Kancléř Olaf Scholz (SPD) nikdy nebyl tím, čemu Němci říkají Spasskanone. Že není bavič, by samozřejmě nevadilo, rezervovanost, nebo řekněme schopnost nehnout brvou, může být u politika vyloženě sympatická, zvlášť když si člověk vybaví záchvaty smíchu Kamaly Harrisové (Harrisové hýkání již bylo oponenty označeno za „nejničivější sílu v historii americké politiky“ – vtípek, ale jestli je oko do duše okno, o způsobu, jakým se smějeme, to platí dvojnásob).
V Krušných horách by mělo být násobně více lithia, než se myslelo. Tvrdí to alespoň společnost Zinnwald Lithium, která připravuje těžbu na německé straně Krušných hor. V rámci příprav těžby, kterou chce započíst v roce 2030, odhaduje, že se v oblasti, kde chce těžit, nachází až třikrát více lithia, než původně předpokládala. Na opačné straně Cínovce však původní plány nabírají zpoždění. Státní společnost ČEZ chtěla začít s těžbou v letech 2026 či 2027.
Nedělní volební otřesy v Sasku a Durynsku, kdy podle prvních projekcí získá protiimigrační AfD v obou zemích více než 30 procent, zatřásly i nejslabší vládní stranou na celoněmecké úrovni, svobodnými demokraty. "Semafor ztratil svou legitimitu," prohlásil místopředseda strany FDP Wolfgang Kubicki a požaduje vyvození důsledků.
Podle odhadů zvítězila v nedělních zemských volbách v Durynsku jasně AfD s 33,5 procenty daleko před druhou CDU s 24,5 procenty. Informují o tom německá média. Podle deníku Bild jde o volební zemětřesení, když získává AfD 2x tolik, co současná vládní koalice. AfD prohlašuje, že je připravena vládnout. To ale nebude tak jednoduché. Zelení utrpěli naprostý debakl a zřejmě se nedostali do parlamentu. Jejich místní šéfka Madeleine Henflingová se slzami v očích reagovala na podporu voličů pro AfD.
Ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko začalo hlasování, které rozhodne o složení příštích zemských parlamentů. Očekává se, že přinejmenším durynské volby vyhraje národně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD). Strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze nejspíš zaznamenají výrazné, možná až fatální ztráty. Rozpad vlády v Berlíně se ale kvůli tomu nečeká.
Jeden ze tří městských států v Německu řeší ošemetný problém. Neví si rady s jedenáctiletým uprchlíkem z Maroka, který do Německa přišel sám v roce 2023. Ve městě nemají pro něj odpovídající zařízení a často končí v nemocnicích či na Pohotovostní službě pro děti, z těchto zařízení opakovaně utíká. Úřady už mu za rok pobytu napočítaly přes 100 útěků a 70 krádeží, píše Die Welt.
Další hrozný útok nožem. Ve čtvrti Siegen v Eiserfeldu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko v pátek večer kolem 19:40 napadla žena v autobuse nožem pět lidí a těžce je zranila. Tři lidé jsou po útoku ve smrtelném nebezpečí, píše Bild. Autobus na regionální lince R22 směřoval na městský festival z Neunkirchenu do Siegenu. Během útoku bylo ve voze nejméně 40 cestujících, mimo jiné také děti a mládež, píše list Siegener Zeitung.
Německo se vrací k deportacím do Afghanistánu. Spolková vláda znovu obnovila vyhošťování, které v roce 2021 bylo přerušeno kvůli radikálním islamistům z Tálibánu, kteří se opět chopili moci v zemi. Berlín tajně jednal s Kábulem skrze katarské prostředníky kolem dvou měsíců. Německo bude deportovat afghánské občany, kteří byli v jejich zemi odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. První letadlo Boeing 787 s 28 deportovanými odstartovalo v pátek časně ráno z Lipska a každý deportovaný dostal tisíc eur "na ruku", píše německý deník Spiegel.
Konec štědré podpory pro část migrantů i pátrání, kolik jich je v současnosti možné deportovat z Německa do „vstupních“ zemí v EU. Německá vláda se po teroristickém útoku v Solingenu rozhodla změnit migrační a azylové podmínky a také rozšířit zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti, informoval deník Bild. Dále chce vláda připravit o azylovou ochranu například ty, kteří do vlasti jezdí na dovolenou.
Představitel zakázaného Islámského centra v Hamburku (IZH) a jeho dalších poboček musí opustit Německo. Sedmapadesátiletému duchovnímu vůdci šíitského svatostánku Mohammadu Hádímu Mofattímu doručilo tento týden zemské ministerstvo vnitra rozhodnutí o vyhoštění, informuje agentura DPA s odvoláním na úřady v Hamburku.
V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. V reportáži to uvádí televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.
Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.
Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Znovu se tak potvrdil velmi špatný vývoj tamní ekonomiky, který je podle ekonomů daný mimo jiné tím, že se vyčerpal model exportní ekonomiky, ale také stagnující spotřebou domácností či poklesem investic. Problémy v Německu znamenají vážné problémy i pro Česko.
Zvenku to vypadá, jako kdyby se schylovalo k válce o charakter státu, o osud demokracie v Německu. A přitom jde „jen“ o volby nižšího stupně. Prvního září se bude hlasovat do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. V obou těchto spolkových zemích na východě Německa je favoritem Alternativa pro Německo (AfD), nikoli snad protistátní, ale protirežimní strana zcela jistě. AfD je zvykem označovat za krajní pravici.
Německo dělí jen pár dní od důležitých zemských voleb. V neděli 1. září si Sasko a Durynsko zvolí nové parlamenty, přičemž Braniborsko bude volit jen o tři týdny později. Očekáván je otřes politické scény a výrazné zisky pro antisystémové, populistické či protestní strany. Výrazně si pohorší zejména tradiční levicové strany - sociální demokracie (SPD) a Zelení (Grüne). Těm dokonce hrozí, že by se do některých zemských parlamentů nemuseli vůbec dostat.
Mezi partnery zapojenými do české muniční iniciativy panuje shoda, že pomoc Ukrajině je na prvním místě. Na druhé straně ale vyvolávají rozruch vysoké pořizovací náklady. Ty si účtují prostředníci z českého zbrojního průmyslu, kteří nákupy munice po světě obstarávají. Německý deník Handelsblatt v úterý s odkazem na interní dokumenty naznačil, že jeden z českých zprostředkovatelů, společnost Excalibur Army, na dělostřeleckých granátech nepřiměřeně vydělává.
Firmy v Německu mají dle úřadu, který spadá pod ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení), v budoucnu organizovat svou produkci a výrobu podle slunečního svitu a síly větru. Přesněji řečeno - když bude dost slunečno a větrno, měly by vyrábět hodně. Když nebude, měly by vyrábět méně. I toto je součástí kontroverzního plánu ministerstva na využití solární a větrné energie, jak píše deník Bild a označuje další Habeckův krok za "naprosté šílenství." Podniky se bouří, samotné ministerstvo tvrdí, že elektřiny je dostatek a pouze se zvýší poplatky za připojení k síti.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
Poškození plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře byl zločin, který musí být vyšetřen. To je podle německého vládního mluvčího postoj spolkového kancléře Olafa Scholze. Mluvčí Steffen Hebestreit tak na dnešní tiskové konferenci odpověděl na otázku novinářů, zda německá vláda sdílí postoj prezidentů Česka a Polska, podle kterých by případná ukrajinská akce proti plynovodu z Ruska mohla být legitimním cílem.
Německé ministerstvo vnitra zvažuje vyplacení "cestovného" Afgháncům, kteří se z Německa vrátí do své domoviny. Pro německý Bild to uvedla mluvčí ministerstva vnitra. Má se jednat o jeden z kroků, jak zrychlit deportace a zároveň zpřísnit migrační politiku, zvláště poté, co v červnu migrant z Afghánistánu zavraždil na náměstí v Mannheimu německého policistu. Právě v reakci na útok slíbil kancléř Olaf Scholz deportace i do ne bezpečných zemí jako je Sýrie či Afghánistán v případě těžkých zločinů.
Třiadvacetiletý odmítnutý žadatel o azyl z africké Sierry Leone napadl v sobotu ráno pětadvacetiletou Ukrajinku na nástupišti hlavního nádraží v Mnichově. Jelikož muž působil zmateně, žena se mu předtím vyhýbala. Mladík ji však nenechal být. Informoval o tom deník Bild. Podle policie africký migrant náhle típnul zapálenou cigaretu o levou paži Ukrajinky. Když se otočila, udeřil ji pěstí do obličeje a následně se pokusil o útěk.
Po útocích islamistů v Německu z posledních dnech nenásledovaly jen kondolence politiků, ale také poměrně tvrdá kritika současného stavu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reagoval slovy o těch, kdo kázali multikulturalismus, a dnes raději mlčí, a sociálních inženýrech, kterým je nutné se postavit. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský zase uvedl, že stoupenci islamismu musí být deportování nebo izolováni. Naopak ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se k útokům veřejně nevyjádřil.
Muž, kterého německá policie zadržela kvůli podezření, že v pátek v Solingenu zabil nožem tři lidi a další pobodal, se k činu přiznal. Dnes ráno to oznámily německé úřady. Policie a státní zastupitelství v Düsseldorfu potvrdily dřívější informace médií, že jde o 26letého Syřana. Při oslavách výročí založení Solingenu a souvisejících "Oslav různorodosti" útočník v davu zabil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Spolková prokuratura v Karlsruhe jej vyšetřuje kvůli podezření z příslušnosti k teroristické organizaci Islámský stát (IS).
K odpovědnosti za páteční útok v německém městě Solingen, při kterém přišli o život tři lidé, se přihlásil Islámský stát. Oznámila to agentura Reuters. Německý deník Die Welt odpoledne uvedl, že útočník podle svědka provolával Aláhu Albar (bůh je veliký poz. red). Elitní policisté z Velitelství speciálních operací (SEK) dnes navečer podle deníku Bild vtrhli do ubytovacího zařízení pro migranty. Podle nepotvrzených prvotních informací má být zatčen Syřan.
Útočník při útoku v Solingenu, kde zemřeli tři lidé a dalších osm bylo zraněno, křičel Alláhu akbar (bůh je veliký poz. red.). Uvádí to německý deník Die Welt, který se odkazuje na policejní zprávu, kterou má k dispozici. Policie odpoledne uspořádala tiskovou konferenci, kde tuto informaci však nezmínila. Státní zástupce Markus Caspers nicméně uvedl, že teroristický motiv útoku nelze vyloučit. Podle informací deníku BILD prý pachatel masakru před útokem řekl, že "dnes všechny pobodám!"
"Je to vaše vina". Nebuďte pokrytecká". Takovýmito reakcemi se to jen hemží pod příspěvkem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ve kterém v sobotu píše, že je "hluboce otřesena" po útoku v Solingenu. Podle von der Leyneové se musí pozadí útoku co nejdříve objasnit. Uživatelé sociálních sítí však političku upozorňují, že útok je důsledkem migrační politiky EU a Německa v posledních letech, za kterou je spoluodpovědná.
Podle prvotních informací deníku Bild zadržela v sobotu ráno německá policie možného pachatele pátečního útoku v Solingenu. Na pozdější tiskové konferenci pak policie uvedla, že se jednalo o 15letého mladíka. Ten byl zadržen v bytě svých rodičů na základě svědectví ženy, která ho prý poznala. Později ale deník Bild napsal, že policie nevěří, že se skutečně jedná o pachatele a pokračuje v pátrání, neodpovídá prý popisu. Jakou by jeho osoba mohla mít souvislost s trestným činem policie stále prošetřuje.
Zatímco v Solingenu údajně muž "arabského vzhledu" ubodal v pátek tři lidi, 120 kilometrů odtud se letiště v malém městečku Mendig ve spolkové zemi Porýní-Falc na tento víkend stalo centrem muslimské komunity Ahmadíja. Komunita islámských věřících zde pořádá své výroční setkání, kterého by se podle předběžných odhadů mělo účastnit 50 tisíc lidí. Mluvčí o akci mluví jako o největší islámské mírové konferenci, jakou kdy Německo zažilo. Informuje například deník Bild.
Zabíjení lidí migranty v Německu nabírá na síle jak jich přibývá a integrace selhává. V sobotu kolem 21:45 na městské slavnosti v Solingenu neznámý muž náhodně pobodal nožem kolemjdoucí. Podle svědeckých výpovědí je pachatel, který vypadá jako Arab, na útěku. Podle prvních informací jsou nejméně tři mrtví a několik těžce zraněných. Desítky záchranářů jsou v současné době zaneprázdněny resuscitací zraněných útočníkem nožem, píše Bild. Podle místního tisku záchranáři bojují o život devíti lidí.
Špatné zprávy z německé ekonomiky se hromadí. Existuje hrozba, že krize se protáhne do příštího roku. Velkým průmyslovým odvětvím padají tržby. Daňové příjmy do spolkové i zemských pokladen se v červenci snížily o téměř osm procent, vypočítává problémy dnes deník Bild. Prodeje a zisky automobilek klesají celosvětově. Nejvíce špatná situace dapadá podle analýzy auditorské firmy EY na BMW, Mercedes a VW.
