětluje, proč je tedy resort přesně popsal ve vlastní důvodové zprávě. Navíc s dodatkem, že půjde o spravedlivější přístup k poplatníkům. Teď však od návrhu dává ruce pryč.

„Útok na solar střední třídy.“ Schillerová obvinila Stanjuru, že chystá další daňový balíček

Ministerstvo financí chystá další daňový balíček. Takto obvinila ministra Zbyňka Stanjuru (ODS) jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) s tím, že se mělo jednat o pravidla pro pronájem nemovitostí, respektive jejích prodej. Podle ní se jedná o „útok na solar střední třídy.“ Stanjura toto nařčení odmítl, Schillerová se podle něj chytla „jedné ze stovek připomínek“ k zákonu o účetnictví. Schillerová podle něj šíří paniku a lži.

Zavede Fialova vláda daň, kterou Babiš raději odpískal? „Zaplatí to domácnosti a firmy“

Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.

Lidovci tlačí vyšší daně pro bezdětné. Vždycky je tu adopce, říkají. Koalice je proti

Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici. KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice.

Vláda: ušetřili jsme tím, že jsme vzali lidem z kapes víc. Státním zaměstnancům ale přidáme

Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.

Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí V4, ukazuje studie

Česko má nejvyšší daň z příjmu právnických osob ze zemí visegradské skupiny (V4), její letošní zvýšení z 19 na 21 procent tuto pozici potvrdilo. Nižší sazby korporátní daně však na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku nejsou dostupné pro všechny firmy, zdanění se tam liší podle velikosti a sektorového působení společností. Uvádí to studie poradenské společnosti Forvis Mazars. V regionu střední a východní Evropy nebylo Česko jedinou zemí, která letos zvýšila zdanění firem, k podobnému kroku sáhlo také Slovinsko.

Sunak před volbami slibuje všechno. Přízeň Britů chce získat snížením daní i imigrace

Britský premiér Rishi Sunak představil program své Konzervativní strany ve snaze zvrátit vývoj kampaně před červencovými volbami, v nichž vládní straně hrozí drtivá porážka od opozičních labouristů. Mezi hlavními novinkami je příslib dalšího snížení odvodů na sociální pojištění, uvádějí britská média. Kromě snižování daní Sunak slíbil také výrazné omezení imigrace do Británie. "Jsme v těchto volbách jedinou stranou s velkými nápady, které z naší země udělají lepší místo k životu," prohlásil premiér na mítinku v areálu závodního okruhu Silverstone