Polská armáda posílá od pondělí na německé hranice tisíce vojáků, aby podpořily pohraniční kontroly, které vláda ve Varšavě zavádí ve snaze zamezit deportace migrantů z Německa do Polska. Oznámil to v pátek polský generální štáb na síti X. Nová opatření jsou reakcí Polska na zvýšené německé kontroly na hranicích a deportace ilegálních migrantů z Německa do Polska a narůstající počty migrantů v zemi.
Dánský parlament rozhodl, že mladé ženy zařadí do loterie rozhodující o tom, kdo po dovršení 18 let absolvuje jedenáctiměsíční vojenskou službu, informoval v úterý server BBC. Od 1. července jsou tak do losování zahrnuti jak muži, tak ženy, které se předtím mohly vojenské služby účastnit, jen když se dobrovolně přihlásily. Nová pravidla jsou součástí rozsáhlejších reforem armády.
Na rozdíl od zpěčujícího se Španělska a ovšem i Slovenska byla Česká republika pro všemi deseti. Na summitu se závazkem souhlasil prezident, armádní generál v. v. Petr Pavel po dohodě s premiérem. Ale málokdo z vládní koalice zatím prozradil, z čeho by se ty obří výdaje měly zaplatit, respektive kompenzovat. Výjimkou mezi tajemnými politiky koalice v tomto ohledu je poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový. S ním přišli do Salonu Echa debatovat poslanec ANO Patrik Nacher a sociolog a ředitel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v posledních době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády. Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.
Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Dnes o tom informovala agentura DPA poté, co snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.
Vypadá to neodvratně a fatálně. Ve dnech 24. a 25. června se v Haagu sešly hlavy států Severoatlantické aliance na svém pravidelném summitu. Ten letošní aspiruje na to, aby vešel do dějin jako summit historický. Byl na něm totiž přijat „historický“ závazek masivně navýšit státní výdaje na zbrojení. Dosud platil předchozí, zatím poslední „historický“ závazek dvou procent HDP, přijatý závazně na summitu ve Walesu roku 2014. Česká republika, jak známo, závazku dvou procent dlouho nedostávala, poprvé od doby jeho přijetí se jí podařilo dostat se na dvě procenta loni.
Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.
Ministerstvo obrany nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky je 4,068 miliardy korun bez DPH. Dodat je má firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group. O nákupu ve středu ministerstvo informovalo vládu, podpis smlouvy je podle něj v plánu na nejbližší týdny. V zakázce je zahrnuto pořízení 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi, dvě vozidla v základní výbavě pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.
Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.
Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat 12 letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH ve středu projednala vláda. Podrobnosti ČTK sdělilo ministerstvo obrany. Cena podle něj zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun včetně DPH Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.
Německá vláda plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, které by mělo dosáhnout 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. Hodlá se kvůli tomu rekordně zadlužit. V roce 2029 by na obranu mělo jít přes 150 miliard eur. Kroky nového německého kancléře Friedricha Merze a novela rozpočtu přichází po zrušení dluhové brzdy, které má umožnit právě investice do obrany a dopravní infrastruktury. Informuje například Bild.
Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.
Rusko značně navyšuje výrobu íránských dronů šáhidů a Ukrajina tomu dosud nedokázala systematicky čelit. Uvedl to voják z praporu bezpilotních systémů 59. útočné brigády SBS Oleksandr Karpjuk známější jako Serge Marco v Radiu NV. Obvinil z toho vrchního velitele armády generála Olexandra Syrského a "všechny ostatní." Již několik týdnů se překvapivě v ukrajinských médiích objevuje ostrá kritika polních velitelů, ale i obyčejných vojáků vůči nejvyššímu velení.
Americký prezident Donald Trump doprovázený manželkou Melanií zahájil velkou vojenskou přehlídku ve Washingtonu, uspořádanou k 250. výročí vytvoření amerického pozemního vojska v den, kdy Trump slavil své 79. narozeniny. Tento den ale poznamenaly i demonstrace Trumpových odpůrců ve stovkách amerických měst pod heslem No Kings (Žádní králové) a vražda političky ve státu Minnesota, uvedly tiskové agentury. Trump ve svém projevu děkoval americkým vojákům za jejich službu.
Rusko předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, psali jsme zde, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajina, která se od 24. února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, převzetí těl svých vojáků potvrdila. "Ukrajina obdržela dalších 1200 těl, která podle ruské strany patří ukrajinským občanům a vojákům," citovala AFP ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci.
Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to ve čtvrtek uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Současně uvedl, že Německo neuvažuje o vyslání raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu, čímž zase zpochybnil dřívější tvrzení Berlína o možných dodávkách.
Počet vojáků nasazených v Los Angeles, kde minulý týden vypukly protesty proti migrační politice americké vlády, vzroste asi na 4700. Prezident Donald Trump totiž nařídil vyslat dalších 2000 vojáků Národní gardy a 700 příslušníků námořní pěchoty. Vyostřuje se tak spor mezi federální vládou a kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem, který vojenskou přítomnost ve městě odmítl a obvinil Trumpa, že svými kroky způsobuje chaos.
Americká armáda oznámila, že vyšle na 700 příslušníků námořní pěchoty do Los Angeles, kterým v posledních dnech zmítaly nepokoje. Mají zde pomoci chránit federální pracovníky a majetek, uvedly světové agentury. Armáda tak potvrdila dřívější informace zdroje agentury Reuters. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval. Místy násilné protesty ve druhém nejlidnatějším městě USA vypukly v pátek.
Mladí lidé ve věku 17 let hromadně opouštějí Ukrajinu, a to nejen chlapci, ale i dívky. Stát musí vypracovat strategii, jak tomuto trendu zabránit, uvedla ukrajinská školní ombudsmanka Nadija Leščyková v rozhovoru pro RBC-Ukrajina s tím, že rodiče se obávají, že bude zavedena mobilizace už od 18 let a mohla by se týkat i žen. Ombudsmanka ale vidí i širší dopad, tuší, že se mládež už nevrátí a národ bez mládeže nemá budoucnost.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl podle agentury Reuters poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát, připomíná Reuters.
Padesátiletý Čech, který nastoupil do ruské armády a který nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, která se vojenské agresi svého souseda nadále brání. O tom, že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem nastoupil do ruské armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.
Ukrajinské drony řízené umělou inteligencí zničily ruské bombardéry za sedm miliard dolarů. Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila další záběry z bezprecedentního nedělního útoku na vojenská letiště hluboko na území Ruské federace. Akce s krycím názvem Pavučina využila nejmodernější drony řízené umělou inteligencí a podle ukrajinských představitelů vedla ke zničení více než 40 ruských letadel včetně strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně, píše bruselský deník Politico.
Nemyslím si, že by mělo k systémovému navýšení platů dojít už v červenci. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na debatu ohledně zvyšování platů policistů, hasičů, vojáků či příslušníků Vězeňské služby ČR. Dodal, že se přiklání k zvýšení platových tarifů zaměstnanců veřejného sektoru od ledna. O zvýšení už od července žádal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), policejní odbory přitom hrozily od července výpověďmi.
Evropská unie dnes schválila nový unijní finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák.
Zvyšovat daně, ani snižovat výdaje na důchody či do zdravotnictví kvůli zvýšeným výdajům na obranu nebudeme. Shodují se na tom představitelé vládní koalice. Podle nich je třeba škrtat výdaje v oblasti dekarbonizace a zároveň využívat evropské peníze. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí být splněny některé podmínky zvyšování výdajů, tedy že musí být peníze a musí je být za co efektivně utratit. Podle SPD Česko peníze na zvyšování výdajů na obranu jednoduše nemá.
Nejvyšší ústavní činitelé se při setkání na Pražském hradě tento týden shodli na nutnosti významně zvýšit výdaje na obranu. A to až na 5 % HDP. Opozice naopak upozorňuje, že armáda má problém s pokrytím a využitím i současných 2 % HDP a vyšší investice označuje za nereálné. O pěti procentech HDP na obranu dlouhodobě mluví americký prezident Donald Trump či generální tajemník NATO Mark Rutte.
První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. Úřad uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems smlouvu na 52 houfnic za 8,52 miliardy korun s DPH v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na nákup dalších deseti. Armáda jich tedy dostane 62, dohromady za 10,3 miliardy korun. Dodány měly být do konce roku 2026.
Obracíme se ke strategii založené na realismu a ochraně našich klíčových národních zájmů. Éra nesporné dominance USA však skončila, prohlásil v pátek v Annapolisu v projevu k absolventům Námořní akademie Spojených států viceprezident J. D. Vance s tím, že nyní USA čelí vážným hrozbám z Číny, Ruska a dalších zemích, které jsou odhodlány porazit Spojené státy v každé oblasti.
Do říjnových sněmovních voleb zbývá pět měsíců a rozdávat začíná i „pravicová“ vláda Petra Fialy. Jednotliví ministři postupně oznamují svůj záměr na zvyšování platů ve veřejné sféře. Nyní první vystoupil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který avizoval, že kabinet připravuje plošné zvýšení platových tarifů od ledna 2026. Vedle toho jsou požadavky resortů vnitra, obrany i spravedlnosti, které si chtějí vyjednat vyšší mzdy pro své podřízené už v letošním roce.
Ukrajina požaduje, aby Evropská unie přímo financovala ukrajinské ozbrojené síly od roku 2026. Uvedl to dnes na Facebooku ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že to předložil na zasedání finančního summitu zemí G7 v Kanadě. Podle něj tyto finance pro ukrajinskou armádu budou tvořit jen "malou část HDP Evropské unie" a členské země NATO by tak část peněz na obranu v rámci NATO mohly dávat Ukrajincům. Ukrajina se přitom potácí na hraně platební neschopnosti,
