Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77. Oznámil to na Facebooku kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace.
V úterý zemřel Pavel Zajíček, jedna z vůdčích postav zdejšího undergroundu, básník, výtvarník, hudebník, taky signatář Charty 77, po dobu jednoho roku politický vězeň, pronásledovaný člověk, exulant. Česká hvězda, to především. Ne ve smyslu člověka masově známého a obdivovaného, i když jsem byl překvapen a dojat tím, kolik lidí různých generací po jeho skonu dávalo najevo, že pro ně Pavel Z. a jeho dílo hodně znamenali. Byl nadaný jistým typem magnetismu, stačí mu objevit se, aby to něco znamenalo, aby tím okamžik získal nějakou novou váhu, aby se oči lidí na místě otočily k němu a držely se ho.
Ve věku 92 let v pátek ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77 jaderný fyzik František Janouch. Informovala o tom Nadace Charty 77, podle níž Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.
Protestní hladovka disidentů a signatářů Charty 77 Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády má nečekané vyvrcholení - oba protestující byli uznáni vinnými z toho, že stavbou stanu porušili ustanovení o pozemních komunikacích. Dopravní odbor Městské části Praha 1 obvinil Gruntoráda a Boka z toho, že se dopustili "neoprávněného záboru" a nezákonně postavili stanový přístřešek před Strakovou akademií. Spolek Šalamoun uvedl, že chybí fotodokumentace ze stavby stanu, který reálně disidenti vůbec nepostavili.
Hladovka chartistů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády minulý týden pohnula Českem a zaujala snad každého v zemi. Kulminovala v pátek 24. listopadu, kdy ještě nebylo jasné, jak skončí. S oběma hladovkáři jsme proto právě v pátek pořídili Salon Echa přímo před jejich stanovou osadou. Jde patrně o jediný soustředěný dlouhý rozhovor, který oba protestující médiím během celého týdne poskytli, a tak se dozvíte spoustu věcí, které nikde jinde nezazněly - třeba o tom, jak akci obou mužů vnímají jejich blízcí.
Vláda vyhověla požadavku disidenta Jiřího Gruntoráda a odvolala dnes hlasováním na dálku své usnesení, kterým se loni v lednu přihlásila k tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii. Neznamená to ale, že by se kabinet odkazu vzdal, uvedl v tiskové zprávě úřad vlády.
Disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo ČR v nucené emigraci. Jurečka v pondělí zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. ČTK Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi.
Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád
Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Požaduje kvůli tomu odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu svého požadavku se rozhodl držet hladovku. Médiím to sdělil spolek Šalamoun. Jurečka už dřív novinářům řekl, že jeho ministerstvo řešení problému nízkých disidentských penzí chystá.
Posledního rozloučení s jednou z nejvýraznějších osob českého disentu, publicistkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou se ve středu odpoledne účastnily stovky lidí. Pozůstalí přátelé a blízcí, ale i truchlící zástupci veřejnosti tak zcela zaplnili kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Jedna z prvních signatářek a mluvčí Charty 77 zemřela 6. května ve věku 75 let. K poslednímu odpočinku bude česká publicistika uložena na Vinohradském hřbitově.
V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici. V promluvách během mše se střídali biskup Václav Malý a kněz Ladislav Heryán, který zazpíval i písničku.
Zemřela Dana Němcová. Bylo jí 89 let. Byla to výjimečná osobnost, aniž by o tu výjimečnost jakkoli usilovala. Nezůstanou po ní ani eseje, ani články, ani nějaká psychologická metoda, ani nějaké jiné intelektuální dílo. Ale zůstane po ní něco důležitějšího: lidé a pověst plného života v prostředí plném událostí, které přitom ona nijak sama nevytvářela a neprovokovala, ale když přišly, postavila se jim jednoduše, přímo a statečně. A samozřejmě neokázale. Neokázalá výjimečnost, to byla snad ta nejvýraznější její vlastnost.
Zemřela Dana Němcová. Jedné z prvních signatářek Charty 77 a spoluzakladatelce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) bylo 89 let. Němcová, matka sedmi dětí, sama čelila za své názory za minulého režimu pronásledování, byla i ve vězení. Vystudovala psychologii, ale po pobytu ve vězení pracovala jako uklízečka. V roce 1989 byla jedna ze tří mluvčích Charty 77 a během revoluce vystoupila na Letné. Jejím manželem byl psycholog a katolický intelektuál Jiří Němec.
Vznikla nová platforma proti covidovým omezením. Chartu 2022 zveřejnili její mluvčí: profesor Jiří Beran a právníci Tomáš Nielsen a Jindřich Rajchl. Cílem je podle mluvčích především sjednotit skupiny, které se v posledních letech ozývají proti omezování svobody ze strany státu. Prvním signatářem se stal bývalý disident John Bok. Sdružení chce upozorňovat především na konkrétní porušování práv a předkládat návrhy na jejich ochranu.
V lednu každého roku stojí za to připomenout si Chartu 77, protože Charta, to bylo lednové dítě. Letos je to výročí trochu kulatější a zase už o něco vzdálenější: je už stará jako člověk, který začíná stárnout, tedy pětačtyřicet let, takže první signatáři jsou již veteráni, skoro podobně jako tehdy byli třeba legionáři nebo vůbec vojáci první války, to znamená, že se už pomalu stávali vzácností.
Ve věku osmdesáti let zemřel v pondělí Petr Uhl, český novinář a komentátor a politik (po revoluci poslanec, v letech 1998–2001 zmocněnec vlády pro lidská práva), autor několika knih (dožil se ještě vydání výboru svých textů z let 1969–1989 pod titulem Za svobodu je třeba neustále bojovat), význačný bojovník proti komunistickému režimu, jejž ale na rozdíl od většiny ostatních disidentů kritizoval zleva jako ne dost socialistický, socialismu se zpronevěřivší.
Soud ve čtvrtek uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnými z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců komunistického režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný.
Zemřel katolický kněz František Lízna, v téhle zemi nebylo mnoho takových lidí. V různých médiích a na sociálních sítích je možné si přečíst různé osobní vzpomínky na něj, v některých může být znát až dotek mystéria – třeba ve vyprávění spisovatele Pavla Kosatíka zveřejněném na Facebooku.
Zuzana Brikciusová mi vždy připomínala postavu ze secesních obrazů z vídeňské kavárny, kam ovšem patří. Je vídeňsky šarmantní, občas prostořeká a přímočará. Kdysi dávno v Čechách byla nejmladší chartistkou, pak odešla do Rakouska, ke si vzala Eugena Brikciuse, básníka života a animátora společnosti. Občas se vrátí do Čech a je z toho rozruch.
Ve věku 92 let zemřel v úterý ráno filozof, publicista a někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to Český rozhlas, kterému to řekla Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Za normalizace byl Hejdánkovi odepřen přístup na akademickou půdu a byla mu znemožněna veřejná činnost, v 80. letech tak pořádal bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.
Ve věku 67 let po dlouhé nemoci zemřela pedagožka a signatářka Charty 77 Hana Jüptnerová z Vrchlabí na Trutnovsku. Potvrdila to režisérka a dokumentaristka Libuše Rudinská.
Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Reagoval tak na nedělní úmrtí divadelní a filmové herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové. Pohřeb se státními poctami připravuje vláda ve spolupráci s rodinou pro zpěváka Karla Gotta, který zemřel v úterý. Pohřeb Chramostové se uskuteční v pondělí 14. října v 11:00 v Národním divadle.
Zasloužilá umělkyně, jíž bylo zakázáno vystupovat, signatářka Charty 77 a disidentka, která předtím podepsala spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) – to je jen část paradoxů z nevšedního života herečky Vlasty Chramostové, která v neděli zemřela. Životní příběh filmové a divadelní umělkyně, která by letos 17. listopadu oslavila třiadevadesátiny, v sobě zvláštním způsobem reflektuje vývoj českých dějin druhé poloviny dvacátého století.
Za takřka šest dekád své kariéry neslezl z vrcholu české populární hudby. Kromě pěveckého génia za to mohl Karel Gott vděčit často i udržováním dobrých vztahů s jakoukoliv vládnoucí garniturou, což vedlo také k tomu, že byl režimem vybrán jako jedna z vůdčích postav prohlášení umělců z „oblasti zábavné a populární hudby“ v reakci na Chartu 77. Později se naopak stalo symbolickým momentem sametové revoluce, když zazpíval hymnu s Karlem Krylem.
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) od svého vzniku prověřoval stovky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti (StB), které podezříval z nezákonného výkonu služby. Odsouzeno bylo dosud asi 20 lidí, a to zejména kvůli akci Asanace, jejímž cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění republiky. Na dotaz ČTK to uvedla ředitelka ÚDV Eva Michálková.
Toto bude trochu osobnější zpráva o záležitosti, která v minulých dnech poněkud rozčeřila hladinu zdejší kulturně-společenské scény, zvláště té části, která se považuje za citlivěji založenou ve věcech etiky a morálky.
Ve věku 70 let zemřel politik, ekonom, signatář Charty 77 a jeden ze zakladatelů Občanské demokratické aliance (ODA) Ivan Mašek. Informaci serveru Echo24 dnes potvrdilo několik osob z okruhu Maškových přátel. Podle informací Echo24 zemřel kolem půlnoci z pondělí na úterý.
Jo, to bejvávaly na hranicích časy… Kryti ranní mlhou se z obou stran pohraničními hvozdy plíživě blížily sporé skupinky tichých mužů s batohy na zádech, v nichž přenášeli nebezpečný kontraband.
V sousedství známé restaurace Slamník se nalézá měšťanská vila, za jejímiž vraty se otevírá možnost vstoupit do „domu sběratele umění“, což je zvláštní druh galerie – a zvláštní druh zážitku.
Prezident Miloš Zeman se rozhodl nekondolovat vdově po zesnulém držiteli Nobelovy ceny míru Liou Siao-po. Podle slov jeho mluvčího mu to prý nepřísluší. To rozčílilo signatáře Charty 77 a bývalého politika Daniela Kroupu, podle kterého se Zeman postavil na stranu komunistického režimu a zradil tak své politické poslání, když do politiky původně vstupoval v barvách antikomunistického Občanského fóra.
