Němci se letos už druhý rok po sobě musejí na silvestra obejít bez zábavné pyrotechniky, jejíž prodej vláda kvůli pandemii covidu-19 zakázala. Mnozí ale po odpalování rachejtlí a dělbuchů touží natolik, že vyrážejí na nákupy za hranice. Například v polském pohraničí se v některých obchodech s pyrotechnikou tvořily i hodinové fronty, napsal deník The Guardian. Ve velkém se pyrotechnika vozí také z Česka, uvedla agentura DPA.
Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek (CSU) navrhl poměrně výrazné omezení pro ty Němce, kteří budou do budoucna odmítat očkování proti koronaviru. Pode něj by nestačila jen sankce v podobě pokuty, uvažovat by se mělo i nad vyjmutím těchto lidí z obecného zdravotního pojištění. Jeho spolkový kolega Karl Lauterbach (SPD) ale takový návrh odmítl s tím, že by se lidé takto trestat neměli.
Polský místopředseda vlády a šéf strany Právo a Spravedlnost (PiS) Jaroslav Kaczyński se ostře vymezil vůči nové německé vládě, když se nechal slyšet, že Berlín se snaží Evropskou unii přeměnit na „německou čtvrtou říši“. Vztahy mezi Polskem a Bruselem jsou dlouhodobě velice chladné, především kvůli kontroverzní polské reformě soudnictví a boji proti potratům. Kaczyński to řekl v rozhovoru s deníkem Gazeta Polska Codziennie, o kterém referuje třeba i britský Guardian.
O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.
Dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal se v úterý zastavily, tok plynu se pak obrátil opačným směrem. Informovala o tom agentura Reuters, která se s odvolává na údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Dodávky směrem na západ se už od soboty snižovaly, což vedlo k růstu cen plynu v Evropě do blízkosti maxima. Objem plynu a směr jeho toku v plynovodu se řídí podle požadavků odběratelů.
Nenápadná zpráva, která by ještě před rokem byla senzací, ale nyní zapadla kamsi na méně navštěvované stránky portálů: Friedrich Merz, nemesis bývalé kancléřky Merkelové, drtivě vyhrál celostranické hlasování CDU o pozici budoucího předsedy. Událost je přitom mimořádně zajímavá a zaslouží si pozornost hned z několika důvodů. Zaprvé, Merz měl být vlastně už politicky mrtev.
Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má ve středu na jednání vlády přinést konkrétní sadu protiepidemických opatření, která budou platit i pro konec letošního roku. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho předseda a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Připomněl, že konec nouzového stavu neznamená, že by v Česku všechna opatření proti šíření nemoci covid-19 přestala platit. Nouzový stav skončí 25. prosince, nová vláda ho neplánuje prodlužovat.
Severoatlantická aliance bude příští týden jednat o ruských bezpečnostních návrzích, ale nenechá si od Moskvy diktovat, co má dělat. Při návštěvě Litvy to dnes podle tiskových agentur prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požaduje od Spojených států a NATO v zájmu snížení nynějšího napětí v Evropě.
Zděšení způsobil v sobotu v supermarketu německého města Ludwigsburgu pavouk, který vyskočil na tamního zaměstnance z rozbalované krabice banánů. Kvůli obavám, že by tvor mohl být jedovatý - jak se nakonec ukázalo lichým -, byly na pomoc povolány různé záchranné služby, napsala agentura DPA. Vyděšený z nenadálého setkání však zjevně nebyl jen dotyčný zaměstnanec, nýbrž i pavouk, který se dal na útěk a schoval se mezi regály.
Varianta omikron se Evropou šíří rychlostí blesku a brzy se velmi pravděpodobně stane dominantní verzí koronaviru ve Francii. Uvedl to francouzský premiér Jean Castex. Podle něj k dominanci dojde začátkem příštího roku. Francie v posledních dnech zavedla mimo jiné přísné opatření pro cestovatele z Velké Británie, kde se omikron také prudce šíří. WHO však stále říká, že o variantě omikron není dostatek informací a neví se, zda je nebezpečnější než předchozí varianty.
Včera byl v Berlíně odsouzen za vraždu čečenského žadatele o azyl Zelimchana Changošviliho na patnáct let do vězení ruský občan. Není pochyb o tom, že osoba stojící před soudem vraždu spáchala – o tom svědčily forenzní důkazy. Zvláštnost je v tom, že ten člověk tvrdil, že se jmenuje Vadim Sokolov a je inženýr z Petrohradu, zatímco soud se přiklonil k názoru, že se jmenuje Vadim Krasikov. A že Čečence zabil ve službách ruských rozvědek. To pro novou německou vládu představuje nevítaný problém.
Policie v Drážďanech prohledala několik objektů, převážně bytů, kvůli pohrůžkám smrtí adresovaným na šifrované komunikační aplikaci Telegram saskému premiérovi Michaelu Kretschmerovi. Nasazeny byly i speciální jednotky. Podle ministra vnitra Dolního Saska Borise Pistoria by Německo mělo nařídit Googlu a Applu, aby ze svých distribučních kanálů stáhly šifrovanou komunikační aplikaci Telegram, pokud bude nadále ignorovat žádosti o pomoc s vyhledáváním obsahu sdíleného extremisty.
Saský premiér Michael Kretschmer po dnešním společném zasedání zemských vlád Bavorska a Saska kritizoval rozhodnutí nového kancléře Olafa Scholze neprodloužit v Německu stav epidemie celostátního významu, jak se nouzový režim kvůli pandemii nemoci covid-19 nazýval. V této souvislosti zmínil, že Bavorsko se Saskem od počátku pandemie čelily řadě problémů a že musely pomáhat i České republice. „Máme toho za sebou hodně,“ řekl Kretschmer.
Evropa zmítaná prudce rostoucími cenami energií si předsevzala plnění klimatických cílů bez ohledu na to, že příliš překotný přechod k uhlíkové neutralitě může ještě více lidí uvrhnout do energetické chudoby a citelně poškodit unijní ekonomiky. Nejlépe se to nyní ukazuje na zeleném experimentu nové německé vlády. Proti tomu stojí pragmatická snaha Francie vsadit na jádro, a zajistit si tak energetickou nezávislost. Jak ukazují poslední data Eurostatu, už nyní platí francouzské rodiny za elektřinu podstatně méně než Němci.
Podle šéfa společnosti BioNTech Ugura Sahina je třeba přistoupit k očkování posilujícími dávkami už po třech měsících od ukončeného očkování. Společnost BioNTech stojící spolu s Pfizerem za nejpoužívanější vakcínou v Česku v týdnu oznámila, že předběžná data ukazují, že třetí dávka poskytuje ochranu i proti nové variantě omikron. Společnosti Pfizer a BioNTech ve středu oznámily výsledky prvních testů své covidové vakcíny proti nové koronavirové variantě omikron.
Nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková pohrozila Rusku, že by v případě jakéhokoli dalšího narušení ukrajinské suverenity zaplatilo „vysokou politickou a ekonomickou cenu“. Po setkání se svým francouzským protějškem Jean-Yvesem Le Drianem v Paříži ale zároveň uvedla, že je potřeba vyhnout se vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny a najít jeho diplomatické řešení.
Po šestnácti letech Angela Merkelová není spolkovou kancléřkou. Nejdůležitější politickou židli Evropy po dámě z východoněmeckého Braniborska přebírá Olaf Scholz z Hamburku. Jehoi vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů bude svým složením, ale hlavně programem naprosto západoněmecká. O Merkelové se mezi českými zájemci o zahraniční politiku vytvořila shoda, že pro nás Středovýchodoevropany byla ona požehnáním jak svou znalostí střední Evropy, tak i schopností se do nás „postkomunistů“ vcítit.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve středu odpoledne jmenoval novou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, ministři poté ve Spolkovém sněmu slavnostně složili sliby. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.
Podle ambiciózních plánů nové německé vlády, v níž zasednou sociální demokraté, Zelení a liberálové z FDP, by v roce 2030 mělo 80 % vyprodukované energie u západních sousedů Česka pocházet z obnovitelných zdrojů. Někteří vědci však upozorňují, že může hrozit nedostatek elektřiny. Její spotřeba totiž čím dál více roste. Poslední uhelná elektrárna má být v Německu odstavena již v roce 2030, což je o osm let dříve, než se plánovalo.
Německá sociální demokracie (SPD) na dnešním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s koaliční smlouvou souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranického hlasování oznámí v pondělí.
Musíme společně skoncovat s centralistickými tendencemi v Evropské unii, prohlásil v pátek na konferenci o budoucnosti EU polský premiér Mateusz Morawiecki s tím, že nyní se nacházíme v bodě možného zvratu a pokud se to nepodaří, dojde k omezení suverénních států. Konference s názvem „Jak reformovat Unii pro budoucnost Evropy?“ byla uspořádána krátce poté, co byla zveřejněna koaliční smlouva nové nastupující německé vlády, jež si předsevzala vybudování federalistické EU.
Představitelé českých politických stran se, až na výjimky, stavějí odmítavě proti plánu nově vznikající vlády budoucího kancléře Olafa Scholze (SPD) na zavedení eurofederalismu. S očekáváním rovněž sledují, jakými kroky se nově vzniklá vláda bude ubírat. Po 16 letech totiž v Německu končí křesťanskodemokratická kancléřka Angela Merkelová, její strana vůbec nebude ve vládě zastoupena.
Prodej osobních aut v Německu se i v listopadu potýkal s výrazným poklesem, meziroční propad činil 31,7 procenta. Celkem se prodalo 198.258 osobních aut. Poklesu prodeje podle dnes zveřejněné bilance Spolkového úřadu pro motorová vozidla (KBA) čelila také česká automobilka Škoda Auta, která se v Německu ale po několika měsících stala opět nejsilnější dováženou značkou. Z německých značek získala v listopadu největší podíl automobilka Volkswagen, konkrétně to bylo 14,9 procenta.
S novou německou vládou přijde tlak na federalizaci Evropské unie. Sociální demokraté, Zelení a FDP to mají prosazovat na základě své koaliční smlouvy, která tak vzbudila i okamžitou kritiku odpůrců federalizace. „EU se nesmí stát superstátem,“ kritizoval smlouvu například český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Podle koaliční smlouvy představené v minulém týdnu se nová německá vláda chystá tlačit na změny, které mají vést k větší integraci EU.
Německá armáda se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila s konzervativní kancléřkou Angelou Merkelovou, která Německo vede 16 let. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Popřála též úspěch svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince.
V Německu nadále pokračuje ostrá debata o tom, zda by se měly proti koronaviru očkovat všechny děti. Šéf německé Stálé očkovací komise (STIKO) Thomas Mertens uvedl, že i kdyby unijní EMA schválila očkování ještě menších dětí, sám by své dítě očkovat nenechal. STIKO, která je nezávislým poradním orgánem Institutu Roberta Kocha (RKI), hlavního německého úřadu pro potírání a prevenci chorob, doposud posilovací dávku vakcíny doporučovala jen seniorům nad 70 let
Neočkovaní lidé v Německu nově nebudou smět do volnočasových zařízení, jako jsou kina a divadla, a ani do obchodů s výjimkou supermarketů a drogerií. Dnes to po jednání se zemskými premiéry oznámila dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. To rovněž souhlasila s požadavkem svého sociálnědemokratického nástupce Olafa Scholze, aby očkování proti nemoci covid-19 bylo od února v zemi povinné. Konečné slovo k povinnému očkování budou mít ale poslanci Spolkového sněmu.
Novou vládu bude mít i Spolková republika Minulou středu, pět týdnů od voleb, podepsaly tři strany tzv. semaforu – rudá sociální demokracie, žlutí liberálové a zelení Zelení – koaliční smlouvu. Jak se dalo čekat, smlouva se už názvem explicitně hlásí ke zmnožení pokroku. Starší lidé si pod slovem pokrok mohou představovat růst životní úrovně, růst svobod, technický pokrok, rozvoj infrastruktury. Tady je pokrokem míněna především transformace ekonomiky na uhlíkovou neutralitu nejpozději do roku.
