Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) kritizovala sobotní demonstrace pravice v Chemnitzu (Saské Kamenici). Řadě lidí podle ní nešlo o vyjádření smutku, ale pouze o šíření nenávisti. Lidé i politici se tomu musí postavit. Sama se ale zatím město nedaleko hranic s Českem navštívit nechystá.
Evropská komise pozastavila řízení, která už několik let vede s Francií a Německem kvůli tomu, jak obě země uplatňují svá pravidla o minimální mzdě v mezinárodní automobilové dopravě. Vyplývá to z dopisu, kterým skupině europoslanců na konci srpna na jejich dotazy odpověděla komisařka pro dopravu Violeta Bulcová.
V Německu se po událostech ve východoněmeckém Chemnitzu diskutuje o tom, zda by Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědka, měl začít sledovat protestní Alternativu pro Německo (AfD). Důvodem je především blízkost politiků AfD k protiimigračnímu hnutí Pegida.
O víkendu v saském Chemnitzu vyvrcholily nepokoje odstartované minulou neděli vraždou, v níž je obětí občan německo-kubánského původu a podezřelými Syřan a Iráčan. Lze předpokládat, že nastřádané emoce se opět uklidní a „Chemnitz“ časem překryje nějaký nový případ. Ale v některých ohledech je případ „Chemnitz“ unikátní, především hodně prozrazuje o tom, jak si politický establishment u našich sousedů představuje, že bude čelit nástupu tzv. pravicového populismu.
Výrazná německá levicová politička Sahra Wagenknechtová ze strany Die Linke (Levice), která je od roku 2009 poslankyní Bundestagu, přišla s novou iniciativou „Aufstehen“ (Povstaňme). Chce tak oslovit i voliče, kteří prozatím Levici nevolili. Její iniciativa se však nelíbí mnohým straníkům, distancuje se od ní například stranický předseda Bernd Riexinger, informuje Süddeutsche Zeitung.
Celkem zhruba 9500 lidí se zúčastnilo sobotních demonstrací ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice). Zranění při protestech proti migrantům i proti pravicovým extremistům utrpělo devět lidí. V bilanční tiskové zprávě o tom dnes informovala policie, která rovněž zaznamenala v souvislosti s demonstracemi nejméně 25 trestných činů. Zranění v sobotu utrpěl v Chemnitzu mimo jiné 20letý Afghánec, kterého napadli čtyři maskovaní lidé.
Kritizovat migrační politiku Angely Merkelové opravdu v Čechách nikdy nebylo žádným hrdinstvím. Navíc člověk se soucitem má vždy spíš tendenci být ke skutkům milosrdenství shovívavý. Přesto v minulých letech s rozpaky sledoval, jak se v té zemi „příkladné demokracie“ o tématu mluví. Respektive nemluví. A sleduje stále, právě v souvislosti s událostmi v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde, domnívá se, s jednoduchou optikou, že jde o „důsledek let komunismu“, nevystačí. Tedy s dosti přezíravým vysvětlením, že jde o projev jakési mentální zaostalosti, jež vede k frustraci a xenofobii, jak to vysvětlil v Mf DNES politolog Jaroslav Šonka.
Ve střety a šarvátky s policií se v sobotu večer ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici) proměnil závěr protestního pochodu organizovaného protiimigračním hnutím Pegida a protestní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Policie, která má na místě stovky příslušníků, večer zasahovala také v oblasti nádraží proti „narušitelům“ z pravicového i levicového tábora. Napadení se nevyhnuli ani někteří novináři.
Obrovské nepochopení cítí velká část obyvatel východoněmeckého Chemnitzu (Saské Kamenice). Média i politici podle nich celé město líčí jako plné pravicových extremistů a nacistů, i když zde po vraždě pětatřicetiletého Němce, z jehož zabití jsou podezřelí dva mladí muži ze Sýrie a Iráku, protestují v drtivé většině běžní občané.
Dojde v Chemnitzu (Saská Kamenice), kterým od minulého víkendu zmítají vášně po ubodání Němce a těžkém zranění dvou dalších Němců dvěma migranty, ve vazbě jsou Syřan a Iráčan, ke konfrontaci kultur, pokud migranti ve Spolkové republice vyslyší ve vyšším počtu výzvy palestinského aktivisty s německým pasem Fuada Musy (Fuad Musa)?
Mladý Iráčan podezřelý ze zabití pětatřicetiletého Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici) byl v minulosti trestán mimo jiné za ublížení na zdraví. Informoval o tom deník Bild, podle něhož byl Júsif A. v podmínce. Násilná smrt Němce vyvolala ve městě nedaleko českých hranic několik protestů, na jejichž okraji se odehrály i útoky na přistěhovalce.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval k vyřešení otázky budoucí vnější hranice Evropské unie po vystoupení Británie. Příští dohoda podle něj musí zaručit, že mezi Severním Irskem a Irskem nevznikne „tvrdá hranice“. Šéf německé diplomacie to podle agentury DPA řekl s poukazem na váznoucí jednání o brexitu po rozhovoru s hlavním unijním vyjednavačem o brexitu Michelem Barnierem.
Saské úřady musí řešit další problém související s napjatou situací v Chemnitzu (Saské Kamenici). Na internetu totiž pravicové skupiny zveřejnily zatykač na jednoho z mužů podezřelých ze zavraždění pětatřicetiletého Němce, které vyvolalo rozsáhlé demonstrace. Jak se k němu mohly dostat, nejsou úřady schopné vysvětlit.
Bude občanská válka mezi bílými nacionalisty a muslimy, kterou v Evropě vidí přicházet spisovatel Houellebecq, šéf francouzských tajných služeb Calvar nebo scenáristé německé veřejnoprávní televize (https://www.daserste.de/specials/ueber-uns/themenabend-flucht-aus-europa-100.html), vypadat nějak tak, jak to v posledních dnech vypadalo v Chemnitzu?
Štvanice a nenávist nemají podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) v právním státu co dělat. Šéfka německé vlády se tak vyjádřila na tiskové konferenci v Berlíně k dění ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici), kde v neděli odpoledne radikálové po předchozí vraždě Němce napadali přistěhovalce a osoby jiného než německého vzhledu. Útoky odsoudil také ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který saské policii nabídl spolkovou pomoc.
Pondělní večerní demonstrace v Chemnitzu (Saské Kamenici) nedaleko českých hranic si vyžádala několik zraněných, uvedla policie. Ta proti demonstrujícím, kterých bylo několik tisíc, nasadila vodní děla. Na místě byly stovky policistů. Protesty souvisí s nedělní násilnou smrtí pětatřicetiletého Němce, podezřelými jsou migranti, a následnými útoky na přistěhovalce.
Německá vláda v pondělí tvrdě odsoudila dění v Chemnitzu (Saské Kamenici), kde po nedělní násilné smrti pětatřicetiletého muže vyšli lidé do ulic. Část z nich přitom útočila na cizince. V Německu takové počínání a rozsévání nenávisti nemá podle spolkové vlády co dělat.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) se v neděli postavila proti návrhu sociální demokracie (SPD), aby odmítnutí žadatelé o azyl, kteří mají práci a jsou dobře integrováni, mohli ve spolkové republice díky úpravě přistěhovaleckého zákona zůstat. Svůj postoj dala šéfka německé vlády najevo ve veřejnoprávní televizi ARD.
Po celém světě žije přes 40 milionů moderních otroků, 167 tisíc z nich v Německu. Vyplývá to z tzv. globálního otrockého indexu, který každoročně vypracovává australská organizace Walk Free Foundation. Podle výsledků je nyní v České republice moderních otroků 31 tisíc.
Je morálně špatně, aby dívky mladší osmnácti let byly zahalené. V petici varující před sexualizací a diskriminací nezletilých dívek to uvádí německá organizace hájící ženská práva „Terre des Femmes“. Ta chce i díky podpoře prominentů vybojovat zákaz zahalování hlav dětí na veřejnosti. Politici se však raději dívají jinam, zatímco islamisté pošlapávají dětská práva. Téma je totiž politicky citlivé, píše německý list Die Welt.
Český holding Agrofert nesplnil svůj slib, že zaměstnancům nových pekáren ve východoněmecké spolkové zemi Sasku-Anhaltsku nabídne stejné podmínky jako lidem z provozů, kde propouští, je přesvědčen zemský poslanec za německou sociální demokracii Rüdiger Erben. Kritizoval také dřívější ministerské rozhodnutí dát Agrofertu dotaci na novou pekárnu ve výši zhruba 11,5 milionu eur (296 milionů korun).
Před 77 lety byla v Moskvě podepsána dohoda mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, která přímo vedla k vypuknutí druhé světové války. Hitlerův ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop se dohodl se svým sovětským protějškem Vjačeslavem Molotovem o rozdělení sfér vlivu ve východní Evropě. Hitlerovi se tak otevřela cesta k napadnutí Polska.
Četnost útoků mířících na přistěhovalce je v Německu vyšší v místech, kde lidé intenzivněji používají facebook. Zjistila to dvojice vědců z univerzity v britském Warwicku, která zkoumala okolnosti více než 3000 útoků proti uprchlíkům z posledních dvou let. Autoři studie v reportáži deníku The New York Times (NYT) odhadují, že efekt facebooku způsobil desetinu násilných incidentů vyvolaných nesnášenlivostí.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas se vyslovil pro "vyvážené partnerství" se Spojenými státy, v němž "budeme vytvářet rovnováhu tam, kde budou překročeny červené linie". To platí především v sankční politice USA, napsal ministr v příspěvku zveřejněném v listu Handelsblatt. Podle šéfa německé diplomacie jde o to "právně chránit evropské podniky před sankcemi".
Americké úřady deportovaly do Německa 95letého Newyorčana Jakiva Palije. Muž údajně působil jako dozorce v nacistickém pracovním a koncentračním táboře Trawniki. Americký soud nařídil jeho vypovězení ze země už před 14 lety. Podle dnešního prohlášení Bílého domu byl Palij deportován dnes brzy ráno. Polský rodák Palij po 2. světové válce tajil svůj podíl na vyvražďování židů v táboře Trawniki v okupovaném Polsku.
Někteří němečtí sociální demokraté se hlasitě ozývají proti vydání další knihy jedné z kontroverzních politiků. Thilo Sarrazin (SPD), mimo jiné ekonom a spisovatel, totiž vydává další kontroverzní publikaci. Poté, co se té první s názvem Německo se likviduje prodalo přes milion kusů, míří v těchto dnech na pulty knihkupců jeho další dílo s názvem Nepřátelské převzetí: Jak islám brzdí pokrok a ohrožuje společnost. Stejně jako při uvedení jeho první knihy, i nyní se ozývají kritické hlasy. Sarrazin patří dlouhodobě ke kritikům islámu a migrace.
Poslancům v tom už zřejmě nikdo nezabrání. V březnu jim vláda Andreje Babiše poslala návrh zákona, který umožní rekordní zvýšení důchodů. Velké diskuse se nevedly, jenom Senát návrh v jedné nevýznamné položce rozšířil. Už ve středu se proto ve sněmovně očekává definitivní verdikt, který zvýší základní výměru důchodů z devíti na deset procent průměrné mzdy. Jinými slovy: všechny důchody se tak z roku na rok zvýší o 300 korun měsíčně.
Turecká ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti. Prezident země Recep Tayyip Erdogan však patrně o takový zájem rozhodně nestál. Propad turecké liry na rekordní minima vůči dolaru a zhoršení vztahů se Spojenými státy vedlo ke značným ekonomickým problémům země na Bosporu. Turecku by se však mohlo dostat pomoci ze strany země, se kterou také nemá nejlepší vztahy. Alespoň podle úvah šéfky německé SPD Andrey Nahlesové. O možné ekonomické pomoci informovala Deutsche Welle.
Rusko se nestane první zemí, která ve vesmíru rozmístí zbraně. V rozhovoru pro ruský časopis Meždunarodnaja žizň to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Své prohlášení označil za „významný signál, který Spojené státy nemohou ignorovat“.
Český holding Agrofert ruší 1665 míst v německé pekárenské skupině Lieken, uvedl v pondělí server E15.cz na základě informací německých potravinářských odborů NGG. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se k údajům o propouštění odmítl vyjádřit. Skupina Lieken má nyní zhruba 2800 zaměstnanců. Když ji Agrofert v roce 2013 koupil, měla asi čtyři tisícovky zaměstnanců. V Česku Agrofert vlastní pekárny Penam, které působí i v Německu.
