Déšť zmírnil půdní sucho, nyní je jím zasaženo 40 procent území, přičemž na konci července to bylo 75 procent. Nízké vlhkosti půdy přetrvávají v severozápadních a východních Čechách. Vláha pomáhá především vegetaci, stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální. Uvedla to ve čtvrtek mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martina Součková.
Zničující sucho má fatální dopady na zemědělce a to nejenom kvůli mizerné produkci zeleniny, ale ohrožuje také budoucnost produkce masa. Chovatelé totiž kvůli nedostatku krmiva musí navyšovat porážky dobytka. Maso se však z velké části vyváží do ciziny, takže na cenu masa nemá vyšší produkce vliv. Naopak v příštích letech budou muset čeští chovatelé zvířata nahradit.
Vlna červencových veder u nás nebyla letos tak vyhrocená jako loni a měla méně dramatický průběh než na západ od našich hranic, reálně i virtuálně.
Počasí je stejně populární jako politika. Poslední dva tři roky se skoro každý měsíc stane s počasím něco tak nečekaného, že o tom další týdny hovoříme. Nepamatuji si, že by se kdy za nedávná desetiletí počasí stalo takovým mediálním tématem jako po roce 2017. Psychologové říkají, že rozeznání nějakého jevu má nejprve stadium nedůvěry, pak třeba inflaci nebo klimatickou změnu vezmeme na vědomí, pak ještě uplyne nějaká doba až do momentu, který významný americký klimatolog označil jako „O shit!“, což můžeme zdvořile přeložit jako „Ejhle!“. A od té chvíle, kdy nám dojde, že se skutečně něco děje, začínáme podnikat někdy trochu unáhlené kroky. V té chvíli totiž nepotřebujeme snížit emise, ale zahnat strach. Jeden z oblíbených triků politiků a některých průmyslníků je zachraňovat svět pomocí šetrných technologií a účinnějších strojů.
V Evropě aktuálně kulminuje letošní druhá vlna veder. V sousedním Německu meteorologové budou přepisovat rekordy, protože na severozápadě v Lingenu odpoledne naměřili vůbec poprvé teplotu vyšší než 41 stupňů – 41,6 stupně Celsia, uvedl mluvčí Německé meteorologické služby (DWD). Podle něj jde zatím o předběžnou hodnotu. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila hranici 40 stupňů. Teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové naměřili 42,4 stupně.
Vedra a zvlášť sucho pustoší české země, jak se dá dokumentovat na návrzích, kterými hodlají změnit ústavu komunisté, lidovci a Starostové. Pokud novely projdou, bude mít občan právo na pitnou vodu, i kdyby stát musel znárodnit všechny vodní zdroje. Neblahý vliv vedra na autory ze tří parlamentních stran je mimo diskusi.
Sucho se v České republice minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území, vyplývá z pondělních aktualizovaných dat. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území, zprávy zemědělců lze označit až za pochmurné.
Při bouřích s krupobitím zemřelo v Řecku ve středu večer nejméně šest zahraničních turistů, mezi nimiž byli i dva Češi.
Neděle byla v pražském Klementinu nejteplejším dnem za posledních 244 let. Meteorologové naměřili 37,9 stupně Celsia, což je nový absolutní rekord maximální teploty.
Ve Francii v pátek byla poprvé v dějinách měření pokořena teplota 45 stupňů Celsia, a to na několika místech. V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,8 stupně. Kvůli vrcholící vlně veder ve čtyřech francouzských departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což místní média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové ve Španělsku, kde úřady oznámily první oběti vysokých teplot.
Posledních zhruba deset let míváme pocit, že se něco děje s ročními obdobími. Pěkné teplé počasí trvá někdy až do listopadu. Počátek jara je častěji studenější a konec teplejší a do toho přicházejí nečekané výkyvy, kdy jako letos v půlce května napadne sníh v Pošumaví, zatímco na hlubokém severu ve stejný den naměřili skoro 30 °C. Doopravdy se něco děje, anebo si jenom špatně pamatujeme minulost?
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje před vytrvalými dešti. V severovýchodní polovině Česka může ve středu a ve čtvrtek dopoledne napršet 30 až 70 milimetrů, na návětří hor ojediněle přes 100 milimetrů vody. V Beskydech se vydatnější srážky budou vyskytovat až do čtvrtečního večera. V zasažených oblastech mohou hladiny toků vystoupat na první a druhý povodňový stupeň, na tocích odvodňujících Jeseníky až třetí stupeň, tedy ohrožení.
Před lety ne tak dávnými snil člověk z věčně mokré střední Evropy o jihu. Vždy když se třeba vracel z krajů, kde téměř neprší a stále svítí slunce, do své deštivé země, říkal si, jaké to jsou šťastné národy, které nemusí myslet na to, že každou chvíli zmoknou! Nestálo to za nic, ty propršené životy, ta prochcaná léta... Vždyť všichni známe tu slavnou, zdánlivě vulgární, ve skutečnosti hluboce procítěnou scénu s Josefem Kemrem ze Samoty u lesa: Chčije a chčije... Takže, pane Kemr, dědo Komárku, už nechčije. Je sucho, to byste koukal.
Grónské ledovce jsou pro teorii o člověkem zaviněném globálním oteplování něco jako osvědčené křoví. Do Grónska letěla v roce 2007 německá kancléřka Angela Merkelová, aby mohly vzniknout fotografie političky v outdoorové bundě s tajícím ledovcem v pozadí. A skutečně se na tomto ostrově, přilípnutém k Severní Americe, dal úbytek ledovců pozorovat jako v nějakém časosběrném dokumentu.
Sobotní slunečné počasí přilákalo do hor tisíce lyžařů. V mnoha skiareálech se o víkendu lyžovalo naposledy, od pondělí budou v provozu už jen hlavní či výše položená střediska, některá přešla na takzvaný víkendový provoz. V nich by se mohlo lyžovat ještě o prvním dubnovém víkendu, někde i do Velikonoc. Provozovatelé lyžaře lákají na snížené ceny.
Pravděpodobně úder tornáda si v americkém státě Alabama v neděli vyžádal nejméně 22 obětí včetně dětí a neupřesněný počet zraněných, z toho několik vážně. Aktualizovanou bilanci oznámil šerif nejhůře postiženého okresu Lee County Jay Jones. Počet mrtvých podle něj nejspíš ještě poroste, protože někteří lidé jsou stále pohřešováni.
Je mnoho věcí, na které jsme si zvykli tak, že už o nich ani neuvažujeme, a přesto za sebou mívají pozoruhodnou staletou historii. Je to třeba čiré sklo, asfalt, hliník či úplně obyčejný led. Na něm v době před vynálezem ledničky záviseli řezníci, pivovarníci a vlastně všichni lidé, kteří celý rok chtěli jíst maso.
Mnohá místa republiky zasáhlo husté sněží. Sníh tentokrát zasypal i Prahu, na některých místech sněžení doprovázel vítr, což ještě víc komplikovalo dopravu. Problémy měly hlavně městské i příměstské autobusy MHD, některé komunikace byly podle webu pražského dopravního podniku kvůli napadanému sněhu nesjízdné, mnoho spojů nabíralo zpoždění a řada příměstských linek ráno vůbec nevyjela. Sníh navátý na výhybkách způsobil potíže i na pražském železničním uzlu. Z pražského letiště v Ruzyni bylo odkloněno pět letů, a to do Vídně a do Brna. Ráno mohli lidé nad Prahou pozorovat bouřku.
Přes sedm miliard z rozpočtu a více než jedenadvacet miliard z peněz Evropské unie. Tolik v minulých čtyřech letech vynaložilo ministerstvo zemědělství v boji proti suchu a zadržení vody v krajině. A s dalšími miliardami se počítá na další roky. Nedostatek vody je totiž reálným problémem, který se nejvíce objeví v letních měsících. Minulý rok znamenal pro tuzemské zemědělce jeden z nejsušších v dlouhodobé historii. Škody jsou vyčísleny na skoro jedenáct miliard.
Výrazné sněžení zkomplikovalo situaci v České republice i v sousedním Rakousku. Zatímco v Krkonoších byl v úterý po přívalech sněhu vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí, v Rakousku je od pondělku kvůli sněhové kalamitě uzavřena téměř polovina lyžařských sjezdovek. Extrémní počasí si také vyžádala smrt muže, který spadl při odklízení sněhu ze střechy a který se stal v oblasti Salcburku už třetí obětí sněhové kalamity posledních dnů.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století. Oznámil to v sobotu na svém webu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologická stanice v Klementinu je délkou soustavného zaznamenávání údajů o počasí jedinečná v Česku i celé střední Evropě.
Tragická situace na páteřní dálnici D1 vyeskalovala v posledních dnech. Kvůli sněhu a námraze se tvořily desítky kilometrů dlouhé kolony, ve kterých zoufalí řidiči museli i spát. Ministr dopravy Dan Ťok však vidí problém u samotných šoférů. Podle něj za kolony mohou nákladní automobily, které zablokovaly oba pruhy. Politik za hnutí ANO také zkritizoval opravy dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, které nabírají zpoždění.
Meteorologové zvýšili stupeň nebezpečí výstrahy před ledovkou na západě Čech na extrémní. Lidé by podle nich neměli vycházet ani vyjíždět autem. Ledovka se může až do sobotního rána tvořit i na jiných místech ČR, nebezpečí je tam ale nižší. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ledovka pokryla silnice v Karlovarském a Plzeňském kraji už v pátek, na řadě míst způsobila nehody nebo zastavila dopravu.
Německo, které téměř rezignovalo na individuální mateřství, leží jako obrovská bezmocná kojící samice, k níž se může kdokoli přisát. To – mimo jiné zajímavé věci – říká s typickou dikcí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek, jedna z mála skutečně originálních postav pražského akademického světa. Lze si jej představit jako reinkarnaci buddhistického mnicha nebo čínského mudrce, který se shodou okolností vyskytuje na Vinohradech a na Přírodovědecké fakultě UK, ale jednou se vrátí na kosmické pláně Orientu.
Hurikán Michael nedaleko města Panama City na severozápadě Floridy vstoupil na pobřeží. Živel, který americké úřady i Národní středisko pro hurikány (NHC) označují jako mimořádně nebezpečný, doprovází vítr o rychlosti 250 kilometrů v hodině. Úřady se obávají, že Michael způsobí v oblasti rozsáhlé škody, ačkoli by nad pevninou měl podle meteorologů začít rychle slábnout.
Jihozápad řeckého poloostrova Peloponés zasáhl v sobotu ráno středomořský hurikán Zorba. Nejdříve se opřel do malých přístavních městeček Pylos a Methoni, informovala agentura DPA. Na mnoha místech vypadl proud, pobřežní stráž zrušila všechna trajektová spojení mezi přístavem Pireus a ostrovy Mykonos, Santorini, Rhodos a Kos.
Po větrné noci z neděle na pondělí na desítce míst v Česku nejezdí vlaky, omezení jsou také na silnicích, hlavně kvůli spadlým stromům. Výpadky jsou v dodávkách elektřiny. Vyplývá to z informací na webu Českých drah a policie a informací od energetiků. Varování Českého hydrometeorologického ústavu před silným větrem platilo do pondělního rána 06:00.
V neděli nastává podzimní rovnodennost a začíná astronomický podzim. Slunce vstupuje do znamení Vah, kdy se střed Slunce nachází nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku. Počasí bude v nejbližších dnech podle předpovědi meteorologů kolísat. Začátkem příštího týdne se ochladí přes den až na devět stupňů, ale ve čtvrtek mohou teploty vystoupat až na 20 stupňů Celsia.
Česko v neděli a pondělí opět zasáhne silný vítr, který na horách může dosáhnout i síly orkánu. Vyplývá to z výstrahy, kterou v sobotu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vítr může podle ústavu strhávat stromy nebo i auta a střechy domů. V části republiky působil vítr škody již v pátek a noci na sobotu.
Rozsáhlé škody ve výši desítek miliard dolarů a nejméně 13 mrtvých si přes víkend vyžádal v Severní a Jižní Karolíně přírodní živel Florence. V pátek udeřil na východní pobřeží USA jako hurikán, v sobotu zeslábl na tropickou bouři a dnes klesl do kategorie tropické deprese. Meteorologové sice předpokládají další mírnění síly větru, nicméně varují před trvajícími intenzivními srážkami. V sobotu americký prezident Donald Trump vyhlásil stav přírodní katastrofy v osmi okresech Severní Karolíny, které hurikán Florence zdevastoval.
