Tag: Německo

Články k tagu

Nebezpečná závislost

Německý kancléř Olaf Scholz jako první západní politik zamířil po letech covidových izolací do Pekingu. Scholz s velkou delegací německých byznysmenů odjel do Číny, přestože ho od toho odrazovali ostatní evropští státníci včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten apeloval, aby do Pekingu jeli později společně. Aby tak demonstrovali, že Evropa je ve vztahu k Číně jednotná a nenechá se rozložit různými zájmy. Německý kancléř přesto odcestoval na sólo pouť, při níž kvůli covidovým restrikcím, které stále v Číně trvají, pobyl v Pekingu jen jedenáct hodin.

Německo naštvalo Brusel, dál si v klidu chystá podporu pro své firmy

Berlín chce i přes nesouhlas států Evropské unie vynaložit v následujících letech na regulaci cen energií pro domácnosti a své firmy v přepočtu několik bilionů korun. To ale někteří pokládají za nepřijatelné, protože Německo by tím podle nich neférově zvýhodňovalo své podniky a narušilo rovnováhu evropského trhu. Kromě zástupců dalších zemí na tom má zájem i Česká republika, pro níž je sousední Německo klíčový obchodní partner.

„Ukrajinci mě zapsali na seznam teroristů,“ řekl šéf poslanců SPD. Kyjev to odmítl

Předseda poslaneckého klubu SPD obvinil Kyjev z toho, že ho vede na seznamu teroristů. Rolf Mützenich je známý svým mírným postojem k Rusku, ještě před invazí na Ukrajinu například prohlásil, „že Rusko má také legitimní bezpečnostní zájmy“ a kriticky se stavěl proti USA. Ukrajinské ministerstvo zahraničí však obvinění odmítlo a tvrdí, že žádný seznam teroristů nevede.

Němci začali šetřit. Omezili výdaje za oblečení i návštěvy restaurací

Téměř tři čtvrtiny lidí v Německu mají obavy z hospodářské recese a mění kvůli tomu i přístup k nákupům. Podle průzkumu společnosti YouGov, který si objednala poradenská firma Simon-Kucher & Partners, většina respondentů v případě recese počítá s omezením výdajů na nové oblečení, dovolenou či volnočasové aktivity. Téměř polovina by pak omezila návštěvy restaurací. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent.

Evropě navzdory. Němci dál plánují dát příští rok na dotace energií dva biliony korun

Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024. A to i přesto, že řada evropských zemí proti německému plánu protestuje,

Putin vtipkoval o krizi v Evropě: „Tatínku, proč je doma taková zima?“

S blížící se zimou a rostoucí energetickou krizí si ruský prezident Vladimir Putin zavtipkoval na účet Evropy. Vysmál se jí, že sankce uvalené na Rusko v reakci na invazi na Ukrajinu, se EU vymstily. Ve vtipu se ptá německé dítě svého otce, proč je doma taková zima, a Putin pointuje, že Evropa potrestala sama sebe. Putin svým žertem bagatelizoval západní sankce při moskevském setkání Valdajského klubu na konci října. Během vystoupení v rámci diskuze think-tanku Valdai si vzpomněl na vtip, který prý nedávno vyprávěl svým kolegům.

„Scholz v Pekingu podkopával Evropu.“ Německo podle kritiků nezměnilo politiku vůči Číně

Návštěva Číny německého kancléře Olafa Scholze podle expertů ohrozila jednotu EU a je v rozporu se strategií německé vlády. Současná koaliční vláda totiž dříve slíbila, že změní svůj přístup k Číně, a to včetně snížení své závislosti na asijské velmoci. Kritici poukazují na to, že návštěva Pekingu dokazuje, že Německo svou politiku vůči Číně ve skutečnosti nezměnilo, píše server DW. Scholz se v pátek setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, cestu do Pekingu německý kancléř absolvoval i přes mezinárodní skepticismus.

Ministerstvu vadil 500 let starý kříž. Z Münsterské radnice, kde se koná setkání G7, musel pryč

Tento týden se v německém Műnsteru koná setkání nejvyspělejších ekonomik světa summit G7. Státníci na něm řeší především ruskou agresi na Ukrajině a ruskou snahu o překreslování hranic. Do popředí setkání státníků se však dostává nečekaný krok německých organizátorů, kteří z haly radnice, kde se jednání koná, odstranili původní dřevěný kříž z roku 1540. K odpovědnosti za odstranění historické památky se však nikdo nehlásí. Informuje například Bild či regionální Westfälische Nachrichten.

Scholz je v Číně. Prezident Si mu navrhl úzkou spolupráci obou zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze, který se jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 vydal do Číny od začátku pandemie covidu-19. Kancléř Scholz má následně jednat s čínským premiérem Li Kche-čchiangem a představiteli čínského hospodářství. Prezident Si navrhl německému hostu posílit spolupráci obou zemí na pozadí změn a otřesů ve světě.

Ženu přejela míchačka na beton. Záchrana se k ní nedostala včas kvůli aktivistům

Cyklistka, kterou v pondělí v Berlíně přejela míchačka na beton a jejíž případ se dostal do centra debat o přiměřenosti protestů za ochranu klimatu, je po mozkové smrti, informovala policie. Hasiči, kteří v pondělí jeli ženě na pomoc, si stěžovali, že se nemohli dostat na místo včas kvůli klimatickým aktivistům přilepeným k silnici. Cyklistka při nehodě utrpěla život ohrožující zranění a ve čtvrtek u ní lékaři konstatovali mozkovou smrt. Podle současného stavu poznání se pacient v takovém stavu neuzdraví.

EU nepřipustí, aby Němci zvýhodňovali své podniky, oznámil Fiala senátorům

Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.

Nové nařízení EU rozčililo spotřebitele. Víčko připevněné k lahvi Coca-Coly jim vadí při pití

Nová víčka na lahvích od Coca-Coly sklízí rozsáhlou kritiku z řad německých spotřebitelů. Plastové uzávěry jsou nově pevně přidělané k láhvi kvůli nařízení EU a ochraně životního prostředí. Po otočení a otevření láhve se víčko „přilepí“ k hrdlu a nelze odejmout. „Je to jedno z nejzbytečnějších a nejotravnějších ‚vylepšení‘, jaké jsem kdy viděl,“ stěžují si občané na sociálních sítích. Společnost Coca-Cola představila novinku před několika měsíci v Německu a od té doby sklízí na internetu kritiku, píše deník Bild.

Brusel na straně Němců. Proč zůstávají zásahy do energetického trhu tabu?

Nejstěžejnější zásahy do fungování unijního trhu s energiemi, které by mohly významně srazit cenu elektřiny, jsou zdá se v evropských orgánech stále zapovězené téma. A to ačkoliv šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slibovala reformu cenotvorby, kdy ceny elektřiny určuje zemní plyn, jako velmi reálnou. Nyní se stále více ukazuje, že komise je na straně Německa, které cenové stropy pro plyn spalovaný v elektrárnách odmítá. Více než polovina unijních států, které po stropech volají, zůstává nevyslyšena. Rozhodnout se podle dosavadních plánů má definitivně do konce listopadu.

Někteří evropští lídři by Ukrajinu obětovali, myslí si Morawiecki

Německo jako nejbohatší země v Evropě a jeden z největších světových vývozců zbraní by pro obranu evropských hodnot mohlo udělat mnohem více, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro německý list Bild a polský deník Fakt. Podle Morawieckého jsou v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny nejdůvěryhodnější země východního křídla NATO. „Cítí hrozbu přímo od Putina, takže si nebezpečí velmi dobře uvědomují,“ řekl polský premiér v Berlíně po mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny.

Těžce zkoušené Evropě hrozí navíc odchod firem do USA, Macron s Scholzem chtějí odpověď

I když mezi nimi v poslední době panuje napětí, Berlín a Paříž našly něco, na čem se obě země shodnou. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron se na společné schůzce v průběhu týdne usnesli, že plánovaná ekonomická opatření Spojených států by vedla k odchodu firem z Evropy a pokud by vstoupila platnost, měla by ze strany Evropské unie přijít odpověď.

Inflace v Německu nadále zrychluje, v říjnu stoupla na 10,4 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v říjnu zrychlil na 10,4 procenta ze zářijových deseti procent. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Za vysokou inflací stojí zejména ceny energie, které v říjnu meziročně stouply o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se meziročně zvýšily o 20,3 procenta.

Německý paradox: teď bourají větrné turbíny, aby bylo místo na uhelný důl

Jedna z největších německých energetických firem začala s demontáží větrné farmy v západní spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, a to z poněkud kuriózních důvodů – aby bylo místo na povrchový hnědouhelný důl. Kritici poukazují na to, že jde o symbolický konec vládních snah o ochranu klimatu. Ta po naléhání vyzvala společnost WPD, aby demontáž zastavila. O problému informovala řada médií, všímala si ho i zahraniční včetně britského Guardianu.

Šéf Audi volá po omezení individuální osobní dopravy a dnech bez aut

Šéf Audi Markus Duesmann se z důvodu energetické krize vyslovil pro dny bez aut, ve kterých by mělo docházet k omezení individuální osobní dopravy. Podle generálního ředitele německého automobilového gigantu by v této fázi již nebylo dostatečné pouze snižovat spotřebu předvídavou jízdou či „lehkou nohou“ na pedálu akcelerátoru. Informoval o tom web Der Spiegel.

Německá iracionální Energiewende: od jádra k ruskému plynu a zpět k uhlí

V rámci velkolepého energetického přechodu se Německo před několika lety rozhodlo obejít se v blízké budoucnosti bez jádra i uhlí. Ruský plyn byl tehdy levný a možnost, že by se na tom něco mohlo změnit a do Evropy by přestal téct, nebyla na pořadu dne. Provozu jaderných elektráren měl být letos definitivní konec, strach z nedostatku elektřiny ale Němce donutil vzít alespoň částečně zpátečku. Jádro, ačkoliv bezemisní zdroj, však už zatratili. Ve velkém zato znovu pálí černé i hnědé uhlí, do hry se vrátily staré bloky, které měly být zcela odepsané.

Němci se zdráhají platit za své chyby. Odmítáním zlevnění plynu jdou proti všem

Zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny by znamenalo zásadní průlom a zřejmě i velký pokles stále rozburácených cen na energetickém trhu. Právě plyn totiž nyní funguje jako nejdražší závěrný zdroj, od nějž se ceny elektrické energie odvíjejí. Žádné takové opatření se ale konat nebude, nebo alespoň ne nyní. Německu se totiž povedlo rozhodování o zavedení stropu na úrovni EU znovu oddálit. Němci, kteří se dostali do silné závislosti nejen na ruském plynu, se zavedení stropu bojí.

Bundesbanka: Německá ekonomika je na prahu recese

Inflace v Německu je poprvé po 70 letech dvojciferná a německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou v pátek zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.

Pět bilionů korun. Německo schválilo štědrou podporu lidem i firmám

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů Kč). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země, Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Renesance hotovosti

Vzpomínáte, jak jsme říkali, že u nás bude inflace na vrcholu nejspíš o něco dříve než v západní Evropě? Užuž to možná vypadalo, že inflace i na Západě se pomalu blíží vrcholu, ale kdepak. Inflace být u vrcholu nemůže ani omylem, když přišla z Německa čísla, jaká přišla. Výrobní ceny v Německu se v září meziročně zvýšily, stejně jako v srpnu, o rekordních 45,8 procenta. Nejvíce se na tom podepsaly ceny energií, které zdražily meziročně o 132,2 procenta. Pozitivní na tom najdeme snad jen to, že meziměsíční růst díky poklesu cen komodit trochu zpomalil.

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet.

Francie a Německo odhalují své neshody, zrušily společné jednání vlád

Soukromá večeře v kancléřství u příležitosti Dne německé jednoty, večerní procházka kolem Braniborské brány, zdvižené palce na schodech Elysejského paláce při první zahraniční návštěvě kancléře. Emmanuel Macron a Olaf Scholz od vzniku svých nových vlád nikdy neopomněli dát najevo své přátelství, jako by se oba muži chtěli odvrátit od více než desetiletí váhavé spolupráce za éry kancléřky Angely Merkelové. Teď ale zrušili mezivládní schůzku plánovanou na 26. října do Fontainebleau.

Německo plánuje uvalit až 90% daň výrobcům elektřiny už za letošní rok

Německá vláda hodlá nastavit daň pro některé výrobce elektřiny, která zamezí téměř veškerým jejich ziskům z prodeje na spotovém trhu. Stát by tak mohl strhnout elektrárenským společnostem až 90 procent ze zisků. Výnosy z daně, která by byla zpětně zavedena od 1. března do 30. listopadu, mají být použity k dotování běžných spotřebitelů. Zároveň Německo plánuje zastropovat ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl kvůli prudce rostoucím cenám energií.

Zpráva o překročení Rubikonu

Občas se stane, že některé zprávy jsou zaznamenány, ale nezdá se, že by je mediální a politický svět vstřebal. Přinejmenším v Česku, ale ani ve světě nejsou chápány natolik, aby je novináři snadno přeložili do titulků, dokázali k nim srozumitelně formulovat otázky na tiskovkách a tak podobně. Minulý týden se takto začaly vnucovat dvě velké události. V úterý na Salonu Echa v Knihovně Václava Havla a ve středu na česko-polské konferenci o energetice v institutu CEVRO bylo jedno téma, které dokázalo dokonale sjednotit všechny účastníky: německý plán na ochranu domácího průmyslu před vysokými cenami energií.

Německá akce by rozložila Evropskou unii

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.

Konec jádra se odkládá o čtvrt roku. Scholz převálcoval Zelené

Německo umožní kvůli energetické krizi provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Spolkový kancléř Olaf Scholz podle vládního mluvčího členům kabinetu dopisem oznámil, že země upraví zákony tak, aby reaktory mohly fungovat déle. Německo původně zamýšlelo všechny tři jaderné elektrárny odpojit na konci letošního roku, kvůli energetické krizi ale ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) rozhodl, že dvě ze tří elektráren zůstanou v provozu až do jara.