Po navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tím i snadnější vstup do režimu paušální daně volají podnikatelé a živnostníci již dlouhou dobu. Ke změně se rozhoupala až končící vláda Andreje Babiše, která v listopadu souhlasila s odesláním žádosti k Evropské komisi, aby České republice byla udělena výjimka.
Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to ve středu schválil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.
S uprchlickou vlnou z Ukrajiny a vysokým výdajům kvůli ruské invazi se objevují hlasy, že by vláda Petra Fialy měla zvedat daně. A to například daně z příjmu, které klesly v loňském roce při rušení superhrubé mzdy. Současný vládní kabinet však nic takového nechystá a naopak uvnitř vlády probíhá diskuze okolo daňového zvýhodnění rodin s dětmi. To by mohlo mít podobu jednorázového finančního příspěvku nebo slevy na dítě. Pro Echo24 to uvedl poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Státy EU se kvůli polskému vetu nedohodly na pravidlech globálního zdanění velkých firem, o něž usilují již pět let. Varšava zablokovala dohodu prosazovanou předsednickou Francií. Paříž chtěla co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními. Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty jako je Google, Meta či Amazon.
Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.
Výhodné nákupy v Polsku se některým lidem značně prodraží. Poláci totiž vytáhli do boje s inflací s metodou, kdy chtějí dočasně snížit DPH na benzin, naftu či základní potraviny. V tu chvíli se příhraničním domácnostem otevřela výhodná možnost, jak ušetřit na nákupech v zahraničí v rámci stovek korun. Někteří Češi ale berou benzínky útokem a celníci už mají i případy, kdy v kufru jednotlivci převáželi celé sudy a barely.
Hostinští by si po nástupu nové vlády mohli v budoucnu oddychnout. Kabinet Petra Fialy se totiž chce zaměřit na osekávání daňových výjimek, jejichž konec by mohl státu ušetřit nemalé množství peněz. Analytici oslovení deníkem Echo24 říkají, že horkým kandidátem na zrušení je například třetí sazba DPH, která se u veřejnosti nechvalně proslavila během působení ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).
Vláda Petra Fialy si zatím neví rady, jak ušetřit. Pravicová ODS se totiž v minulosti postavila pro zrušení superhrubé mzdy a s tím související snížení daně z příjmu. To se dotklo téměř 4 milionů zaměstnanců, kterým tak po výplatě zůstaly peníze navíc. To však stále rozděluje ekonomy. Jedni souhlasí s tím, aby lidé měli nižší daně a zbylo jim tím pádem více peněz v peněženkách. Druzí však varují před tím, že na snižovaní daně z příjmu nebyla během koronaviru vhodná doba a vybrané peníze jednak chybí v rozpočtu a na druhé straně se podílí na vysoké inflaci.
Na otázku Kde budete šetřit a snižovat ty obrovské schodky státního rozpočtu, do nichž Českou republiku stáhla vláda Andreje Babiše? především koalice Spolu a její lídr Petr Fiala odpovídali: Především omezením všech možných dotací, které stát poskytuje přímo firmám.
Měla to být pomoc živnostníkům jak odbourat byrokracii a ulevit jim v placení záloh a podávání daňového přiznání. Místo toho se však vznikl okrajový produkt, který se vyplatí jen někomu. Do režimu paušální daně se totiž přihlásilo na letošní rok více jak 22 tisíc živnostnků a daň tak bude využívat okolo 80 tisíc lidí. Původní odhady však předpokládaly, že by výhody využívalo až 200 tisíc podnikatelů.
Vláda podle předsedy KDU-ČSL a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky chystá na červen mimořádnou valorizaci důchodů kvůli inflaci. Jurečka to dnes uvedl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Míru zvýšení penzí nesdělil, neboť ještě není vyčíslena. Jurečka také uvedl, že vláda daně zvyšovat nehodlá, v koalici je ale podle něj shoda na valorizaci spotřební daně z tabáku či alkoholu.
Vláda Andreje Babiše se utrhla ze řetězu při navyšování spotřebních daní. Konkrétně u tabákových výrobků se každoročně navyšovala a Babišův kabinet tak očekával, že se tím navýší i příjmy státního rozpočtu. Cena však rostla i kvůli zdanění tak vysoko, že odradila zahraniční kupce a zároveň také donutila tuzemské kuřáky nakupovat v zahraničí. Těm se tak nyní více vyplatí nakupovat cigarety a tabák v Polsku či na Slovensku.
Na konci roku 2020 se vláda konečně rozhoupala k tomu, aby zvýšila daňovou slevu na poplatníka ze 24 840 Kč na 27 840 Kč. Bylo to téměř po deseti letech první zvýšení této slevy, která zůstávala na stejné úrovni od roku 2012, ačkoliv náklady na živobytí za tu dobu výrazně vzrostly. To znamená, že zhruba deset let nám daně fakticky postupně ukrajovaly z prostředků na život – všem, zaměstnancům i zaměstnavatelům.
Pondělí je posledním dnem, kdy se živnostníci a podnikatelé mohou přihlásit k paušální dani na letošní rok. Výhodou je, že odpadají starosti s vyplňováním daňového přiznání, vyplňování přehledů a také k posílání platby na jeden účet. Letos také dochází k navýšení měsíční platby, kterou živnostníci posílají. Aktuálně tak bude paušální daň vycházet na 5 994 korun. Současná vládní koalice ale chystá změny, za které je chválí i opozice. Mělo by totiž dojít k rozšíření paušální daně a navýšení limitu z jednoho milionu na dva miliony korun.
Paušální daň vstoupí zanedlouho do druhého roku fungování, v tom prvním zůstala daleko za očekáváním. Oproti odhadům tehdejší ministryně Aleny Schillerové (za ANO) se k ní přihlásila zhruba polovina, tedy něco přes 70 tisíc živnostníků. Ani to však ke změnám nevedlo, tou jedinou je tak navýšení paušální daně pro příští rok. Ministerstvo financí proto připravilo aktualizovanou kalkulačku, na níž si lidé mohou spočítat, zda se jim přihlášení vyplatí. Čas mají do 10. ledna.
Cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO). Uvedl to s odkazem na jednání se zástupci ČEZ. Vliv na zdražování má podle něj a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) rostoucí cena emisních povolenek, které mají vliv na cenu energie 20 až 30 procent. Vláda chce lidem odpustit DPH nebo poplatek za obnovitelné zdroje.
Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to dnes uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí.
Kauce 150 milionů korun složená za odsouzeného podnikatele Shahrama Zadeha propadla státu, rozhodl Krajský soud v Brně. Podle soudu opakoval trestnou činnost. Zadeh se díky složené kauci dostal na začátku roku 2016 z vazby, složila ji rodina a jeho blízcí. Zadeha soud letos na konci října poslal na devět let do vězení v kauze miliardových daňových úniků. Šlo o souhrnný trest, soud mu už dříve uložil osm let za ovlivňování svědků. Zadeh je od pátku podmíněně na svobodě.
Britsko-nizozemská ropná společnost Royal Dutch Shell kvůli tlaku části akcionářů zjednoduší podnikovou strukturu a svůj daňový domicil přenese do Británie. Firma dnes oznámila, že ukončí také duální akciovou strukturu a bude mít pouze jednu třídu akcií. Z názvu pak zmizí slova Royal Dutch a skupina ponese jen stručný název Shell Plc. Přesun hlavního sídla do Británie se nelíbí nizozemské vládě, která uvedla, že plány skupiny ji nepříjemně překvapily.
Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to v sobotu uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Maďarská vláda je proti zdanění, které chce Brusel uvalit na majitele domů a automobilů kvůli tzv. boji proti změně klimatu. Řekl to vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás s tím, že ceny energií v celé Evropě prudce rostou, což má podle něj za následek krizi veřejných služeb, uvedl vládní web About Hungary. "Na vině je špatně promyšlená energetická politika Evropské unie," dodal Gulyás.
Server Investigace.cz zveřejnil další jméno, které má figurovat v aféře uniklých dokumentů tzv. Pandora Papers. Stejné schéma offshorových firem jako Andrej Babiš (ANO) použil podle serveru také realitní magnát Radovan Vítek. V roce 2009 byli podle serveru oba miliardáři klienty téže francouzské právní kanceláře (DB Legal Artwell), oba si objednali stejnou službu – založení řetězce offshorových firem, přes které si koupili honosná sídla na jihu Francie.
Vláda dnes podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zmocní ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Babiš to řekl na tiskové konferenci před jednáním kabinetu. Státní rozpočet to podle Schillerové bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu.
Světem financí a politiky otřásá skandál Pandora Papers. Mezinárodní skupina investigativních novinářů získala důvěrné dokumenty, které popisují podezřelé machinace mocných tohoto světa v daňových rájích. Mezi nejznámějšími jmény, která se ve složkách objevují, jsou jordánský král Abdulláh II., prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, bývalý britský premiér Tony Blair a samozřejmě předseda české vlády Andrej Babiš.
Americký daňový úřad (IRS) se začal zabývat skutečnostmi, které souvisí s uniklými dokumenty v rámci kauzy takzvaných Pandora Papers. To by se mohlo dotknout také české linky příběhu, kterou představuje mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO). Babišova transakce ve výši 381 milionů korun, jak ji popsal server Investigace.cz, totiž měla kromě karibských společností projít i přes firmu ve Washingtonu, která pak skrze svou monackou dceřinou společnost nakoupila a opět prodala 16 nemovitostí ve Francii.
Mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Oznámila to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Dodala, že domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Dohoda podle OECD zajistí, aby velké podniky odváděly spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky.
Dvě politické rivalky ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se před volbami osočují kvůli příjmům pro státní rozpočet. Sociálnědemokratická plánuje, co a koho po volbách zdanit a tvrdí, že její sokyně z Babišova hnutí se „vykašlala na příjmy státního rozpočtu“. Schillerová o Maláčové a sociálních demokratech tvrdí, že „rozdávají koláče, které sami neupekli a ani upéct nemohli“.
Newyorčanům s nejvyššími příjmy hrozí, že budou platit daň z příjmu 61,2 procenta, jestliže prosadí své plány demokraté prezidenta Joea Bidena. Ti ve Sněmovně reprezentantů nastínili změny ve zdanění na městské, státní a federální úrovni, o konečné podobě se ale zatím jedná. Napsal to dnes server televize CNBC. Plány zahrnují tříprocentní daňovou přirážku pro lidi, kteří si vydělají více než pět milionů dolarů (107,6 milionu Kč) za rok.
Politikům v různých částech světa se nedaří zvládnout krizi na trhu s dostupným bydlením. V některých světových velkoměstech se tak zaměřili na taktiku, kterou je zdanění prázdných bytů a domů bohatých. Ne všichni jsou však přesvědčeni, že to pomůže. Podle ekonomů jsou tyto poplatky jsou do značné míry politickým divadlem a politici musí začít řešit jiné faktory, jako nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, píše agentura Bloomberg.
