Pražany čeká jedinečná podívaná. Přesně v 15 hodin se nad Karlovým mostem vznese formace dvou českých stíhaček JAS-39 Gripen a deseti britských proudových letounů BAE Hawk T1 ze slavné akrobatické skupiny Red Arrows. Akce se koná u příležitosti Dne Vzdušných sil Armády ČR a 80. výročí konce druhé světové války.
Ruský prezident Vladimir Putin ve vojenské uniformě na polygonu Mulino v ruské Nižegorodské oblasti sledoval rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025, kterého se podle jeho slov zúčastnilo na 100.000 vojáků s 10.000 kusy zbraňových systémů a vojenské techniky. Uvedla to ruská státní agentura TASS, která jen o několik minut dříve napsala, že podle Kremlu se cvičení zúčastnilo na ruském území 50.000 vojáků a v Bělorusku 7000 vojáků, včetně 1200 Rusů.
Rusko společně s Běloruskem v těchto dnech podniká vojenské cvičení Západ 2025. Poslední cvičení Západ proběhlo v roce 2022, krátce před plnou invazí Ruska na Ukrajinu. Tehdy se ho účastnilo na 200 000 vojáků. Současného cvičení se podle Běloruska účastní asi 13 000 vojáků. Cvičení přímo na místě sleduje řada představitelů dalších států. Včetně USA, Turecka či Maďarska. Informuje například agentura Reuters.
Místopředseda Bezpečnostní rady Ruské federace Dmitrij Medveděv dostal dnes od Vladimira Putina ocenění „za velký přínos k posílení ruské státnosti a zajištění národní bezpečnosti Ruské federace“, uvedla agentura TASS. Ocenění dostal někdejší prezident a premiér Ruské federace v den svých 60. narozenin. Vedle Medveděva byl uplynulé pondělí vyznamenán Řádem odvahy i Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruské armády a vrchní velitel sil operujících na Ukrajině
Německá armáda chce v příštím desetiletí výrazné posílení svých řad. Podle důvěrného memoranda, které získal server Politico, varuje velitel pozemních sil generálporučík Alfons Mais, že současný počet vojáků neodpovídá novým aliančním cílům a že bez výrazného navýšení nebude mít Bundeswehr dostatečnou věrohodnost k odstrašení protivníků ani k vedení vysoce intenzivního konfliktu po boku spojenců.
Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se budou konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři. Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony.
Kriminalisté Vojenské policie navrhli obžalovat tři lidi a jednu společnost kvůli zadávání veřejných zakázek na stavební práce v resortu ministerstva obrany v letech 2020 až 2023. Za trestné činy podvod, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a podplácení hrozí obviněným až osm let vězení, uvedla dnes Vojenská policie na síti X. Škodu, kterou způsobili na majetku ministerstvu obrany, policisté vyčíslili na sedm milionů korun. Návrh na obžalobu posoudí státní zástupce v Mladé Boleslavi.
Do sněmovních voleb zbývá necelý měsíc a deník Echo24 postupně přináší názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. V tomto případě lídři odpovídali na otázky, které mají zásadní bezpečnostní dopad: Jak vyřešíte podstav české armády? Zapojili byste do obrany země i civilisty? Lídři jsou řazeni podle postavení v předvolebních průzkumech.
Belgický ministr bezpečnosti a vnitra Bernard Quintin chce vyslat vojáky do bruselských ulic, aby bojovali proti stupňujícímu se násilí drogových migračních gangů. Podle serveru Politico se tento plán blíží ke své realizaci. „Armáda musí bránit celistvost země. Vojáci to obvykle dělají na našich hranicích nebo daleko za nimi. Ale boj proti drogové kriminalitě také spadá pod ochranu našeho státu,“ řekl Quintin deníku De Standaard. Belgický stát chce opět převzít kontrolu nad městem, které ovládají migrantské gangy.
V ukrajinském hlavním městě Kyjevě na Náměstí Nezávislosti se dnes večer konala velká protivládní demonstrace. Důvodem je návrh zákona schválený v prvním čtení ukrajinským parlamentem, který zpřísňuje trestní odpovědnost vojáků za neuposlechnutí rozkazu. „Tohle je velmi špatný nápad. Přístup ‚zvýšit trest a tím zlepšit disciplínu' nefunguje. Přístup k vojákům je už tak extrémně nespravedlivý,“ uvádí jedna ze spoluorganizátorek protestů.
Americký prezident Donald Trump chce přejmenovat ministerstvo obrany na „ministerstvo války“. Podle Bílého domu se očekává, že odpovídající dekret bude podepsán v pátek, informoval deník New York Times. Prezident se odvolává na historický název Pentagonu. Ještě krátce po druhé světové válce se ministerstvo oficiálně nazývalo „ministerstvo války“. Trump v srpnu prohlásil, že pod tímto názvem byl napsán „neuvěřitelný příběh vítězství“. Pojem „ministerstvo obrany“ je pro amerického prezidenta příliš pasivní.
Americký prezident Donad Trump obhajoval úterní úder americké armády na loď v Karibiku plující z Venezuely, která podle jeho administrativy převážela nelegální drogy. Útok, který zabil 11 lidí, Spojené státy podle Trumpa musely provést, aby poslaly jasný vzkaz latinskoamerickým drogovým kartelům. Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello útok označil za mimosoudní zabití, píší agentury. Podle právních odborníků by se mohlo jednat o porušení mezinárodního práva, napsal web stanice BBC.
Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028.
Izraelská armáda v úterý zahájí postupné povolání 60 000 rezervistů, informuje zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Záložníci budou nasazeni po celém Izraeli v době, kdy armáda vysílá další vojáky a příslušníky aktivních záloh do Pásma Gazy před chystanou operací zaměřenou na obsazení města Gaza. V srpnu armáda oznámila, že by se většina nově povolaných rezervistů, přibližně 40 000 až 50 000, měla dostavit k nástupu 2. září.
Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat 12 letounů JAS-39 Gripen. Ministerstvo obrany v pondělí podepsalo smlouvu na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH. Úřad o tom informoval na webu. Vláda nabídku projednala už na konci června. Cena podle ministerstva zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun včetně DPH Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times (FT) s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by – v případě uzavření mírové dohody – odradily Rusko od budoucích útoků.
Vlády Francie a Německa, které jsou součástí tzv. koalice ochotných, opakovaně vyjadřují, že plánují a jsou připravené poslat své vojáky na Ukrajinu jako takzvané uklidňující (mírové) síly. Ty po uzavření mírové dohody mají Rusko odradit od dalších útoků na svého souseda. Tyto plány však narážejí na klíčového skeptika: vlastní občany. Například poslední průzkumy ohledně tohoto tématu v Německu ukazují, že přibližně polovina občanů je proti poslání vojáků Bundeswehru na Ukrajinu.
Kabinet německé spolkové vlády je po měsících sporů mezi unií a SPD na pokraji dohody a ještě dnes má rozhodnout o takzvaném obratu ve vojenské službě. Jak píše deník Bild, ministerstvo obrany plánuje armádu zatraktivnit a postupně posílit. Bundeswehr má v příštích letech vyrůst z dnešních 183 tisíc na 260 tisíc vojáků a k tomu dalších 200 tisíc rezervistů. Současně však čelí problémům s náborem nových sil.
Především vyššími platy chtějí představitelé jednotlivých stran a hnutí vyřešit podstav české armády. Ruku v ruce s tím jdou i nejrůznější benefity. Řada stran chce ale také v civilní společnosti co nejvíce rozšířit krizovou připravenost, aniž by se musela obnovovat povinná vojna – tu mimochodem nenavrhuje žádný ze subjektů. Premiér Petr Fiala (ODS) pro Echo24 řekl, že jeho vláda zlepšuje finanční ohodnocení vojáků, modernizujeme techniku i další infrastrukturu, kterou ke své práci využívají.
Armádní letadlo přepravilo v pátek do Prahy ostatky devíti lidí z Československa, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojáci je převzali v polských Katovicích a v Mnichově. Ostatky patří parašutistům z výsadků Iridium a Bronse, domácímu odbojáři a dvěma zavražděným příslušníkům Stráže obrany státu. V září se s nimi uskuteční slavnostní ceremoniál na pražském Vítkově a pak budou předány k pohřbení. Na webu to uvedlo ministerstvo obrany.
Estonsko je připraveno zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle jedné roty, uvedl dnes podle agentury Reuters estonský premiér Kristen Michal. Rotu obvykle tvoří 100 až 250 vojáků, ale šéf estonské vlády na tiskové konferenci se svým finským protějškem Petteri Orpem v Tallinnu neupřesnil konkrétní počet. Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes prohlásil, že spojenci v alianci a Kyjev pracují na tom, aby zajistili, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou na takové úrovni, aby se Rusko už nikdy nepokusilo zemi znovu napadnout.
Ruská generální prokuratura podala k Presněnskému soudu v Moskvě žalobu, v níž požaduje převést na stát majetek někdejšího náměstka ministra obrany Timura Ivanova a jeho blízkých. Hodnota majetku, který podle vyšetřovatelů pochází z nelegálních příjmů, přesahuje 1,2 miliardy rublů (asi 290 milionů korun). Zabavit chce nemovitosti, automobily, peníze na účtech, šperky, zbraně či vzácné obrazy, informuje Interfax.
Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, protože je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku ruské invaze. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident Petr Pavel. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. "Nabízí se i taková myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoliv, určitá demilitarizovaná zóna. Taková zóna by podléhala nejenom technickému, ale i fyzickému dohledu.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac schválil plán ofenzivy do města Gaza a nařídil povolat 60.000 záložníků, informovala dnes agentura AFP s odvoláním na Kacovo ministerstvo. Podle serveru The Times of Israel (ToI) záložníci dostanou nejméně dva týdny na to hlásit se do služby a ne všichni se budou podílet na operaci ve městě Gaza, někteří nahradí izraelské jednotky v jiných částech fronty.
Poslanec a člen výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) v minulých týdnech uveřejnil armádní dokumenty, na základě kterých obvinil armádu ze sledování a monitorování obyvatel na sociálních sítích. Armáda to striktně odmítla a uvedla, že uvedené dokumenty pochází ze cvičení informačních a kybernetických sil. Zároveň podala podnět orgánům činným v trestním řízení. Trestní oznámení nyní kvůli prošetření celé věci podal i sám Růžička.
Po schůzce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem rezonuje opět otázka bezpečnostních záruk pro Ukrajinu v případě uzavření míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pondělním jednání s Trumpem uvedl, že by americká strana mohla bezpečnostní záruky koordinovat, jeho země by naopak měla nakoupit americké zbraně za desítky miliardy dolarů. Vojenskou přítomnost amerických vojáků však v úterý Trump vyloučil.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá. Podcastu webu table.media to řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO. Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Německá vládní koalice řeší spor ohledně snah nedostatek vojáků. Zatímco sociálnědemokratický ministr obrany Boris Pistorius navrhuje opatření bez plného obnovení povinné vojenské služby, kterou Německo zrušilo v roce 2011. Silnější vládní partner, tedy křesťanští demokraté, ale chtějí zavést roční povinnou „službu“, která by zahrnovala buď vojnu, nebo chtějí a hodlají za to bojovat. Šéf CDU/CSU a kancléř Friedrich Merz se zatím podle médií drží stranou, jeho straníci ho však chtějí stáhnout na svou stranu.
Ministerstvo obrany schválilo nákup tanků Leopard 2A8, v první fázi chce pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. S nákupem dnes vyslovilo souhlas kolegium ministryně obrany, uvedl úřad v tiskové zprávě. Před podepsáním smlouvy musí zakázku schválit vláda.
Při pozorování politiky Donalda Trumpa se snažíme nepodléhat apokalyptické perspektivě tamních či našich liberálů, kteří vyhlašují každý jeho krok za nástup diktatury a konec demokracie a Západu. Otupí to vaši pozornost vůči tomu, co se doopravdy děje. Zejména vůči tomu, když Donald Trump opravdu provede nějaký krok, který posouvá USA směrem k banánové republice. A takového kroku se Trump dopustil minulý týden, když vyhodil komisařku statistického úřadu ministerstva práce. Ne že by snad panovaly pochybnosti o tom, zda na to má zákonné právo.
