Česká republika žádnou mimořádnou situaci v energetické síti dnes nezaznamenala, tuzemská přenosová soustava funguje ve standardním režimu. Případné riziko masivního výpadku proudu, jaký dnes postihl Pyrenejský poloostrov, není pro ČR vzhledem k nevyjasněným příčinám zatím jasné. Provozovatel soustavy ČEPS má pro takové situace soubor technických a organizačních opatření. Na dotaz ČTK to uvedl Lukáš Hrabal z ČEPS.
Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze muselo dnes brzo ráno kvůli mlze dočasně odložit všechny přílety a odlety. Provoz na vedlejší dráze byl obnoven v 10:00. Omezení ovlivnilo celkem 24 příletů, 6 letů bylo zrušeno a všechny ranní spoje jsou zpožděny. Mlhavé počasí způsobilo omezení i na dálnici D6, kde havarovalo 11 aut. Provoz na vedlejší dráze byl podle Letiště Václava Havla byl obnoven v 10:00.
Víkendové ochlazení s nočními mrazy zatím nadělalo českým a moravským sadařům lokální škody na meruňkách a broskvích. Na přesnější hodnocení škod je však ještě brzy, mrazy budou hrozit až do poloviny května. Sdělil to dnes předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Loni silné mrazy přišly v týdnu po 18. dubnu a sadařům způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun.
Kalendář sice ukazuje začátek dubna, ale počasí v Česku se příští týden vrátí do zimního režimu. Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se obyvatelé mnoha budou muset připravit nejen na noční mrazy, ale i na návrat sněžení. Meteorologové varují, že mrazy mohou výrazně poškodit zejména kvetoucí ovocné stromy, které jsou na prudké ochlazení obzvlášť citlivé.
V sobotu během dne přejde na území České republiky teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. Zatímco v pátek mohou teploty atakovat výjimečně až 20 °C, v neděli odpoledne se dostanou jen stěží k 5 °C a i v nejnižších polohách se opět mohou objevit sněhové vločky, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobné to bude i na začátku příštího týdne, teplejší počasí by se mohlo začít vracet od středy. ČHMÚ zároveň vydal předvýstrahu týkající se škod na ovocných stromech.
O víkendu má do Česka dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dnes ráno uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
Horská střediska napříč republikou očekávají silný víkend. Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Jizerské i Krušné hory se připravují na prázdninový příval návštěvníků. Díky slunečnému víkendu, dalšímu turnusu jarních prázdnin a blížícímu se konci zimní sezóny horská střediska očekávají, že rodiny s dětmi vezmou hory útokem. Za denní skipass zaplatíte od 700 do 1300 korun, pivo stojí 70 až 90 korun a za oběd zaplatíte kolem 300 korun. Nutno dodat, že ceny mohou konkurovat rakouským i italským Alpám.
Loňský rok byl v Česku plný meteorologických extrémů, ale už brzy by nám takový rok mohl připadat normální, řekl bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho. Podle něj je potřeba, aby politici současně říkali, že když nebudeme omezovat emise, že se bude zvyšovat množství extrémních meteorologických jevů a jejich řešení bude stát značné množství peněz.
Úroda ovoce v ČR loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla nejnižší za posledních 100 let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou dnes zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly v květu všechny ovocné druhy.
Tuzemské hory hlásí sněžení. V Jizerských horách a v Krkonoších napadlo od pátku do sobotního rána až 25 centimetrů prachového sněhu, dalších až 25 centimetrů může ještě napadnout. Intenzita sněžení se bude podle meteorologů postupně zvyšovat i na horách na severovýchodě v pásu od Orlických hor po Jeseníky. Kvůli silnějšímu větru vydal ústav pro zmíněné oblasti a také pro severní části Českomoravské vrchoviny výstrahu před sněhovými jazyky a závějemi.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.
Česko končilo loňský rok na mnoha místech s netradiční podívanou. Kromě silných červánků se na obloze objevila i polární záře, kterou lidé zvěčnili na řadě snímků napříč republikou. Některé z nich pak sdílel i Český hydrometeorologický ústav, podle kterého na některých místech v zemi viditelnost komplikovalo počasí. Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Celkem běžné jsou v polárních oblastech, kde jsou viditelné po celé obloze. V Česku bývají naopak obvykle velmi slabé.
Loňský rok byl v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy meteorologové začali průměrné roční teploty v zemi počítat. Průměrná teplota dosáhla 10,3 stupně Celsia, a o dva stupně tak přesáhla takzvaný normál z let 1991 až 2020. Zároveň byl ale také nadprůměrný co se týče srážek, především díky srážkám v září, kdy země čelila povodním. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj byl minulý rok bezkonkurenčně nejteplejší i v pražském Klementinu.
Sedm dní trvající slunečné inverzní počasí v Krkonoších dnes skončilo. Hřebeny hor byly většinu dne v silné mlze. Hory zasáhl i silný vítr. Na Sněžce měl v nárazech sílu orkánu. Horní úsek lanovky na Sněžku byl kvůli tomu od rána mimo provoz. Provoz ostatních lanovek v Krkonoších vítr neomezil, uvedli provozovatelé areálů. Podle dat měřicí stanice na poštovně Anežka na vrcholu Sněžky měl vítr dnes odpoledne rychlost v nárazech téměř 150 kilometrů v hodině.
Na začátku nového roku se počasí v Česku výrazně změní. Ve čtvrtek 2. ledna dorazí studená fronta, která ukončí inverzi panující v zemi několik posledních dní. V druhé polovině tohoto týdne se ochladí i tam, kde dosud panovaly poměrně vysoké teploty, tedy i na horách. Víkendové teploty na celém území už ani přes den často nepřekročí nulu a sněžit má i v nížinách. Vyplývá to z informací na webu a sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na letišti v Grozném, kam ve středu mířilo ázerbájdžánské letadlo, byla hustá mlha a pilot se pokusil přistát dvakrát, cituje ruská tisková agentura TASS ruský letecký úřad Rosaviacija. Podle stejného zdroje kapitánovi stroje byla k přistání nabídnuta jiná letiště, ale rozhodl se letět do kazachstánského města Aktau. V jeho blízkosti se pak letadlo zřítilo. Zahynulo 38 lidí. Podle zdrojů agentury Reuters blízkých ázerbájdžánskému vyšetřování však nešlo o nehodu, ale stroj omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Na českých horách jsou letošní Vánoce bílé. Od nadmořské výšky 800 metrů leží většinou více než deset centimetrů sněhu, na hřebenech nejvyšších hor to pak je 40 až 90 centimetrů. Sníh by navíc měl vydržet až do konce roku. Na facebooku o tom ve středu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). „Po několika letech máme během vánočních svátků na horách relativně dobré sněhové podmínky a hlavně konečně také i zimní počasí,“ uvedli meteorologové.
Letošní Vánoce zřejmě budou na řadě míst bílé. Na Štědrý den by mělo od středních poloh sněžit, zařadí se tak pravděpodobně mezi nejchladnější Štědré dny za posledních 16 let. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom informoval na síti X a v týdenní předpovědi počasí. Dnes bude na většině území panovat oblačné počasí, v Čechách místy polojasno. Sněžit začne odpoledne na východě území, od západu postupně sněhových vloček přibyde. V polohách pod 400 metrů budou padat srážky smíšené nebo dešťové.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštívil francouzský ostrov Mayotte v Indickém oceánu, který před týdnem zasáhl silný cyklón a ostrov značně zdevastoval, mohou zde být až stovky obětí. Ale u místních chudých obyvatel se někdy nesetkal s přílišným pochopením, protože ti se domnívají, že Paříž postiženému ostrovu nepomáhá, jak by podle nich bylo třeba.
Ceny kakaa na světových trzích dosahují historických vrcholů. Takzvaný termínový kontrakt na kakao na newyorské burze v úterý překonal hranici 11 900 dolarů za tunu, což představuje přibližně 286 000 korun. Od začátku roku vzrostly ceny kakaa o více než 180 procent, což z něj činí jednu z nejvýrazněji zdražujících komodit na trhu. Analytici varují, že tento vývoj není náhodný a odráží hluboké strukturální problémy v oblasti produkce i klimatických podmínek v hlavních pěstitelských regionech, zejména v západní Africe.
Teploty tento týden v Česku stoupnou podle meteorologů až na 12 stupňů Celsia, obloha bude zatažená a bude pršet. Mrznout většinou nebude ani v noci. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Až koncem týdne se zřejmě bude ochlazovat.
Cyklon Chido si na ostrově Mayotte vyžádal stovky, možná tisíce mrtvých, uvedl podle agentury AFP prefekt tohoto francouzského zámořského departementu. Dříve francouzské ministerstvo vnitra informovalo o nejméně 11 obětech a místní nemocnice oznámila, že pečuje o devět osob v kritickém stavu a 246 dalších raněných.
Česko zažívá sérii nejteplejších Štědrých dnů za posledních 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Loňská průměrná teplota na Štědrý den 6,3 stupně Celsia byla druhá nejvyšší za dobu měření, na druhé pozici přitom vystřídala předloňský rok. Loni na Štědrý den ráno i ve městech ležel sníh, pak ale přišla silná obleva.
V Česku na mnoha místech hustě sněží, padá déšť se sněhem nebo prší. Na některých místech má podle meteorologů napadnout až 25 centimetrů sněhu. Ráno sněžení komplikovalo dopravu hlavně v Ústeckém a Libereckém kraji. Dálnici D8 na Ústecku obousměrně zablokovaly nehody kamionů v hustém sněžení, špatně sjízdná je i silnice z Chomutova do Německa přes Horu Sv. Šebestiána. Intenzivně sněží také v Libereckém kraji.
V závěru týdne čeká Česko rozmanité počasí. V pátek očekávají meteorologové vydatné sněžení zejména v severovýchodní polovině území a hrozit bude i tvorba ledovky. V sobotu se mohou teploty přes den vyšplhat až k deseti stupňům Celsia a v neděli se opět objeví sněhové přeháňky na většině území Česka.
Česko aktuálně čelí silnému sněžení, které zasáhlo především Krkonoše, Jizerské hory, Jeseníky a Beskydy, které dle očekávání bude pokračovat i v dnech následujících. Meteorologové varují před komplikacemi v dopravě i lámaním stromů. Lyžařská střediska začínají či se chystají začít sezónu, v Krkonoších se na 14. prosince připravuje rekordní výstup otužilců na Sněžku. Horská služba otužilce varuje před nebezpečnými extrémními podmínkami a doporučuje jim opatrnost a pečlivé zvážení rizik.
V částech jihošpanělské Andalusie platí i ve čtvrtek druhý nejvyšší stupeň varování před vydatnými dešti, v provincii Granada varují meteorologové před silným větrem na pobřeží a až třímetrovými vlnami. Ve Valencii pokračuje pátrání po 16 pohřešovaných po záplavách z konce října, které byly nejhorší v zemi za několik desetiletí a na jihovýchodě Španělska vyžádaly podle televize RTVE 224 obětí. Až ve čtvrtek byl po dvou týdnech obnoven provoz na vysokorychlostní železnici z Valencie do Madridu.
Tchajwanským úřadům se podařilo spojit se dvěma českými turisty, s nimiž ztratily kontakt, zatímco se k ostrovu blížil supertajfun Kong-rey. Dva Češi, po kterých se pátralo v národním parku Taroko na východě země, úřadům sdělili, že jsou v pořádku, utábořili se v parku a mají dostatek zásob, aby bouři přečkali. Místní hasičský sbor k páru vyšle záchranáře, jakmile to dovolí počasí.
Po dvou českých turistech, s nimiž nelze navázat telefonické spojení, pátrají úřady v národním parku Taroko na východě Tchaj-wanu, informovala dnes ráno agentura DPA s odvoláním na tamní úřady. K východnímu pobřeží ostrova se blíží tajfun Kong-rey a oblast už před jeho příchodem sužoval silný vítr a bouře. Nebylo bezprostředně jasné, zda pátrání po českých turistech přímo souvisí se špatným počasím v oblasti.
