Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.
V Německu probíhají podle deníku Bild diskuze ohledně možného pořízení protiraketového obranného systému Arrow-3, podobného známějšímu systému Iron Dome (Železná kopule). Systém by mohl fungovat od roku 2025 a stát by měl asi 2 miliardy eur. Sloužit by měl jako ochrana především vůči možnému útoku Ruska. „Musíme se lépe chránit před ruskou hrozbou. K tomu potřebujeme rychle protiraketový štít pro Německo,“ řekl Andreas Schwarz z vládnoucí německé strany SPD,
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
Měna, kterou zákazníci platí za ruský zemní plyn, je stanovená smlouvami, upozornil ve čtvrtek v Bruselu před začátkem summitu EU německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na středeční prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, podle nějž Rusko v platbách za plyn určený pro Evropu už nebude přijímat eura ani dolary, nýbrž pouze rubly. Odmítavě se k Putinovu požadavku staví i představitelé Itálie, Belgie či Slovinska.
Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
Německý kancléř Olaf Scholz ve středu v parlamentu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na německou solidaritu. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česko nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků. Telefonicky ve středu kancléř o válce na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Zatímco Austrálie, Británie, Kanada a Spojené státy nákup ruské ropy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu zakázaly, v Evropské unii není na tuto problematiku jasný názor. Členské země chtějí návrhy na takový zákaz projednat v nejbližších dnech a už jen představa, že návrh schválí, přispívá k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích. Před unáhlenými zákazy ale v EU varuje například Německo nebo Nizozemsko.
Německo po druhé světové válce, a zejména po roce 1989, je zvláštní, poněkud pacifistický stát. Předchozí pruský militarismus z něj byl vytlučen tak důkladně, že už se nejspíš nikdy nevrátí. I když za studené války byly armády obou německých států početně silné a dobře vybavené a i když nyní kancléř Scholz přidělil bundeswehru sto miliard dolarů (ta částka je daleko vyšší než celý český státní rozpočet!), , prestiž armády, uniforem, špičatých přileb a jízdních pomníků dávno zesnulých generálů nenávratně vyprchala.
Německo má první úspěch ve snaze nahrazovat dodávky ruského plynu. Katar souhlasil s dlouhodobým energetickým partnerstvím s Německem, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) po víkendovém jednání v katarské metropoli Dauhá. Cílem je zbavit Německo závislosti na plynu z Ruska. Namísto plynovody tak bude v budoucnu do Německa mířit zkapalněný zemní plyn (LNG) na palubě tankerů. „I když letos ještě můžeme ruský plyn potřebovat, v budoucnu už to tak nebude.
Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy.
V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to dnes přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Ve čtvrtek v noci o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Výsledky rozhovoru zatím známé nejsou. Předcházel mu rychlý sled událostí. Schröder se v Istanbulu sešel s Ukrajinci, potom tam pro něj přiletělo ruské letadlo. Exkancléř svůj postup nekoordinuje s německou vládou.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl navrhované evropské embargo na dovoz ruské ropy. Tvrdí, že se Německo raději zaměří na „udržitelný“ tlak na Moskvu, který by Němce příliš nezatížil, uvádí server Financial Times. Britský premiér Boris Johnson zatím slíbil Ukrajině další finanční podporu, kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil další protiruské sankce. „Všechny naše kroky jsou navrženy tak, aby Rusko tvrdě zasáhly a byly dlouhodobě udržitelné,“ uvedl Scholz v pondělním prohlášení.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek během telefonického rozhovoru informoval německého kancléře Olafa Scholze, že se o víkendu může uskutečnit třetí kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Novinářům to sdělil Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit. Kancléř opětovně vyzval Putina, aby nařídil okamžité zastavení bojů na Ukrajině.
Válka na Ukrajině, toto čiré neštěstí a hrůza, může nést i nějaké dobré vedlejší efekty. Například je tu možnost, že by směrodatní politici v západní Evropě začali revidovat politiku boje s globálním oteplováním. Z něj je už dávno politické náboženství a revize náboženství, nějakého jeho ústředního pilíře, většinou otevře cestu k jeho zániku.
Německá vláda změnila názor a rozhodla se poskytnout Ukrajině zbraně na pomoc v boji proti ruské agresi. Na twitteru to dnes večer oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz, podle něhož Berlín Kyjevu poskytne 1000 protitankových zbraní a 500 raket Stinger. „Ruská invaze na Ukrajinu znamená zlom. Ohrožuje to celé naše poválečné uspořádání,“ uvedl Scholz. „V této situaci je naší povinností udělat vše, co je v našich silách, abychom pomohli Ukrajině bránit se proti invazní armádě (ruského prezidenta) Vladimira Putina,“ dodal.
Polský premiér Mateusz Morawiecki přiletěl s prezidentem Litvy Gitanasem Nausėdem v sobotu naléhavě do Berlína, aby dotlačil německého kancléře Olafa Scholze k radikálnějším krokům proti Rusku, které napadlo Ukrajinu. Šéf vlády vyzval k rozhodné německé reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. "Není čas na zabetonovaný egoismus, který vidíme i tady v Německu. Proto jsem přišel za kancléřem Scholzem, abych otřásl svědomím Německa," řekl polský premiér podle serveru Do Rzeczy.
Německo v rámci posílení obrany východního křídla NATO vyšle vojáky na Slovensko. Dnes večer to v rozhovoru s televizí ZDF prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Uvedla také, že Německo pomůže Slovákům s ochranou vzdušného prostoru. Podle informací agentury DPA na Slovensku rozmístí protiraketový systém Patriot, který poskytuje ochranu před leteckými i raketovými údery. Angažujeme se na Slovensku," řekla Lambrechtová; podle ní Německo do země pod Tatrami vyšle rotu.
EU se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to v pátek deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál. Týdeník Der Spiegel poznamenal, že obraz aktuálního dění na Ukrajině je živým dokladem zhroucení německé politiky, která po desetiletí věřila, že bezpečnosti a míru v Evropě je možné dosáhnout jen ve spolupráci s Moskvou, a nikoliv konfrontací.
Slovu duše vdechlo původní význam slovo dech, dýchat (podobně jako v řečtině slovu psýché). Takže dnes už víc než sedm miliard duší na této planetě zaráz dýchá. To je základní fakt, který máme společný i s dalšími dýchajícími tvory, postrádajícími přitom duši, to lidské mateřské znamínko. Jenže co je potom duše, když se nedá zredukovat jen na dech, dýchání? Však nejsme tady s to obsáhnout výklad toho, co nepochybně patří k největším tajemstvím celého vesmíru. Přidržme se tedy jen toho, že každý máme svou vlastní duši, své individuální vědomí, svou nezaměnitelnou identitu.
Prezidenti a premiéři zemí EU na nočním summitu sice schválili soubor sankcí proti Rusku, podle Ukrajiny ale opatření nejsou tak rázná, jak by mohla být. Rusko totiž nadále zůstává v mezinárodním platebním systému SWIFT, a to i díky zdráhavému postoji Německa. Důvody mohou být obavy Berlína o dodávky ruského plynu, které by podle německého ministra financí Christiana Lindnera byly ohroženy. Kancléř Olaf Scholz řekl, že tuto ekonomickou jadernou zbraň chce nechat na jinou situaci.
Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. V úterý na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je jasným porušením mezinárodního práva, které nezůstane bez odpovědi.
Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz očekává, že závody vyrábějící výhradně elektrická auta bude mít ve druhé polovině desetiletí. Plánuje udržovat výrobní linky flexibilní, aby mohl reagovat na poptávku na trhu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf výroby Jörg Burzer. „Vybudování celé nové továrny na výrobu bateriových elektrických vozidel vyžaduje čas. Zvolili jsme jiný přístup,“ řekl Burzer.
Rusko je na Západu závislé víc než on na něm. Sankce ho poškodí výrazně víc. Je to stejné jako před pár lety ve chvíli, kdy se rozjela obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou. Bylo zřejmé, že Peking může ztratit výrazně víc. Podle toho se choval. V posledních hodinách přibývá západních státníků tvrdících, že ruský prezident Vladimir Putin už se rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ujišťují, že stále věří v diplomatické řešení.
Neobratné německé chování tváří v tvář ukrajinské krizi se na první pohled vzpírá pochopení. Směs arogance a naivity je zvláštní u země, jejíž diplomacie se jinak vyznačuje pečlivým, důkladně připraveným multilateralismem. Je to vhodná chvíle podívat se na jednu z tradic, jež moderní německou diplomacii vůči tomuto kusu světa v minulosti formovaly. Onou tradicí je historie německé poválečné Ostpolitik, politiky vztahů s komunistickou východní Evropou.
Stíhačky F-35 amerického letectva dorazily v noci na na čtvrtek na leteckou základnu Spangdahlem v Německu. Informovala o tom zpravodajská stanice CNN. Jedná se o posily pro východní křídlo NATO. Letouny pocházejí z 34. stíhací letky na základně Hill v americkém Utahu a v Německu posílí východní křídlo Severoatlantické aliance. Západ přesouvá do východní Evropy své jednotky v reakci na hromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.
Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.
Stávající německý prezident Frank-Walter Steinmeier podle očekávání zůstává hlavou státu, do druhého funkčního období převážně reprezentativní role ho dnes jasnou většinou hlasů zvolilo Spolkové shromáždění. Steinmeier je z 12 dosavadních spolkových prezidentů pátý, komu se podařilo druhý mandát získat. Steinmeier získal 1045 z 1437 odevzdaných hlasů, oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, která zasedání Spolkového shromáždění vedla.
I po anexi Krymu pokračovaly německé firmy a to se souhlasem spolkových úřadů v exportu výrobků tzv. dvojího užití, tedy potenciálně využitelné pro civilní i zbrojařský sektor do Ruska. Podle nedělníku Welt am Sonntag se tak dělo ve velkém a navzdory sankcím vyhlášených Evropskou unií. Německý nedělník to tvrdí na základě do této doby nezveřejněného seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, který má k dispozici.
Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie. Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého citovala agentura TASS.
